CZ81499A3

CZ81499A3 - Laminované rouno, způsob jeho výroby a jeho použití

Info

Publication number: CZ81499A3
Application number: CZ99814A
Authority: CZ
Inventors: Siegfried Schwekutsch
Original assignee: Kufner Textilwerke Gmbh
Priority date: 1996-09-10
Filing date: 1997-09-09
Publication date: 1999-06-16
Also published as: AU735927B2; BR9712024A; LV12320B; ATE250686T1; PL186140B1; JPH10102375A; CN1176324A; WO1998011291A1; LT99034A; DE19636722A1; EP0828019B1; DK0828019T3; EP0828019A2; AR009514A1; LV12320A; EE9900111A; DE59610739D1; RU2198971C2; HK1008553A1; ID23438A

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká laminátu rouna s tkaninou nebo pleteninou a s nejméně jednou vrstvou rouna. Tento vynález se týká rovněž způsobu výroby takového laminovaného rouna právě tak jako jeho použití jako vystužovací vložky zejména pro místní vypodložení.

Dosavadní stav techniky

Vložky takového druhu se po mnoho let zapracovávají do oděvních součástí zejména v dámské a pánské konfekci. Podle způsobu zpracování mohou se např. rozprostírat po celém předním dílu sak anebo mohou být zapracovány jako tak zvaný chest-canvas. Vystužovací vložky mají přednímu dílu oděvní součásti propůjčit tvarovou stálost, při. čemž se u současně používaných vystužovacích vložek navíc očekává dobrá schopnost regenerace tvaru resp. schopnost vrátit se do původní formy.

Až dosud se na trhu obvykle používají speciální tkaniny, většinou s plátnovou vazbou, při čemž u těchto tkanin leží rozsah hmotnosti v rozsahu asi 120-260 g/m². Jednotlivě se na trhu lze také setkat s odpovídajícími pleteninami.

Aby se docílila dobrá schopnost regenerace tvaru zejména ve směru útku, jsou do těchto tkanin a pletenin v útku vkládány hrubé příze, které jsou vypřádány hlavně způsobem poločesané příze. Používané vláknové komponenty jsou v první řadě přírodního původu. Do útku se používají zejména zvířecí chlupy, při čemž podle typu vložky jsou tyto příze v útku střídavě do tkaniny vnášeny s vlákny viskosovými, vlákny vlněnými nebo směsemi z nich. Zvířecí chlupy mohou být vypřádány také ve spojení s hrubými viskozovými vlákny. Dává se zejména přednost chlupům afrických koz nebo také chlupům jaků. S oblibou a zvláště často se používají koňské žíně zejména nitě z těchto žíní. Nevýhodou však je, že koňské žíně jsou poměrně drahé.

»· ·· ···« • · · • · · • » · * · « · t · «· ·· «« *«

4 4 · • · · * «4· ···

4 »* ·«

Používání zvířecích chlupů má závažné nedostatky. Tak zvířecí chlupy musí být podrobovány značnému čistícímu procesu a to vede k tomu, že tento způsob je velmi nákladný a tím i drahý. Vedle toho má používání zvířecích chlupů nevýhodu vtom, že mohou vyvolávat alergie u dělníků, kteří musí čistění těchto zvířecích chlupů provádět. Mimo to příze, které jsou vyrobeny ze zvířecích chlupů nebo z jejich směsí, podléhají výkyvům v kvalitě (kolísání metrického čísla), což zase s sebou přináší nerovnoměrnost v hmotnosti konečného produktu.

Do útku se vedle toho vkládají vícesložkové příze, tak zvaná jádrová vlákna, která jsou od nějaké doby vyráběna také při dref způsobu. Tyto příze obsahují jako prošlup dávající komponentu rovněž zvířecí Chlupy nebo s oblibou syntetická monofilní vlákna resp. multifílní vlákna. Charakteristická je skladba z jedné nebo více prošlup dávajících komponent, právě tak jako vrchních vrstev jádrových vláken.

Především u přízí, které obsahují syntetická monofilní vlákna, se vyskytují problémy toho druhu, že monofilní vlákno v těchto přízích má sklon posunovat se proti vrchním vrstvám jádrových vláken. Na řezné hraně vystřižených vystužovacích vložek potom vystupují monofilní vlákna a u hotového konfekčního dílu mohou dokonce propíchnout vrchní látku.

Při všech vystužovacích vložkách tohoto druhu jsou v konfekci zapotřebí ještě dodatečné vložky, aby se docílil požadovaný vystužovací účinek. Zpracování těchto vložek a dodatečných vložek vyžaduje vysoké náklady na zhotovení a na spotřebu materiálu, jakož i zvláště velkou péči při vypracování místního vypodložení, při jeho umísťování a čistotě nastehování. Vypodložení a dodatečná vložka musí být umístěny na milimetr přesně a pomocí náročného šití musí být pevně spojeny do celkové podložky.

Jiný druh vypodložení je popsán v EP 0 514 563 odpovídající US 5,241,709. Jedná se o osnovní pleteninu, která je v útku opatřena vlákny jádrových nití se silným prošlupem. Tato osnovní pletenina je na rašplovém stroji pro rouno spojena se základním rounem. Z toho vznikající podkladová vložka slouží jako dodatečná vystužovací vložka pro vlastní vypodložení pro zajištění například oblasti plece, ramen a otvoru pro paži. V závislosti na způsobu výroby je však tloušťka a objem *· »*»♦ *« *· • · · · · · · · * * · • « · · ·*· « · · · 9 · ··· a · · · · ·»♦ »·· základního rouna krajně omezena, protože při vytváření oček osnovní vlákna základní rouno zuzlovávají a tak ve směru osnovy podél řady oček vznikají v základním rounu uzliny, které se u citlivých vrchních látek na vrchní látce rýsují.

Podle GB-A-1 095 281 je známé provádět laminování s tkaninou, při čemž vedle přilepení následuje i projehlování. EP-A-0 730 056 popisuje zhotovení laminovaného rouna, které ale nemá být použito jako zesílení silným prošlupem, nýbrž jako náhrada pro vlněné přikrývky.

Podstata vynálezu

Základem předkládaného vynálezu je tedy technický problém vyvinout laminát rouna, který na jedné straně lze vyrobit s příznivými náklady a na straně druhé nevykazuje nevýhody shora zmíněných vypodložení a je při konfekci snadno zpracovatelný. Laminované rouno se zejména nesmí rýsovat na vrchní látce oděvních součástí.

K vyřešení tohoto problému je podle vynálezu navrženo laminované rouno na začátku zmíněného druhu, při čemž tkanina nebo pletenina a vrstva(y) rouna jsou spolu slepeny, aniž by byly dodatečně projehlovány. Tkanina nebo pletenina může být slepena s vrstvou rouna jednostranně nebo také na horní i spodní straně.

Schopnost laminovaného rouna nabývat původní formy je docilována prošlup dávající tkaninou nebo pleteninou. Útkovou přízí tkaniny nebo pleteniny jsou monofilní vlákna nebo multifilní vlákna anebo jejich kombinace. Je rovněž možné, že monofilní vlákna jsou skána do multifilní příze, která pak tvoří prošlup dávající útková vlákna. Materiálem, ze kterého se zhotovují útkové příze je především polyamid-6, polyamid-6,6, polyester nebo polypropylen anebo také směsi syntetických vláken. Útkovými přízemi mohou být na příklad monofilní vlákna s průměrem od 0,05 do 0,40 mm.

Je ale také možné použít řady vláken s monofily a multifilními vlákny stejně jako běžná spřádaná vlákna. Právě tak mohou být jako útkové příze nasazena multifilní vlákna, která vykazuji titr v rozsahu od 400 do 2000 dtex.

• · ** • · · » a · · · » a · • a «···· a • · 4 4*4

Jako osnovní příze tkaniny nebo pleteniny mají přednost bavlna, vlna nebo jiná přírodní vlákna, nebo viskosa, polyester, polyamid, polyakrylonitril, nebo polypropylen anebo jejich směsi. Přednost se dává přízím s metrickým číslem v rozsahu 25-400 dtex a zejména 100-400 dtex. Mohou být použity také osnovy z filamentů, při čemž ty mohou být dodatečně tvarovány. Pokud se jako osnovní příze použijí monofilní vlákna, mohou stejně tak jako shora popsané útkové příze vykazovat průměr vlákna od 0,05 do 0,40 mm. Pochopitelně je také možné seskat více takových monofilů do multififního vlákna, které potom představuje osnovní nit.

Pokud se pro laminované rouno podle tohoto vynálezu používá pletenina, pak se v osnově dává přednost multifilním vláknům s metrickým číslem v rozsahu 25-400 dtex.

Rouno používané pro zhotovení laminátu rouna podle vynálezu může být jehlové rouno, vodním tryskem zpevněné, pojivém zpevněné nebo bodově svařované rouno, pletené rouno nebo rouno z pěnové hmoty. Může se použít i kombinace těchto materiálů. Hmotnost rouna leží nejlépe v rozsahu 10-180 g/m².

Strukturou laminovaného rouna z více vrstev, které jsou spolu navzájem slepeny, se odstraní nevýhody dosud známých typů vložek. Použitá monofilní vlákna, která poskytují prošlup, jsou slepením pevně fixována a konce těchto monofilů nemohou už v konfekcíovaném dílu putovat. Zároveň se tím zabraňuje propíchnutí svrchní látky. Právě tak se s jistotou zabraňuje, aby v rounu vznikaly zauzliny, které se rýsují na svrchní látce.

Mimo to je jednoduchým a s hlediska nákladů příznivým způsobem možné, vyrobit jako vystužovací vložku laminované rouno s měkkým a voluminesním povrchem, které se dá v konfekci velice jednoduše zpracovávat. Tím může v konfekci odpadnout časově a nákladově náročné nanášení dodatečných vystužovacích vtožek.

Síla a objem rouna naneseného na tkaninu nebo pleteninu je téměř libovolně měnitelná, aniž by se v rounu vyskytla zauzlení, jak to byl případ u známých vrstvených materiálů. Dále pak podle vynálezu není zapotřebí používat žádné zvířecí chlupy, takže s tím spojené nevýhody se již nevyskytují. Odpadá tím zejména časově •4 »4*4 «· ««

4 « 4 4

4>4 4 ·

44444 4

4 4 4 náročné čistění zvířecích chlúpů a alergenní zatěžování personálu, který, do styku s těmito chlupy přichází.

Konečné je při aplikaci monofilních vláken v útku možné vzdát se používání jádrových vláken, takže tím odpadá k tomu se vztahující, nákladově náročný proces výroby příze pro útek.

Je rovněž možné přímo opatřit získané laminované rouno vrstvou tavného lepidla, na příklad formou rastru, aby se tak umožnila přímá fixace na svrchní látku. Nanášení tavných lepidel lze provádět pomocí dosud obvyklých způsobů, při čemž v úvahu přichází vedle jednobodového způsobu také tak zvaný dvoubodový způsob. Používají se zde běžná tavná lepidla a zvlášť preferována jsou tavná lepidla na basi polyamidů.

Laminované rouno podle vynálezu může být zejména v pánské konfekci použito bez dodatečné vložky přímo jako vystužovací vložka; je jej ale také možné použít jako dodatečnou vystužovací vložku. Laminované rouno může být na.příklad použito k zesílení a vypolstrování rukávů v oblasti ramenního kloubu. Je rovněž možné použití k vystužení v oblasti pasu u kathot a výstuhy pro klobouky a čepice.

Tento vynález předkládá také způsob výroby laminovaného rouna toho typu, kde horní a/nebo spodní strana tkaniny nebo pleteniny je slepena s rounem. Slepení se nejlépe provádí zejména nakašírováním tavných lepidel. Nakašírování se provádí o sobě známými postupy.

V následujícím jsou pro objasnění tohoto vynálezu udány některé zvlášť výhodné formy provedení laminovaného rouna podle vynálezu.

4 4 4 4

4 44444

4 4 >

4 4

444 444

4

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Laminované rouno s monofilní tkaninou

Útek

Monofil: polyester, průměr 0,22 mm

Vazba: plátno

Hustota útku: 110 útek/cm

Osnova

Polyester texturovaný dtex 167 f32/1 Šířka návodu 162,8.

3910 vláken

Hmotnost tkaniny: 103 g/m²

Strana rouna k svrchní látce

Jehlové rouno, 100 % polyamid s vrstvou 12 g/m² tavného lepidla na basi polyamidu Hmotnost 60 g/m²

Strana rouna k podšívce

Thermovazba, 100 % polyester s vrstvou 10 g/m² tavného lepidla na basi polyamidu Hmotnost 25 g/m²

Celková hmotnost laminovaného rouna: 210 g/m²

• * ····

Příklad 2

Laminované rouno s monofilní pleteninou zhotovené na pletacím stroji, strojní metrické číslo zanášení útku 24E

Útek

Monofil: polyester, průměr příze 0,22 mm

Hustota útku: 110 útek/cm

Osnova

Polyamid-6,6 dtex 44f13

Šířka návodu 160 cm

1512 vláken

Vazba: uzavřený šátek otevřené třepení

Hmotnost pleteniny: 70 g/m²

Strana rouna k svrchní látce

Jehlové rouno, 100 % polyamid

Hmotnost; 60 g/m²

Strana rouna k podšívce

Thermovazba, 100 % polyester

Hmotnost 25 g/m²

Hmotnost hotového laminovaného rouna: 177 g/m² »9

9* 9999

Příklad 3

Laminované rouno s nanesenou monofilní pleteninou zhotovené na pletacím stroji, strojní metrické číslo zanášení útku 24E

Útek

Monofil: polyester, průměr příze 0,22 mm

Hustota útku: 110 útek/cm

Osnova

Polyester texturovaný, směsné dtex 167 f32/1

Šířka návodu 162,8

3910 vláken

Strana rouna k svrchní látce

Jehlové rouno, 100 % polyamid

Hmotnost; 60 g/m²

Strana rouna k podšívce

Thermovazba, 100 % polyester

Hmotnost 25 g/m²

Hmotnost hotového laminovaného rouna: 177 g/m²

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Laminované rouno s vysokou schopností vracet se do původní formy a tuhostí, obsahující tkaninu nebo pleteninu se syntetickými útkovými vlákny se silným prošlupem a nejméně jednu vrstvu rouna, vyznačené tím, že tkanina nebo pletenina a vrstva(y) rouna jsou spolu slepeny, aniž by byly dodatečně projehlovány, a vrstva(y) rouna jsou uspořádány na vnější straně laminátu.
2. Laminované rouno podle nároku 1 vyznačené tím, že tkanina nebo pletenina vykazuje na horní a spodní straně vrstvu rouna.
3. Laminované rouno podle nároku 1 nebo 2 vyznačené tím, že vlákny útku tkaniny nebo pleteniny jsou monofilní vlákna nebo muitifilní vlákna anebo kombinace z nich.
4. Laminované rouno podle nároku 3 vyznačené tím, že monofilní vlákna jsou seskána do muitifilní příze.
5. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 4 vyznačené tím, že monofilní vlákna útku mají průměr od 0,05 mm až do 0,40 mm.
6. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 5 vyznačené tím, že muitifilní vlákna útku mají titr v rozsahu od 400 do 2000 dtex.
7. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 6 vyznačené tím, že vlákny útku jsou polyamid-6, polyamid-6,6, polyester nebo polypropylen anebo směsi ze syntetických vláken.
8. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 7 vyznačené tím, že se v útku vyskytují sledy vláken z běžných spřádaných útkových přízí.
9. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 8 vyznačené tím, že vlákny osnovy tkaniny nebo pleteniny jsou bavlna, vlna nebo jiná přírodní • 4

M MM

IV * » > · 4 4 4 · *

44 44 4· ** *· ·· vlákna nebo viskosa, polyester, polyamid, polyakrylonitril nebo polypropylen anebo jejich směsi.
10. Laminované rouno podle některého z nároků 1 až 9 vyznačené tím, že vlákna osnovy mohou vykazovat metrické číslo mezi 25 dtex a 400 dtex.
11. Laminované rouno podle některého z nároků 1,až 10 vyznačené tím, že rounem je jehlové rouno, vodním tryskem zpevněné, pojivém zpevněné nebo bodově svařované rouno, pletené rouno nebo rouno z pěnové hmoty anebo jejich směs.
12. Laminované rouno podle některého z nároků 1až11 vyznačené tím, že hmotnost rouna leží v rozsahu od 10 až do 180 g/m².
13. Způsob výroby laminovaného roúna podle některého z nároků 1 až 12 vyznačený tím, ž e je při něm na vrchní a/nebo spodní stranu tkaniny nebo pleteniny nalepováno rouno.
14. Způsob podle nároku 13 vyznačený tím, že se slepení provádí kašírováním pomocí tavných lepidel.
15. Použití laminovaného rouna podle některého z nároků 1 až 12 jako vystužovací vložky zejména jako místního výpodloženL
16. Použití laminovaného rouna podle některého z nároků 1 až 12 jako dodatečné vystužovací vložky.
17. Použití podle některého z nároků 15 a 16 k vystužení a vypolstrování rukávů v oblasti rukávové koule.
18. Použití podle nároku 15 nebo 16 k vystužení v oblasti pasu u kalhot.
19. Použití podle nároku 15 nebo 16 pro vystužení klobouků a/nebo čepic.