Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Zobrazují se příspěvky se štítkemFlora a fauna. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFlora a fauna. Zobrazit všechny příspěvky

11.2.25

Mystické bytosti

                  Příspěvěk jsem měla připravený už v lednu,ale jak se pořád posouval dozadu,
      zapomněla jsem dát publikovat.


 Každoroční migrace jeřábů popelavých z Liberecka do Jihozápadní Evropy přináší nové poznatky díky projektu Jeřábí život.
    Ornitologové sledují jejich trasy díky GPS-GSM vysílaček,
      což umožňuje zkoumat vliv klimatických změn
       na chování těchto majestátních ptáků.Jejich migrační trasy
             se v posledních letech mění.Díky mírnějším zimám a menší
            sněhové pokrývce zůstává stále více ptáků v Čechách.
          Loňským rekordmanem byl tříletý jeřáb z Frýdlantska,který
             během 12 hodin překonal 630 km a doletěl k francouzské obci
               Hennemont.Následující den se přesunul dalších 120 km.
                       Ve Francii strávil už třetí zimu.To potvrzuje to,
                  že někteří jeřábi dodržují tradiční migrační trasy,ačkoliv většina
                   severočeských jeřábů zůstává přes zimu v Německu a
                   nebo se vrací zpátky na česká hnízdiště.
                            Jeřáb je silně ohrožený druh a je potřeba jej chránit.
               A protože projekt Jeřábí život byl založen v našem Libereckém kraji při ZOO
           ráda jsem ho finančně podpořila.Také proto,že se v okolí Turnova jeřábi pravidelně vyskytují.
                                                               


14.1.25

Přiletěli a nebo neodletěli

            Manžel se dozvěděl jako každý rok,od kamaráda,který jezdí krmit zvěř,
                že u Všeni na poli viděl hejno jeřábů.Bylo to nějak brzy,i když
               loni jsme je tu viděli v únoru.Poslední roky se migrační chování
  jeřábů změnilo a pobyt v zimovištích se zkracuje,pokud do nich vůbec odlétají.
   Na jaře mají tu výhodu,že obsadí brzy své teritorium a mohou zahnízdit dříve,
            jak ostatní,kteří migrují.Jak jsem se to dozvěděla neměla jsem už stání.
        Jenže u nás bylo pořád mlhavo a šero a tak jsem si říkala,že bychom je
         ani nemuseli zahlédnout.Lepší bylo,že za dva dny napadnul poprašek sněhu
       a tak jsme vyrazili,ale neúspěšně.Manžel věděl,že nebudu mít klid dokud
              je nespatřím.Moc ráda pozoruji nejen jeřáby,ale i čápy a labutě.
                      Naštěstí jich máme v Českém ráji dost.
           Pole a louky kolem Všeně jsou navštěvovány i srnkami a
                   z rybníků se sem přestěhovaly i labutě.
                             
                                   

29.9.24

Rok 2024 - rokem motýlů

          Rok 2024 vyhlásil Český svaz ochranců  přírody Rokem motýlů. 

Cílem bylo upozornit na tyto křehké a krásné zástupce hmyzu a inspirovat k jejich ochraně a ochraně biotopů,ve kterých se vyskytují.Důvodem bylo i to,že motýli mizí z přírody a to je signál,že něco není v pořádku.V součastnosti je jejich úbytek rychlejší,než býval.Rok 2023 byl úplně nejhorší a proto byl letošní rok vyhlášen Rokem motýlů,abychom se pokusili tento vývoj nějakým způsobem otočit.Největším problémem je změna krajiny.Někdy je to příliš intenzivní hospodaření,jindy naopak málo péče,kdy pole a louky zarůstají.Původně u nás žilo 3,5 tisíce druhů motýlů,ale postupně jsme přibližně o třetinu už přišli.Proto bychom měli vytvořit motýlům prostředí a začít už na našich zahradách.Svoji rodinu jsem poučila,aby nechávali na zahradě místo,kde porostou květiny na které jsou motýli zvyklí.Stejně jich moc nepřilákali.
Motýlí louky,které byly zřízeny v Českém ráji jsou zanedbané a krom kobylek tam nic nenajdete.Dokonce se v Českém ráji  nekonala žádná akce ani přednáška s tímto tématem.Jinak jich bylo po republice dost.

Starší fototografie motýlů

                      Okáč poháňkový.Toho je v Českém ráji nejvíce                  


16.9.24

Něco létá,něco plave

Nastřádala jsem zase pár fotek ptáků v okolí Turnova.Je to z mých vyjížděk na kole.Poprvé jsem viděla i volavku bílou.Na poli jich bylo hodně,ale fotit se mi moc nedařilo.Oproti volavce popelavé se mi zdá bílá drobnější.V naší republice hnízdí nepravidelně a vyskytuje se v menších hejnech hlavně v nížinách u vodních zdrojů.Je to částečně tažný druh.Volavka bílá je chráněna zákonem,jako silně ohrožený druh.                                                         

 Volavky byly hodně daleko a teprve doma na fotkách jsem zjistila,co jsem fotila.Byli mezi nimi i dva čápi.Fotky jsou z konce července.Čápi už odletěli do teplých krajin.


20.8.24

Obyvatelé rybníků

  V Českém ráji máme hodně rybníků,které obývají různé druhy ptactva.Ovšem zdá se mi,že jich je nějak méně a méně.Dokonce mi jeden návštěvník blogu napsal,že po hodně letech jel kolem Žabakoru a byl překvapen,že tu nebyly labutě,ale ani kachny.Že jich tu bylo vždy hodně.Rybník Žabakor je největší rybník v Českém ráji s rozlohou přes 60 ha.Dcera bydlí kousek už přes 25 let,ale na rybníku jsem nikdy moc labutí neviděla..Možná tu jsou,ale někde vzadu,kam se nedá jít.Musí tu někde být,protože přes zimu jich je kolem stovky na polích u Všeně.Tyto labutě jsou z rybníku Brodek.Když jsme tu jeli po týdnu už tu labutí rodinka nebyla.Nevím,kam se poděla


16.8.24

Čas loučení

        Od dubna jsem sledovala díky kamerám tři hnízda v okolí.A o dalších jsem si četla a prohlížela fotografie ve skupině Čapí hnízda na Fb.Každý den jsem věděla,co je nového na hnízdech.S děvčatama jsme s nimi všechno prožívaly,byly to  příběhy šťastné,ale i smutné.S některými mladými čápy jsme se už rozloučily.Opouštějí hnízda před svými rodiči a shromažďují se společně na shromaždištích..U nás jsem žádné takové místo nenašla,tak nevím,kam naši mladí odletěli.Čtyři mladí čápi z hnízda v Mnichově Hradišti odletěli 10.8.Rodiče zatím zůstávají.Jedináček z  hnízda v Příšovicích to vzal nezvykle fofrem.Je pryč už delší dobu.Rodiče na hnízdě osaměli a poslední dny je na hnízdě už jenom jeden dospělý.V hnízdě v Kněžmostě páreček zatím přetrvává.Jsou to moji oblíbenci Kníže a Xanty.Ráda bych je viděla další rok spolu na hnízdě i s mladými,ale sotva je poznám.Jsem špatný detailista.Děvčata své oblíbence poznají i v letu podle určitých znaků.To já nedokážu.

                                                                       


17.7.24

Poštolky létají

      Vracím se k příběhu poštolek,jak jsem slíbila.Poslední dny se na hnízdě pilně trénovalo.

       Měly jsme se snachou obavy,aby v hnízdě bylo dostatek prostoru na roztažení křídel  pro

             všechna čtyři mláďata.Vždy je jedno mládě slabší a aby nebylo odstrkované od těch silnějších.                                            


30.6.24

Poštolka obecná

 U syna na domě si udělaly pod střechou u půdy poštolky hnízdo.Syn bydlí kousek od nás a tak mám možnost hnízdo často sledovat a fotit.Poštolka obecná je druh sokolovitého ptáka,který patří k nejpočetnějším druhům dravých ptáků v Evropě,ale i u nás.Jedná se o menší druh sokola.Pohlaví se od sebe výrazně liší.Samec se pozná podle šedavé hlavy a kaštanově hnědého,černě skvrněného hřbetu.Samice je celá hnědá,černě proužkovaná.Pro poštolku je typický třepotavý let,kdy se za rychlého mávání křídel a s široce rozevřeným ocasem zastaví ve vzduchu na místě a vyhlíží kořist pod sebou.Podobně jako ostatní sokoli hnízdo nestaví,ale snůšku,sestávající ze 3-6 vajec klade do opuštěných hnízd jiných ptáků,do dutin a v městském prostředí běžně do římsy.Vloni na stejném místě měla hnízdo jiřička.Původně jsme mysleli,že jsou tu tři mláďata.Při bližším zkoumání nafocených snímků byly v hnízdě čtyři hlavičky.A občas koukaly zle.Pod nimi je dost rušno.Je zde zahradní sezení a běhá tu Bleky.Mají co pozorovat.Fotografie byly pořizovány v různé dny

                                                                         


13.6.24

Smutný příběh s nadějí

 Tak jako loni jsem se i letos stala součástí velké čapí rodiny.Sledujeme díky kamerám život na čapích hnízdech,ale i hnízdech,kde kamery nejsou.Společně se radujeme i smutníme.Letos k tomu přispělo i velmi deštivé počasí v některých částech republiky v době,kdy se líhla čápata.Čapí hnízda s námi sdílí i pozorovatelé ze všech zemí Evropy.Já sleduji hlavně hnízda,kde kameru umístil místní provozovatel internetu a to v Mnichově Hradišti,Příšovicích a nově v Kněžmostě.Hnízdo v Kněžmostě se stalo mojí srdcovou záležitostí.Okolo jezdíme poměrně často,hnízdo je na komíně v obci.Když jsme tu jeli začátkem dubna na hnízdě stáli dva čápi.Dost dlouho to vypadalo,že snad zůstane samec sám.Pečlivě nosil větvičky na hnízdo a pořád ho upravoval.Dočkal se, asi po týdnu přiletěla samička.Stála jsem zrovna pod hnízdem a tak jsem ten okamžik mohla zachytit fotoaparátem.


15.3.24

Výlet s překvapením

 V neděli 3.března jsme s naší navštěvou opět navštívili Český ráj a to Podtrosecké údolí.

Když jsem se zmínila,co tu je bledulek Hanka hned vyslovila přání,že by je chtěla vidět.Byli jsme tu s manželem v polovině února

a to nebyly ještě úplně vykvetlé a tak jsem fotila opět.Kdo by odolal.

Ke studánce cestou jsme se kvůli mokru nedostali.Chvíli to bude trvat,než louky vyschnou.


8.2.24

Poslíček jara?

Na krmítku se objevili čížkové.Nevím,zda jsou to poslové jara.Všichni na zimu neodlétají

a naopak k nám mohou přiletět čížkové ze severských zemí.Takže,kdo přiletěl na krmítko a odkud nevím,

hlavně,že snad chutnalo,ale od konce ledna se už neobjevili.Ptáčků je u nás čím dál méně.Některé druhy

už nejsou vůbec vidět.Je to stejné,jako  s motýly.Ti z Českého ráje snad zmizeli.



9.1.24

Dančí obora

                                                                   Posledně,když jsme jeli okolo dančí obory byli daňkové daleko a nedali se moc fotit.

                                                                             Jeden den,kdy bylo jako zázrakém v prosinci hezky jsme měli opět cestu

                                                                                      kolem .Vyhřívali se na slunci blízko oplocení.To jsem si užila.

                                                                                                                                                      




30.10.23

Volavka,ustrašený pták?

                                                

    Slíbený poslední příspěvek o volavkách. 

         Hledala jsem na internetu nějakou zajímavost o nich.Našla a byla jsem překvapená.

     Tak sem dám nejdříve jednu pověst o ni.

                    Jen málokdo by v tomto ptáku hledal tvora,který urychlil začátek  jednoho z nejdelších válečných konfliktů

      na světě.Díky své plachosti byl ve středověku považován  za zbabělého ptáka.Podle staré anglické pověsti

  jeden francouzský hrabě hodil při hostině anglickému

     králi  Eduardovi III. na stůl volavku se slovy:že by si měl dát do znaku místo lva ustrašenou volavku.

                           Král tuto urážku,která ukazovala  na jeho nerozhodnost,zda se vydat do Francie,nemohl nechat bez následků.Tak prý začala stoletá válka.

        V pátek 20.10. byla ráno mlha,však v noci pořádně pršelo.Proto jsou  fotografie černobílé.

Snad to nevadí,jinak je okolo nás tolik krásných barev podzimu.Také na ně ještě dojde.

                                                                                    




3.10.23

U rybníků

                       Tento příspěvek mám už připravený nějakou dobu a tak si dáme chvíli oddych od dalších výletů,než je připravím.
                     Jsou krásné dny a tak dávám přednost pobytu v přírodě.
                    K rybníkům se ráda vracím.A pokud při našem cestování je nějaky v dohledu,zastavíme.
 Je u nich většinou živo.Kachny,nejvíce labutě,ale i volavky.

                                                                                                                       

                                                                                 

3.9.23

Ráno s jeřáby

                                                                                            Při ranní vyjížďce na kole na mě čekalo další velké překvapení.

                                                         .Bylo to takové jiskřivé ráno,prudké slunce a vše schované v mírném oparu.Špatně se mi v tom fotilo.

                                                                                                                       Jela jsem směr Příhrazy.



28.8.23

Co se najde v trávě

                                                                                                   Fotografie jsou nasbírané z různých procházek.                                                                 

                                                                                 Překvapilo mě,že je až 80 druhů berušek.Liší se velikostí a zbarvením.

                                                                                                       Ta moje bude asi beruška sedmitečná.


23.8.23

Ráno s čápy

 Na chvíli si dáme pauzu od památek.Protože je pořád velké teplo,tak se jezdím projet na kole brzy ráno.Hlavně také proto,že je na silnicích poměrně klid.

Jezdím pořád stejné trasy a tak většinou bez foťáku.Tentokrát jsem se na cestu vybavila.

Čekalo mě překvapení.Jela jsem na Přišovice a rybníky.Překvapilo mě,co tu bylo stanů a karavanů.Je tu kemp a krásné a stálé počasí kempování přeje.

Bylo mi jasné,že tady z focení nic nebude na břehu rybníků bylo dost rybářů.Přejela jsem Jizeru s tím,že pojedu k rybníku u Všeně.Sluníčko se teprve klubalo.


17.8.23

Příběh čapí rodinky

 Po několika letech se na komíně v Příšovicích zahnízdili čápi.První přiletěl 14.4.2023 a dostal jméno podle  příletu Vincent.Toho dne

slaví svátek,O čtyři dny později přiletěla čápice a dostala jméno Valerie.Ta je 18.4.Hnízdo je kousek od silnice,kde jezdím pravidelně na kole.

O čápech mě informovala synova přítelkyně s tím,že nad hnízdem byla nainstalována kamera.Dala mi link,ten jsem si hned stáhla na PC,ale

i na mobil.Musím prozradit,že jsem tolik času na mobilu a PC ještě nikdy netrávila.Více jsem koukala na mobil a když byl velký pohyb na

hnízdě otevřela jsem PC a dělala fotky snímáním obrazovky.Hrozně mě to bavilo,ale zažila jsem u toho i velmi krušné a smutné chvíle.

O některých psát nebudu.Samozřejmě jsou fotografie horší kvality.


9.8.23

Tady je okáčovo

                               Při mých cyklotoulkách jsem nafotila motýly,ovšem pouze jeden druh.Okáče poháňkového.Na motýlích loukách u Frýdštejna.

                                      Jsou drobnější a nejdříve jsem je neviděla.Až,když jsem vstoupila do trávy začali vzlétat.Bylo jich tu dost.Snažila jsem se vybrat

                                                                              z fotek ty nejostřejší.Hodně jsem jich vyhodila.Jsou to všechno výřezy.