CZ244897A3 - Kotevní ústrojí pro přidržování upevňovací svěrky železniční kolejnice - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká upevňování železničních kolejnic a svěrek a kotevních sestav pro tento účel. Konkrétně se vztahuje na kotevní ústrojí pro přidržování upevňovací svěrky pro železniční kolejnici, přičemž svěrka je vytvořená z tyče z materiálu ohnutého tak, že má v půdorysu v podstatě tvar písmene M, přičemž kotevní ústrojí má ustavovací část pro spolupůsobení s částí svěrky pro její ustavování v předmontážní poloze umožňující osazení kolejnice vedle kotevního ústrojí, když je na něm svěrka osazena.

Dosavadní stav techniky

Dřívější vynálezy stejného přihlašovatele, vztahující se na železniční svěrky obecně označované jako P-R svěrka (popsané v britském patentovém spisu č.GB-861 473) a e-svěrka (popsaná v britském patentovém spisu č.GB-1 510 224), byly obě úspěšné po řadu let v tom, že poskytovaly levné železniční připojovací prostředky, které se v široké míře používaly v řadě zemí v celém světě. Tyto svěrky mohou být osazovány do kotevních ústrojích podél kolejnice buď manuálně, při použití přitloukacího kladiva pro zarážení svěrek do kotevního ústrojí, nebo automaticky strojem pro zatlačování (zahánění) svěrek. I když automatické zahánění svěrek je samozřejmě účelnější a jeví se jako žádoucí, protože je rychlejší a málo náročné na pracnost, může se jednat o poměrně složitý proces, vyžadující přesné ukládání svěrky vedle kotevního ústrojí tak, aby se následně dosáhlo požadované upevnění kolejnice.

Podstata vynálezu

Vynález přináší kotevní ústrojí svěrky pro železniční kolejnici, z tyče z materiálu ohnutého tak, tvar písmene M, přičemž kotevní pro přidržování upevňovací přičemž svěrka je vytvořená že má v půdorysu v podstatě ústrojí má ustavovací část

-2pro spolupůsobení s částí svěrky pro její ustavování v předmontážní poloze umožňující osazení kolejnice vedle kotevního ústrojí, když je na něm svěrka osazena, jehož podstatou je, že ustavovací část kotevního ústrojí je opatřena nejméně jedním prvním ustavovacím prostředkem polohy pro vzájemné zaskočení s odpovídajícím nejméně jedním druhým ustavovacím prostředkem polohy, umístěným na svěrce, přičemž první ustavovací prostředek polohy je vytvořen ve formě nejméně jednoho výběžku zapadajícího do odpovídajícího vybrání na svěrce, nebo ustupujícího útvaru, do něhož zapadá výběžek svěrky, přičemž první ustavovací prostředek polohy je opatřen nejméně na straně, s níž zabírá zasouvaná svěrka jako první, náběhovou šikmou ploškou.

Podle jednoho provedení vynálezu je první ustavovací prostředek polohy tvořen ustupujícím útvarem, majícím na předním konci, s nímž přichází spolupůsobící část zasouvané svěrky do styku jako prvním, první náběhovou šikmou plošku a na zadním konci, s nímž přichází spolupůsobící část zasouvané svěrky do styku jako druhým, opačně skloněnou druhou náběhovou šikmou plošku.

S výhodou obsahuje kotevní ústrojí pro každý konec svěrky, opatřený nejméně jedním druhým ustavovacím prostředkem polohy ve formě výběžku, nejméně dva první ustavovací prostředky polohy ve formě ustupujících útvarů, umístěné ve vzájemném odstupu v podélném směru zaváděcího kanálu pro rameno svěrky.

Podle obměny tohoto provedení je nejméně jeden z ustupujících útvarů vymezován dosedací ploškou u koncové hrany tělesa kotevního ústrojí.

Podle dalšího znaku uvedeného provedení vynálezu je ustupující útvar prvního ustavovacího prostředku vytvořen ve formě zářezu, majícího stranu, s níž zaváděný konec ramene

-3svěrky zabírá jako druhý, uspořádanou pod strmým úhlem vzhledem k podélné ose zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, pro zaskočení druhého ustavovacího prostředku polohy, zatímco druhá strana zářezu, s níž konec ramene svěrky při zasouvání zabírá jako první, je nakloněna pod méně strmým úhlem. S výhodou je strana zářezu, s níž zaváděný konec svěrky zabírá jako druhý, kolmá k podélné ose zaváděcího kanálu pro rameno svěrky a tvoří zaskakovací stupeň.

Podle jiného provedení vynálezu obsahuje první ustavovací prostředek polohy výběžek, vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, opatřené druhým ustavovacím prostředkem polohy ve formě vybrání. S výhodou kotevní ústrojí každý zaváděcí kanál obsahuje ve směru zasouvání svěrky další výběžek, vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu pro rameno svěrky opatřené druhým ustavovacím prostředkem polohy ve formě vybrání.

Na přední straně výběžku, s níž konec vnějšího ramena zaváděné svěrky přichází do styku jako první, je podle dalšího znaku posledně jmenovaného provedení vytvořena šikmá přední vodicí ploška pro navádění náběhové zaváděcí plošky na volném konci ramena svěrky, a na zadní straně výběžku je vytvořena opačně skloněná šikmá zadní vodicí ploška, vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výběžku volného konce ramena svěrky, vymezovaného první náběhovou šikmou ploškou vybrání na ní vytvořeného druhého ustavovacího prostředku polohy a náběhovou zaváděcí ploškou na volném konci ramena svěrky, přičemž zadní vodicí plošky jsou nakloněny souběžně s první náběhovou šikmou ploškou vybrání a přední vodicí plošky jsou nakloněny souběžně s druhou náběhovou ploškou na opačném konci vybrání svěrky.

Kotevní ústrojí umožňuje vytvořit se svěrkou, která je do něj svěrka osazena s nímž spolupůsobí, sestavu pro upevňování železniční kolejnice k základu kolejí, přičemž kotevní ústrojí je upevněno na základu kolejí a svěrka a kotevní ústrojí jsou opatřeny ustavovacími prostředky polohy, které umožňují svěrku držet přesně v předmontážní poloze, v níž je zajištěno nesnadno oddělitelné spojení svěrky a kotevního ústrojí, a současně umožňují svěrku přetlačit do polohy, v níž přidržuje kolejnici v upevněné poloze k jejímu základu.

Vynález přitom umožňuje, při vhodném zvláštním provedení ustavovacích prostředků polohy, použít kombinaci svěrky a kotevního ústrojí podle vynálezu v montážním postupu, při kterém se svěrka vsazuje do kotevního ústrojí s jejími vnějšími rameny zasunutými do odpovídajících zaváděcích kanálů tak, že ustavovací prostředky polohy na svěrce a kotevním ústrojí spolupůsobí pro zachycení svěrky ve více polohách. První z těchto poloh je pomocná poloha, v níž je svěrka vzájemně zachycena s kotevním ústrojím pomocí ustavovacích prostředků polohy, a leží přitom nejvíce vně vůči kolejnici a nebrání při upevnění kotevního ústrojí na pražci nijak pohybu kolejnice vůči pražci. Z této pomocné polohy se se svěrka přetlačuje blíže k patce kolejnice do předmontážní polohy, v níž je svěrka zachycena vhodným vzájemným záběrem ustavovacích prostředků polohy, ale v níž kolejnice může být osazena mezi kortevní ústrojí s připravenými svěrkami na její základ, tJj. stále je umožněn její pohyb vůči pražci, a to ve svislém směru. Po I té se svěrka přetlačuje do upevňovací třetí polohy, v níž dosedá na kolejnici a upevňuje ji k základu, přičemž mezi svěrkou a kolejnicí je vložen izolátor, přičemž ustavovací prostředky polohy svým vhodným vzájemným tvarovým uspořádáním umožňují vymezování této polohy, při spolupůsobení pružných vlastností a tvaru svěrky a tvaru kotevního ústrojí.

Svěrka se může nucené přesouvat z její upevňovací polohy zpět do pomocné polohy. Toto přesunutí umožní vyměnit izolátor pro elektrické izolování kotevního ústrojí od kolejnice, umístěný mezi kotevním ústrojím a kolejnicí, a to bez potřeby pohybovat Kolejnicí nebo kotevním ústrojím, jakož

Λ *

-5i bez potřeby vyjmout svěrku z kotevního ústrojí s rizikem, že se ztratí. Je také možné svěrku přesouvat z upevňovací polohy zpět do předmontážní polohy, takže kolejnicí se může pohybovat, a to rovněž bez potřeby vyjmout svěrku z kotevního ústroj í.

Ukládání železniční trati tak může být při použití kotevního ústrojí podle vynálezu v kombinaci se svěrkou velmi usnadněno, protože před pokládáním pražců mohou být svěrky osazeny do kotevních ústrojí tak, že jsou v nichž uloženy a udržovány v předmontážní poloze, která dovoluje vsouvat kolejnice mezi kotevní ústrojí. Svěrky mohou být přetlačovány do jejich upevňovací polohy buď automaticky, nebo manuálně, přičemž oba způsoby jsou usnadňovány tím, že ustavovací prostředky polohy umožňují, aby svěrky byly předem vložené do kotevních ústrojí v pomocné nebo předmontážní poloze, z nichž se dají vzhledem k náběhovým ploškám snadno převádět do upevňovací polohy.^

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.la, lb a lc postupně půdorys, boční pohled a pohled ze strany na sestavu svěrky, kotevního ústrojí svěrky a železniční kolejnice, uloženou na základu kolejí, obr.2a půdorys svěrky pro upevňování železniční kolejnice znázorněné na obr.l a boční pohled na svěrku ve stavu bez napětí, obr.3a, 3b a 3c postupně půdorys, boční pohled a pohled zepředu na kotevní ústrojí z obr.la až lc, obr.4a, 4b a 4d postupně boční, půdorysný a zadní pohled na další svěrku pro upevňování železniční kolejnice sestavy, a obr.4c zvětšený detail sestavy, obr.5a, 5b a 5c postupně zvětšené pohledy na různá provedení části odpovídající části svěrky a kotevního ústrojí s prvními a druhými ustavovacími prostředky polohy, obr.6 celkové uspořádání další upevňovací sestavy kolejnice s použitím kotevního ústrojí podle vynálezu, obr.7a, 7b a 7c postupně půdorys, boční pohled a pohled zezadu na upevňovací svěrku z obr.6 a obr.7d a 7e odpovídající zvětšený půdorys a boční pohled na část svěrky, obr.8a, 8b a 8c postupně půdorysný pohled, boční pohled a pohled zepředu na kotevní ústrojí podle obr.6, obr.9a, 9b a 9c postupně půdorysný, boční a přední pohled na alternativní provedení kotevního ústrojí podle vynálezu z obr.6, obr.10a, 10b a 10c pohledy na kotevní sestavu s použitím kotevního ústrojí podle vynálezu v jednotlivých stadiích způsobu jeho použití a obr.11a, 11b a 11c postupně odpovídáj ící boční, zadní a půdorysný pohled na další provedení kotevní sestavy pro upevňování železniční kolejnice, používající kotevní ústrojí podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr.la, lb a lc znázorňují upevňovací sestavu se svěrkou a pro upevňování železniční kolejnice, obsahující svěrku 1 pro upevňování kolejnice, kotevní ústrojí 2 svěrky podle vynálezu, kterou je svěrka i držena v poloze, kde dosedá na železniční kolejnici 2 ležící vedle kotevního ústrojí 2, koncový izolátor 4, nesený svěrkou 1, která je tím elektricky izolována od kolejnice 2, ^a postranní izolátor 5 umístěný mezi kolejnicí 2 ^a kotevním ústrojím 2, pro elektrické izolování ústrojí 2 od kolejnice 2· Kolejnice 2 j^e nesena na základu 6, přičemž mezi spodní stranou kolejnice 2 ^a základem 6 kolejnice je uložena pružná podložka 7, jako v obvyklých sestavách. Pro názornost ukazuje obr.lc pouze svěrku a kotevní ústroj í.

Svěrka znázorněná na obr.la až IC je znázorněna podrobněji v půdoryse a bočním pohledu na obr.2a a 2b, které ukazují jak svěrka vypadá, když je prostá napětí (například když není přidržována kotevním ústrojím). Jak ukazuje obr.2a, má svěrka v půdorysu v podstatě tvar písmene M. Je vytvořena z tyče z pružného materiálu (která je v tomto příkladě 450 mm dlouhá a má kruhový průřez 15 mm), ohnuté tak, že směrem od jednoho konce ke druhému konci má první část 11, která je

-Ίν podstatě přímá, druhou část 12., která je ohnutí o více než 180°, třetí část 13, která je v podstatě přímá, čtvrtou část 14. která je ohnutá o 180°, pátou část 15., šestou část 16, která je ohnutá o více než 180°, a sedmou část 17, která je v podstatě přímá. První část 11 a sedmá část 17 mohou být považovány za vnější ramena 11A, 17A písmene M a svěrky. Svěrka je souměrná okolo osy X-X na obr.2a. V půdorysu, jako na obr.2a, jsou podélné osy první části 11, třetí části 13., páté části 15 a sedmé části 17 v podstatě rovnoběžné. Směrem dovnitř obrácená plocha každého ramena svěrky je opatřena dvojicí zapadacích vybrání 8 druhého ustavovacího prostředku A polohy, jejichž účelem je, jak bude podrobněji vysvětleno níže, polohově ustavovat svěrku 1 vzhledem ke kotevnímu ústrojí 2. a také ke kolejnici 3.· ku, a 2b. Kotevní držných členů

Sestava znázorněná na obr.la až lc může používat svěrkterá se tvarově liší od svěrky znázorněné na obr,2a ústrojí 2 znázorněné na obr.2 má dvojici pří21 svěrky, které vybíhají směrem vzhůru, když je ústrojí používáno. Přídržné členy 21 svěrky mají odpovídající první hlavní plochy 21a, ležící proti sobě a vzájemně spojené spojovacím základnovým členem 22 ústrojí, uspořádaným mezi dolními konci přídržných členů 21 tak, že uvedené první hlavní plochy 21a probíhají souběžně. První hlavní plochy 21a přídržných členů 21 svěrky vymezují mezi sebou otevření 23 pro zasunutí třetí části 13, čtvrté části 14 a páté části 15 svěrky 1. Ve druhé hlavní ploše 21b každého z přídržných členů 21 svěrky je vytvořeno první vybrání 21c, tvořící zaváděcí kanál pro zasunutí první části 11 (tedy vnějšího ramena 11A) a sedmé části 17 (tedy vnějšího ramena 17A) svěrky 1, t£j . dva vnější zaváděcí kanály pro zavádění vnějších ramen svěrky γ

První vybrání 21c přiléhá ke druhému vybrání 21d, vytvořenému ve druhé hlavní ploše 21b pod jedním Κθησθτη prvního vybrání 21c, takže při pohledu přímo směrem ke druhé hlavní

-8ploše 21b se zdá, že dno průchodu má v sobě vytvořen stupeň. Na odpovídajících horních koncích první hlavní plochy 21a přídržných členů 21 svěrky, přímo nad jejich dolními konci vzájemně spojovanými uvedeným základnovým členem 22, jsou přídržné členy 21 svěrky opatřeny směrem dovnitř vybíhajícími výběžky 21e, které vymezují úložný kanál pro dílčí úseky třetí části 13 a páté části 15 svěrky, přes které přesahují, když je svěrka osazena v kotevním ústrojí a její čtvrtá část 14 spočívá na kolejnici. Tyto výběžky 21e slouží pro zabránění tomu, aby vnitřní ramena svěrky nebyla tlačena směrem vzhůru v nepřijatelné míře nakláněním kolejnice a hodí se tam, kde svěrka (jako na obr.la) nemá koncová ramena přesahující přes okraj kolejnice (na rozdíl od svěrky podle obr.3d a 4e) .

Vrch každého přídržného členu 21 svěrky je takový, že při pohledu zepředu a ze strany má v profilu tvar nepravidelného trojúhelníka. Plocha spojující ten konec přídržného členu 21 svěrky, který je na přední straně kotevního ústrojí 2, s horním krajním bodem kotevního ústrojí, je nakloněná k vodorovné rovině v úhlu 32°, zatímco plocha spojující opačný konec přídržného členu 21 svěrky s horním krajním bodem je nakloněna k vodorovné rovině v úhlu 20°. Odpovídající plochy spojující první plochy a druhé hlavní plochy přídržného členu 21 svěrky s horním krajním bodem jsou nakloněny k vodorovné rovině v prvním případě 19° a ve druhém případě 45°.

Pouze jako příklad budou uvedeny rozměry jednotlivých částí kotevního ústrojí 2 popsaného s odvoláním na obr.3a až 3c. Mezi druhými hlavními plochami 21b přídržných členů 21 svěrky, které jsou každý 70 mm dlouhé a 22,5 mm široké a vymezují mezi sebou otevření 55 mm, má kotevní ústrojí má šířku 100 mm. První vybrání 21c v nich je široké 13,5 mm ve vodorovném směru a 10 mm ve svislém směru. Druhé vybrání 2ld je dlouhé 20 mm a 13,5 mm široké ve vodorovném směru a 10 mm ve svislém směru. Celková výška kotevního ústrojí je 66 mm, při-9čemž výška základnového členu 22 je 15 mm, nejnižší plocha každého směrem dovnitř vybíhajícího výběžku 21e je od ní 34 mm a nejvyšší krajní bod druhé hlavní plochy 21b přídržného členu 21 svěrky je 57 mm vysoko. Vzdálenost mezi výběžky 21e je 32 mm, a vzdálenost mezi nejvyššími body kotevního ústrojí 2 je 76 mm. Nejvyšší bod kotevního ústrojí 2 leží 20 mm od jeho přední strany, při měření ve vodorovném směru.

Jak bylo uvedeno výše, má svěrka popsaná s odvoláním na obr.2a a 2b dvojice zapadacích vybrání Í5 druhého ustavovacího prostředku A polohy na každém z vnějších ramen. Tento znak bude nyní popsán podrobněji s odvoláním na obr.4a až 4d, které znázorňují odpovídající boční, půdorysný, částečně zvětšený a zadní pohled na upevňovací svěrku 100 železniční kolejnice, která má v půdorysu tvar písmene M, a na obr.5a, 5b a 5c, které znázorňují odpovídající zvětšené pohledy na části sestavy kotevního ústrojí a svěrky, používající taková zapadací vybrání 8.

Svěrka 100 je vytvořena z tyče z pružného materiálu ohnutého tak, že má postupně směrem od jednoho konce tyče ke druhému konci tyče v podstatě přímou první část 101, ohnutou druhou část 102, v podstatě přímou třetí část 103. ohnutou čtvrtou část 104. v podstatě přímou pátou část 105. ohnutou šestou část 106, a v podstatě přímou sedmou část 107. Při pohledu seshora jsou podélné osy první, třetí, páté a sedmé části jako v podstatě rovnoběžné. Podélné osy druhé čisti 102 a šesté části 106 leží v odpovídajících rovinách, které jsou vůči sobě nakloněné a také vzhledem k rovině obsahující podélné osy první a sedmé části. Třetí a pátá část tak leží v další rovině, která je nad rovinou obsahující první a sedmou část, když je svěrka používána.

Svěrka je na obr.4a až 4d znázorněna v kombinaci s kotevním ústrojím 200 obsahujícím přídržné členy žoi svěrky, vybíhající vzhůru, když je ústrojí používáno, a mající v sobě

-10průchody pro vsunutí odpovídající první a sedmé části svěrky 100. Otvor 209 v každém kotevním ústrojí 2, do kterého se vsouvají třetí část 103. čtvrtá část 104 a pátá část 105 svěrky 100, když je svěrka používána, má klínový průřez. To umožňuje, aby se základ kolejnice, k němuž je kotevní ústrojí 200 připojeno, nepřímo zvedal při použití zvedacího nástroje, majícího zvedací člen tvarovaný tak, že zapadá do dolní oblasti otvoru kotevního ústrojí. Na směrem dovnitř obrácené ploše každého vnějšího ramena svěrky 100 je vytvořena dvojice zapadacích vybrání 8e a 8f druhého ustavovacího prostředku A polohy, umístěných ve vzájemném odstupu ve směru rovnoběžném s podélnými osami první a sedmé části, která spolupůsobí s odpovídajícím zaobleným výběžkem 9 prvního ustavovacího prostředku B polohy, vytvořeným na směrem ven obrácené svislé ploše každého průchodu kotevního ústrojí 200.

Jak je znázorněno plně na obr.4a, je ve stavu, kdy je výběžek 9 prvního ustavovacího prostředku B polohy, vytvořený v každém průchodu v kotevním ústrojí 200, v záběru se zapadacím vybráním 8e druhého ustavovacího prostředku A polohy, které je dále od přiřazeného volného konce svěrky, svěrka přidržována v zapojené neboli upevňovací poloze, v níž dosedá na kolejnici. Je však možné, aby svěrka byla hnána směrem ven z této polohy, a to vyvinutím síly na svěrku ve směru od kolejnice, takže výběžek 9 kotevního ústrojí opustí zapadací vybrání 8e. Výběžek 9. může nyní zabrat do druhého západkového vybrání 8f prvního polohově ustavovacího prostředku A tak, aby přidržoval svěrku ve vypojené neboli předmontážní poloze, vyznačené čárkovaně, v níž se opírá pouze o kotevní ústrojí. Podobně může být svěrka zatlačována zase do opačného směru tak, aby se dostala ze své polohy, v níž se opírá pouze o kotevní ústrojí, do polohy na kolejnici. To umožňuje, aby svěrka byla instalována a držena v kotevním ústrojí v její předmontážní (vypojené) poloze před tím, než se kolejnice uloží na její základ (a popřípadě dokonue př^d tím, než se samotné kotevní ústrojí zabuduje do základu kolejnice), což

-11značně usnadňuje zahánění svěrek automatickým zařízením, když je kolejnice osazena. Svěrka dále nemusí být zcela vyjímána z kotevního ústrojí, když je z jakýchkoli důvodů požadováno uvolnit kolejnici ze svěrky.

Obr.5a ukazuje zapadací vybrání 8e a 8f druhého ustavovacího prostředku A polohy a výběžek 9 prvního ustavovacího prostředku B polohy do větších podrobností. Obr.5b ukazuje alternativní uspořádání, v němž jsou druhý a první polohově ustavovací protředek A, B vytvořeny tvarově obráceně. Svěrka je v tomto případě opatřena výstupkem 8b druhého ustavovacího prostředku A polohy a kotevní ústrojí je opatřeno zapadacími ustupujícími útvary 9a a 9b prvního ustavovacího prostředku B polohy, ve formě vybrání (pojem ustupující útvar je používán k pokrytí varianty s úplným ustoupením při vytváření dosedací plošky u koncové hrany, jak bude uvedeno dále). Toto uspořádání pracuje přesně stejně, jako uspořádání z obr.5a. Obr.5c ukazuje uspořádání, v němž svěrka má zalomení, vytvořené v ní tak, že vytváří výstupek 8c druhého ustavovacího prostředku A polohy a kotevní ústrojí má ustupující útvar 9d prvního ustavovacího prostředku B polohy ve tvaru zářezu se strmou stranou v jedné jeho ploše, přičemž výstupek 8c je způsobilý vstoupit do záběru bud’ s ustupujícím útvarem 9d ve tvaru zářezu^nebo s ustupujícíím útvarem 9c ve formě dosedací plošky u koncové hrany tělesa kotevního ústrojí 200, přičemž ustupující útvar 9c ve tvaru dosedací plošky tvoří další část prvního ustavovacího prostředku B polohy.

Zářez má podle tohoto provedení vynálezu stranu, s níž zaváděný konec svěrky i zabírá jako druhý, uspořádanou pod strmým úhlem vzhledem k podélné ose zaváděcího kanálu pro rameno svěrky, pro zaskočení druhého ustavovacího prostředku A polohy, zatímco druhá strana zářezu, s níž konec svěrky při zasouvání zabírá jako první, je nakloněna pod méně strmým úhlem. V příkladě z obr.5c pro zářez, tvořící ustupující útvar 9d, je strmost této strany, s níž zaváděný konec svěrky žabí-12rá jako druhý, taková, že je tato strana kolmá k podélné ose zaváděcího kanálu pro rameno svěrky a tvoří zaskakovací stupeň.

Je třeba poznamenat, že ustavovací prostředky polohy pro polohové ustavování svěrky vzhledem ke kotevnímu ústrojí mohou mít jiné tvary a že zapadací vybrání/zářez nebo výstupek mohou být vytvořeny buď na vnějších ramenech,nebo vnitřních ramenech svěrky ve tvaru písmene M. jak je dále zřejmé z předchozího popisu obr.la, a polohově ustavovací prostředky mohou být umístěny na všech tvarech svěrky ve tvaru písmene M, včetně svěrky z obr.la, a nejen svěrky znázorněné na obr.4a až 4d. Další příklad takové svěrky je popsán s odvoláním na obr.7a až 7e. Konečně je možné, aby na každém vnějším rameni nebo vnitřním rameni svěrky, anebo na kotevním ústrojí, bylo upraveno více než dvě kotevní vybrání/zářezy, aby se tak umožnilo přidržování svěrky ve více než dvou polohách vzhledem ke kotevnímu ústrojí. Jak je například podrobněji vysvětleno níže s odvoláním na obr.10a až 10c, může být žádoucí použít tři ustavovací polohy pro svěrku, z nichž jedna odpovídá upevňovací poloze, v níž svěrka dosedá na kolejnici, jedna odpovídá předmontážní poloze, v níž svěrka dosedá na postranní izolátor pro umožňování seřízení kolejnice, a třetí odpovídá pomocné poloze, v níž svěrka nespočívá na postranním izolátoru a dovoluje tak jeho výměnu.

Jelikož svěrka je určena k tomu, aby se zapojovala do upevňovací polohy nebo vypojovala z její upevňovací polohy, v níž dosedá na kolejnici, je v mnohých případech důležité, aby rozsypaný štěrk z trati nebránil pohybu svěrky tím, že ulpí na svěrce v oblasti vymezované třetí a pátou částí svěrky. Pro tento účel jsou třetí, čtvrtá a pátá část svěrky s výhodou tvarovány tak, že vymezují oblast, která je nejširší na jejím konci vymezovaném částí uvedenou čtvrtou částí a která je nejušší na jí opačném konci:

-13Obr.6 ukazuje jinou sestavu pro upevňování kolejnice pomocí kotevního ústrojí podle vynálezu, obsahující pružnou upevňovací svěrku 1', mající dosedací část 14', která dosedá na přírubu železniční kolejnice 2 nesenou základem 6 kolejí, přičemž základ 6 kolejí je oddělen od kolejnice 2 podložením pomocí pružné kolejové podložky 7, ležící mezi základnou kolejnice a základem 6 kolejí. Svěrka 1' kolejnice je držena v její poloze kotevním ústrojím 250. majícím dvojici průchodů tvořících zaváděcí kanály 253 pro koncová ramena svěrky, z nichž je na obr.6 znázorněn pouze jeden, a v nichž jsou umístěna odpovídající ramena 11A', 17A' svěrky, z nichž je na obr.6 znázorněno pouze rameno 17A¹ . Dosedací část 14.' svěrky 1' nese izolátor 4', kryjící nejnižší plochu dosedací části 14¹, takže dosedací část 14’ svěrky 2' dosedá na přírubu kolejnice přes izolátor 4', který tak izoluje svěrku 2' od kolejnice 2· Mezi kolejnicí 2 a kotevním ústrojím 250 svěrky leží postranní izolátor 570 pro elektrické izolování kotevního ústrojí 250 od kolejnice 2- Nyní budou popsány součásti sestavy podrobněji s odvoláním na zbývající výkresy.

Jak je znázorněno na obr.7a, 7b a 7c, má svěrka 2' znázorněná na obr.7a v půdoryse tvar v podstatě písmene M. Je vyrobena ohnutím tyče z pružného materiálu, který má v tomto případě kruhový průřez (například ocelová tyč o průměru 15 mm), takže má, počínaje od jednoho konce tyče ke druhému konci, přímou první část 21', druhou část 12¹ ohnutou o 180°, zahnutou třetí část 21'/ čtvrtou část 21', zahnutou pátou část 25', šestou část 16', která je ohnuta o 180°, a přímou sedmou část 22'· První a sedmá část 21' ^a 12' svěrky tvoří vnější ramena tvaru písmene M, třetí část 21' ^a pátá část 15¹ tvoří vnitřní ramena tvaru písmene M, druhá část 22' a šestá část 21' spojují odpovídající vnitřní ramena a vnější ramena, a čtvrtá část 21' svěrky spolu spojuje vnitřní ramena. V půdorysném pohledu, jak je patrné z obr.7A, přesahuje čtvrtá část 21' svěrky přes volné konce A a B první části 11' a sedmé části 17'.

-14Druhá část 12' a šestá část 16.' svěrky 1' se zvedají z roviny obsahující první část 11' a sedmou část 17' svěrky 1' tak, že žádná zvedající se část podélných os těchto částí 12¹ a 16' není nakloněna k této rovině v úhlu větším, než je okolo 33°, i když v jiných provedeních vynálezu může být tento úhel až 40°.

Třetí část 13 ' a pátá část 15' svěrky 1' jsou zahnuté tak, že jejich podélné osy leží v odpovídajících rovinách, které jsou v podstatě kolmé k rovině obsahující první část 11' a sedmou část 17' svěrky. Každá ze třetí části 13 ' a páté části 15' ve znázorněném provedení má první v podstatě přímý úsek 13a, 15a a druhý v podstatě přímý úsek 13b, 15b, přičemž podélné osy těchto úseků jsou nakloněny jedna ke druhé v úhlu okolo 30°. První a druhé úseky 13a, 13b. 15a, 15b třetí části 13' a páté části 15' by mohly být sama zakřiveny tak, aby třetí část 13.' a pátá část 15.' byly celkově hladčeji zahnuty.

Když svěrka dosedá na kolejnici, jak je znázorněno na obr.6, je rovina obsahující podélnou osu čtvrté části 14' v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první část 11' a sedmou část 17'.

U svěrky znázorněné na obr. 7a až 7c je poměr maximální vzdálenosti mezi podélnými osami třetí části 13' a páté části 15' a rovinou obsahující první část 11' a sedmou část 17' k průměru tyče tvořící svěrku je 1,23. Přednostní maximální hodnota pro tento poměr je 2,0, ale může činit až 4,0.

o

Vnější ramena 11A', 17A' svěrky, t|j. její první cast 11' a sedmá část 17', jsou každé opatřeno zapadacími vybráními 18 na jejich horní ploše přilehlé k odpovídajícím volným koncům svěrky. Na obr.7d a 7e je podrobněji znázorněn konec jednoho z vnějších ramen svěrKy (Které je v tomto provedení totožné s druhým vnějším ramenem).

-15V tomto provedení jsou zapadací vybrání 18 prvního polohově ustavovacího prostředku A tvarována každé tak, že mají dvě náběhové šikmé plošky 18a, 18b, které jsou nakloněny v navzájem opačných směrech vzhledem k podélným osám první části 11' a sedmé části 17' a přechodovou dnovou plošku 18c, tvořící dno zapadacího vybrání 18., které spojuje dohromady náběhové šikmé plošky 18a, 18b a je samo v podstatě rovnoběžné s podélnými osami první části 11' a sedmé části 17'. V tomto provedení jsou náběhové šikmé plošky 18a, 18b nakloněny v úhlu 30° vzhledem k podélným osám první části 11' a sedmé části 17'. Mezilehlá dnová ploška 18c zapadacího vybrání 18 slouží k tomu, aby zajistila vzájemný odstup náběhových šikmých plošek 18a, 18b zapadacího vybrání .18, avšak v alternativním provedení může být tato mezilehlá dnová ploška vypuštěna, takže mezi dolními okraji náběhových šikmých plošek 18a, 18b zapadacího vybrání 18 není odstup.

Zapadací vybrání 18 je s výhodou na horní nejkrajnější ploše první části 11' a druhé části 17.' svěrky, jak je znázorněno, spíše než na jejich boční ploše, takže když je svěrka 1' osazena v kotevním ústrojí 250, působí síla vyvíjená na vnější ramena svěrky záběrem kotevního ústrojí 250 se zapadacími vybráními 18, v podstatě ve stejném směru jako napětí působící na druhou část 12' a šestou část 16' svěrky 1' vzhledem k ohýbání vnějších ramen.

Každý volný konec svěrky 1' je zešikmen na jeho horní a dolní ploše náběhovou zaváděcí ploškou, přičemž horní a dolní náběhové zaváděcí plošky 19a, 19b jsou v tomto provedení nakloněny vzhledem k podélné ose svěrky v úhlu přibližně 30°. Ve znázorněném provedení je zapadací vybrání B8 vytvořeno právě za náběhovou zaváděcí ploškou 19a, vytvořenou na horní straně. Jak bude patrné z dalšího popisu obr.lOA až 10C, je náběhová zaváděcí ploška 19a na horní ploše svěrky 1' určena k usnadnění zasouvání svěrky 1' do kotevního ústro-16jí 250. Náběhová zaváděcí ploška 19b na dolní ploše vnějšího ramena je určeno k usnadnění použití svěrky při přidržování izolátoru 570 v jeho poloze mezi kotevním ústrojím 250 a kolejnicí 3.·

V takovém provedení svěrky vyrobené z tyče o průměru mm jsou směrem dovnitř obrácené plochy vnějších ramen vzdálené 75 mm od sebe, vzdálenost mezi krajní vnější částí čtvrté části 14' a spojnicí nejkrajnějších vnějších částí druhé části 12 ¹ a šesté části 16.' je 120 mm, maximální výška svěrky, tlj. výška mezi nejkrajnějším horním bodem třetí casviz ti 13 ' svěrky nad nej nižším bodem první části 11' a sedmé části 17' svěrky je 34 mm. Vzdálenost nejnižšího bodu čtvrté části 14' svěrky je 10 mm nad nejnižším bodem první části 11' a sedmé části 17'. Krajní vnější část čtvrté části 14' vybíhá 40 mm za volné konce vnějších ramen. Druhé části 13b, 15b třetí a páté části 13' a 15' jsou každá 42 mm dlouhá. Poloměr zahnutí druhé a šesté části je 10, zatímco v případě čtvrté části činí 9 mm. Horní plochy vnějších ramen jsou sražené náběhovou zaváděcí ploškou do vzdálenosti 8 mm od volného konce ramena, zatímco dolní plocha vnějšího ramena je sražené náběhovou zaváděcí ploškou do vzdálenosti 10 mm od konce ramena. Každé zapadací vybrání 18 je 1,5 mm hluboké, má v příčném směru v nejširší části šířku 9 mm ve směru kolmém k podélné ose vnějšího ramena, přičemž dnová ploška 18c je 8,5 mm dlouhé při měření ve směru rovnoběžném s podélnou osou vnějšího ramena, a má celkovou délku 15,5 mm. Při vytváření zapadacího vybrání 18 a horní náběhové zaváděcí plošky 19a je materiál s výhodou odebírán od konce volného ramena tak, že má průměr 14,5 mm při měření napříč ramena v bodě, kde se náběhová zaváděcí ploška 19a stýká se zapadacím vybráním 18., Úhel a znázorněný na obr.7c je 12°, ale může být v jiných provedeních 19°, například až 25°.

Svěrka znázorněná na obr.7a až 7e je použita, jak je znázorněna na obr.6, s kotevním ústrojím, jak je znázorněno

-17na obr.8a až 8c, i když toto kotevní ústrojí může být v některých hlediscích obměněno, například jak je znázorněno na obr.9a až 9c.

Kotevní ústrojí 250 z obr.8a až 8c a 9a až 9c obsahuje základnový člen 251, který je uspořádán v podstatě vodorovně, když je zařízení používáno, a dvojici přídržných členů 252 svěrky, které jsou připojeny na jednom konci základnového členu 251 tak, že probíhají v podstatě kolmo k nim jak ve směru svislém, tak i vodorovném. Průchod, vytvořený směrem ven obrácenou stěnou každého přídržného členu 252 svěrky vytváří zaváděcí kanál 253 pro zasunutí vnějších ramen svěrky podle obr.7a až 7e. Přídržné členy 252 vystupují ve vzájemném odstupu ze základnového členu 251 tak, že vymezují mezi sebou otevřený prostor 254 pro zasunutí vnitřních ramen svěrky. Svrchu každého přídržného členu 252 svěrky přesahují přes otevření 254 vystupující výběžky 255, které slouží pro omezování pohybu vnitřních ramen svěrky směrem vzhůru, k němuž může dojít v důsledku naklonění kolejnice, když je svěrka používána. Každý zaváděcí kanál 253 je na konci přídržného členu 252 svěrky, který je nejdále od základnového členu 251, otevřen otevřením 256, zatímco na opačném konci je uzavřený stěnou 257, vytvářející prostředek, pomocí kterého může být izolátor 570 osazen na kotevním ústrojí 250, jak bude podrobněji vysvětleno níže. Pro tento účel je také strop průchodu u stěny 257 odstraněn.

V poloze použití kotevního ústrojí 250 je dno zaváděcího kanálu 253 v podstatě vodorovné. Zaváděcí kanál 253 má pouze jednu boční stěnu, tvořenou stěnou 252a přídržného členu 252 svěrky, které leží mezi příslušným vnějším a vnitřním ramenem osazené svěrky 1', zatímco, zatímco druhá strana zaváděcího kanálu je otevřená. Strop zaváděcího kanálu 253 je vytvořen tak, že má náběhovou šikmou plochu 253a, která je nakloněná vzhledem k vodorovnému směru, když je kotevní ústrojí v poloze použití, a to tak^že zaváděcí kanál je vyšší

-18v té části náběhové šikmé plochy 253a, která je blíže k otevření 256, než na druhém konci náběhové šikmé plochy 253a. Strop zaváděcího kanálu 253 je přitom tvarován tak, že jako první ustavovací prostředek B polohy obsahuje výběžek 253b vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu 253 pro rameno svěrky 1, opatřené druhým ustavovacím prostředkem A polohy ve formě vybrání .18. Každý zaváděcí kanál 253 přitom ve směru zasouvání svěrky další výběžek 253c vybíhající směrem dolů ze stropu zaváděcího kanálu 253. Výběžky 253b, 253c jsou pro 'i¹' rozlišení dále označovány jako přední výběžek 253b (t|j. ten, který stojí jako první v dráze zasouvání svěrky l a s nímž tak konec ramena zasouvané svěrky 1 vejde do styku jako prvním) a zadní výběžek 253c (s nímž konec ramena zasouvané svěrky vejde do styku jako druhým). Obdobně jsou také označeny jako přední a zadní šikmé vodicí plošky, které výběžky 253b, 253c vymezují.

Strop zaváděcího kanálu 253 a oba výběžky 253b, 253c jsou přitom vytvořeny tak, že na přední straně odpovídajícího výběžku 253b, 253c je vytvořena šikmá přední vodicí ploška 253b', 253c' pro navádění náběhové zaváděcí plošky 19a na volném konci ramena svěrky, a na zadní straně odpovídajícího výběžku 253b, 253c je vytvořena opačně skloněná náběhová plocha 253b, 253c. vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výstupku 18d volného konce ramena svěrky 1, vymezovaného první náběhovou šikmou ploškou 18a vybrání 18 jeho druhého ustavovacího prostředku A polohy a náběhovou zaváděcí ploškou 19a.

První výběžek 253b, který je vytvořen u otvoru 256 zaváděcího kanálu 253, je obrácen k otevřené straně zaváděcího kanálu 253 šikmou přední vodicí plochou 253b¹, která je relativně mírně nakloněna k vodorovné rovině v takovém směru, že výška zaváděcího kanálu 253 klesá směrem ke stěně 257. Zadní vodicí ploška 253b” prvního výběžku 253b je strměji nakloněna vzhledem k vodorovnému směru, ale v opačném smyslu, než před-19ní vodicí ploška 253b¹, takže se výška průchodu zvyšuje. Druhý výběžek 253c. který je vytvořen blíže ke stěně 257, má přední vodicí plošku 253c¹, tvořenou šikmou plochou 253a stropu zaváděcího kanálu 253, a zadní vodicí plošku 253c”, která je nakloněna v opačném smyslu vzhledem k vodorovnému směru v úhlu, který je větší, než je úhel šikmé plochy 253a a přední vodicí plošky 253c¹. ale menší, než je úhel nakloněné zadní vodicí plošky 253b” prvního výběžku 253b.

Z každé stěny 252a přídržných členů 252 svěrky v oblasti nad zaváděcími kanály 253 vystupuje část 258 tak, že mezi zaváděcím kanálem 253 a částí 258 je vymezováno vybrání 259, do něhož může být vsunut nástroj pro osazování svěrky do kotevního ústrojí nebo pro její vyjímání z kotevního ústrojí 250. Strop vybrání 259 může být nakloněn podél jednoho okraje, jak je znázorněno. Stěna 252a každého přídržného členu 252 svěrky může být zaoblena nebo nakloněna podél podél jednoho okraje tak, že se zmenší množství materiálu, potřebné pro vytvoření kotevního ústrojí 250.

Dno zaváděcího kanálu 253 s výhodou přesahuje za otevření 256 částí 253d, o níž se může dolní plocha vnějších ramen svěrky opřít, když svěrka má být osazována do kotevního ústrojí 250. Základnový člen 251, který poskytuje oporu pro čtvrtou část 14' svěrky 1', když svěrka nedosedá na kolejnici, je v tomto provedení určen (když je kotevní ústrojí v poloze použití) pro osazení postranního izolátoru 570, přičemž v ploše základnového členu 251, která je nejblíže ke kolejnici, když je kotevní zařízení v poloze použití, je vytvořen stupeň 251a pro vsunutí vodorovně orientované části izolátoru 570. Je však třeba poznamenat, že tento stupeň 251a by nebyl potřebný, kdyby kotevní ústrojí bylo použito s vhodným izolátorem pro elektrické izolování kotevního ústrojí od kolejnice 3.

Další úspory materiálu, potřebného pro vyrobení kotev-20ního ústrojí 250, mohou být dosaženy vypuštěním přesahujících výběžků 255. čímž se umožní zmenšení celkové výšky kotevního ústrojí 250¹, jak je znázorněno na obr.9a a 9c. Z kotevního ústrojí z obr.9a až 9c jsou v tomto provedení také vypuštěny části 258. i když horní část tohoto kotevního ústrojí 250¹ by mohla být obměněna tak, aby se vytvořil ústupek pro vsunutí osazovacích nebo zvedacích nástrojů.

V jednom provedení kotevního ústrojí znázorněného na obr.8a až 8c, pro použití se svěrkou, jak je popsána s odvoláním na obr.7a až 7e, je celková výška kotevního ústrojí 60 mm a jeho celková šířka je 101 mm. Přídržné členy 252 svěrky vymezují mezi sebou otevření, které je 57 mm široké a stěny 252a jsou 9 mm široké. Nejnižší plocha každé přesahující části 255 je 46 mm nad částí kotevního ústrojí, které bude ve stejné úrovni s povrchem základu 6 kolejí, když je kotevní ústrojí používáno, přičemž mezera mezi přesahujícími částmi 255 je 32 mm. Část 253d vybíhá za otevření 256 zaváděcího kanálu 253 o 11 mm, přičemž délka zaváděcího kanálu od vnitřní stěny 257 k otevření 256 je 77 mm. Stěna 257 je 8 mm tlustá při měření ve směru rovnoběžném s délkou zaváděcího kanálu 253 a je 21 mm vysoká. Tlouštka podlahy zaváděcího kanálu 253 je 3 mm a výška průchodu v otevření je 22 mm. Výška zaváděcího kanálu potom klesá v úhlu okolo 13° na výšku 20 mm a po[té se znovu zvětšuje v úhlu okolo 45 na výšku 24 mm. <7

Šikmá plocha 253a stropu zaváděcího kanálu je nakloněna v úhlu okolo 18° a je v nejnižším bodě 18,5 mm nad dnem zaváděcího kanálu 253. Zadní vodicí plocha 253c druhého výběžku 253c je nakloněna v úhlu 30° na výšku 24 mm, přičemž nejnižší bod druhého výběžku 253c je 26 mm od vnější plochy stěny 257. Nejnižší bod prvního výběžku 253b je 68 mm od vnější plochy stěny 257. Vybrání 259 nad zaváděcím kanálem 253 má horní plochu, která je nakloněna v úhlu okolo 15° počínaje výškou 44 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí a zvyšuje se na 51 mm, přičemž dno vybrání je 32 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí. Stupeň 251a, vytvořený v základnovém členu

-21251 je vytvořen ve výšce 15 mm nad nejnižším bodem kotevního ústrojí a má hloubku 8 mm.

Osazování svěrky 1' do kotevního ústrojí 250. jak je znázorněno na obr.6, bude nyní vysvětleno s odvoláním na obr.10a až 10c, přičemž je koncový izolátor 4', který by byl normálně nesen svěrkou 1', je v těchto obrázcích pro názornost vypuštěn.

Obr.10a znázorňuje svěrku 1' v pomocné poloze, když má být zatlačována dále dovnitř kotevního ústrojí 250. Čtvrtá část svěrky 1' spočívá, prostřednictvím neznázorněného izolátoru 4.' špičky, na základnovém členu 251 kotevního ústrojí ΐ

250. Vnější ramena svěrky 1' leží právě uvnitř zaváděcích kanálů 253 kotevního ústrojí 250 tak, že tato část dolní plochy vnějších ramen spočívá na části 253d kotevního ústrojí 250. Náběhová šikmá ploška 18a zapadacího vybrání 18, která je nejblíže k volnému konci vnějšího ramena, je v dotyku se zadní vodicí ploškou 253b výběžku 253b, a horní náběhová zaváděcí ploška 19a vnějšího ramena je zčásti v kontaktu se ze šikmou plochou 253a stropu zaváděcího kanálu 253. V této poloze je svěrka pouze částečně ohnuta, například pouze 2 mm z celkového ohnutí 12 mm. Poloha z obr.10a je přípravná poloha svěrky v její sestavě s kotevním ústrojím.

Když je svěrka zaháněna z první přípravné polohy do předmontážní polohy, jak je znázorněno na obr.10b, je druhá náběhová šikmá ploška 18b západkového vybrání vedena do dotyku s přední vodicí ploškou 253b¹ výběžku 253b, přičemž vnější ramena jsou ohýbána směrem dolů o něco více, a druhá část 12¹ a šestá část 16' svěrky 1' jsou vedeny vzhůru. V této poloze spočívá čtvrtá část svěrky nad částí postranního izolátoru 570, čímž je bráněno vzestupnému pohybu tohoto izolátoru. Je-li izolátor tvarován tak, že přidržuje směrem dolů podložku 7 kolejnice, potom v této druhé přípravné poloze svěrka také slouží pro přidržování podložky kolejnice izolá-22torem. Je tak uvažováno, že svěrka, izolátor, a s výhodou také podložka, mohou být osazeny na pražci opatřeném kotevním ústrojím 250 ve výrobně pražců před tím, než je dopravován na stavbu.

Obr.10c znázorňuje svěrku ve stavu, kdy byla přesunuta z předmontážní polohy, znázorněné na obr.10b, do konečné upevňovací polohy, kde čtvrtá část 14' (normálně nesoucí koncový izolátor 4') svěrky 1' dosedá na kolejnici 3. Když je svěrka tlačena ve vodorovném směru, šikmý strop zaváděcího kanálu v kontaktu s horní náběhovou zaváděcí ploškou 19a tlačí vnější rameno směrem dolů, čímž dochází k ohýbání svěrky. V upevňovací poloze svěrky se zapadací vybrání 18 ve svěrce 1' dostává do záběru s druhým výběžkem 253c kotevního ústrojí 250 a volné konce vnějších ramen leží přes polohově ustavovací patky 576 postranního izolátoru, takže vzestupný pohyb izolátoru 570 je dále omezován. Svěrka je v této poloze plně ohnuta, čtvrtá část svěrky leží v rovině, která je v podstatě rovnoběžná s rovinou obsahující první a sedmou část svěrky a druhá část 12.' a šestá část 16' svěrky jsou v jejich nejvyšším bodě.

Když je svěrka v pomocné poloze, může se izolátor volně pohybovat vzhůru, takže jestliže je požadována výměna izolátoru 570, může toho být dosaženo tím, že svěrka 1' vytlačí zpět do její pomocné polohy, a to bez potřeby zcela vyjímat svěrku i' z kotevního ústrojí 250.

Druhá část 12' a šestá část 16.' svěrky 1' jsou v pomocné poloze svěrky v blízkosti povrchu pražce, čímž se vyloučí potenciální problém zachycení patky kolejnice, ke kterému by mohlo dojít při zdvíhání kolejnice z její typické počáteční polohy podél zadní strany kotevního ústrojí na podložce 7 kolejnice. Tento tvar svěrky, v němž jsou vnější ramena ohnuta směrem dolů vzhledem ke vnitřním ramenům, také dovoluje, aby byla zmenšena celková výška kotevního ústrojí,

-23čímž se umožňuje jeho vylehčení a zlevnění. Je žádoucí, že když je svěrka 1’ osazena v kotevním ústrojí 250, mezi spodkem koncového izolátoru 4’ a základnovým členem 251 je vůle okolo 5 mm, takže se zajistí, že jestliže se zmenší výška kolejnice vzhledem k opotřebení podložky kolejnice pod ní, svěrce nebude základnovým členem 251 kotevního ústrojí 250 bráněno dostatečně dosednout na kolejnici.

Jiná upevňovací sestava kolejnice se svěrkou podle vynálezu je znázorněna na obr.11a až 11c. Sestava obsahuje svěrku 1, podobnou svěrce znázorněné na obr.6 a 7a až 7e, osazenou v kotevním ústrojí 250 podle vynálezu, které je podobné ústrojí znázorněnému na obr.8a až 8c, přičemž svěrka 1, nesoucí koncový izolátor 4 a kotevní ústrojí 250 jsou elektricky izolovány od kolejnice prostřednictvím postranního izolátoru 570. Kotevní ústrojí 250 je upevněno k betonovému základu 6 kolejí prostřednictvím dříku 260 uzpůsobeného tak, že vyčnívá z jeho základny. Dřík 260 je zabudován do betonového pražce během výroby pražce a je opatřen lopatkovitými žebry 260a za tím účelem, aby vzdoroval jakémukoli sklonu kotevního ústrojí 250 se otáčet. I když to není znázorněno na obr.3a až 3c, 8a až 8c a 9a až 9c, kotevní ústrojí 2, 250 a 250' budou opatřena takovým dříkem 260, jsou-li uvažována pro použití s betonovými pražci.

Předpokládá se, že výrobci pražců by mohli být zásobeni příslušnými svěrkami 1 (nebo 1' ) , obloženými každá koncovým izolátorem 4 (nebo 4'), a postranními izolátory 5 (nebo 570) , pro jejich osazení do kotevních ústrojí 2. (nebo 250) po té, co tato byla zalita do betonových pražců, takže pražce mohou být dodávány na stavbu hotové se svěrkami 1 (1') a izolátory 4 (4'), 5 (570). Když byla kolejnice 3 uspokojivě vsunuta mezi kotevní ústrojí 2 (250), je potom jednoduchou záležitostí přetlačit svěrky 1 (1'), zejména strojně, do záběru s kolejnicí.

-24Je třeba poznamenat, že i když výše popsané sestavy a používají dvoudílný izolátor, t£j. postranní izolátor pro izolování kotevního ústrojí od kolejnice a izolátor špičky pro izolování svěrky od kolejnice, poněvadž toto dovoluje výměnu postranního izolátoru, když je opotřebován, je možné použít místo toho jednodílného izolátoru ve tvaru písmene L, jaký je obvykle používán, a který má část spočívající na vrchu příruby kolejnice, kde má na něj dosednout svěrka, a přilehlou část ležící mezi stranou příruby kolejnice a kotevním ústrojím.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kotevní ústrojí pro přidržování upevňovací svěrky (1) pro železniční kolejnici, přičemž svěrka je vytvořená z tyče z materiálu ohnutého tak, že má v půdorysu v podstatě tvar písmene M, přičemž kotevní ústrojí (2; 250; 250’; 250) má ustavovací část pro spolupůsobení s částí (11, 17) svěrky (1) pro její ustavování v předmontážní poloze umožňující osazení kolejnice (2) vedle kotevního ústrojí (2; 250; 250'; 250), když je na něm svěrka (1) osazena, vyznačené tím, že ustavovací část kotevního ústrojí (2; 200; 250; 250'; 250) je opatřena nejméně jedním prvním ustavovacím prostředkem (B) polohy pro vzájemné zaskočení s odpovídajícím nejméně jedním druhým ustavovacím prostředkem (A) polohy, umístěným na svěrce (1), přičemž první ustavovací prostředek (B) polohy je vytvořen ve formě nejméně jednoho výběžku (9, 253b, 253c) zapadajícího do odpovídajícího vybrání (8e, 8f, 8, 18) na svěrce (1), nebo ustupujícího útvaru (9a, 9b, 9c, 9d), do něhož zapadá výběžek (8b, 8c) svěrky (1), přičemž první ustavovací prostředek (B) polohy je opatřen nejméně na straně, s níž zabírá zasouvaná svěrka (l) jako první, náběhovou šikmou ploškou.
2. 2. Kotevní ústrojí podle nároku 1^vyznačené tím, že první ustavovací prostředek (B) polohy je tvořen ustupujícím útvarem, majícím na předním konci, s nímž přichází spolupůsobící část zasouvané svěrky (1) do styku jako prvním, první náběhovou šikmou plošku a na zadním konci, s nímž přichází spolupůsobící část zasouvané svěrky (1) do styku jako druhým, opačně skloněnou druhou náběhovou šikmou plošku.
3. 3. Kotevní ústrojí podle nároku 1 nebo 2^ vyznačené tím, že obsahuje pro každý konec svěrky (1), opatřený nejméně jedním druhým ustavovacím prostředkem (A) polohy ve formě výběžku, nejméně dva první ustavovací prostředky (D) polohy ve formě ustupujícího útvaru, umístěné ve vzájemném odstupu

   -26v podélném směru zaváděcího kanálu (253) pro rameno (11A, 17A) svěrky (1).

   O
4. 4. Kotevní ústrojí podle nároku 1 a 3_fvyznačené tím, že nejméně jeden z ustupujících útvarů (9c) je vymezován dosedací ploškou u koncové hrany tělesa kotevního ústrojí.
5. 5. Kotevní ústrojí podle nejméně nároků 3 nebo 4_/ vyznačené tím, že ustupující útvar (9d) prvního ustavovacího prostředku (B) je vytvořen ve formě zářezu, majícího stranu, s níž zaváděný konec ramene svěrky (1) zabírá jako druhý, uspořádanou pod strmým úhlem vzhledem k podélné ose zaváděcího kanálu (253) pro rameno svěrky, pro zaskočení druhého ustavovacího prostředku (A) polohy, zatímco druhá strana zářezu, s níž konec ramene svěrky (1) při zasouvání zabírá jako první, je nakloněna pod méně strmým úhlem.
6. 6. Kotevní ústrojí podle nároku 5_fvyznačené tím, že strana zářezu, s níž zaváděný konec svěrky (1) zabírá jako druhý, je kolmá k podélné ose zaváděcího kanálu pro rameno svěrky (1) a tvoří zaskakovací stupeň.
7. 7. Kotevní ústrojí podle nároku 1,vyznačené tím, že první ustavovací prostředek (B) polohy obsahuje výběžek (253b), vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (253) pro rameno svěrky (1), opatřené druhým ustavovacím prostředkem (A) polohy ve formě vybrání (18).
8. 8. Kotevní ústrojí podle nároku 7/vyznačené tím, že na každý zaváděcí kanál (253) obsahuje ve směru zasouvání svěrky (1) další výběžek (253c), vybíhající směrem dolů do zaváděcího kanálu (253) pro rameno (11A, 17A) svěrky (1) opatřené druhým ustavovacím prostředkem (A) polohy ve formě vybrání (18).

   <1
9. 9. Kotevní ústrojí podle nároku 7 nebo vyznačené — 27— tím, na přední straně výběžku (253b, 253c), s níž konec vnějšího ramena (11A, 17A) zaváděné svěrky (1) přichází do styku jako první, je vytvořena šikmá přední vodicí ploška (253b', 253c') pro navádění náběhové zaváděcí plošky (19a) na volném konci ramena (11A, 17A) světky (1), a na zadní straně výběžku (253b, 253c) je vytvořena opačně skloněná šikmá zadní vodicí ploška (253b, 253c), vymezující ustupující prostor pro zaskočení zaskakovacího výběžku (18d) volného konce ramena (11A, 17A) svěrky (1), vymezovaného první náběhovou šikmou ploškou (18a) vybrání (18) na ní vytvořeného druhého ustavovacího prostředku (A) polohy a náběhovou zaváděcí ploškou (19a) na volném konci ramena (11A, 17A) svěrky (1), přičemž zadní vodicí plošky (253b, 253c) jsou nakloněny souběžně s první náběhovou šikmou ploškou (18a) vybrání (18) a přední vodicí plošky (253b', 253c') jsou nakloněny souběžně s druhou náběhovou ploškou (18b) na opačném konci vybrání (18) svěrky