Výlet byl v plánu o víkendu,ale na poslední chvíli jsem zjistila,že manžel nekoupil novou

dálniční známku ač jsem ho upozorňovala s dodatečným předstihem.V úterý bylo hezké ráno,dálniční známka  byla koupena a tak jsme mohli vyrazit na odložený výlet.Ještě jsem se domlouvala se sestrou,zda se máme pro ně se švagrem stavět.Zrovna se jim to nehodilo a tak jsme změnili původní Říčany za Roztoky.Jsou zajímavé tím,že je zde místo nazvané Levý Hradec,které se dá označit za první ohnisko křesťanství v Čechách a také první mocenské sídlo přemyslovského státu.Leží na levém  břehu nad údolím Vltavy.Zmínka o hradišti Levý Hradec se najde už v Kosmově kronice.Za války s Lučany zde nalezl úkryt  kníže Neklan,jeden z nástupců legendárního Přemysla na knížecím stolci. Archelogické výzkumy bezpečně dokázaly,že na místě Levého Hradce stávalo hradiště dříve,než se vlády v českém státě ujal první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj.První historickou událostí je Bořivojovo založení nejstaršího křesťanského kostela na českém území,k němuž došlo mezi lety 882 - 884.Kostel byl zasvěcen sv.Klimentovi.Původní přemyslovský kostel nemá s dnešním už mnoho společného.Původní byl dřevěný a až v 11.století jej nahradila  kamenná rotunda,jejíž základy byly objeveny pod podlahou dnes stojícího kostela.Kostel byl v gotické a renesanční době několikrát rozšiřován a  upravován a k zásadní přeměně došlo v 17.století.Důkladné rekonstrukce se kostel dočkal v letech 1939 - 1940 a četných oprav v posledním desetiletí. Místo je cílem poutí.V sezóně jsou i prohlídky kostela i další akce.Po přesunu centra přemyslovské moci do Prahy význam Levého Hradce postupně upadal a zprávy v kronikách o něm mizí.                                                                                       

             Kostel sv.Klimenta

    

          Není to jenom ráno,ale i den a podvečer.Z různých dnů při procházkách

    v okolí města s manželem i kamarádkou.   

                  Příspěvěk jsem měla připravený už v lednu,ale jak se pořád posouval dozadu,

      zapomněla jsem dát publikovat.

 Každoroční migrace jeřábů popelavých z Liberecka do Jihozápadní Evropy přináší nové poznatky díky projektu Jeřábí život.

    Ornitologové sledují jejich trasy díky GPS-GSM vysílaček,

      což umožňuje zkoumat vliv klimatických změn

       na chování těchto majestátních ptáků.Jejich migrační trasy

             se v posledních letech mění.Díky mírnějším zimám a menší

            sněhové pokrývce zůstává stále více ptáků v Čechách.

          Loňským rekordmanem byl tříletý jeřáb z Frýdlantska,který

             během 12 hodin překonal 630 km a doletěl k francouzské obci

               Hennemont.Následující den se přesunul dalších 120 km.

                       Ve Francii strávil už třetí zimu.To potvrzuje to,

                  že někteří jeřábi dodržují tradiční migrační trasy,ačkoliv většina

                   severočeských jeřábů zůstává přes zimu v Německu a

                   nebo se vrací zpátky na česká hnízdiště.

                            Jeřáb je silně ohrožený druh a je potřeba jej chránit.

               A protože projekt Jeřábí život byl založen v našem Libereckém kraji při ZOO

           ráda jsem ho finančně podpořila.Také proto,že se v okolí Turnova jeřábi pravidelně vyskytují.

                                                               

         Konečně došlo na zříceninu tvrze Svojšice,která byla cílem našeho výletu.

        Nachází se ve stejnojmenné obci v Pardubickém kraji 

       Tvrz byla postavená roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic jako centrum

          šlechtického panství.

  Po jeho smrti tvrz zdědila jeho žena Anna,která se znovu provdala

      za  Václava Ruthara z Malešova a poté byla držena jejich syny.

    Od I.poloviny 16.století patřila tvrz Gerštorfům téměř 100 let

              až do třicetilé války.Potom byla vypálena a postupně pustla. 

            V 19.století byla jedna místnost v tvrzi upravena na byt hajného.

                V letech 1940-1941 provedl Klub českých turistů na tvrzi

                        záchranné práce.

             Svojšice byly proslaveny především festivalem Svojšický slunovrat

                                                amfiteátr je pořád využíván ke kulturním akcím                                                                

  V pondělí 3.února bylo krásné ráno a slibovalo i hezký den

  a nic nebránilo tomu se rozjet na Pardubicko za jednou zříceninou.

   Cestou jsme navštívili i pár zvonic.

Do dnešních dnů se v Čechách zachovalo 340 dřevěných zvonic.Já nemám ponětí,kolik

jsem jich už navštívila,ale zkusím je spočítat.Prokázalo se,že dřevěná konstrukce

ač levnější,jak zděná,lépe vzdoruje dynamickým kmitům působeným zvony.

Zvonění ze zvonic,kostelů a kapliček bývalo a ještě často i je

součástí každodenního života obce ,rytmu rozdělení dne,kdy se

vyzvání ráno na mši v poledne a ještě večer klekání.

Dřevěné zvonice mají významnou úlohu jako krajinotvorný

a esteticky působivý prvek.

............................................

                             

        První byla zvonice ve Středočeském kraji v obci Končice.

   Hranolová,dřevěná barokní zvonice pochází z roku 1672,jsou o ni

    písemné záznamy.Patřila ke kostelu sv.Stanislava,který zanikl

         při požáru roku 1726 a nebyl už obnoven.Z původních tří zvonů

    zůstal pouze jeden,další dva byly převezeny do kostela sv.Prokopa

   v sousedních Žiželicích,kde požár téhož roku kostelní zvony

                  zcela zničil.Kostel je v dost špatném stavu a tak jsem nepořídila ani jednu fotku.Od roku 1964 je zvonice v Končicících chráněnou

               kulturní památkou.