CZ303797A3 - Kapalný čisticí prostředek - Google Patents

Description

Předkládaný vynález se týká kapalného čisticího prostředku nebo kapalných prostředků pro mytí těla, schopných dodat do kůže kosmeticky prospěšné látky. Vynález se zvláště týká takových prostředků, které obsahují hydrogelové směsi dispergované uvnitř kapalného čisticího prostředku nebo kapalných prostředků pro mytí těla (například hydrogelové „sítě“ (hydrogel „networks“), přítomné jako makroskopické domény nebo jednotlivé částice dispergovaných vodných fází uvnitř kapalných prostředků).

Dosavadní stav techniky

Kapalné čisticí prostředky, obsahující prospěšné látky, jsou v oboru známy. Například je známo použití kapének silikonového oleje· v takových prostředcích pro dosažení zvlhčovacího účinku.

Jedním ze způsobů pro zvýšení dodávky takových prospěšných látek (např. silikonových a rostlinných olejů) do kůže nebo vlasů je použití kationtových hydrofílních polymerů, jako je Polymer JR® firmy Amerchol nebo Jaguar® firmy Rhone Poulenc, jak se popisuje v EP

2o 93,602; WO 94/03152; a WO 94/03151. Podle těchto pramenů jsou jak polymery, tak i obecně částice silikonu o malé velikosti rovnoměrně rozděleny v celém objemu kapalného čisticího prostředku (tj. nejsou přítomny koncentrované „váčky“ prospěšné látky).

Podle dalších pramenů jsou samy hydrofilní polymery přítomny v kapalných čisticích prostředcích pro dosažení různých výhodných účinků. Například US patentech No. 4,491,539; 4,556,510; 4,678,606; 5,002,680 a 4,917,823 se popisují hydrofilní polymery jako je guarová guma, polyakrylamidy, kyselina polyakrylové a polymer JR® jako * · ··« · zahušťující prostředky, prostředky pro modifikaci kůže a prostředky pro dobrý pocit na kůži. V těchto pramenech jsou opět polymery stejnoměrně přidány nebo rozptýleny v celém objemu čisticího prostředku.

V žádném pramenu se neuvádějí oddělené částice hydrogelu nebo disperze v prostředcích obsahujících povrchově aktivní látky, které působí jako typy struktur, které obsahují nebo zadržují prospěšné látky v koncentrované formě.

Autoři vynálezu překvapivě zjistili, že jestliže je prospěšná látka obsažena v kapalném čisticím prostředku ve formě integrálního hydrogelového nosiče, obsahujícího prospěšnou látku (tj. diskrétní vodné fáze zachycující prospěšnou látku), potom je míra ukládání prospěšné látky na kůži nebo jiném substrátu vzhledem k typickému kapalnému nebo gelovitému prostředku, obsahujícímu kationtovou ís látku zprostředkující ukládání, jako je kationtový guar, napomáhající ukládání prospěšné látky, podstatně zvýšena. Míra ukládání je rovněž vyšší než v případě prostředků, které obsahují dispergované částečky oleje, zvláště při použití částic oleje s malou velikostí.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález tedy poskytuje kapalný čisticí prostředek, který obsahuje:

(1) 1 až 60 % hmotnostních vodného roztoku povrchově aktivní látky, obsahujícího alespoň jednu povrchově aktivní látku, zvolenou z aniontových, neiontových, kationtových, zwitteriontových a amfoterních povrchově aktivních látek a jejich směsí; a (2) 1 až 50 % hmotnostních hydrogelové směsi, obsahující:

(a) 0,5 až 50 % hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou

3o směs, alespoň jednoho prvního ve vodě rozpustného

0	«	00	0·	0000
•	• 0	• ta	ta 0	•
0	0 · ·	• 0	• «00	0
ta	ta ta	ta 0	ta	ta
0 0 0	00	000 0»··	»0	0

polymeru, který není v uvedeném vodném roztoku povrchově aktivní látky rozpuštěn; a (b) 0,2 až 25 % hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou směs, alespoň jednoho druhého ve vodě rozpustného polymeru, který je v uvedeném vodném roztoku povrchově aktivní látky rozpustný nebo díspergovatelný; a (c) 5 až 65 % hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou směs, ve vodě nerozpustného kosmeticky prospěšného prostředku, zachyceného v síti, vytvořené uvedeným io prvním a druhým polymerem, přičemž uvedený kosmeticky prospěšný prostředek má velikost částic v rozmezí 0,2 až 200 pm; a uvedený hydrogelový prostředek obsahuje částice s alespoň jedním rozměrem v rozmezí více než 25 a méně než 10 000 pm.

is Hydrogelové disperze/Částice „zachycují“ ve vodě nerozpustné kosmeticky prospěšné prostředky v síti, vytvořené prvním a druhým polymerem, vytvářejícím hydrogel. Polymerní síť, která zachycuje prospěšné látky, se při roztírání na substrátu, jako je kůže, rozbíjí a tím prostředku propůjčuje požadované užitné vlastnosti, (například

2o hladkou, bohatou,· krémovitou pěnu).

Druhým ve vodě rozpustným polymerem nebo polymery je polymer modifikující vlastnosti, který je nutný (1) jako napomáhající stabilizaci prospěšné látky v hydrogelové směsi a (2) jako napomáhající k získání požadované pevnosti gelu uvedené hydrogelové směsi.

Hydrogelové směsi jsou v kapalném čisticím prostředku stejnoměrně rozptýleny a stabilně suspendovány. Hydrogelové směs existuje v kapalném čisticím prostředku jako oddělená fáze polymerního gelu (tj. vytváří se, když se alespoň jeden polymer stane nerozpustným při vložení do vodného systému smáčedla uvedených kapalných Čisticích prostředků; k tomu je nutný také druhý polymer

J · · · ♦ 4 « ··* 9¹* ··· 4444 44 «i modifikující vlastnosti prostředku), přítomná jako makroskopické domény (tj. s velikostí částic větší než 25 pm, s výhodou větší než 100 pm a až do 10 000 pm).

Tyto domény jsou navíc schopny zachycovat kosmeticky s prospěšné látky, které jsou ve struktuře gelu, tj. uvnitř tkaniva nebo sítě, vytvářené vlákny nebo částicemi hydrogelu, ve vodě nerozpustné. Hydrogelová směs musí mít dostatečnou pevnost gelu (obvykle poskytovanou prvním polymerem) pro zachování integrity jednotlivých domén, a pro zachycení a udržení nerozpustných io prospěšných látek v průběhu skladování a aplikace kapalného čistícího prostředku, avšak hydrogel musí být také schopen snadno se rozpadat při nanášení a roztírání kapalného čisticího prostředku na substrát, jako je kůže, aniž by působil nežádoucí pocit cizího tělesa nebo pískovitosti.

ís Hydrogelové směsi podle vynálezu se obecně připravují nejprve emulgací nebo dispergací ve vodě nerozpustné prospěšné látky ve vodném roztoku polymeru za vytvoření emulze nebo disperze. Uvedený vodný roztok polymeru, který obsahuje dispergovanou prospěšnou látku, bude tedy označován jako „prekurzorový roztok

2o hydrogelu“. Prekurzorový roztok hydrogelu (obsahující jak první, tak i druhý polymer (polymery), definované jako (2) (a) a (2) (b) výše, se pak přidá k systému povrchově aktivních látek a smísí se s ním za takových podmínek, že se prekurzorový roztok hydrogelu stane nerozpustným (působením složky (2) (a)) a vytvoří kulovité, vláknité, nebo v některých případech nepravidelně tvarované hydrogelové domény, stejnoměrně rozptýlené v uvedeném kapalném čisticím prostředku. Hydrogelové disperze je možno připravit buď vsádkovým způsobem nebo kontinuálním způsobem v závislosti na tom, jakým způsobem se prekurzorový roztok hydrogelu a čisticí prostředek mísí.

3o Pro vytvoření disperze hydrogelu je možno použít vsádkový způsob, jako je mixér s vrchním pohonem nebo kontinuální postup, jako je

Φ· MM

» ·· Φ ·· Φ · · «

Φ Φ » » V * β Φ

- Φφφφ □ W ΦΦΦΦΦ φφ koextruzní tryska pro dvě kapaliny, in-line injektor nebo in-line mixér. Velikost částic hydrogelu v hotovém kapalném čisticím prostředku je možno měnit změnou rychlosti míšení, dobou míšení a míchacím zařízením. Obecně je možno vyrobit hydrogely s větší velikostí částic snížením rychlosti míchání nebo použitím míchacího zařízení, ve kterém se dosahuje v průběhu míchání menších střižných sil; velikost hydrogelových domén (např. Částic) by měla mít alespoň jeden rozměr (např. průměr) větší než 25 pm a s výhodou větší než 100 pm, ještě lépe větší než 200 pm, aby bylo dosaženo při použití optimálního io přenosu hydrogelu na substrát. Průměr může být až 10 000 pm.

Prostředky podle vynálezu tedy obsahují tři nezbytné složky: i) vodnou čisticí směs, schopnou suspendovat hydrogel a udržet jeho integritu; ii) systém polymeru vytvářející hydrogel (obsahující první polymer, která se stane po styku s vodným roztokem povrchově aktivní látky nerozpustný; a druhý polymer modifikující vlastnosti, který stabilizuje prospěšnou látku a/nebo modifikuje pevnost gelu); a iii) ve vodě nerozpustný kosmeticky prospěšný prostředek. (Složky (ii) a (iii) se formují v základní směsi (i) za vytvoření „hydrogelové“ směsi.) Každá z těchto složek se detailněji popisuje níže.

2o Jak je uvedeno výše, vynález zahrnuje kapalný čisticí prostředek, obsahující hydrogelovou směs, která se podrobněji popisuje dále. Samotný kapalný čisticí prostředek se dále popisuje podrobněji.

(i) Kapalný čisticí prostředek

Jak již byio uvedeno, vynález se týká kapalného čisticího prostředku pro čištění těla, ve kterém je dispergován hydrogel, obsahující kosmeticky prospěšný prostředek (tj. obsahující prostředek v síti, vytvořené polymery (2) (a) a (2) (b)). Kapalný čisticí prostředek

3o obsahuje od přibližně 1 % do přibližně 50 %, s výhodou přibližně 5 % až přibližně 25 % hmotnostních hydrogelové směsi; a od přibližně 1 % ♦» ·♦·· • ·

-6* *· ·· * * • · » « » » «·· ··

do přibližně 60 % hmotnostních povrchově aktivních látek, zvolených z jakýchkoliv známých povrchově aktivních látek, vhodných pro místní použití při čištění těla. Povrchově aktivní látky se volí z aniontových, neiontových, kationtových, amfoterních a zwitteriontových povrchově aktivních látek a jejich směsí.

Je kritické, zda je kapalný čisticí prostředek schopen suspendovat fázi dispergovaného hydrogelu za vytvoření stabilní suspenze. To vyžaduje, aby prostředek mel dostatečně vysokou viskozitu při nízkém střihu pro zabránění usazování (nebo io rozvrstvování emulze) hydrogelové směsi působením gravitace při skladování. Toho je možno dosáhnout s použitím kapalných směsí s takovým složením, aby měly viskozitu s výhodou alespoň 1,5 Pas, nejvýhodněji alespoň 3,0 Pas při rychlosti střihu 10 s'¹ při 25 °C. Tato viskozita je obecně dostačující pro stabilizaci suspenze hydrogelové směsi bez významného gravitačního rozdělování fází při skladování. Jak vzrůstá velikost částic disperze hydrogelu, jsou pro dosažení odpovídající stability nutné kapaliny s vyšší viskozitou.

Viskozita kapalného čisticího prostředku může být zvýšena buď vhodnou volbou povrchově aktivních látek nebo zavedením polymemích organických nebo anorganických zahušťovacích prostředků do směsi. Oba způsoby jsou v oboru dobře známy. Použití polymemích zahušťovacích prostředků pro zvýšení viskozity kapalných čisticích prostředků popisují například US patenty 4,912,823, 4,491,539, 4,556,510, 4,678,606 a 5,002,680, zatímco způsoby vytvoření stabilní viskózní kapalné směsi s použitím vhodné kombinace povrchově aktivních látek popisují US patenty 5,236,619, 5,132,037, 5,284,603, 5,296,158 a 5,158,699.

Povrchově aktivní látka může být zvolena z jakékoliv známé povrchově aktivní látky, vhodné pro místní aplikaci na lidské tělo.

3o Jedním výhodným aniontovým detergentem je isethionát mastného acylu vzorce

RCO₂CH₂CH₂SO₃M kde R znamená alkylovou nebo alkenylovou skupinu se 7 až 21 atomy uhlíku a M je solubilizační kationt, jako je sodík, draslík, amonium nebo substituované amonium. S výhodou mají alespoň tři s čtvrtiny skupin RCO 12 až 18 atomů uhlíku a mohou být odvozeny z kokosové suroviny, palmové suroviny nebo směsí kokosové a palmové suroviny. Dalším výhodným aniontovým detergentem je alkylethersulfát vzorce:

RO(CH₂CH₂O)_nSO₃M io kde R znamená alkylovou skupinu s 8 až 22 atomy uhlíku, n se pohybuje od 0,5 do 10, zvláště 1,5 až 8, a M je solubilizační kationt jako dříve.

Dalšími možnými aniontovými detergenty jsou alkylglycerylethersulfát, sulfosukcináty, tauráty, sarkosinaty, sulfoacetáty, alkytfosfáty, estery alkylfosfátů a alkyllaktátů, alkylglutamáty deriváty kyseliny uronové a jejich směsi.

Sulfosukcináty mohou být monoalkylsukcináty vzorce: R⁵O₂CCH₂CH(SO₃M)CO₂M; a amido-MEA sulfosukcináty vzorce:

R^sCONHCH₂CH₂O₂CCH₂CH(SO₃M)CO₂M;

kde R⁵ je v rozsahu C₃ - C₂o alkylu, s výhodou Ci₂ - Cis alkyl a M je solubilizační kationt. Vhodné jsou také modifikované sulfosukcináty, jako je dvojsodná sůl sulfosukcinátu polyethoxylauryletheru kyseliny citrónové (Rewopol SB CS 50 firmy Witco).

Sarkosináty mají obecný vzorec

R⁵C0N(CH₃)CH₂C0₂M, kde R⁵ je v rozmezí C₃ - C₂₀ alkylu, s výhodou Ci₂ - Ci₆ alkyl.

Tauráty se obecně popisují vzorcem:

• v

-8 R⁵CONR⁶CH₂CH₂SO₃M, kde R⁵ je v rozmezí C₈ - C₂₀ alkylu, s výhodou C_í2 - Cis alkyl, R° je v rozmezí Ci - C₄ alkylu, a M je solubilizační kationt.

Další použitelnou povrchově aktivní látkou je 5 alkylethoxykarboxylát, charakterizovaný následujícím vzorcem;

R⁵(OCH₂CH₂)_nCOOM kde R³ je v rozmezí C 8 C₂o alkylu, s výhodou C12 - Cie a M je solubilizační kationt.

Hrubé povrchově aktivní látky, jako je sulfonát primárního io alkanu nebo alkylbenzensulfonát, jsou obecně nevhodné.

Je třeba rozumět, že termín „aniontová povrchově aktivní látka“ pokrývá mýdla mastných kyselin.

Mýdla mastných kyselin jsou typicky soli monokarboxylových kyselin s alifatickým alkanovým nebo alkenovým řetězcem s is alkalickým kovem nebo alkanolamoniové soli těchto kyselin. Pro účely vynálezu jsou vhodné sodné, draselné, mono-, di- a triethanolamoniové kationty nebo jejich kombinace. Mýdla jsou dobře známé soli přírodních nebo syntetických alifatických (alkanových nebo alkenových) kyselin s 8 až 22 atomy uhlíku, s výhodou 12 až přibližně so 18 atomy uhlíku, s alkalickými kovy. Mohou být popsány jako karboxyláty alkalických kovů nebo akrylické uhlovodíky s 12 až 22 atomy uhlíku.

Příklady použitelných mýdel je možno nalézt v US patentu No 4,695,395 (Caswell a další) a US patentu No 4,260,507 (Barrett), které se zde oba uvádějí jako referenční.

Vhodné neiontové povrchově aktivní látky zahrnují alkylpolysacharidy, aldobionamidy (např. laktobíonamidy, jak se popisují v US patentu 5389279), estery ethylenglykolu, monoethery glycerolu, polyhydroxyamidy (glutamid), včetně amidu mastných kyselin, jak se popisují v US patentu No 5,312,934 (tímto zahrnován jako referenční), ethoxyláty primárních a sekundárních alkoholů, zvláště C₈-2o alifatických alkoholů, ethoxylovaných v průměru 1 až 20 mol ethylenoxidu na mol alkoholu.

Povrchově aktivní látka je s výhodou přítomna v množství od 1 do 35 % hmotnostních, s výhodou 3 až 30 % hmotnostních.

Je také výhodné, jestliže prostředek obsahuje od 0,5 do 15 % hmotnostních pomocné povrchově aktivní látky, která prospívá jemnosti kůže. Vhodnými materiály jsou zwitteriontové detergenty, které mají alkylovou nebo alkenylovou skupinu se 7 až 18 atomy uhlíku a vyhovují obecnému strukturnímu vzorci

O R² li i

R¹-{-C-NH(CH₂Mn-N⁺-X-Y kde R¹ znamená alkyl nebo alkenyl se 7 až 18 atomy uhlíku a R² a R³ znamenají nezávisle na sobě alkyl, hydroxyalkyl nebo karboxyalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, m je 2 až 4, n je 0 nebo 1,

X je aikylen s 1 až 3 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný hydroxylem, a Y je -CO₂- nebo -S0₃

Zwitteriontové detergenty v rámci výše uvedeného obecného vzorce zahrnují jednoduché betainy vzorce

R²

R¹ — N*—CH₂CO₂’ a amidobetainy vzorce:

- 10 R¹ - [-CONH (CH2)m] - Ň⁺ - CH2CO₂Ř³ kde m je 2 nebo 3.

s V obou vzorcích jsou R¹, R² a R³ jak definováno výše. R¹ může být zvláště směs Ci₂ a Ci₄ alkylových skupin, odvozených z kokosové suroviny, takže alespoň polovina, s výhodou alespoň tři čtvrtiny skupin R¹ mají 10 až 14 atomů uhlíku, R² a R³ jsou s výhodou methyl.

Další možností je sulfobetain vzorce:

R²

R¹- N⁺-(CH₂)₃SO₃'

R³ nebo

R² is R¹ - [-CONH (CH2)m] - N⁺ -(CH2)₃SO₃i³ kde m je 2 nebo 3 nebo jejich varianty, kde skupina -(CH₂)₃$O₃’ je nahrazena skupinou

OH

-CH₂ÓhCH₂SO₃' a R¹, R² a R³ v těchto vzorcích jsou jak definováno výše.

Jak již bylo uvedeno, hydrogelová struktura nebo směs obsahuje (ii) systém polymeru tvořící hydrogel (obsahující alespoň dva polymery) a (iii) ve vodě nerozpustnou prospěšnou látku.

’* t »·» (ii) Polymemí systém tvořící hvdrogel

Polymemí systém použitelný pro vytváření hydrogelů s požadovanými vlastnostmi obsahuje první ve vodě rozpustný polymer, který se stane nerozpustným při vložení do vodného roztoku povrchově aktivní látky; a druhý ve vodě rozpustný polymer, modifikující vlastnosti hydrogelů, který zajišťuje, že směs hydrogelů má po vytvoření dostatečnou pevnost gelu pro udržení prospěšné látky, ale je dostatečně měkký, aby se při nanášení čisticího prostředku na podklad, například na kůži, hladce rozpadal.

První a druhý polymer spolu tvoří strukturu nebo síť, která zadržuje prospěšnou látku. Každý z polymerů a mechanismus, kterým se první polymer stane v prostředku s obsahem povrchově aktivní látky nerozpustným se diskutuje podrobněji dále.

(a) První polymer

První polymer je ve svém nejširším smyslu definován jako jakýkoliv ve vodě rozpustný polymer, který se stane při umístění do uvedeného vodného roztoku povrchově aktivní látky (i) nerozpustným; Tento přechod do nerozpustného stavu se dosahuje jedním z následujících mechanismů:

(1) Termální Qelovatění

Vhodné polymery, které mají tento typ gelujícího chování (tj. termálním gelovatěním se mohou stát nerozpustnými) jsou ty, které jsou při teplotě vyšší než přibližně 40 až 50 °C ve vodě rozpustné a které po ochlazení roztoku polymeru na pokojovou teplotu vytvoří gel. Příklady takových polymerů zahrnují: (i) gelující polysacharidy; (ii) gelující proteiny; a (iii) termálně gelující syntetické polymery. Zvláště výhodné typy gelujících polysacharidů jsou karagenany, zvláště karagenanové polymery,

- 12 jako jsou ty, které vyrábí firma FMC pod obchodním názvem

Geicarin GP911 a Gelcarin 379.

Zvláště výhodné gelující proteiny jsou želatiny, jako je Gelatin G 9382 a G 2625, dodávané firmou Sigma Chemicals. Vhodnými termálně gelujícími syntetickými polymery jsou homo nebo kopolymery poly(N-izopropylakrylamidu) nebo polymery obsahující polyakryláty nebo methakryláty, které jako jednu z monomemích jednotek obsahují ester kyseliny akrylové nebo metakrylové s dlouhým řetězcem a s výhodou přímým alkoholem. Příklady této io druhé skupiny polymerů jsou látky, dodávané firmou Landec Labs lne. pod obchodním názvem Inteliners.

(2) Srážení nebo koacervace

Vhodné polymery s tímto chováním jsou takové polymery, které jsou při pokojové teplotě ve vodě nerozpustné, ale změnou is fyzikálních nebo chemických vlastností vodného roztoku, jako například změnou pH nebo koncentrace elektrolytu, se mohou stát v podstatě nerozpustnými. Příklad konkrétního vhodného polymeru citlivého na pH je Chitosan (polyglukosamin) nebo jeho různé chemicky modifikované varianty. Zvláště užitečné chitosany jsou látky prodávané firmou Pronova Biopolymers pod obchodním názvem Seacure 343 a Seacure 443. Tyto materiály mají molekulovou hmotnost v rozmezí od 10 000 do 100 000. Chitosan je zvláště užitečný polymer tvořící síť pro hydrogelové směsi podle předkládaného vynálezu, protože se může rozpustit ve vodném roztoku s pH nižším než 4,5 za vytvoření stejnorodého hydrogelového prekurzorového roztoku. Po smísení tohoto roztoku s kapalným čisticím prostředkem, který má typické pH v rozmezí od 5,0 do 7,0 se snadno vytvoří síť nerozpustného hydrogelu. Další třída polymerů, které tvoří vhodné hydrogelové sítě

3o srážením/koacervací jsou polymery citlivé k elektrolytům. Tyto polymery se budou srážet za vytvoření nerozpustných sítí

I

- 13 • 4 9 *> *44» • 4 · • '·' 4 ·' 4 *'· '4 přídavkem roztoku polymeru k vodnému roztoku povrchově aktivní látky, obsahující velké množství soli nebo iontových povrchově aktivních látek. Příklady takových polymerů zahrnují polyvinylalkohol s molekulovou hmotností větší než 13 000 s Daltonů a stupněm hydrolýzy v rozmezí od 78 do 100 %; a hydroxyethylcelulózu, jako je materiál prodávaný firmou Aqualon

Corp. pod obchodním názvem Natrosol.

Je třeba rozumět, že ten samý polymer může patřit buď do třídy (2) (a) (tj. ve vodě rozpustné, ale po přivedení do styku ío s uvedeným vodným roztokem povrchově aktivní látky se stanou nerozpustnými) nebo do třídy (2) (b) (tj. rozpustné jak ve vodě, tak i ve vodných roztocích povrchově aktivních látek), v závislosti na tom, jaké další látky jsou přítomny v uvedeném vodném roztoku povrchově aktivní látky. Polymer citlivý na koncentraci elektrolytu může být polymer třídy (2) (b) ve směsi bez elektrolytu, ale stane se polymerem třídy (2) (a) ve vodném roztoku povrchově aktivní látky, obsahujícím dostatečné množství elektrolytu pro převedení polymeru do nerozpustného stavu. Totéž platí, jestliže se určité polymery stanou nerozpustnými v přítomnosti určitých zesíťujících látek. Jestliže- ve vodném roztoku povrchově aktivní látky není přítomna zesíťující látka, polymer může být polymerem (2) (b), ale je-li tato zesíťující látka přítomna, polymer se stane polymerem (2) (a).

(3) Zesítění:

Vhodnými ve vodě rozpustnými polymery s tímto typem chování jsou takové, které mohou tvořit s ve vodě rozpustnou zesíťující látkou ve vodě nerozpustný komplex. Nerozpustná síť polymeru může být vytvořena reakcí vodného roztoku polymeru se zesíťující látkou před nebo po přidání této látky do vodného roztoku povrchově aktivní látky. Příklady snadno zesítitelných polymerů

0« 0000

- 14 »0 • · * 0 Φ »··« » 0'

0·0 zahrnují κ-karagenany, které mohou být zesítěný draselnými ionty; algináty, které mohou být zesítěný ionty vápníku a polyvinylalkoholy, které mohou být zesítěný boraxovými ionty.

(b) Druhý polymer (modifikující vlastnosti)

První polymery popisované výše poskytují hlavní síť, bez které hydrogelová směs nemůže existovat. Sami však obvykle nejsou dostatečně povrchově aktivní v prekurzorovém roztoku hydrogelu, aby účinně stabilizovaly emulze nebo disperze ve vodě io nerozpustných kosmeticky prospěšných látek. Pro vytvoření disperzí s požadovanou stabilitou se ukázal nutný druhý další povrchově aktivní ve vodě rozpustný polymer.

Druhou funkcí druhého nebo vlastnosti modifikujícího polymeru je pomáhat při řízení pevnosti gelu. Jak je uvedeno výše, je žádoucí, aby hydrogelová směs byla dostatečně pevná, takže dispergované hydrogelové domény/částice zůstávají samostatné, aby mohly účinně zachycovat uvnitř své struktury kosmeticky prospěšnou látku, ale musí být dostatečně pružná (neodolná) takže se hydrogelové domény/částice při použití snadno roztírají

2o na kůži. Tato rovnováha může být dosažena optimalizací pevnosti gelu hydrogelové směsi. Bylo zjištěno, že určité druhé ve vodě rozpustné polymery mohou při zavedení do roztoku hydrogelového prekurzoru spolu s prvním polymerem účinně modifikovat pevnost gelu hydrogelové směsi pro dosažení této rovnováhy. Síla gelu a vlastnosti týkající se pocitu na kůži při používání mohou tedy být snadno ovlivněny řízením množství zesíťujícího polymeru (prvního polymeru) a druhého polymeru modifikujícího vlastnosti v roztoku hydrogelového prekurzoru.

Pro tento účel je možno použít řady hydrofilních aniontových, χ kationtových, amfoterních a neiontových ve vodě rozpustných polymerů. Druhý polymer může být rozpustný ve vodném roztoku

4· »»·« ♦ · · ♦ ♦'· >

··« 4 • · • · 4 »·

-15povrchově aktivní látky (narozdíl od prvních polymerů, které rozpustné nejsou) a může mít molekulovou hmotnost větší než 5000 Daltonů, s výhodou větší než 10 000 Daltonů a nejvýhodněji větší než 50 000 Daltonů. Příklady výhodných druhých ve vodě s rozpustných polymerů, které byly shledány užitečnými jako polymery modifikující vlastnosti zahrnují: (i) akrylové polymery obsahující karboxylovou kyselinu, jako jsou v alkalickém prostředí rozpustné polyakrylové latexy, dodávané pod obchodním názvem

Acrysol nebo Aculyn firmou Rohm & Haas; a zesítěné polyakrylové io kyseliny a kopolymery, dodávané například firmou B. F. Goodrich pod obchodním názvem Carbopol; (íi) neiontové polymery, jako je polyvinylalkohol firmy Air Products, dodávaný pod obchodním názvem Airvol; polyvinylpyrrolidon firmy ISP Technologies lne.; modifikovaný obilný škrob, jako jsou škroby dodávané pod obchodním názvem Capsule nebo Purity Gum Bee firmy National Starch & Chemicals; a hydroxyethylcelulóza, dodávaná firmou Aqualon. pod obchodním názvem Natrosol; a (iii) kationtové polymery, jako jsou modifikované polysacharidy zahrnující kationtové guary, dostupné.. u firmy Rhone Poulenc pod obchodními názvy Jaguar C13S a Jaguar C14S; kationtová modifikovaná celulóza jako je Ucare Polymer JR 30 nebo JR 40 firmy Amerchol; syntetické kationtové polymery jako jsou homonebo kopolymery polydimethyldiallyamoniumchloridu, dodávané pod obchodním názvem Merquat 100, Merquat 550 firmy Calgon a kopolymer vinylpyrrolidonu/dimethylaminoethylmethakrylátu, dodávaný pod obchodním názvem Gafquat 755 firmou GAF Chemical.

Druhou složkou „hydrogelové“ směsi je kosmeticky prospěšná látka (složka (iii) výše). Ta se popisuje podrobněji dále.

-16 (iii) Kosmeticky prospěšná látka

Kosmeticky prospěšné látky ve smyslu předkládaného vynálezu jsou materiály, které mají schopnost poskytnout pozitivní a často dlouhodobý účinek na podklad, na který byly naneseny, například na kůži, vlasy nebo zuby. V případě pokožky jsou vhodnými kosmeticky prospěšnými látkami ve vodě nerozpustné materiály, které mohou chránit, zvlhčovat nebo zlepšovat stav pokožky, když se na ní uloží z kapalného čisticího prostředku.

Výhodné kosmeticky prospěšné látky zahrnují:

a) silikonové oleje, gumy a jejich modifikace, jako jsou lineární nebo cyklické polydimethylsiloxany; aminové, alkylové, alkylarylové a arylové silikonové oleje;

b) tuky a oleje včetně přírodních tuků a olejů, jako je jojobový olej, olej ze sojových bobů, slunečnic, rýžových otrub, avokáda, mandlí, oliv, sezamu, persikový olej, ricinový olej, kokosový olej, norkový olej, kakaový tuk, hovězí lůj, sádlo; ztužené oleje získané hydrogenaci výše uvedených olejů; a syntetické mono, di a triglyceridy, jako je glycerid kyseliny myristové a glycerid kyseliny 2-éthylhexanové;

c) vosky jako je vosk karnaubský, včelí, lano Iin a jejich deriváty;

d) hydrofobní rostlinné extrakty;

e) uhlovodíky jako jsou kapalné parafíny, petrolatum, mikrokrystalický vosk, ceresin, skvalen, přistaň a minerální olej;

f) vyšší mastné kyseliny, jako jsou kyseliny s 8 až 24 atomy uhlíku, například laurová, myristová, palmitové, stearová, behenová, olejová, linolová, linolenová, lanoltnová, izostearová a polynenasycené mastné kyseliny (PUFA);

g) vyšší alkoholy jako alkoholy s 8 až 24 atomy uhlíku, jako například lauryl, cetyl, stery!, oleyl, behenylalkohol, cholesterol a 2-hexadekanol;

-17 h) estery jako je cetylokíanoát, myristytmyristát, izopropylpalmitát, izopropyladipát, butylstearát, decyloleát, cholesterolizostearát, glycerolmonostearát, glyceroldistearát, glyceroltristearát, alkyllaktát, alkylcitrát a alkylester kyseliny vinné; estery ·( · ••β a 9 9 9 sacharózy, sorbitolu apod.;

i) esenciální oleje, jako jsou rybí oleje, mátový olej, jasmínový olej, kafr, olej bílého cedru, neroliová silice, ryu, terpentýn, skořice, bergamot, citrus unshiu, puškvorcová silice, silice boprovice, levandule, vavřínu, hřebíčku, hiba, eukalyptu, io citronu, tymiánu, máty, růže, šalvěje, menthol.cineol, eugenol.citral, citronell, borneol, linalool, geraniol, pupalka dvouletá, kafr, thymol, spirantol, pinen, limonen a terpenoidní oleje;

j) lipidy a lipidové látky, jako je cholesterol, estery cholesterolu, ceramidy, estery sacharózy a pseudoceramidy, jak se popisují v evropské patentové přihlášce No 556 957;

k) vitamíny, jako je vitamin A a E a alkylestery vitamínů, včetně alkylesterů vitaminu C;

l) ochranné látky proti slunečnímu záření, jako je

2o oktylmethoxylcinnamát (Parsol MCX) a butylmethoxybenzoylmethan (Parsol 1789);

m) fosfolipidy jako jsou lecitiny;

n) antimikrobiální látky, jako je 2'hydroxy-4,2’,4’trichlordifenylether (ĎP300) a 3,4,4'-trichlorkarbahiiid (TCC);

a směsi jakýchkoliv z výše uvedených složek.

o) deriváty aifahydroxykyselin, jako jsou sloučeniny vzorce

kde

R¹ znamená C_pH_qN_rO_s, kde p je 0 až 20, q je 1 až 41, r je 0 až 3 a s je 0 až 3;

R² znamená C_tH_u, kde t je 0 až 20 a u je 1 až 41;

···

- 18··* Μβί'

R³ je C_vH_wN_xOy, kde v je O až 20, w je 1 až 41, x je O až 3 a y je

O až 3 nebo kovový, amoniový nebo alkanoiamoniový aniont;

a m je 1 až 10; a směsi jakýchkoliv z předcházejících složek.

s Kosmeticky prospěšné látky mohou být přidány do roztoku prekurzoru hydrogelu (roztok, který obsahuje první a druhý polymer). To je možno jednoduše provést míšením prospěšné látky s roztokem hydrogelového prekurzoru nebo před emulgací prospěšné látky ve vodném roztoku, který se pak smísí s roztokem hydrogelového io prekurzoru. Prospěšná látka je přítomna v množství 5 až 65, s výhodou 20 až 50 % hmotnostních, vztaženo na směs hydrogelu. V závislosti na podmínkách míšení, polymerní směsi (tj. směsi polymerů vytvářejících hydrogel) a koncentraci může být velikost částic prospěšné látky od 0,2 až do 200 pm. Pro lepší stabilitu a účinné ukládání je velikost částic prospěšné látky s výhodou v rozmezí. 5 až 150 pm.

Prostředky podle vynálezu mohou být sestaveny jako produkty pro mytí pokožky, například koupelové nebo sprchové gely, prostředky pro mytí rukou, prostředky pro mytí obličeje, produkty pro použití před

2o a po holení; a prostředky pro opláchnutí z kůže, setření z kůže anebo pro ponechání na kůži.

Prostředky podle vynálezu budou obecně kapaliny, které je možno nalévat nebo polotekutiny, například pasty, a budou mít s výhodou viskozitu v rozmezí 1500 až 100 000 mPas, měřeno při střižné rychlosti 10 s'¹ při 25 ^eC na přístroji Rotoviscometer RV20 Haake.

Další typické složky prostředků zahrnují prostředky pro získání opacity, s výhodou 0,2 až 2 % hmotnostní; ochranné látky, s výhodou

0,2 až 2 % hmotnostní a parfémy, s výhodou 0,5 až 2 % hmotnostní.

• · · φ

- 19• ·«

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 ukazuje vliv koncentrace karagenanu na pevnost gelu hydrogelové směsi. Karagenan je příkladem prvního ve vodě rozpustného polymeru (tj. složky 2(a)).

Obr. 2 ukazuje vliv na pevnost gelu, když je s karagenanem kombinován akrylový polymer Acrysol. Acrysol je příkladem druhého ve vodě rozpustného polymeru (tj. 2(b)), který je rozpustný jak ve vodě, tak i v roztoku povrchově aktivní látky.

Vynález bude nyní ilustrován následujícími neomezujícími příklady.

Všechna uvedená procenta jsou zamýšlena jako hmotnostní, pokud není uvedeno jinak.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1. Příprava hydrogelové směsi obsahující silikonový olej přímým míšením

Existuje řada způsobů, kterým může být hydrogel dispergován do vodného roztoku povrchově aktivní látky takovým způsobem, že hydrogel vytváří diskrétní domény. Všechny způsoby, které se ukázaly jako užitečné, mají výhodu rychlého gelovatění nebo zesítění, které nastane u určitých typů ve vodě rozpustných polymerů při zrněné prostředí jejich roztoku, například změnou pH, iontové síly, teploty, druhu iontu, přítomností zesíťující látky apod.

Tento příklad ilustruje, jak lze připravit hydrogelovou směs přímým míšením vhodného roztoku hydrogel vytvářejícího polymeru (nazývaného roztok hydrogelového prekurzorů) s vodným roztokem

-20povrchově aktivní látky a použitím běžného mechanického míchadla. V tomto případě se polymerní systém volí tak, že fázové změny (gelovatěním) nastanou při smísení roztoku hydrogelového prekurzorů s roztokem povrchově aktivní látky. Gelovatění je dostatečně rychlé, s takže přidaný roztok hydrogelového prekurzorů (obsahující (1) první polymer, který se při přidání do vodného roztoku povrchově aktivní látky nerozpoustí; (2) druhý polymer modifikující vlastnosti a (3) prospěšnou látku), který sám o sobě je se spojitou vodnou fází, se nejprve nerozpustí v roztoku povrchově aktivní látky, ale spíše vytvoří io diskrétní dispergovanou vodnou fázi.

Příprava roztoku hydrogelového prekurzorů % emulze silikonového oleje (60 x 10'³ m² s’¹) firmy Dow Corning byla vytvořena smísením 40 dílů silikonového oleje a 60 dílů vodného roztoku polymeru, který obsahoval 1 % hmotnostní Chitosanu (první polymer) (Sea Cure 340 firmy Protan), 0,8 % hmotnostních kyseliny octové a 3 % hmotnostní hydroxylethylcelulózy (druhý polymer) (Natrosol 250 MR firmy Aqualon) 30 min při 400 Ot/min'¹ s použitím svrchního míchadla. Emulze připravená tímto způsobem

2o obsahovala kapičky silikonového oleje s širokým rozmezím velikostí od přibližně 4 pm do 50 pm, dispergované v roztoku polymeru.

Příprava hydrogelové disperze přímým míšením

12,5 dílů roztoku hydrogelového prekurzorů obsahujícího emulgovaný silikonový olej, popsaného výše, bylo přidáno do 87,5 dílů vodného roztoku povrchově aktivní látky (složení viz tabulka 1). Míšení bylo prováděno svrchním míchadlem (Model RW20DZM firmy Tekmar). Byly připraveny dvě disperze, které měly stejné chemické složení, ale lišily se v rychlosti míchání při jejich výrobě. V příkladu 1A

3o byla disperze míchána 25 min při 80 ot/min, zatímco v příkladu 1B byla rychlost míchání 200 ot/min. Oba příklady obsahovaly nepravidelně tvarované domény hydrogelu, které samy obsahovaly emulgované kapičky silikonového oleje, zachycené v matrix gelu.

Složení příkladů 1A a 1B je udáno v tabulce 2 spolu s některými 5 fyzikálními vlastnostmi těchto prostředků.

Tabulka 1. Kapalný čisticí prostředek Složka

Kokamidopropylbetain

Kokoytizethionát sodný

Lauretsulfát sodný

Glydant XL

Síran amonný

Jaguar C13S

Parfém

Deionizovaná voda % hmotnostních

5.6

3,5

1,4

0,14

0,09

0,9

0,42

87,95

Tabulka 2. Složení a vlastnosti hydrogelových disperzí, vytvořených io přímým míšením

•	Příklad 1A	Příklad 1B	Příklad 2
Složka	% hmotn.	% hmotn.	% hmotn.
Silikonový olej	40	40	40
Chitosan	0,6	0,6	0,6
Hydroxyethylceluióza	1,8	1,8	-
Jaguar C13S	-	-	1,8
Voda	do 100	do 100	do Ϊ00
Velikost kapek silikonového oleje	4 - 50 pm	4 - 50 pm	1 - 25 pm
Velikost domény hydrogelu	255 nm	227 nm	157 nm

’4 f»»4 • *

-22444 tt • 4 4 4 « • 4 4 4 • 4 444 4 . “ * ·

4 Q o φ gg φ

Příklad 2. Další- ilustrace složení hydrogelu s obsahem silikonového oleje, připraveného přímým míšením

Následujícím způsobem byl připraven prekurzorový roztok hydrogelu podobný roztoku, připravenému v příkladu 1, ale s jiným složením polymeru. 40 dílů silikonového oleje 60 Pas bylo emulgováno v 60 dílech vodného roztoku polymerního gelu, který obsahoval 1 % hmotnostní chitosanu (první polymer) (Sea Cure 340 firmy Protan), 0,8 % hmotnostních kyseliny octové a 3 % hmotnostní io kationtového guarového polymeru (druhý polymer) (Jaguar C13S firmy Rhone-Poulenc) při 400 od/min po dobu 30 min, s použitím svrchního míchadla.

Potom bylo 12,5 dílů tohoto prekurzorového roztoku hydrogelu přidáno k 87,5 dílům roztoku povrchově aktivní látky (složení je udáno ís v tabulce 1) a míšeno 25 min při 80 ot/min. Tento způsob vedl k disperzi, která obsahovala nepravidelně tvarované částice hydrogelu, v jehož gelové matrix byly zachyceny kapičky silikonového oleje.

Složení a vlastnosti této disperze udává tabulka 2.

2o Příklad 3, Hydrogelová směs obsahující silikonový olei, připravená extruzí

Tento příklad ukazuje, že disperze hydrogelu je možno také připravit koextruzním způsobem. Příklad ilustruje zvláště prostředky, připravené koextruzí prekurzorového roztoku hydrogelu (v tomto

2s případě obsahujícího dispergovaný silikonový olej) s vodným roztokem povrchově aktivní látky s použitím trysky pro dvě kapaliny. Tento způsob vytváří hydrogelové směsi, dispergované ve formě částic nudličkovitého tvaru, suspendovaných v hotovém kapalném čisticím prostředku. Disperze hydrogelu nudličkovitého tvaru poskytuje

3o kapalnému čisticímu prostředku jedinečný vzhled. Alternativně může * · • · *·# • · · • · · 9 • 99 99 I

- 23 - .............^. být disperze dále zpracována řadou technik využívajících střižných sil pro rozsekání nebo další rozdělení nudliček na požadovaný rozsah velikostí. Způsob je ilustrován na hydrogelové směsi s obsahem¹^ silikonového oleje, ale je možno ho použít ve spojení s řadou materiálů, jak bude ukázáno v následujících příkladech.

Příprava prekurzorového roztoku hydrogelů s dispergovaným silikonovým olejem

Silikonový olej byl smísen s vodným roztokem neutralizované io karboxylové kyseliny s obsahem akrylového kopolymeru (druhý polymer) (Aculyn-33, Rohm & Haas) ve vodném roztoku při pH v rozmezí 7 - 7,5 pomocí mechanického míchání. V tomto případě byl polymer modifikující vlastností prostředku Aculyn-33. Velikost kapiček oleje, která kolísala od 5 do 150 pm průměru, byla řízena koncentrací přípravku Aculyn-33 a rychlostí míchání. Vyšší koncentrace a rychlejší míchání, vedlo k menším olejovým kapičkám. Do směsi byl za mírného míchání (< 100 ot/min) při 45 až 50 °C přidán vodný roztok kkaragenanu (Gelcarin GP-911, FMC). V tomto příkladu byly připraveny dvě prekurzorové disperze hydrogelů, které se lišily ve velikosti částic silikonového oleje. V jedné disperzi byla velikost kapiček silikonového oleje v rozmezí 2 až 30 pm, zatímco ve druhé disperzi byla velikost kapiček v rozmezí 40 až lQOpm.

Příprava disperze hydrogelů koextruzí

Teplý (45 až 50 °C) prekurzorový roztok popsaný výše byl přiváděn do centrálního otvoru komerčně dostupné trysky (Series No. 1/4 XA SR450 A firmy Bete Fog Nozzle lne.) pomocí vysokotlaké pístové pumpy (Syringe pump model 40 firmy Harvard Apparatus), Současně byl do vnějšího otvoru trysky nastřikován chladný (pokojová teplota přibližně 22 °C) sprchový gel (složení udáno v tabulce 3) za * ϊ • β 4

- 24 vytvoření konečného produktu, který obsahoval částice hydrogelové směsi ve tvaru nudliček. Pro přivádění sprchového gelu byla rovněž použita pístová pumpa. Obsah hydrogelů a silikonu v hotové disperzi byl řízen změnou průtoků hydrogelového prekurzoru a směsi povrchově aktivní látky. Tento poměr by nastaven tak, aby byl zajištěn obsah silikonového oleje v hotovém produktu 5 % hmotnostních.

Vlastnosti dvou hydrogelových disperzí, příklad 3A a 3B jsou uvedeny v tabulce 4. Disperze sestávaly z částic nudličkovitého tvaru o průměru přibližně 1000 pm, suspendovaných ve směsi sprchového io gelu podle tabulky 3.

Tabulka 3. Základní složení sprchového gelu

Složka	% hmotnostních
Laurylether (3) sulfát sodný	4
Kokoamidopropylbetain	1
Dodecylpolyglykosid	5
Parfém	1
Kyselina sorbová	0,37
Citran sodný . 2H2O	0,49
Hydroxid sodný1	1
Carbopol ETD20202	0,9
Antil 1413	0,97
Voda	do 100

Poznámka 1: pH bylo nastaveno NaOH na 5,24 ±0,1 15 Poznámka 2: zesítěná kyselina polyakrylová

Poznámka 3: polyethylenglykolpropylenglykololeát

• · ··· ·

Tabulka 4. Vlastnosti Částic hydrogelu „nudlíčkovitého“ tvaru, vytvořených koextruzí (příklad 3).

-25♦ « «

I » · »

Příkl.	Fáze hydrogelu	Olejová fáze, silikonový olej (60 Pas)	Průměr trysky
	Polymer		Voda		Velikost kapičky
	Typ	% hmot.	% hmot.	% hmot;	(pm)	(pm)
3A	Karagenan/ Aculyn	1,2/0,4	38,4	60,0	40 -100	1000
3B	Karagenan/ Aculyn	1,2/0,4	38,4	60,0	2 - 30	1000

Aculyn je neutralizovaný akrylový kopolymer obsahující karboxylovou kyselinu.

Příklad 4. Vliv složení polymeru na vlastnosti hydrogelu

Tento popis ilustruje, jak je možno ovlivnit výběrem io a koncentrací polymeru tvořícího síť (prvního) a polymeru modifikujícího vlastnosti (druhého) Theologické vlastnosti hydrogelu, které ovlivňují jeho užitné vlastnosti.

Byla připravena rada modelových částic hydrogelu pomocí zesítění s použitím karagenanu jako polymeru tvořícího síť is a draselných iontů jako zesíťujícího prostředku. Disperze byly vyrobeny různými extruzními způsoby, popsanými v příkladu 3 s použitím vodného roztoku KOI jako modelového čisticího prostředku. Disperze hydrogelu se lišily pouze v koncentraci karagenanu (prvního polymeru), použitého v hydrogelovém prekurzorovém roztoku, kde

2o koncentrace byla od 1 do 6 % hmotnostních. Vytvářely se přibližně kulovité částice, které všechny měly průměr přibližně 3000 pm.

- » • · · · ·· ·

Β' »«

-26• · ·

Β • ····

Vhodným přístrojem pro rozlišení pevnosti různých gelových směsí popisovaných výše, se ukázal být Instron (Model 1122). Měření probíhalo následujícím způsobem. Částice hydrogelu byly opatrně pomocí špachtle odstraněny z disperze a přebytek kapaliny byl odstraněn jejich umístěním na fáčovinu. Přibližný průměr hydrogelů byl měřen posuvným měřítkem. Hydrogel byl potom přenesen na kovovou základní plošinu přístroje Instron a zátěž 10 N byla snižována, dokud nepřišla do styku s částicí hydrogelu. Přístroj Instron byl potom zapnut a byla měřena síla jako funkce vzdálenosti s použitím zapisovače. Zapisovač byl nastaven na rychlost výchylky 1 mm/min a rychlost posunu 50 mm/min, což umožnilo odečítání zátěže 2 N na plnou výchylku. Síla byla zaznamenávána ve vzdálenosti 0,50 mm, 1,00 mm a 1,50 mm. Modul elasticity vzorku byl vypočten jako podíl síly v průřezu hydrogelu a napětí. Je třeba poznamenat, že částice zůstávaly v průběhu měření hydratovány.

Pevnost gelu, měřená výše uvedeným způsobem pro radu modelových částic hydrogelu se uvádí v obrázku 1. Tyto výsledky ukázaly, že se stoupající koncentrací karagenanu výrazně stoupá pevnost gelu. Jestliže byla koncentrace polymeru vyšší než 2 % hmotnostní, gel se choval při dotyku poměrně pevně a neroztíral se hladce na pokožku. Ačkoliv takové částice by mohly zachytit prospěšné látky a během skladování zůstat stabilní, pro použití v čisticích prostředcích by nebyly optimální, protože dodávka prospěšné látky by nebyla stejnoměrná a prostředek by byl pociťován jako hrubý. Tyto výsledky také ukazují, že jestliže je třeba snížit pevnost gelu částic hydrogelu, je to možno dosáhnout pouhým snížením koncentrace polymeru v gelu. To by výrazně omezilo pružnost technologie. Jak bude ukázáno dále, tomuto omezení je možno předejít použitím druhého polymeru pro modifikaci vlastností hydrogelu, například jeho pevnosti.

-27¥ ; : . ? .· . ,· . · · · · ·=· » Z »· 4* 444 «4·· $

Stejnými způsoby jako výše byla připravena další řada modelových částic hydrogelu. Každý prekurzorový roztok hydrogelu obsahoval 2 % hmotnostní karagenanu a od 0 do 2 % hmotnostních akrylového polymeru, Acrysol ASE-60 (Rohm & Haas). Acrysol je s druhý polymer, modifikující vlastnosti hydrogelu. Tvar a velikost hydratovaných částic byla vždy velmi podobná a byla také podobná všem karagenanovým hydrogelúm, které byly popsány výše. Vliv přidaného prostředku Acrysol ASE-60 na pevnost gelu částic hydrogelu, vytvořených zesítěním ionty K⁺ je ukázán na obrázku 2. io Výsledky ukazují, že pevnost gelu výrazně klesala se stoupající koncentrací Acrysolu, i když celková koncentrace polymerů stoupala.

. Hydrogely obsahující karagenan a Acrysol v hmotnostním poměru v rozmezí od 3 : 1 do 2 : 1 (v obr. 2 označeno šipkami) byly schopny účinně zachytávat prospěšné látky, jako například emulgovaný is změkčovací olej, například silikonový olej, a hladce se roztírat na pokožce bez znatelné pískovitosti.

Výše uvedený příklad se uvádí pro ilustraci, .jak může být naladěna pevnost gelu volbou polymerního systému, obsahujícího polymer tvořící síť a polymer modifikující vlastnosti/Je třeba nedávat

2o příliš význam přesným hodnotám pevnosti gelu uvedeným výše. Bylo zjištěno, že kvantitativní účinek polymerní směsi v prekurzorovém roztoku hydrogelu na pevnost částic hydrogelu závisí významně povaze částic, velikosti částic a koncentraci prospěšné látky, která může být v prekurzorovém roztoku dispergována. Ačkoliv obecné směry zůstávají stejné, mohou se lišit přesné hodnoty. Ačkoliv je problém komplexní, odborník v oboru může využít kombinaci polymerů, které široce spadají do definice prostředků tvořících síť a prostředků modifikujících vlastnosti, pro dosažení správné rovnováhy v pevnosti gelu pro každou situaci.

Φ· MM

Příklad 5. Ukládání silikonového oleje na kůži ex vivo

Schopnost různých čisticích prostředků ukládat silikonový olej na kůži v průběhu mytí byla určována s použitím modelu ex vivo, založeného na kůži prasete. Postup se popisuje dále.

Půlmiiilitrový alikvot testovaného prostředku byl nanesen na čtverečky vyříznuté prasečí kůže o velikosti 50,8 x 50,8 mm, které byly nejprve předem smočeny vodovodní vodou při 37 °C. Směs byla mydlena 10 s a potom 10 s oplachována pod teplou tekoucí vodovodní vodou. Kůže potom byla jednou otřena papírovým ručníkem pro io odstranění nadbytečné vody a 2 min ponechána sušit. Potom byla na kůži přitlačena po dobu 30 s a zatížení 10 g/cm² lepicí páska. Použitou lepicí páskou byla páska J-Lar Superclear™ o šířce 32 cm. Při tomto testu byl silikon, který se uložil do kůže, dále přenesen na pásku spolu;

s několika vnějšími vrstvami kůže.

i5 Množství silikonu a kůže přilepené k pásce bylo určeno měřením rentgenovou fluorescenční spektroskopií. Proužky pásky byly vloženy do rentgenového fluorescenčního spektrometru lepivou stranou . směrem k paprsku přístroje. Na pásku se položí maska, aby byla;· definována standardní oblast ve středu pásky, vystavená

2o rentgenovému záření. Komora na vzorky přístroje byla před měřením evakuována a potom bylo použito spektrometru pro změření množství křemíku a síry’ Síra byla měřítkem množství kůže, která se na pásku převedla.

Množství křemíku a síry, změřené u čistého kusu lepicí pásky . bylo od experimentálních měření odečteno. Experimentální měření pro sousední úseky pásky byla sečtena a kumulativní celková množství křemíku a síry byla vyjádřena jako poměr křemíku k síře na jednotku plochy kůže. Vyšší poměr Si/S odpovídá vyššímu stupni ukládání. Pro každé měření bylo použito celkem 10 proužků pásky.

Množství křemíku, uloženého na vyříznuté prasečí kůží určené způsobem popsaným výše pro prostředky popisované v příkladech 2 a *00« jsou uvedeny v tabulce 5. Z těchto výsledků je jasné, že hydrogelové prostředky vykázaly v těchto testech významné ukládání silikonového oleje do pokožky. ^λ

Tabulka 5. Ukládání křemíku ze sprchového gelu

Příklad číslo	Ukládání křemíku (poměr křemík/síra)
2	1,38
3A	28,0
3B	7,1
Kontrola 1 (pozn. 1)	0,3

Poznámka 1: Kontrolou v tomto příkladu byl sprchový gel z-tabulky 3, který neobsahoval žádný křemík.

io Příklad 6. Disperze hydrogelu, vyrobené z různých polymerů

Tento příklad ukazuje, že hydrogelové disperze je možno připravit z řady polymerů, za přepokladu, že mají požadovanou ~ schopnost tvořit hydrogel a pevnost gelu. V «následujících prostředcích byl jako síť vytvářející polymer použit kationtový polymer

Chitosán (první polymer) (Seacure 343 firmy Pronova Biopolymer) a jako druhý nebo vlastnosti modifikující polymery byly použity kationtový modifikovaný guar (Jaguar C-13S, Calgon) a syntetický kationtový polymer polydimethyldialkylamoníumchlorid (Merquat 100, Calgon). Prekurzorové roztoky hydrogelu byly připraveny smísením 35 dílů silikonového oleje 60 Pas s 65 díly roztoku polymeru, obsahujícího 1,5 % hmotnostních přípravku Jaguar C13S, 0,75 % hmotnostních Chitosán, 0,10 % hmotnostních Merquat 100, 0,35 % kyseliny octové a 0,5 % hmotnostních kokoamidového propylbetainu při 300 ot/min po dobu 15 min s použitím svrchního míchadla.

Výsledná emulze obsahovala kapičky silikonového oleje o velikosti v rozmezí od 2 pm do 60 pm, dispergované v roztoku polymeru.

0 ··	*. 0 · ♦ ·	0 0··
* » 0	* · · 0	0
	• · 0 0 · 0	•
• * ·	*, 0 »	b
		Ik

Pro přípravu 14,3 % hmotnostních disperzí (na celkovou směs 5 % hmotnostních silikonového oleje) hydrogelů byl použit extruzní způsob popsaný v příkladu 3. Systém povrchově aktivních látek byl· stejný jako systém použitý v příkladu 3 (tabulka 3), kromě použití s 0,3 % prostředku Antil 141 namísto 0,97 % v prostředku. Disperze hydrogelu obsahovala nudličkovité částice disperzí, které obsahovaly dispergovaný silikonový olej s průměrnou velikostí kapičky v rozmezí od 2 do 60 pm. Ukládání silikonového oleje z prostředků podle příkladu 6 se uvádí v tabulce 6, Testy ukládání byly prováděny io způsobem popsaným v příkladu 5. Disperze vykazovaly podobné ukládání jako ostatní hydrogely s podobnou velikostí silikonových kapiček, z čehož plyne, že povaha a charakteristika disperzí může být důležitější při určování úrovně ukládání než přesná povaha použitého polymeru.

Tabulka 6: Ukládání silikonového oleje na kůži prasete z čisticích prostředků obsahujících dispergované hydrogely

Vzorek číslo	Si : S
Příklad 6	6,78
Kontrola (stejná jako v tab. 5)	0,3

Příklad 7. Ilustrace zvýšeného ukládání, dosaženého pomocí hydrogelů

Jednou z prospěšných vlastností při používání hydrogelových disperzí podle předkládaného vynálezu je zvýšené ukládání prospěšných látek uložených v jejich struktuře proti ukládání při použití samotných prospěšných látek. Tento příklad ukazuje účinek pro silikonový olej. Konkrétně byla porovnávána v testu ukládání popsaném v příkladu 5 míra ukládání silikonového oleje z různých prostředků pro čištění kůže. Přímou emulgací silikonového oleje

-31 • · » ·, * « A · ·♦·· * A' A AAA A * · · A i « * *·· «Α «»»>»*· ©

Pas v čisticím prostředku podle tabulky 3 byla připravena rada prostředků s přibližně stejnou velikostí kapiček silikonového oleje jako u kapiček, obsažených v hydrogelových disperzích z příkladů 3A, 38 a

6.

s Výsledky ukládání hydrogelových disperzí proti samotné emulzi silikonu jsou uvedeny v tabulce 7 a ukazují, že uložením účinné látky do dispergované domény hydrogelů se dosáhne podstatného zvýšení ukládání.

Tabulka 7. Zvýšení ukládání silikonového oleje z hydrogelu^ía).

Vzorek číslo	Velikost kapiček silikonového oleje	Míra ukládání(b)
		Poměr Si/S	Poměr Si/S
		Silikon v hydrogelů	Samotné silikon. emulzetc)
Příklad 3B	2 - 30 pm	7,1	1,2
Příklad 3A	40- 100 pm	28,0 .....	8,3
Příklad 6	.2 - 60 pm .	6,78	2,0

Poznámka (a). Všechny prostředky používaly základ povrchově aktivní látky, uvedený v tabulce 3. Koncentrace silikonového is oleje v hotové směsi byla ve všech případech 5 % hmotnostních.

Poznámka (b). Ukládání bylo měřeno metodou ex vivo, popsanou v příkladu 5.

Poznámka (c). Stejný silikonový olej byl použit při přípravě prostředku 2o k čištění kůže přímou emulgací silikonového oleje do kapalného čisticího prostředku.

• 4 4 4 · 4 ·· 4 • 4, 4

4 · · . 4 4

4 '4

-32• · 4 4* •4 4· 4 «· · ·

4« ♦ * • * 4 O 4' φ·

4 · t

444 44

Příklad 8. Výroba disperze hydrogelu, obsahující uhlovodíkové oleje

Do hydrogelových disperzí je možno přidat širokou škálu přísad. Předchozí příklad ilustrovaly několik obecných rysů těchto disperzí s použitím silikonových olejů. Další třídou použitelných prospěšných s látek jsou uhlovodíkové oleje. Některé z prospěšných látek této třídy materiálů jsou zvlhčující prostředky, jako je vazelína, zjemňovací prostředky jako je izopropylpalmitát a látky ochraňující proti slunečnímu záření, jako je Parsol MCX (2-ethylhexyl-pmethoxycinamát). Následující příklady ilustrují použití hydrogelů pro io dodávání takovýchto uhlovodíkových olejů.

Příprava prekurzorového roztoku hydrogelu

Smísením 40 dílů uhlovodíkového oleje s 60 díly vodného roztoku polymeru, který obsahoval 0,5 % hmotnostních Chitosanu (první polymer) (Seacure.343 firmy Pronova Biopolymer), 1,9 % hmotnostních Jaguar C13S (druhý polymer), 0,4 % hmotnostních kokoamidopropylbetainu a 0,25 % hmotnostních kyseliny octové při 300 ot/min po dobu 20 min s použitím svrchního* míchadla byly připraveny 40 %· emulze různých uhlovodíkových olejů, tj. 100 % vazelíny, směsi 50 % izopropylpalmitátu a 50 % vazelíny a směsi 50 % Parsol MCX a 50 % vazelíny. Míchání bylo prováděno při pokojové teplotě kromě vzorku se 100 % vazelínou. Emulze 100 % vazelíny byla připravena roztavením vazelíny při 60 °C, která pak byla přidána do roztoku polymeru s pokojovou teplotou a míšena při pokojové teplotě.

Příprava hydrogelové disperze koextruzí

Pro přípravu 12,5 % hmotnostních disperze hydrogelů obsahujících pro příklady 8A, 8B a 8C 100 % vazelíny, směs 50 % izopropylpalmitátu a 50 % vazelíny a směs 50 % Parsol MCX a 50 % vazelíny byl použit postup extruze popsaný v příkladu 3. Systém ·· ··· · povrchově aktivní látky byl stejný jako v příkladu 3 (tabulka 3) kromě toho, že ve směsi nebyl použit přípravek Antil 141. Všechny tyto vzorky obsahovaly nudličkovité disperze hydrogelú o průměru přibližně 1000 nm.

Přiklad 9. Příprava hydrogelovych disperzí, obsahujících pevné mastné kyseliny

Předchozí příklady ukázaly, že do hydrogelových disperzí podle předkládaného vynálezu je možno zavést širokou škáiu hydrofobních ío olejů. Další třídou použitelných materiálů jsou dispergované částice hydrofobních pevných látek nebo voskovité částice. Některé z těchto prospěšných látek z této třídy materiálů jsou zvlhčovači prostředky, jako jsou mastné kyseliny, zviáčňovací prostředky, určité pevné látky chránící proti slunečnímu záření, jako je kyselina p-hydroxybenzoová, antimikrobiální látky jako je Triclosan a látky proti akné, jako je kyselina salicylová.

Tento příklad ukazuje použití hydrogelú pro dodávání takových pevných nebo voskovitých hydrofobních pevných látek s použitím směsi pevných mastných kyselin jako konkrétního příkladu.

Příprava prekurzorového roztoku hydrogelú.

V 83,05 g deionizované vody bylo při 80 ^eC rozpuštěno 22 g modifikovaného kukuřičného škrobu (Capsul firmy National Starch & Chemical), 4,4 g karagenanu (Gelcarin GP911 firmy FMC) a 0,55 g laurylsulfátu sodného (firmy BDH). K uvedenému roztoku polymeru bylo přidáno 210 g roztavené směsi mastných kyselin, obsahující 50 % hmotnostních kyseliny palmitové a 48 % hmotnostních kyseliny stearové a směs byla emulgována až do vytvoření emulze mastné kyseliny při 60 “C. Emulze mastné kyseliny pak bylá převedena do

3o přístroje Hobart Kitchen Aid mixer a za ochlazování míchána pro

-34··· 0« .: .··„ ·· *··· : · ♦ · · i : · · · » • · « ·.· « *·* ···« *,* >, vytvoření viskózní těstovité emulze mastné kyseliny. Emulze obsahovala částice mastné kyseliny o velikosti v rozmezí od 1 do pm průměru.

Uvedená směs byla potom smísena se stejným množstvím 5 roztoku polymeru, obsahujícího 4 % látky Merquat 100 (firmy Calgon),

0,5 % přípravku Chitosan (Sea Cure 343 firmy Protan) a 0,4 % kyseliny octové za vytvoření prekurzorového roztoku hydrogelu, obsahujícího dispergovanou mastnou kyselinu.

io Příprava hydrogelu extruzí dílů prekurzorového roztoku hydrogelu pak bylo koextrudováno s 86 díly kapalného čisticího prostředku podle tabulky 3 použitím způsobu, popsaného v příkladu 3, za vytvoření disperze hydrogelu. Tato disperze se skládala z částic gelu nudličkovitého tvaru, stejnoměrně rozptýlených v čisticím prostředku.

Příklad 10. Další ilustrace disperze hydrogelu, obsahující pevnou * p mastnou kyselinu - - —

Tento příklad je velmi podobný předchozímu, kromě použití 20 rozdílného polymeru pro vytvoření gelu.

Příprava prekurzorového roztoku hydrogelu g modifikovaného kukuřičného škrobu (Capsul firmy National Starch & Chemical), 4,4 g karagenanu (Gelcarin GP911 firmy FMC) a

0,55 g laurylsuifátu sodného (firmy BDH) bylo rozpuštěno v 83,05 g deionízované vody při teplotě 80 °C. K výše uvedenému roztoku polymeru bylo přidáno 210 g roztavené směsi mastných kyselin, obsahující 50 % hmotnostních kyseliny palmitové a 48 % hmotnostních , kyseliny stearové a emulgováno do vytvoření emulze mastné kyseliny •· φφφφ • · φ φ « β φφφ φ • « φφ '« ,1 Φ · • I φ· ·'·»' *·« při 60 °C. Emulze mastné kyseliny pak byla převedena do přístroje Hobart Kitchen Aid mixer a mixována za ochlazování pro vytvoření viskózní těstovíté emulze mastné kyseliny. Emulze obsahovala částice mastné kyseliny s velikostí v rozmezí od 1 do 40 pm průměru.

Uvedená směs pak byla smísena se stejným množstvím roztoku polymeru, obsahujícího 10 % hmotnostních roztoku úplně hydrolyzovaného polyvinylalkoholu (Airvol 350 firmy Air Product).

Příprava hydrogelu extruzí io 14 dílů prekurzorového roztoku hydrogelu pak bylo koextrudováno s 86 díly kapalného čisticího prostředku podle tabulky 3 použitím způsobu, popsaného v příkladu 3, za vytvoření disperze hydrogelu. Tato disperze se skládala z částic gelu nudliČkovitého tvaru, stejnoměrně rozptýlených v prostředku obsahujícím povrchově aktivní látky. ..

Příklad 11, Ukládání mastné kyseliny z kapalného čisticího prostředku

Ukládání mastných kyselin na prasečí kůži bylo měřeno pomocí plynové chromatografie. Kus prasečí kůže (rozměrů přibližně 5 cm x

5 cm) byl nejprve 50 s oplachován vodou. Kůže byla jednou usušena pomocí papírového ručníku, 2 min sušena vzduchem a potom 30 min extrahována 10 g heptanu. Alikvoty heptanového roztoku byly nastřikovány do plynového chromatografu pro stanovení množství mastné kyseliny, uložené na kůži. Stejný postup byl opakován s použitím kontrolního vzorku, obsahujícího 7 dílů vody, 7 dílů emulze mastné kyseliny, použité pro přípravu disperzí v příkladech 9 a 10, a 86 dílů směsi povrchově aktivní látky, uvedené v tabulce 3 (použité také pro přípravu příkladů 10 a 11). Množství mastné kyseliny, uložené z příkladů 9 a 19, se porovnávají s kontrolou v tabulce 8.

3o Výsledky ukazují, že z těchto hydrogelových disperzí dochází k • * 9 ··

-36významnému ukládání mastných kyselin. Navíc, stejně jako u silikonového oleje, vložení mastné kyseliny do směsi hydrogelu výrazně zvýší její ukládání (srovnej příklady 9 a 10 s kontrolou).

Tabulka 8. Ukládání mastné kyseliny z hydrogelových disperzí za podmínek typických pro čištění kůže

Vzorek číslo(a)	Ukládání mastné kyseliny pg/cm2
Příklad 9	5,10
Příklad 10	4,2
Kontrolatb)	< 0,5

Poznámka (a). Všechny vzorky obsahovaly 4 % hmotnostní mastné io kyseliny a pro přípravu všech vzorků byla použita stejná emulze mastné kyseliny.

Poznámka (b). Kontrola byla připravena smísením 7 dílů emulze mastné kyseliny, použité pro přípravu příkladů 9 a 10, · - V v. i se 7 díly vody. Tato emulze byla pak smísena s 86 15 díly směsi povrchově aktivních látek podle tabulky 3.

Příklad 12. Příprava hydrogelové směsí s obsahem lipidu

Roztavený roztok lipidu byl připraven zahřátím 30 dílů glycerolu, 15 dílů cholesterolu (Cholesterol USP firmy Croda Chemicals LTD),

7,5 dílů cukerného esteru (Ryoto S270 firmy Mitsubishi-Kasei Foods

Corp.) a 7,5 dílů kyseliny stearové (firmy Unichema International) na zahřívací plotně o teplotě 150 °C. Čirý roztavený roztok lipidu byl potom ochlazen na přibližně 98 °C a smísen s 10 díly neutralizovaného roztoku Aculyn 33 (firma Rohm & Haas, 2 % hmotnostní, pH 7,5 až 8,0) a 30 díly roztoku karagenanu Gelcarin

- 37 GP911 (2 % hmotnostní) za vytvoření prekurzorové disperze hydrogelu s obsahem cholesterolu.

Pro přípravu disperze hydrogelu o koncentraci 17 % hmotnostních (2,55 % hmotnostních cholesterolu vztaženo na

5. celkovou směs) byl použit způsob extruze, popsaný v příkladu 3. Pro přípravu byl použit stejný systém povrchově aktivní látky jako v příkladu 3 (tabulka 3). Ukládání cholesterolu z této kapalné čisticí směsi bylo stanoveno metodou, popsanou v příkladu 13. Pro srovnání byl připraven srovnávací příklad, obsahující 2,5 % hmotnostních io cholesterolu, stejnoměrně rozptýleného v kapalném čisticím prostředku. Složení a způsob přípravy tohoto srovnávacího příkladu je uveden v tabulce 9 níže.

Tabulka 9

Složka	% hmotnostních
Cholesterol	2,50
Kyselina stearová	1,25
Ester šacharózy	1,25
Glycerol	5,00
Genapol ZRO (SLES), laurylethersulfát sodný	16,0
Amonyl 380BA (CAPB), kokylamidopropylbetain	2,00
Jaguar C-13-S	0,25
NaCl	0,30
Voda a ostatní látky	do 100 %

Příprava

Glycerol, ester šacharózy, kyselina stearová a cholesterol byly spolu roztaveny na zahřívací destičce. Povrchově aktivní látky byly • 44 · ·' 4 *4 4444

-38• * · · 4 * « 4·4 4

·. · 4 4.4 4 4

44* 44 >·> »··« «> « předem smíseny a přidány do přebytku vody. Směs povrchově aktivních látek pak byla přidána ke směsi lipíd/glycerol a pak následovalo přidání přípravku Jaguar. Byly přidány ochranné látky a pH bylo nastaveno na 5,3. Viskozita byla nastavena na 5000 mPas při otáčkách 10 s'¹ a teplotě 25 °C pomocí NaCl.

Příklad 13. Ukládání cholesterolu na kůži

Ukládání cholesterolu na kůži prasete z kapalných čisticích prostředků bylo určováno následující metodou. 0,25 g čisticího io prostředku bylo vtíráno 50 x na kus (5x5 cm) prasečí kůže, předem smočené vodovodní vodou. Kůže pak byla 10 s oplachována deionizovanou vodou a osušena papírovým ručníkem. Pro extrakci cholesterolu z kůže pro analýzu bylo použito 3 ml ethanolu.

Množství cholesterolu extrahovaného z kůže bylo určováno ís spektrofotometrickou metodou. Ethanolový extrakt byl vysušen při 80 °C v peci. K sušenému zbytku bylo přidáno 100 μΙ methanolu. Ke vzorku bylo přidáno 1000 μ) vodné reagencie na cholesterol (firmy Sigma) a vzorek byl 5 min ponechán pro uskutečnění reakce; s extrahovaným cholesterolem. Vodný roztok cholesterolu byl pak smísen s 500 μΙ chloroformu a nalit do mikrocentrifugačních zkumavek. Chloroform byl z vodného roztoku oddělen centrifugací zkumavek 5 min při 13 000 ot/min. Po centrifugací byla vrchní čirá vodná vrstva pipetována do kyvet a byla měřena absorbance při 500 nm s použitím spektrofotometru a standardní kalibrační křivky pro stanovení množství z kůže extrahovaného cholesterolu. Množství cholesterolu extrahovaného z kůže, ošetřené prostředkem podle příkladu 12 bylo porovnáno se dvěma kontrolami v tabulce 10. Data ukazují, že z hydrogelového vzorku z příkladu 12 bylo ve srovnání s těmito dvěma kontrolami dosaženo významného ukládání cholesterolu.

Tabulka 10. Ukládání cholesterolu ze sprchového gelu \

Vzorek číslo	Ukládání cholesterolu pg/10cm2
Příklad 12	48,4
Kontrola 1a	26,5
Kontrola 2b	. 21,1

a. Kontrola 1 je kapalný čisticí prostředek, který obsahoval 2,5 % s hmotnostních dispergovaného cholesterolu. Prostředek a způsob přípravy se uvádí v tabulce 9.

b. Kontrola 2 je kapalný čisticí prostředek bez cholesterolu. (Množství cholesterolu uvedené v tabulce je cholesterol, extrahovaný z kůže prasete.)

10.

Příklad 14

Použitím způsobu popsaného v příkladu 3 byl připraven kapalný čisticí prostředek, , obsahující _t 10 _% hmotnostních silikonového u hydrogelu (5 % hmotnostních silikonového oleje z celkové směsi) a 15 90 % hmotnostních směsi povrchově aktivní látky z tabulky 3 s 0,3 % látky Antíi 141 namísto 0,97 %. Prekurzorový roztok silikonového hydrogelu obsahující 50 % hmotnostních silikonového oleje, 60 Pas,

0,47 % hmotnostních látky Carrageenan GP911, 0,155 % hmotnostních látky Aculyn-33, 0,31 % hmotnostních polyvinylalkoholu

2o (Airvol 540 firmy Air Product) a 24,06 % hmotnostních vody, byla připravena podle popisu v tabulce 3. Prekurzorový roztok hydrogelu obsahoval kapičky silikonového oleje v rozmezí od 5 do 60 pm.

Čisticí prostředek s obsahem silikonového hydrogelu byi porovnáván s kapalným čisticím prostředkem bez disperze silikonového hydrogelu s použitím dále popisovaného protokolu. Místem testování pro toto vyhodnocení je povrch předloktí ze strany . >» · *· *· »*«» *· *' ^Γ* * ·, · · · 9 • · · ·) 9 9 9 9

•. · · * · 9 β 99 9 9 • L · · ·'; « · _φ

-40- ............... ' dlaně. Ruka a předloktí byly předem smočeny podržením přibližně 15 s pod tekoucí vodovodní vodou (30 °C). Potom bylo na ruku naneseno

3,5 g kapalného čisticího prostředku s obsahem hydrogelu a paže byla 20 s myta a opláchnuta 10 š pod tekoucí vodou. Předloktí bylo osušeno papírovým ručníkem. Postup byl opakován pro druhou paži s použitím stejného čisticího prostředku bez silikonového hydrogelu. Testované osoby měly určit jejich pocity na kůži po použití přípravku. Sedm z osmi testovaných osob cítily rozdíl v pocitu na kůži po použití prostředku a 5 z těchto sedmi daly přednost pocitu na kůži u paže, io. ošetřené kapalným čisticím prostředkem s obsahem silikonového oleje.

Příklad 15. Hvdrogeiová disperze v kapalných mýdlových základech

Pro tento příklad byl použit kapalný mýdlový základ prostředku, uvedeného v tabulce 11. Hydrogelový prekurzor byl vyroben smísením 100, g silikonového oleje>60 Pas se 100 g hydrogelového roztoku, obsahujícího 2 % hmotnostní materiálu Carrageenan GP911, 1 % hmotnostní materiálu,Aculyn.33.a 2 % hmotnostní polyvinylalkoholu s použitím svrchního míchadla. Vyrobený hydrogelový prekurzor

2o obsahoval kapičky silikonového oleje v rozmezí od 2 pm do 80 pm.

Pro výrobu kapalného čisticího prostředku s mýdlovým základem, obsahujícího 10 % hmotnostních silikonového hydrogelu, stabilně dispergovaného v Čisticím prostředku s mýdlovým základem, byl potom použit způsob extruze, popsaný v příkladu 3. Tento kapalný čisticí prostředek měl při použití velmi dobrou mydlivost a byl vnímán jako zanechávající po použití na kůži hedvábně hladký pocit.

-41 •. 4·* ·· ·«« : :< . ···{ « • ě ♦ · 9

Tabulka 11

Složka	% hmotnostních
Kyselina olejová	6,8
Kyselina laurová	5,3
Kyselina myristová	3,4
Kyselina palmitová	1,0
Hydroxid draselný	4,0
Kokamidopropylbetain	5,0
Laponite XLS	1,5
Parfém	1,0
Voda	do 100
PH	9,2
Viskozita	7,8 Pas při 10 ot/min

* Smektitový jíl, používaný pro zahušťování.

Hi.j

Zastupuje:

Φβ ··»«

-42Φ φφ ' · · Φ • φ φ ·-' · · φ φ’. φ φ • · φ · • φφ • ·: φ φ

·. φ ·; ·

Φ1. Φγ ·*·φφφφ • φ · φφφ • φ φ φ · • · «φ φ

Claims (10)

1. Kapalný čisticí prostředek, v y z n ač uj ící . se tím, s že obsahuje;

(1) 1 až 60 % hmotnostních vodného roztoku povrchově aktivní látky, obsahujícího alespoň jednu povrchově aktivní látku, zvolenou z aniontových, neiontových, kationtových, zwitteriontových a amfoterních povrchově aktivních látek a io jejich směsí; a (

2) 1 až 50 % hmotnostních hydrogelové směsi, obsahující;

(a) 0,5 až 50 % hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou směs, alespoň jednoho prvního ve vodě rozpustného polymeru, který není v uvedeném vodném roztoku is povrchově aktivní látky rozpuštěn;

(b) 0,2 až 25 %. hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou směs, alespoň jednoho druhého ve vodě rozpustného polymeru, který je v uvedeném vodném roztoku “ · povrchově aktivní látky rozpustný nebo 2o dispergovatelný; a (c) 5 až 65 % hmotnostních, vztaženo na hydrogelovou směs, ve vodě nerozpustného kosmeticky prospěšného prostředku, zachyceného v síti, vytvořené uvedeným prvním a druhým polymerem,

25 přičemž uvedený kosmeticky prospěšný prostředek má velikost částic v rozmezí 0,2 až 200 pm; a uvedený hydrogelový prostředek obsahuje částice s alespoň jedním rozměrem v rozmezí více než 25 a méně než 10 000 pm.

·· *«««

-43- ·« • · ·' · • · · ·· · ·· 4 ·· · • · . • * · · • * · 2. Kapalný čisticí prostředek podle nároku vyznačující se tím, ž e první ve

rozpustný polymer se stane nerozpustným při styku 's uvedeným vodným roztokem povrchově aktivní látky

5 způsobem, zvoleným z:

(a) gelovatění působením teploty;

(b) srážení;

(c) koacervace; a (d) zesítění.

3. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že první polymer se. vytváří gelovatěním působením teploty a je ve vodě rozpustný při teplotě vyšší než 40 až 50 °C a při ochlazení na pokojovou is teplotu vytvoří gel.

4. Kapalný čisticí prostředek podle nároku ’ 3;-· — vyznačující se tím, že první polymer je zvolen z karagehanu a želatiny.

²⁰ ..

5. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 2, vyznačující se tím, že první polymer se tvoří srážením, koacervací nebo zesítěním, je pří pokojové teplotě ve vodě rozpustný a stane se v podstatě nerozpustným

25 změnou fyzikálních nebo chemických vlastností vodného roztoku povrchově aktivní látky, s kterou se uvedený polymer přivede do styku.

« • · 4 4 · 4 · *·*{ * • · 4 ·' 4 · · . 44 - ............. ** *

6. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že první polymer se volí z polyglukosaminu; polyvinylalkoholu s molekulovou hmotností \ větší než 13 000 Daltonů a stupněm hydrolýzy rozmezí

5 přibližně 78 % až 100 %; a hydroxycelulóz.

7. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 5, vyznačující se tím, že první polymer vytváří s ve vodě rozpustným žesíťujícím činidlem ve vodě io nerozpustný komplex.

8. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý polymer se volí z akrylových polymerů s obsahem karboxylové kyseliny;

is neiontových polymerů; zvolených z polyvinylalkoholu, polyvinylpyrrolidonu/ modifikovaného kukuřičného škrobu a hydroxyethylcelulózy; kationtových polymerů, zvolených z , kationtového guaru, kationtové celulózy, syntetických-kationtových polymerů; a - kopolymeru vinyl2o pyrroliden/dimethaminethylmethakrylát.

9. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že kosmeticky prospěšná látka se volí ze silikonových olejů; silikonových a organosiiikonových olejů a gum; tuků a olejů; vosků; hydrofobních rostlinných extraktů; uhlovodíků; C₁₂ - C₃₀ nasycených a nenasycených mastných kyselin; C12 - C₃o alkoholů; esterů; esenciálních olejů; lipidů; vitaminů; germicidálních látek; látek chránících před slunečním zářením; derivátů alfahydroxykyselin a jejich směsí.

-45 9*9 9 9«

00 090» • « « * *l· · • ••i 9 • 0 »· «

10. Kapalný čisticí prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že je vyroben nejprve smísením uvedené ve vodě rozpustné kosmeticky prospěšné látky s roztokem, uvedeného prvního a druhého polymeru a poté smísením s uvedeným vodným roztokem povrchově aktivní látky.