Fagnes

Děkuji Vám za první informace v článku Pavel Ferdinand Niering. Bohužel jeho rozsah nebo zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku rozšířit alespoň do té míry, abychom jej mohli zařadit mezi články k rozšíření. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po sedmi dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení.

Dobrý den, článek jako třeba Maria Teresa Ledóchowska může být považován za dostatečně rozsáhlý na to, aby zde mohl zůstat, ale vzhledem k tomu, že pahýl by měl mít alespoň 3 výstižné věty a zde je pouze 1 věta a heslovité informace o sourozencích, někomu by to stačit nemuselo. Zkuste se prosím trochu víc rozepsat ;) S pozdravem--Jieκeren 3. 2. 2011, 16:58 (UTC)

OK. Neměl jsem moc času, tak jsem založil jen základ. Ale určitě by se něco dalo dát dohromady. Dnes nebo zítra se pokusím nějaké rozšíření uvedeného článku udělat. Fagnes 5. 2. 2011, 18:10 (UTC)

Zdravím vás. Vidím, že aktualizujete Portál Křesťanství. Díky za Váš čas. Nechtěl byste se ho ujmout natrvalo? Případně, nechcete zvážit připojit se do projektu Portály?--DeeMusil 12. 2. 2011, 13:35 (UTC)

Dobrý den, spíš bych to neviděl. Můžu slíbit, že dle mých časových a jiných možností se pokusím něco udělat pro portál Křesťanství, když si vzpomenu a tak, ale nemůžu slíbit, že ty možnosti mít budu. Jeden člověk si nemůže vzít na bedra správu více systémů a mé kapacity v tomto směru jsou již tak jako tak překročeny. Navíc já osobně do té tematické kategorie zas až tak úplně nepatřím. Pokud jde o projekt Portály, musím přiznat, že jsem v takovéto obecné rovině záležitost úplně nepochopil, asi je to na mě příliš abstraktní. Zdraví Fagnes 12. 2. 2011, 14:03 (UTC)

OK, rozhodně je to lepší takto, než to přepálit na začátku a zakrátko nato zvadnout.--DeeMusil 12. 2. 2011, 14:48 (UTC)

Vytvářím nové stránky o některých kostelech ve svém okolí a občas i o s tím souvisejících tématech (např. Otmar Zinke). Dal bych je přímo i na portál křesťanství, ale nějak jsem zatím nepřišel, jak na to. Poradíte mi? (Addvisor (diskuse) 1. 3. 2012, 13:45 (UTC)).

Dobrý den, jak vidím, mezitím jste na to přišel, takže snad je to vyřešeno. Přeji hodně úspěchů při dalších editacích a kdybyste cokoliv potřeboval, klidně mi napište do diskuse (raději však až dolů). Zdraví Fagnes (diskuse) 3. 3. 2012, 08:17 (UTC)

Dobrý den. V Praze je i další kostel sv. J. N., který by mohl mít stejný název stránky, proč má jeden v rozlišovači Prahu a druhý pouze čtvrť?--Zdenekk2 12. 2. 2011, 21:31 (UTC)

Dobrý den, sice jsou oba "v Praze", nicméně první z nich je na Hradčanech, v samém centru a v pražské památkové rezervaci, kdežto ten druhý (nacházející se sice katastrálně v Dejvicích) je v podstatě venkovský kostel, je to maličký kostelík (někdy uváděný jen jako kaple) na Jenerálce asi kilometr od hranice Prahy. Ono i ty Dejvice v rozlišovači nejsou úplně ideální, protože lokalita Jenerálka je v podstatě rozdělena mezi Dejvice a Nebušice, nicméně přeci jenom Jenerálka je jen pomístní název, kdežto Dejvice historická obec, čtvrť a katastrální území. Fagnes 12. 2. 2011, 21:58 (UTC)

Zdravím,

řadu kostelů jste přesunul na nevhodný rozlišovač (Praha) - v Praze je přitom několik kostelů s danými patrocinii, je tedy třeba je mít rozlišené. Toto rozlišování platí i v jiných městech a je součástí dlouhodobého systému.

Prosím, pokud chcete dělat nějaké takové hromadné přesuny, bylo by vhodné je dopředu oznámit, aby se k nim mohli případně další lidé vyjádřit.

Děkuji.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 2. 2011, 23:01 (UTC)

Dobrý den, není pravdou, že jsem řadu kostelů přesunul na nevhodný rozlišovač. Pokud je více kostelů se stejným zasvěcením, samozřejmě mají vždy rozlišovač, což je dlouhodobý systém. Rovněž není pravdou, že jsem dělal nějaké hromadné přesuny, nýbrž jsem dělal přesuny jen v jednotlivých, odůvodněných případech. Zdraví Fagnes 13. 2. 2011, 11:30 (UTC)

Nemyslím, že je vhodné popírat něco, co je jasně patrné z logu přesunů a přehledu vašich příspěvků. A rozlišovač (Praha) samozřejmě naprosto nevhodný je, jak už jsem popsal výše.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 4. 2011, 15:59 (UTC)

Ahoj, díky za námět. Bohužel letos maturuji a hlásím se na medicínu, takže se mi zřejmě jen tak nepoštěstí najít si čas na Wikipedii. Možná tedy zase někdy v budoucnu ;-). Zdraví --Jezek.o 7. 3. 2011, 13:47 (UTC)

Fagnesi, viz zde.--Iaroslavvs 11. 3. 2011, 14:43 (UTC)

Milý Fagnesi, máte samozřejmě pravdu, autor sám dokáže nejlépe určit, do jaké kategorie a na jaký portál jeho článek patří. Jenže já portály a kategorie neumím, tedy po technické stránce. Maximálně dokážu zkopírovat kategorii z jednoho hesla na druhé. Znalost práce s počítačem (všeobecně) u mě silně pokulhává za znalostmi historie. To, co jsem se na wikipedii naučila, je asi vrchol mých snah. Mějte se. --Di (diskuse) 20. 3. 2012, 07:36 (UTC)

Dík za zprávu ke článku Tobiáš Jan Becker a prosím o názor v této věci: Diskuse:Kostel svatého Jana na Skalce#Název kostela. Zdraví --Gampe 26. 3. 2011, 23:59 (UTC)

Dobrý den! Děkuji za Vaše příspěvky do Wikipedie. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, ale nic se nezapisuje do historie článku ani do seznamu posledních změn. Stránka posledních změn je pro wikipedisty velmi důležitá, jelikož se na ní zobrazují veškeré změny ve Wikipedii. Při častém ukládání jednoho článku jednou osobou se poslední změny i historie článku zbytečně přeplňují a znepřehledňují.

Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, zadejte do pole Shrnutí editace stručný popis Vámi provedených změn a změny uložte. Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou na článek vrhnout, opravit překlepy či jej doplnit. V případě častého ukládání hrozí riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Díky moc za pochopení.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 4. 2011, 15:52 (UTC)

Dobrý den, o tlačítku "ukázat náhled" samozřejmě vím, ale v případě editací, které máte na mysli, to bohužel jinak nešlo, protože z předchozích zkušeností při editaci téhož vyplynulo, že náhled a skutečnost se liší, nebylo tedy možné podle náhledu usuzovat na podobu stránky po dotyčné úpravě. Celá situace vznikla v důsledku editace JAna Dudíka, který odstranil část kódu, aniž by za to provedl odpovídající náhradu, ač o to byl opakovaně žádán. Fagnes 9. 4. 2011, 06:19 (UTC)

Zdravím vás. Všiml jsem si, že do některých portálů přidáváte navigaci nad horní lištu po vzoru šablony geoloc. Takovou navigaci jsem navrhl též v rámci projektu portály. Myslím, že navigace z portálů na kategorie a článek je potřebná a to co bez problémů funguje na en wikipedii by zde být mohlo a to i navzdory kolegům, které portály vlastně ani moc nezajímají. Přidejte se k podpoře na Wikiprojektu Portály, část Komponenty. Předem dík.--DeeMusil 10. 4. 2011, 00:29 (UTC)

Děkuji mnohokrát za pozvání, nicméně přiznám se, že příliš nerozumím podstatě oné myšlenky. Prosím, mohl byste mě odkázat na nějaký text, kde je to popsáno? Sice už jsem něco našel, ale ani z toho jsem tomu moc neporozuměl. Také zdůrazňuji, že jsem žádnou navigaci do některých portálů nepřidával, pouze jsem jí tam vracel, když byla někým odstraněna, a šlo pouze o jediný portál, a to portál Křesťanství. Díky a zdravím Fagnes 12. 4. 2011, 10:21 (UTC)

Aha a jsme doma, už to vidím...--DeeMusil 12. 4. 2011, 10:51 (UTC)

Dobrý den. Dovolil jsem si zpětně odstranit v hesle Bombardier velké mezery v textu. Vím, že mnozí správci i pomocí botů takové mezery odstraňují. Docela by mne zajímalo, proč se Vám to s nimi zamlouvá více. --Zákupák 19. 4. 2011, 11:26 (UTC)

Dobrý den, mezery spíš ubírám, třeba když jsou někde dvě. I kdyý zrovna myslím ve Vámi uváděném článku jsem nějaké přidával, když chyběly za interpunkcí. Zdraví Fagnes 20. 4. 2011, 04:47 (UTC)

Děkuji za editaci, mám však jednu pochybnost, nadpis Literatura jste změnil na Dílo. Výčet děl obou autorů je výše v textu, já pod nadpisem Literatura myslel zdroj, ze kterého jsem čerpal. Pod nadpis Dílo abych teď sepsal všechny romány, které jsem zmínil v textu... Vlastně mě totiž na české wiki zlobí, že skoro nikdo neuvádí literaturu, ze které čerpal. Petrberka 22. 4. 2011, 10:00 (UTC)

Dobrý den, pak jsem to zřejmě špatně pochopil, možná i s ohledem na to, že (přinejmenším v jednom případě) šlo o publikaci, jejímž autorem byl dotyčný člověk. Vycházel jsem z toho, že předchozí kapitola se jmenuje tuším Život, a protože bývá obvyklé členit rozsáhlejší text na kapitoly Život a Dílo (popřípadě další), označil jsem to takto. Pokud je to špatně, pak to prosím upravte. Díky a zdravím Fagnes 22. 4. 2011, 10:21 (UTC)

Když jsi názoru, že je potřeba vložit šablonu {{wikifikovat}} u krátkého článku KOI-730, proč to neuděláš? Je to příliš složité nebo je to z důvodu, že na en:wiki ji tam mají také? --W.Rebel 23. 4. 2011, 13:28 (UTC)

Bude vypadat hodně blbě, když odpovím, že je to příliš složité? Určitě ne proto, že je na en:wiki (jestli tam je), pravděpodobně jsem se tam ani nedíval. Článek KOI-730 je tematicky poněkud mimo můj obor působnosti, takže jeho úpravy (obsahové, ale raději i formální) nechám spíše na povolanější. Pokud by mě článek nějak specificky zajímal nebo bych měl k tématu co říci, určitě bych se tomu věnoval více a třeba ho podle možností i doplnil. Zdraví Fagnes 23. 4. 2011, 18:58 (UTC)

Jenže {{wikifikovat}} znamená uvést do jednotného stylu a vzhledu, což bylo v zásadě splněno, pro úplnost postačilo vložit == Popis == za první odstavec textu. Jinak jsou k dispozici i jiné šablony, např. {{Pahýl}}. Potažmo je lepší se vyjadřovat k článkům, ke kterým je možno něco říci než jen lepit šablony. Ale i tak je možno napsat přiměřený článek, založit jej nebo upravit z jiného oboru než ze své specializace (viz. USS New York (LPD-21), Lockheed Martin Cormorant, Staroměstský orloj, Reijo Kela atd.). Tak dobrou volbu témat ;) --W.Rebel 23. 4. 2011, 19:30 (UTC)

Wikifikovat znamená také doplnit odkazy na ostatní články, a o to mi právě v tomto případě šlo. Dva články mám rozepsané a pro další sbírám podklady, takže věřím, že budu dost prospěšný i po obsahové stránce. Hezký den Fagnes 23. 4. 2011, 19:35 (UTC)

Uložil jsem svoje změny po editačním konfliktu, ale bohužel se mi ze zobrazení rozdílu editací nepodařilo rozpoznat, jaká že typografická změna byla vlastně provedena. Zkuste případně opravit znovu. --ŠJů 26. 4. 2011, 14:47 (UTC)

Podívám se na to, jen nevím, jestli teď. Nicméně díky za upozornění. Fagnes 26. 4. 2011, 14:50 (UTC)

Vyřešeno. Fagnes 26. 4. 2011, 14:51 (UTC)

Mohu se zeptat, co tě vede ke změně rozlišovačů u hesla Josef Kratochvíl? Postupoval jsem podle obvykle používaného systému, kdy se pro nejvýznamnější z osobností stejného jména rozlišovač nepoužívá (viz např. Václav Havel), ale používá se u ostatních, na které odkazuje šablona jiné významy. Analogicky jsem upravil i rozlišovače použité v ostatních článcích wikipedie, aby to sedělo. Po tvém zásahu zůstaly opět některé odkazy mrtvé, nebo odkazují jinam než mají. Jaký je smysl takové změny? --Xth-Floor 26. 4. 2011, 21:09 (UTC)

Problém je v tom, že nelze říci, že by zrovna dotyčný mineralog byl nejvýznamnější z osobností stejného jména. Jinak řečeno, nelze použít (slovy příslušného doporučení) rozcestník prvního typu, nýbrž se musí použít rozcestník druhého typu. To je vidno například, zadám-li v googlu do uvozovek Josef Kratochvíl – zde je prvních deset výsledků:

1. filosof, univerzitní profesor (1882-1940)
2. fotograf Josef Kratochvil (* 1943)
3. spisovatel, skautský činovník, pedagog a účastník odboje (1915-2001)
4. (encyklopedicky nevýznamný jmenovec)
5. (encyklopedicky nevýznamný jmenovec)
6. (encyklopedicky nevýznamný jmenovec)
7. (encyklopedicky nevýznamný jmenovec)
8. fotograf Josef Kratochvil (* 1943)
9. zdejší článek Josef Kratochvil
10. strojní inženýr a předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (* 1963)

Fagnes 26. 4. 2011, 21:33 (UTC)

Google se k určování významnosti pro účely wikipedie nepoužívá a v tomhle ohledu ani použít nedá, protože už poměrně dlouho prioritizuje stránky podle aktuálnosti, nikoli podle počtu odkazů na ně vedoucích, jako to bylo dříve. Že byl právě mineralog Kratochvíl nejvýznamnější lze říct zcela objektivně. Žádný z ostatních (většinou) vědců nedosáhl takového významu, aby dosáhl nejvyššího možného titulu "akademik", stal se laureátem státní ceny, natož aby byl považovaný za jednu z nejvýznamnějších českých osobností svého oboru (mezi které Kratochvíl společně se Slavíkem patřil). --Xth-Floor 26. 4. 2011, 21:48 (UTC)

Je pravdou, že google není jediným, ani základním kritériem "k určování významnosti pro účely wikipedie". Je pouze kritériem doplňkovým. Na druhou stranu nelze přehlížet skutečnost, že to, co označujete jako kritéria "k určování významnosti pro účely wikipedie", jsou pokud vím pravidla, která řeší otázku, zda určitá osobnost je natolik významná, aby si zasloužila vlastní článek. Nejedná se o pravidla řešící, která z osobnosti "s právem na vlastní článek" je významnější a o kolik. Také si prosím uvědomte, že články nejsou jen o vědcích. Nevylučuji, že dotyčný mineralog je "nejvýznamnější vědec toho jména", ale to nutně nemusí znamenat, že by automaticky byl "zdaleka nejvýznamnější osobností toho jména". První rozcestník se používá, pokud je jeden z významů výrazně dominantní oproti ostatním, příkladem může být třeba Václav Havel (kdy prezidenta znají určitě milióny lidí u nás i v zahraničí, zatímco kánoistu znají spíše jen ti, kdo se zajímají o kánoistiku nebo olympijské hry. Uzavírám tedy, že podle mého názoru není dotyčný mineralog zdaleka nejvýznamnější osobností toho jména tak, aby byl použit rozcestník prvního typu. Pokud máte za to, že můj názor je nesprávný, nebrání Vám to využít příslušné diskuse (mohlo by se jednat třeba o "žádost o komentář", já nevím) k navržení jiného řešení a pak by záviselo, k čemu se diskutující přikloní. Hezký den přeje Fagnes 27. 4. 2011, 05:24 (UTC)

Chápu, že podle tvého názoru není nejvýznamnější osobností, nicméně objektivně je na stejné úrovni, jako v jiných oborech Jaroslav Heyrovský, Zdeněk Nejedlý, Karel Čapek, Otto Wichterle…, u kterých bys, věřím, nepochyboval. Problém je možná v tom, že na rozdíl od výše zmíněných se mineralogie/geologie, a tudíž ani její osobnosti, už dlouhá léta neučí na středních školách. Mnoho lidí proto o nich nemá přehled a bez dalších informací nedokáží posoudit jejich význam. Z toho důvodu poukazuju na to, že Kratochvíl jako jediný z těch asi 12 osob získal zároveň nejvyšší akademické uznání (titul akademik), nejvyšší titul pedagogický (prof.) a nejvyšší možné státní uznání (laureát státní ceny). Což znamená, že ve svém oboru už ani nemohl dosáhnout většího významu. Oproti tomu majorita ostatních osob toho jména, které jsem do rozcestníku doplnil jen pro úplnost, jsou krom dvou sotva nad hranicí encyklopedické významnosti. --Xth-Floor 27. 4. 2011, 08:56 (UTC)

Je pravdou, že význam osobností může ovlivňovat míra speciálnosti jejich oboru. Literatura nebo chemie (ještě jsem si ověřoval, zda byl Wichterle skutečně chemik) je přeci jenom širší obor než mineralogie. Okolnosti, že se nějaký obor nevyučuje na středních školách, byl zvláštní význam nepřikládal (nevyučuje se tam standardně ani politologie, teologie, lékařství nebo právo, přitom je určitě řada encyklopedicky významných politiků, duchovních, lékařů a právníků). Také je pravdou, že jenom tituly významnost nedělají, i když třeba v uměleckých oborech to samozřejmě platí víc než v oborech vědeckých. Myslím, že tu proběhla i nějaká diskuse o tom, že ne každý vysokoškolský profesor nutně musí být encyklopedicky významný. Pokud jde o titul akademik, nemůžu se zbavit dojmu, že je zde jakýsi nádech 50. let. Podle článku akademik byl titul „obvykle udělován vynikajícím vědcům za celoživotní práci ve svém oboru“, což nutně nemusí znamenat, že se muselo jednat o nejvýznamnější vědce, „postačilo“, že se jednalo o vynikajícího vědce a že vynikl ve svém oboru (přitom by vlastně mohlo jít o velmi specializovaný obor). Ale pořád píšu jen o vědcích, ale určitě je tu řada dalších oblastí (umění, politika, ...). Zdraví Fagnes 27. 4. 2011, 09:42 (UTC)

Pahýl akademik jsem psal já, takže zhruba vím, o čem pojednává :-) Titul rozhodně nemá nádech 50. let (to imho ani wikipedistům nepřísluší posuzovat), existoval už za Rakouska v rámci ČAVU (tzn. od roku 1891). Mimochodem, politologie, teologie a právo se na SŠ vyučuje v rámci občanské nauky. Také nikde netvrdím, že každý vš prof. musí být encyklopedicky významný (profesorů bylo jen za rok 2009 jmenováno přes 100, zatímco akademiků ČSAV bylo jmenováno 100 během 50 let). Poukazuju, že Kratochvíl získal nejvyšší možné uznání jako pedagog, zároveň jako vědec a zároveň jako osobnost. To jsou objektivní ukazatele. Rozhodně si nemyslím, že by objektivním ukazatelem významnosti byla šíře oboru, kterému se osobnost věnuje, výsledky googlu, nebo politický režim, za kterého daná osobnost žila. --Xth-Floor 27. 4. 2011, 10:26 (UTC)

... no, asi jsem zrovna ve škole chyběl. Váš názor Vám v žádném případě neberu. Jak už jsem uvedl, pokud si myslíte, že je to jinak, iniciujte příslušnou diskusi o tomto tématu. Hezký den přeje Fagnes 27. 4. 2011, 10:30 (UTC)

Děkuji Vám za informace v článku Aquapalace Praha. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, abychom jej mohli označit jako článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po 14 dnech se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. --Lucie A 27. 4. 2011, 08:20 (UTC)

Dobrý den, článek Aquapalace Praha byl upraven. Jak odstraním šablonu s urgencí? Díky za odpověď. Lucie A 27. 4. 2011, 08:20 (UTC) LucieA

Dobrý den, vzhledem k tomu, že se jedná o článek Vámi založený a povětšinou i Vámi upravovaný, je nanejvýš vhodné, aby posouzení, zda je již důvod pro odstranění šablony, jakož i následně její případné odstranění provedl někdo jiný. V ostatním Vás odkazuji na „přivítání“, které jsem dal na Vaši diskusní stránku. Zdraví Fagnes 27. 4. 2011, 08:34 (UTC)

Zdravím, označil/a jste mi článek jako nevěrohodný zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodi%C4%8Dovsk%C3%A1_dovolen%C3%A1 Je to můj první založený, tak budu vděčná za radu - už jsem doplnila Reference a autoritativnější zdroj než ministerstvo si nějak neumím představit.Díky Veruli79 27. 4. 2011, 20:57 (UTC)

Dobrý den, možná jsem moc přísný, možná jsem zvolil ne úplně nejvhodnější šablonu... V krátkosti mě napadají především dvě věci:

• Článek směšuje pojmy rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená (z tohoto důvodu taky byl, jak jsem nyní zjistil, mezitím přesunut na rodičovský příspěvek).
• Druhá věc se týká zdrojování, resp. vůbec způsobu tvorby článku. Nevím, jestli to dokážu popsat správně a vhodnými slovy, určitě by to lépe dokázali jiní. Pokud článek „vytvoříte“ tak, že do něho nakopírujete nějaké údaje z různých zdrojů, je to špatně, protože by se jednalo o tzv. copyvio. Pokud článek napíšete „z vlastní hlavy“, je to taky špatně, protože je to neověřené nebo vlastní výzkum. Čili vlastně jedinou cestou je přečíst si zdroje o předmětu článku a pak z toho udělat jakýsi výcuc, přičemž nemohou být kopírovány ucelené texty (někdy se však člověk doslovnému převzetí třeba pěti po sobě jdoucích slov samozřejmě nevyhne, stejně tak třeba nějakým převzatým definicím) a určité dílčí informace (např. kontroverzní tvrzení nebo třeba citované definice) je třeba zdrojovat uvedením referencí. Já vím, že to není jednoduché.

V tomto případě bych řekl, že je třeba se především rozhodnout, o čem má článek být, zda o rodičovském příspěvku, nebo o rodičovské dovolené. A podle toho volit obsah a strukturu článku. Článek by především měl začínat relativně stručným úvodem, kde se popíše základní charakteristika předmětu článku (a vyjasní se, zda jde o osobu, druh zeleniny, město v Číně apod.) Například (uvádím to z hlavy, takže nehleďte na věcnou správnost, a v prvním mnou uváděném příkladě by se to určitě dalo udělat i květnatěji):

• Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory v České republice. Vyplácí se jednomu z rodičům dětí ve věku do čtyř let. Byl zaveden v roce 1995. (Další kapitoly pak můžou být třeba Podmínky pro přiznání příspěvku, Výše příspěvku apod.)
• Rodičovská dovolená je v pracovním právu období, ve kterém zaměstnanec či zaměstnankyně nepracuje pro svého zaměstnavatele z důvodu péče o dítě (kojence, batole) do určitého věku; během rodičovské dovolené zaměstnanec nepobírá mzdu, nýbrž získává prostředky na svou obživu jinak (například z dávek nemocenského pojištění nebo dávek státní sociální podpory). V různých státech je věk, do kterého může rodič být na rodičovské dovolené, stanoven různě. V České republice, kde se rodičovská dovolená do roku 2005 označovala u žen jako další mateřská dovolená a pro muže byla zavedena v roce 1995, může být rodič na rodičovské dovolené do věku čtyř let dítěte. (a tak dále, a tak dále)

Zdraví Fagnes 28. 4. 2011, 04:43 (UTC)

Vidíte, když jsem se díval teď na ten článek, tak určitě není k zahození, i když ho lze určitě dále zlepšovat (přidal jsem tam také šablonu Upravit). Nesledoval jsem ovšem, co tam je z původní verze a co bylo přidáno či upraveno následně. Každopádně je třeba si uvědomit dvě věci: článek by měl téma pokrývat z celosvětového hlediska (je tam i příslušná šablona; chápu, že to není jednoduché) a měl by přihlížet k časovému vývoji (současný stav je jistě v tuto chvíli nejdůležitější, ale tento stav tu nebyl odjakživa). Zdraví Fagnes 28. 4. 2011, 04:50 (UTC)

Děkuji za vysvětlení, tohle je na mě trochu moc požadavků... třeba to někdo akční doladí. Veruli79 29. 4. 2011, 13:45 (UTC)

Zdravím. Bylo by dobré:

• doplnit wikiodkazy i u těch kardinálů, kteří jsou zatím psáni bez odkazu. Ve Wikipedii je zvykem psát rovnou jako odkaz všechna jména, o kterých by vznik samostatného článku mohl připadat v úvahu - nikoliv vytváření odkazů dohánět až poté, co je článek skutečně napsán. Právě proto tu máme funkci barevného odlišení modrých a červených odkazů. Kardinál je natolik významná funkce, že není třeba příliš váhat a je možné "začervenit" rovnou všechny (a nechat se překvapit, kolik z těch chybějících odkazů už bude rovnou modrých).
• Článek by měl být formulován pokud možno nadčasově a tak, aby jej bylo možné snadno udržovat. Označit hvězdičkou kardinály mladší 80 let, aniž by u jejich jmen bylo zároveň uvedeno datum či alespoň rok narození, nebyl šťastný nápad. A asi by bylo dobré je v rámci jednotlivých zemí seřadit podle věku, je-li právě tato věková hranice jedním z nejdůležitějších kritérií jejich reálných kompetencí
• Připadalo by mi zajímavé vypsat do zvláštního seznamu kardinály, kteří nemají biskupské svěcení. V článku Kardinál byl zmíněn kard. Špidlík, ale je dost obtížné dohledat, kolik takových kardinálů je dosud ve funkci.

--ŠJů 30. 4. 2011, 11:29 (UTC)

domníval jsem se, že podpis do článků nepatří. či snad ano?. --aleš/ALu 30. 4. 2011, 20:16 (UTC).

Samozřejmě, zůstalo mi to tam omylem (kopírování), díky za upozornění. (A ještě jsem to koukám opravoval a nedošlo mi, že jsem v článku.) Už jsem to dal do pořádku. Fagnes 30. 4. 2011, 20:18 (UTC)

Děkuji velmi za informace. Považoval jsem to za užitečné zveřejnit především z důvodu získání autorizace od dvou konkurenčních společností. V případě že pro Wiki není tato stránka přínosná, smažu jí a počkám až dojde k jiné důležité zprávě, která by byla hodná zmínění. Zvažoval jsem zveřejnění, ale když jsem našel alzu, řekl jsem si proč nezveřejnit i tento obchod, protože je něčím zajímavý. Pokud mi bude doporučeno stránku smazat, tak ji smažu. Děkuji moc. Jagu 30. 4. 2011, 20:59 (UTC)

Dobrý den. Označení článku šablonou "významnost" nemusí nutně znamenat, že předmět článku není významný. Je však vhodné doložit, že článek je významný, pak by určitě byl pro Wikipedii přínosem (alespoň podle mého skromného názoru). Toto opatření má zabránit tomu, aby se Wikipedie stala prostorem pro neplacenou reklamu. Smazat článek může jenom správce, ne každý uživatel. Proto prosím, zda byste mohl článek nějak vylepšit, zejména tak, aby se podařilo doložit významnost. Konečné slovo bude mít zřejmě některý ze správců, který po uplynutí stanovené doby (tj. zhruba za měsíc) rozhodne, zda je předmět článku dostatečně významný na to, aby měl vlastní článek (v takovém případě šablonu odstraní), nebo nikoliv (pak by článek smazal); při posuzování významnosti bude jistě správce vycházet zejména z údajů, které jsou uvedeny v článku (odkazů na různé zdroje apod.). Přeji Vám hodně štěstí při dalším editování. Fagnes 30. 4. 2011, 21:11 (UTC)

Dobrý den- Děkuji velmi za informace. Zkusím sehnat další vhodné podklady. Napadlo mě také odmazat facebook, ten vlastně nic neříká. Spojím se s danou firmou, aby vylepšila historii, která tomu předcházela. Jediné zdroje které aktuálně mám jsou weby dvou konkurentů kteří eshopu udělili autorizaci, dále web daného eshopu a informace z vlastních zdrojů, které nejsou veřejně přístupné. Dále také živnostenský rejstřík, který dokládá vznik činnosti pro daný subjekt. Jsou další informace jakožto logo společnosti a podobně, to jsem však zveřejňovat nechtěl, aby to opravdu nevypadalo jak reklamní stránka. Za vaše rady moc děkuji. Jagu 30. 4. 2011, 21:27 (UTC)

Dobrý den, již jednou jsem Vás upozorňoval na nevhodnost prováděných změn v rozporu s doporučením Vzhled a styl. Konkrétně se jedná například o články Filip I. Burgundský ([1]) či Samuel Ma'oz ([2]). Rovněž tak jsou zavádějící Vaše shrnutí editací "oprava" či "typo". Vyvarujte se prosím podobných editací do budoucna. Díky za pochopení --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 5. 2011, 18:15 (UTC)

Dobrý den, pokud něco opravím, napíšu "oprava", pokud třeba nahradím spojovník pomlčkou, napíšu "typo". Na tom nevidím nic špatného. Pokud je mi známo, "typo" je zkratka za "typografickou opravu", ale jestli chcete, můžu s použitím zkratek přestat a vypisovat to celé. Mrzí mě, pokud se Vás třeba dotklo, pokud jsem editoval Vámi založený článek, ale tak to prostě chodí. Hezký den přeje Fagnes 2. 5. 2011, 19:05 (UTC)

Jde o to, že pod shrnutím "oprava" či "typo" editujete článek v rozporu s výše odkazovaným doporučením - to rozhodně není opravou nebo typografickou úpravou. Volné řádky se za nadpisy a infoboxy prostě nedělají, což jsem Vám již psal u Bergmana. Vlastnictví článků zde nemáme a je mi vážně volné, že někdo edituje mnou založený článek. Pouze při editacích dbejte zdejších postupů. --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 5. 2011, 19:13 (UTC)

Pokud napíšu oprava, určitě jsem tam něco opravoval. Tolik na upřesnění. Jinak už jsem myslím uvedl vše, co jsem chtěl uvést. Fagnes 2. 5. 2011, 19:19 (UTC)

Dobrá tedy. Pevně věřím, že příště nebudete články upravovat proti znění WP:VAS. --Faigl.ladislav _slova^činy 2. 5. 2011, 20:41 (UTC)

Kdybychom chtěli každému novému účtu lepit do diskuse šablonu, můžeme to svěřit botovi. Jaký to má mít smysl? --Tchoř 2. 5. 2011, 19:37 (UTC)

Nevím. Sám pochybuju o smyslu mnoha věcí. Říká se tomu skepticismus. Hezký zbytek dne přeje Fagnes 2. 5. 2011, 19:44 (UTC)

Pokud sám nevíte, proč to děláte, pak to prosím nedělejte. Jednak to zbytečně zahlcuje poslední změny, jednak robotický přístup může někoho odradit. Děkuji. --Tchoř 2. 5. 2011, 19:51 (UTC)

Uvažoval jsem, co mi odepíšete. A každopádně, chcete-li, revertujte ty editace, prosím. Fagnes 2. 5. 2011, 20:01 (UTC)

Uvítání by mělo být považováno za "vítej v komunitě". Wikipedistu, kterého chceme uvítat, je ten, který si to "zaslouží" - tím, že dělá užitečné editace. Proto uvítání nedává robot každému novému uživateli. Když je někdo uvítán, je to ve víře, že jeho příspěvky jsou a budou užitečné. A proto vítat zakladatele (jednorázového účtu) reklamního, marketingového článku Mageo (diskusní server) je poněkud kontraproduktivní a vítání by se nemělo dělat poloroboticky. --Elm 5. 5. 2011, 09:31 (UTC)

Díky za info, ale pokud vím, žádné pravidlo nebo doporučení na to asi neexistuje (každopádně jsem neměl kde čerpat bližší informace k této problematice). Nejsem si však jistý, zda by přivítání mělo být "odměnou" – jak má třeba nezkušený nováček vědět, jak na to, když ho nikdo nepřivítal a nenasměroval? I v případě zakladatele reklamního článku to může být klidně tak, že dotyčný nevěděl, že dělá něco „špatně“, zatímco kdyby byl přivítán, tak by to věděl. Ostatně má se předpokládat dobrá vůle. Z tohoto pohledu si myslím, že o zbytečnosti přivítání by se dalo uvažovat snad jen v případech, kdy dotyčná osoba ještě neprovedla žádnou editaci, ale i tam bych to bral s rezervou (třeba následně udělá editaci, která nebude v souladu s pravidly, protože neměl pořádnou možnost se s nimi na základě přivítání seznámit). Hezký den přeje Fagnes 5. 5. 2011, 10:24 (UTC)

Připojuji se ke kolegům, uvítání by sice nemělo být odměnou za super bezchybnou editaci, ale spíše za "snahu" - jako podpora v další práci. Robotické vítání se tu už několikrát probíralo, ale vyšumělo to. Nováčci tu koneckonců vždy mají Nápověda:Obsah dostupné z levého menu nebo hlavní stránky. --pan BMP 5. 5. 2011, 12:39 (UTC)

Díky za zprávu, nicméně si myslím, že další diskuse je víceméně bezpředmětná, i když se samozřejmě diskusi nebráním. O tom, že se tu „robotické vítání už několikrát probíralo“, žádné informace nemám, slyším to prvně od Vás, ani nevím, čemu říkáte, že to vyšumělo, ale to je asi jedno. To, že tu nováčci mají nějakou nápovědu, je sice moc hezké, ale myslím ne moc efektivní. Vezměte si, že na hlavní stránce je několik desítek, ne-li stovek odkazů, z toho jenom v několika různých menu jsou jich desítky. A teď pod čím to člověk má hledat. Pod nápovědou, obsahem, portálem, průvodcem, dalšími informacemi, ...? Nemusí to být člověk relativně znalý počítačů jako já, ale třeba důchodce, který je rád, když se mu ten počítač spustí. I já mám leckdy problém něco najít, a to třeba i to, co už jsem někdy našel, ale nedaří se mi to najít znovu. Ale jak jsem už napsal, diskuse je bezpředmětná, pojďme raději psát články nebo dělat něco užitečného. Fagnes 5. 5. 2011, 13:37 (UTC)

Naopak diskuze je stále namístě, kdyby totiž komunita považovala žádoucí uvítávat každého nového uživatele, už by to dělal robot. Ten to nedělá, protože se na tom komunita neshodla a proto by jste ho neměl nahrazovat práci bota. To, že proto není pravidlo nebo doporučení není žádný argument. Existuje také něco jako zvykové právo čili úzus a něco jako konsenzus komunity, který není pro hromadné polorobotické uvítávání. --Elm 5. 5. 2011, 13:47 (UTC)

Diskuse není namístě, protože nikdo nenavrhuje uvítávat každého nového uživatele a ani já po tom netoužím. Fagnes 5. 5. 2011, 14:04 (UTC)

Dobrý den, chci se zeptat,jak mohu vložit obrázek uložený na Commons .Jak jej uložit na Wikipedii? Přes nabídku soubor ,ani galerii obrázků to nejde.Předem díky za odpověd

--Gergö 10. 5. 2011, 12:29 (UTC)

Dobrý den, nejsem si sice jist, jestli se obracíte na tomu úplně správného člověka, nicméně pokusím se odpovědět. Najdete si na Commons příslušný obrázek a do článku vložíte [[Soubor:NázevObrázku.jpg|Popisek obrázku]]. Zkuste to, a kdyby výsledek neodpovídal záměru, zase napište, avšak uveďte, do jakého článku jste se pokoušel obrázek vložit. Zdraví Fagnes 10. 5. 2011, 12:43 (UTC)

Díky za zpětnou vazbu obrázek je na místě Gergö 10. 5. 2011, 16:22 (UTC)

Zdravím, je pravda, že Šebestián Aerichalcus byl především pedagog - nicméně v jeho době byly školy doménou církví; mimoto však publikoval i v oblasti praktické teologie (v článku uvedený spis Epistolae...). --Qasinka 26. 5. 2011, 08:53 (UTC)

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, proč jste při svých editaci článku Římskokatolická farnost Lednice na Moravě název wikiodkazu Kostel svatého Jakuba Staršího(Lednice) zaměnil za kostel svatého Jakuba Staršího(Lednice). Pokud vím, články na Wikipedii začínají velkým písmenem. stanator 3. 6. 2011, 09:16 (UTC)

Z technického hlediska určitě názvy všech článků začínají velkým písmenem. Většinou proto (pokud třeba nezapomenu) uvádím velké písmeno i v sekci Související články, kde je výčet souvisejících článků. Jako pojem se ovšem některá sousloví píšou s malým písmenem na začátku, zatímco jiná s velkým. V odkazu funguje obojí, takže se určitě nemusíte bát, že by to s malým písmenem nefungovalo. Hlavně jsem však doplnil chybějící mezeru před závorkou, protože vně závorek se dělají mezery (ledaže za znakem konce závorky následovalo nějaké interpunkční znaménko, například čárka nebo tečka), zatímco uvnitř závorek nikoliv. Zdraví Fagnes 3. 6. 2011, 14:08 (UTC)

Kolego, prosím nastuduj si něco o hantecu. Já jsem tam v hantecu nic nepsal. Hantec je naprosto umělý slang. To co jsem tam napsal je psáno hanácky = v hanáckém dialektu. A hantec je úplně jiná "řeč" než hanáčtina. Hanáčtina je jedním z moravských dialektů, zatímco hantec dialektem není a od hanáčtiny se výrazně liší. Hantec je výtvorem nižších vrstev brněnského obyvatelstva z přelomu 19. a 20. století. --Kirk 5. 6. 2011, 10:43 (UTC)

Díky za zprávu. Vidíš sám, jak jsem na tom se znalostí jazykové situace na Moravě špatně. Fagnes 5. 6. 2011, 10:45 (UTC)

Dobrý den, uvítal bych radu k problému s významností stránky církev C3 (C3 Church. Přidal jsem externí odkazy i zdroje, přesto nedošlo ke změne statusu. Zpětně se omlouvám za odstranění editorských tagů v záhlaví stránky - začátečnická nezkušenost......Předem díky za odpověď-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.226.237.254 (diskuse) 11. 6. 2011, 9:37 (CE(S)T)

Šablonu by měl odstranit nejspíš ten, kdo jí tam vložil (tedy v tomto případě já), nebo někdo jiný, ale ne ten, kdo článek založil. Protože se však cítím v této věci podjatý, požádal jsem ostatní o posouzení této otázky; předpokládám tedy, že se toho snad někdo ujme a buď šablonu odstraní, nebo dá vědět, že pro odstranění neshledal důvody. Nebude-li šablona odstraněna (na základě řádného posouzení) ve lhůtě tam uvedené, rozhodne o smazání či nesmazání některý ze správců. Zdraví Fagnes 11. 6. 2011, 12:40 (UTC)

Významnost jsem odebral, místo ní tam dal Upravit. Potřebné věci sepsány v diskuzi. --11. 6. 2011, 13:18 (UTC), Utar 11. 6. 2011, 13:18 (UTC)

...by měl být kostel svatého Sulpicia, tedy pokud již považujete za vhodné ho přejmenovávat.--RPekař 15. 6. 2011, 21:26 (UTC)

Vycházel jsem z toho, co je uvedeno na stránce. Přejmenování je na základě dřívější diskuse, na kterou se patrně pozapomnělo. Na základě čeho prosím tvrdíte, že by mělo jít o kostel sv. Sulpicia? Sem s tím s tou informací, ať to můžu napravit. Díky Fagnes 15. 6. 2011, 21:29 (UTC)

Asi jsem se unáhlil. Latinsky je to ovšem Sulpitius / Sulpicius (tady je stránka o světci, kterému je zasvěcen en:Sulpitius the Pious - v angličtině, ale jsou i další jazykové mutace) a o "Sulpicovi" jsem nikdy neslyšel ani nic nenašel na internetu v češtině, ale možná se to používá (koneckonců máme "Ignác" nebo "Mořic"). Odsouvání latinské koncovky je v současném jazyce je mrtvá záležitost, takže můj instinkt by byl tam, kde není doložena krátká varianta, ponechat "-ius", ale jak říkám, je dost dobře možné že historicky je "Sulpic" oprávněn.--RPekař 15. 6. 2011, 21:50 (UTC)

A jste na mě příliš rychlý:)--RPekař 15. 6. 2011, 21:51 (UTC)

Dělá to na mě dojem, že jste se neunáhlil. Zde se uvádí sv. Sulpicius Pius, sv. Sulpicius Severus a sv. Sulpicius, takže by to takto mělo být v pořádku. Kterému z těch světců je dotyčný kostel zasvěcen, jsem nenalezl ani ve francouzském článku. Zdraví Fagnes 15. 6. 2011, 21:53 (UTC)

Ne, ale německý a anglický tvrdí, že tomu prvnímu. Zdravím.--RPekař 15. 6. 2011, 21:56 (UTC)

Doplnil jsem to tam tedy, díky. Fagnes 15. 6. 2011, 23:18 (UTC)

Doufám, že článek splňuje, alespoň základní podmínky tohoto portálu (křesťanství)? Nejsem si jistý zda-li množství informací stačí. --MarkusAtomus 9. 7. 2011, 16:22 (UTC)

Chtěl bych znovu požádat o vyjádření k mému dotazu. Děkuji. :) --MarkusAtomus 9. 7. 2011, 21:27 (UTC)

Já nezapomínám (teda většinou), jen nestíhám. Čili řekl bych stručně: Každý by to určitě napsal trochu jinak. Dalo by se diskutovat, co vylepšit, co vypustit, co doplnit apod., nicméně si myslím, že v tomto rozsahu to je určitě více než subpahýl (který by dle zdejších pravidel narozdíl od pahýlu neměl právo na existenci), takže v rozsahu každopádně problém nevidím. Portál Křesťanství, alespoň pokud je mi známo, žádné speciální požadavky nemá, platí obecná pravidla pro tvoření článků zde na Wikipedii. Portál „pomůže“ v tom, že se v nových článcích objeví odkaz na nově založený článek, takže ti, kdo se v této oblasti angažují, mohou třeba něco doplnit či vylepšit. Kdybych měl být konkrétní, uvedl bych snad jen tyto věci: 1) O jaký kostel se jedná (tj. zřejmě římskokatolický). 2) Souřadnice. 3) První věta v úvodu by podle mého názoru měla pokud možno stručně vyjádřit něco specifického („je dominantou toho a toho“, „patří k nejstarším kostelům v západních Čechách“ apod.), i když samozřejmě ne vždy to lze. Nicméně informace, kde leží Tuhaň (jsou tam navíc dvakrát), mi přijdou nadbytečné – to by asi člověk našel v článku o Tuhani. 4) Jestli si dobře vzpomínám, u zvonice je pojmovým znakem, že stojí mimo kostel (kdyby nebyla samostatnou stavbou, nejednalo by se o zvonici). 5) Myslím, že litoměřická diecéze nebude patřit do moravské provincie. Fagnes 9. 7. 2011, 21:40 (UTC)

Nejzávažnější problém (moravská provincie) byl odstraněn. Během kopírovaní infoboxu jsem zapoměl změnit tento údaj.--MarkusAtomus 9. 7. 2011, 21:47 (UTC)

Díky. A ještě jsem zapomněl dodat, že si velmi cením Vaší snahy zakládat žádané (chybějící) články. Hezký den (či spíše noc) přeje Fagnes 9. 7. 2011, 23:02 (UTC)

Pane kolego, jste si opravdu jistý, že Vaše formulace "Římskokatolický kostel svatého Mikuláše v Tvrdonicích je ve srovnání s chrámy v okolních obcích novou stavbou" je o tolik lepší než původní se "svatostánkem"? Chrám totiž v obecném povědomí vzbuzuje představu značně velkého kostela (chrám sv. Barbory, sv. Víta), což vesnické kostelíky nebývají. Proto jsem volil ve své pidiúpravě výraz svatostánek, což ovšem také nejlépe nevystihuje skutečnost, to ochotně připouštím. Nicméně "chrámy" jsou v tomto kontextu podle mého skromného názoru poněkud příliš těžkým kalibrem. Nemohl byste tedy svoji formulaci trochu změnit? Nejlepší by ovšem podle mne bylo sloučit články Kostel svatého Mikuláše (Tvrdonice) a Římskokatolická farnost Tvrdonice do jednoho, neboť by tak vznikl jeden encyklopedicky významný článek místo dvou, menších, jejichž výpovědní hodnota není, dle mě, až tak úžasná. Navrhoval bych ponechat "Farnost" jako širší téma, do ní "zabudovat" kostel a z něj pak učinit přesměrování. Píši to napřed raději Vám, než dávat rovnou k oběma článkům šablony sloučit. Dal bych totiž přednost tomu, aby tuto práci vykonal někdo v křesťanských záležitostech zběhlejší, než jsem já. Přeji hezký den--Feťour 27. 7. 2011, 05:50 (UTC)

Dobrý den, díky za ohlas. Pokud jde o „problém“ s pojmy chrám apod., musím se přiznat, že mě v žádném případě nenapadlo, že by mělo slovo chrám vzbuzovat představu značně velké stavby. Proč se někdy říká chrám sv. Víta, mi není jasné, za standardní označení bych zde považoval katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Striktně vzato je každý kostel chrámem, ale ne každý chrám je kostelem – důvodem je skutečnost, že římskokatolické kostely lze označit jako chrám, ale řeckokatolíci a pravoslavní své chrámy neoznačují jako kostely, nýbrž jako chrámy (a to bez ohledu na velikost). Proč tomu tak je, to nevím. Použití slova svatostánek pro kostel bych považoval za zavádějící, i když respektuji, že přinejmenším v určitém procentu případů se uvedené označení pro kostel v obecné mluvě používá. Striktně vzato je však svatostánek něco jiného – fotky (mrkněte zejména na tu první) a povídání o tom naleznete třeba zde. Na to, zda má být jeden článek o kostelu i o farnosti, nebo dva samostatné články existují různé názory. I když bych se nejspíš přiklonil k variantě s jedním článkem, mám dojem, že převažuje názor mít dva samostatné články. Každopádně pokud by existoval jen jeden článek, měl by to podle mého názoru být článek o kostelu (s částí věnovanou farnosti), a to jednak proto, že jen relativně malá část kostelů je farních, jednak proto, že kostel je narozdíl od farnosti věc přeci jenom lépe hmatatelná pro encyklopedickou veřejnost. Doporučuji Vám, abyste případné Vaše záměry v tomto směru předestřel v diskusi k portálu Křesťanství. Hezký den přeje Fagnes 27. 7. 2011, 18:03 (UTC)

Pane kolego, přijímám Vaše vysvětlení a děkuji Vám za ně. Nebudu tedy v tomto směru dál vířit poklidné kostelní vody této encyklopedie. Rozpoutávat debatu na portálu považuji ve světle Vašeho vysvětlení za zbytečné. Přeji Vám klid a pohodu pro další práci.--Feťour 27. 7. 2011, 22:38 (UTC)

Přidal jsem článek o teologovi a hudebním skladateli Josefu Chmelíčkovi --Tom 28. 7. 2011, 19:02 (UTC)

Díky za zprávu, zařadil jsem odkaz do nových článků portálu Křesťanství. Fagnes 28. 7. 2011, 19:56 (UTC)

Trošku jsem pátral, ale [3], pak [4], tak to Palác Židů, je to i v en:Baptism of Jesus Qasr al-Yahud (the Jews' Castle). Foneticky nevím. Arabsky ale vůbec neumím. Zdravím.--Mirek256 3. 8. 2011, 17:38 (UTC)

Ahoj, můžu se zeptat co tě vedlo k rozhodnutí pro název dle arabské transkripce? Osobně bych se přimlouval pro hebrejskou transkripci, tj. Kasr al-Jehud, a to ze dvou prostých důvodů. Zaprvé: doslovný překlad je "židovský palác". Zadruhé: Ježíš byl Žid, pak tedy dal vzniknout křesťanství. Obé hovoří pro hebrejštinu. Volbu arabštiny jsem nepochopil. Jinak jsem článek trochu upravil, doplnil GPS souřadnice a trochu proklestil wikiodkazy. Opravdu není třeba odkazovat na všechno co se hýbá. Jinak díky za článek :) Předem díky za odpověď --Faigl.ladislav _slova^činy 5. 8. 2011, 21:46 (UTC)

Já jsem to nebral tak, že něco je arabská transkripce a něco hebrejská transkripce. Z mého laického pohledu jsou hebrejština a arabština vzájemně poměrně blízké jazyky a současně oba dosti vzdálené od češtiny. Bral jsem to tak, že je to místní název (byť samozřejmě nějak utvořený), který se různými cestami dostává do češtiny. Řekl bych, že varianta s Q jde přes angličtinu, která je nejčastějším jazykem zprostředkujícím kontakt s tamním regionem, zatímco varianta s K jde třeba přes Němce (příp. Francouze), kterým to K asi jde líp od pusy než Q. Varianta s K (která poněkud evokuje zkratku pro kapesní aerosolový rozstřikovač) je i na commons, kde je několik desítek fotek z toho místa. Článek na Christnetu, který byl prvotním impulsem pro vytvoření článku, uvádí variantu s Q. Pokud jde o „za prvé“: Jestliže je doslovný překlad „židovský palác“, pak by to podle mého názoru spíše mluvilo pro jiný jazyk než hebrejštinu, protože pokud tam je to slovo „židovský“, pak lze předpokládat, že toto adjektivum má upozornit na specifikum (nevím, jak to líp vysvětlit: v převážně českém prostředí označíme českou školu jako „škola“, protože to, že je česká, považujeme za samozřejmost, zatímco německou školu označíme jako „německá škola“, abychom zdůraznili její odlišnost). Pokud jde o „za druhé“: Jsem-li správně seznámen s místními reáliemi, Ježíš mluvil aramejsky, jazykem v té době a v tom místě obvyklým (hebrejština se užívala jen pro některé náboženské účely). Ale netuším, jak se aramejština přepisovala do praslovanštiny ve 30. letech 1. století :). Závěrem: Volbu jsem učinil s přihlédnutím ke všem okolnostem, o nichž jsem měl povědomost. V žádném případě tam nebyl přítomen jakýkoliv podtext, že něco je hebrejsky a něco arabsky (z mého pohledu není ani jedna z těcho jazykových/náboženských/etnických skupin preferována). A už vůbec nehodnotím politicko-územní souvislosti, jakkoliv se mi může zdát logické, aby židovský stát ležel na celém území historického Judského a Izraelského království, a jakkoliv se mi může zdát nepochopitelné, že se dlouhodobě usazené obyvatelstvo může stát téměř přes noc obyvateli pro ně „cizího“ státu. Za podstatnější bych považoval z historického hlediska kde se událost stala a z všeobecného hlediska jaký byl její význam. Hezký víkend přeje Fagnes 5. 8. 2011, 22:46 (UTC)

Zdravím, jen pro informaci: zde jsou ty spodní úpravy kontraproduktivní: názvy stránek (čili i šablon) zde fungují s velkým i malým písmenem (na rozdíl od Wikislovníku) a velké je imho výchozí; portály se dávají těsně před kategorie, vizte Šablona:Portály i Wikipedie:Wikiportál#Odkazování na wikiportál. Jinak obecně mezi jinými šablonami by měl být prázdný řádek. --Gumruch 7. 8. 2011, 06:22 (UTC)

Možná zbytečné, ale ne kontraproduktivní. S malým písmenem to funguje a nekazí to jazykový cit. Hezký den přeje Fagnes 7. 8. 2011, 08:07 (UTC)

Domnívám se, že potřeba článku o prvotní církvi není vyřešena odkazem na stručnou kapitolu v článku o církevních dějinách. O té kapitole vím, ale domnívám se, že by to chtělo rozepsat do samostatného článku, proto jsem jej uvedl mezi "požadované". Před časem jste vyzýval k větší účasti okolo portálu Křesťanství, tak jsem popřemýšlel a dospěl k názoru, že zrovna tohle je věc, o které si už léta myslím, že by se měla pro českou Wikipedii pořádně zpracovat, ale nemohu se k tomu stále rozhoupat. Říkal jsem si, že uvedením článku mezi potřebné by se mohl najít někdo, kdo se do toho pustí, a pak mu mohu svou trochou být nápomocen. --Mmh 19. 8. 2011, 21:46 (UTC)

Díky za zprávu. V tuto chvíli nevím, jak se k tomu postavit. Napadá Vás, o jaká témata by se pojednání o prvotní církvi (nyní jako kapitola v článku o dějinách církve) dala rozšířit nebo jakým směrem by se dala rozvinout témata již uvedená? Ostatně už na počátku je uvedeno, že historických pramenů k tomuto období je poskrovnu. Napadá mě, že tématem by mohla být třeba liturgie v tomto období, ale to je myslím spíše na nějakou vědeckou monografii. Ostatně je otázkou, co vše zahrnout pod období prvotní církve, neboť mám dojem, že toto období plynule přechází do éry, které se věnuje kapitola Církev do roku 311. Myslím, že kapitola Prvotní církev není při srovnání s ostatními érami dějin církve nijak významně obsahově či rozsahově podhodnocena. Fagnes 19. 8. 2011, 22:41 (UTC)

No, já se tím obdobím trochu zabývám, a dá se k tomu říci velmi mnoho, co by podle mne mohlo být i na Wikipedii. Především je to s periodizací dosti různorodé (o čemž by článek měl pojednávat, ale v kapitole je to nesmysl), tedy dá se hovořit o prvotním křesťanství ve smyslu oné kapitoly, dále o prvotním křesťanství až do markiónovsko-montanovské krize (po níž pak následuje tzv. raně katolická fáze vývoje církve), nebo také o prvotním křesťanství až do počátku 4. století. Se všemi těmito úzy se člověk setká, a článek by to mohl vysvětlit.

Dále by v článku (oproti kapitole) mohl být podán na jedné straně dějinný přehled (tedy rozšíření kapitoly), ale na druhé straně také zvlášť pojednány prameny, reflexe atd. (což je na kapitolu příliš, to se dělává k tématu celého článku). A konečně by tam mohly být i nějak uspořádaněji vypíchnuty osobnosti a skutečnosti, o nichž se něco ví (třeba přednicénská liturgie a pod.). --Mmh 20. 8. 2011, 00:23 (UTC)

Zdravím. Chtěl bych Vás ještě upozornit na své články Cædmon a Cynewulf, které z hlediska portálu Křesťanství považuji za lepší než Bohumil Zahradník-Brodský. S přátelským pozdravem --Chalupa 25. 8. 2011, 08:11 (UTC)

Díky. Vámi uváděné články jsou už starší, čili je těžko zařazovat do „nových článků“. Je pravdou, že článek Bohumil Zahradník-Brodský je z hlediska zaměření portálu Křesťanství dost na hraně, protože dotyčný, ač kněz, se „proslavil“ v jiných oblastech. Nicméně pokud máte za to, že některý ze dvou Vámi uváděných článků by se hodil na portálu Křesťanství jako „Článek měsíce“ nebo „Osobnost“, do příslušné rubriky ho určitě můžete navrhnout. Fagnes 28. 8. 2011, 10:05 (UTC)

Dobrý den, tady [5] a tady [6] si notujeme s kolegou Taavettim v tom, že šablona je uživatelsky nevlídná, a snad i proto téměř nevyužívaná. Krátce: rozházené narození/ úmrtí, zobrazují se i nevyplněné údaje v zadání, i když data narození a svěcení či biskupská hesla nelze u historických postav často nijak zjistit, nelze přidávat další údaje, a to ani velmi podstatné (např. datum beatifikace/ kanonizace, rodové vazby u aristokratů atd.) - výsledek je ten, že na české Wikipedii u biskupských hesel figuruje jiná šablona, pokud vůbec nějaká. Píšu to Vám, protože nevím, komu jinému bych to svěřil. Pěkný zbytek neděle, --Portorico 28. 8. 2011, 08:46 (UTC)

Popravdě řečeno nevím, co bych na to řekl. Asi zrovna nejsem moc velký příznivce infoboxů, a to ani infoboxu Biskup. Možná proto, že mi přijde, že článek by se měl pokusit pojednat o dotyčném jako o člověku, se všemi jeho osobními zvláštnostmi a specifiky, nikoliv jako na „funkcionáře“ s životopisnými daty (ač je pravdou, že získat jiné než „technicky“-životopisné údaje z dostupných zdrojů je často problém). Snad bych tedy doporučil směřovat své připomínky do diskuse k šabloně, popřípadě do diskuse portálu Křesťanství (ačkoliv si nedělá iluze, že by ji sledovalo nějaké extrémní množství lidí). Hezký den přeje Fagnes 28. 8. 2011, 10:09 (UTC)

Dal jsem na Vaši radu a napsal jsem příspěvek do diskuse k příslušné šabloně. Že ji navštěvuje moc lidí, o tom iluze nemám. :) Upozorňuji na svůj nový článek Ryhor Baradulin, ale nechávám na Vaší úvaze, zda jej uvedete na portálu Křesťanství. Zdravím, --Portorico 29. 8. 2011, 16:33 (UTC)

Viz Pod křesťanskou lípou k tématu Duplicitní kategorie. Zdraví stanator 13. 9. 2011, 18:26 (UTC)

Zdravím. Všiml jsem si zajímavého nového pahýlku Polští kněží v České republice. Určitě má tento článek hodně prostoru k dalšímu rozšiřování… například myslím, že těch významných polských kněží by se daly jmenovat desítky a taky že by přímo v tom seznamu mělo být u jmen stručně uvedeno, čím jsou právě ti jmenovaní významní (např. konkrétní funkce, mediální popularita atd.).

Ale píšu hlavně kvůli externím odkazům. Nemám sice rád ty megalomanské citační šablony, které znepřehledňují zdrojový text a k jejich vyplňování aby člověk pořád koukal do návodů, ale myslím si, že určité základní údaje by se u externích odkazů měly uvádět vždy – jak kvůli tomu, aby člověk i bez klikání či myšího nájezdu hned v článku viděl, o jaký zdroj jde, ale i proto, aby se odkaz nestal bezcenným hned poté, co zdroj změní URL adresu nebo zmizí z původního webu. Vždy by mělo být uveden název média (např. Český rozhlas, Katolický týdeník, Getsemany atd., u méně známých periodik lépe i s podtitulem), pokud možno autor (má-li text autora), datace textu (datum přístupu na stránku je potřebné zejména u nedatovaných textů nebo textů, které jsou na dané URL umístěny zjevně jen dočasně) a samozřejmě přesný originální název textu (ale ten už uvádíte, což oceňuji). Pokud je on-line text zveřejněn i v tištěné verzi periodika, je vždy dobré uvést i údaje o tištěném vydání (v tomto případě se týká článků z Katolického týdeníku i Getseman). Někdy si dávám práci, že to po někom do článku doplňuji, ale přitom vždy doufám, že to dotyčného inspiruje, aby příště už odkazy popisoval sám. --ŠJů 20. 9. 2011, 23:14 (UTC)

Dobrý den. Díky za zajímavý podnět. Pokud jde o „seznam“ významných polských kněží, nemyslím si, že by měl obsahovat desítky položek. Uvedl jsem ty, o nichž jsem věděl, že mají svůj článek, což je podle mého názoru adekvátní kritérium. Je samozřejmě možné, že jsou tady další, kteří by si vlastní článek zasloužili, ale obecně si myslím, že pod encyklopedickou významnost se vejdou jen jednotky procent kněží, nikoliv desítky procent. Stejně jako Vy jsem také uvažoval o přidání nějakých doplňujících údajů o odkazovaných jedincích, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že by to bylo nadbytečné a zavádějící (Czendlik např. není významný právě tím, že působí v Lanškrouně, a ztotožňovat jeho významnost s existencí kontaktů mezi ním a řadou známých osobností by mi přišlo laciné), navíc třeba údaje o místě ustanovení se zrovna u kněží poměrně často mění. Takže jsem zvolil doplňující údaj spočívající v uvedení období, v jakém u nás dotyčný působí či působil, což mi přijde adekvátní zaměření článku. Pokud jde o externí odkazy, jsem si vědom toho, že zrovna v tomto případě jsem to zpracoval trochu „suše“ a označení externích odkazů je v tomto případě neobvykle nicneříkající či možná někdy zavádějící, nicméně ani si nemyslím, že by externí odkaz měl překypovat mnoha informacemi. Každopádně předpokládám, že tak zhruba během týdne si na externí odkazy v dotyčném článku najdu trochu času a pokusím se kvalitu popisků vylepšit ve výše naznačeném smyslu. Zdraví Fagnes 21. 9. 2011, 18:56 (UTC)

Nemyslím si, že by externí odkaz měl "překypovat mnoha informacemi" – myslím, že většinou opravdu stačí ty základní údaje, jimiž jsou autor, název, médium, rok či datum vydání, příp. vydavatel (není-li totožný s názvem média), v případě intenetového zdroje navíc URL, u tištěného z praktických důvodů ISBN či ISSN. Doplňující údaje (např. rozsah textu či čísla stran či strany, citace relevantního úryvku anebo celková charakteristika či shrnutí textu a jeho vztahu k informaci, u níž je jako reference odkázán) je nutné uvádět jen tehdy, jsou-li potřebné. Samotná URL adresa je možná použitelná jako krátkodobá pomůcka v nějakých pracovních poznámkách, ale pro encyklopedický nebo odborný text je nepostačující.

Předpokládat, že z polských kněží jsou jediní významní (či nejvýznamnější) právě jen ti, o kterých tu náhodou již vznikl článek, by asi nebylo rozumné. Tak by tomu mohlo být, pokud by postup byl opačný: že by někdo nejprve vytvořil nějaký seznam polských kněží v Česku podle nějakého kritéria významnosti a pak by podle toho seznamu začal postupně shora zamodřovat červené odkazy. Ale chápu, že pro úplný začátek je obvyklé postupovat tak, jak jste postupoval Vy, t. j. vypsat alespoň ty, o kterých už článek existuje, pokud člověka z hlavy nenapadnou další jména srovnatelné významnosti. Každopádně pro zahrnutí do nějakého seznamu či souhrnného článku by laťka významnosti měla být vždy o stupeň nižší než pro existenci samostatného článku o dané osobě. Formulovat stručně důvody Czendlikovy významnosti asi není jednoduché, nicméně jestliže tyto důvody nejsou laciné pro existenci samostatného článku, pak nemohou být laciné ani pro stručnou charakteristiku v seznamu. Naopak období, v němž dotyčný působil, není v takto výběrovém seznamu moc adekvátním údajem - takový údaj by měl význam spíš v nějakém komplexním přehledu, ze kterého by bylo vidět, kdo byli první průkopníci, ve kterých letech byl jak silný "příliv" a jak dlouho zde takoví kněží obvykle pobývají. Ale určitě ty uvedené letopočty nejsou hlavním důvodem, proč právě tito tři jsou jako jediní jmenováni.

Ale budiž, každý článek je v počátcích - a vlastně i kdykoliv později - nedokonalý. Aspoň je vytvořeno jádro, které může rozvíjet kdokoliv, kdo v budoucnu bude chtít do Wikipedie upíchnout nějakou související informaci, která by sama na článek nevystačila.

P. S., nějak mám vždycky znovu tendenci jméno "Fagnes" vnímat jako obdobu "Agnes" a považovat Vás za ženu. Nestává se Vám, že Vás lidé oslovují v ženském rodu? --ŠJů 22. 9. 2011, 09:51 (UTC)

Dobrý den, nestává. V otázkách probíraných výše jsem v řadě věcí trochu jiného názoru než Vy – ale o tom snad až třeba zase někdy jindy. Zdraví Fagnes 22. 9. 2011, 16:21 (UTC)

Dobrý den, děkuji za pozvání ke spolupráci na portálu Křesťanství i za rozšíření článku Blažej Müller (byť byla tato editace poněkud zbrklá;)), ale musím se přiznat, že nerad spolupracuji s anonymy - proto jsem si po úvaze kdysi zvolil jako svůj nick svoje jméno, aby každý věděl, co a kam píšu, a abych za to taky svým jménem ručil. Proto nevidím rád, když mají Wikipedisté pouze nick, a ani na své stránce o sobě pranic neřeknou. Chtěl jsem Vám toto napsat mailem, ale není možno Vám poslat ani mail. Nuže - o mně se vše potřebné dovíte z mé stránky. Pokud byste byl tak laskav a také o sobě něco řekl, ať už veřejně (lépe), nebo alespoň soukromě, budu rád. S pozdravem --Jiří Janíček 28. 9. 2011, 21:02 (UTC)

No, a co byste jako chtěl konkrétně vědět? Fagnes 28. 9. 2011, 21:05 (UTC)

Tak představit se - představoval bych si ideálně jméno, příjmení, ale ještě důležitější je (aspoň zhruba) věk a povolání/druh studia. Mrzí mě, že alespoň toto neuvádějí všichni (vyjma těch, kdo k tomu mají skutečně opodstatněný důvod, např. že jim hrozí perzekuce). --Jiří Janíček 28. 9. 2011, 21:38 (UTC)

Vezmu to postupně. Jméno a příjmení Vám nic neřekne, navíc mám určitě řadu jmenovců. Pokud jde o věk, řekl bych, že délku Ježíšova života už jsem překonal. Mé povolání je nemanuální a nijak nesouvisí s náboženstvím. Hezký večer přeje Fagnes 28. 9. 2011, 21:43 (UTC)

To jste mě pobavil, já už jsem myslel, že se skutečně představíte... :-)). Z toho se pak odvíjí víc věcí - např. je to informace, z níž vychází to, zda mi bude připadat přirozené si s dotyčným tykat, nebo s čím bude asi smysluplné se na něj obrátit a co ho bude bavit. Podobně se dá využít i informace o místě, kde se člověk vyskytuje. Díky alespoň za ty náznaky, je to lepší než nic. S pozdravem --Jiří Janíček 28. 9. 2011, 21:48 (UTC)

Tak aspoň k něčemu to bylo :))). Nebráním se ani tykání, ani vykání. Oblast, ohledně níž by bylo smysluplné se na mě obrátit, není nijak jednoznačně vymezena, a to ani tematicky, ani místně. O katolicismu toho vím málo, o protestanství skoro nic. Fagnes 28. 9. 2011, 21:55 (UTC)

Ahoj, dobrý den, jste si jistý, že každý kostel sv. Martina je zároveň i kostelem konkrétního sv. Martina z Tours? A jen tak mezi náma, sem tam se Vám změna odkazu nepovedla (typově článek Třebíč).--frettie.net 30. 9. 2011, 07:50 (UTC)

Dobrý den, jistý si nejsem, a proto to v každém jednotlivém případě (což bylo dosud jen dvakrát) vždy ověřuji. Chcete-li zdroj, dodám ho. Je možné, že mi při editacích trochu „ujela ruka“, a to přinejmenším v jednom případě (myslím, že to byl právě článek Třebíč), kdy jsem to ovšem ihned opravil. Hezký den přeje Fagnes 30. 9. 2011, 16:06 (UTC)

Bylo by fajn tam ty zdroje dodávat, vyhnete se revertovacím válkám - já si právě taky nejsem jistý (a rád se přiučím, dík).--frettie.net 1. 10. 2011, 00:31 (UTC)

Nemyslím si, že by šlo o natolik „kontroverzní“ informaci, že by bylo nutné to zdrojovat (blíže viz příslušné pravidlo). V článku kostel svatého Martina je uvedeno, že sv. Martinovi z Tours nebo sv. Martinovi z Dumia je zasvěceno více kostelů. Domnívám se, že v naprosté většině případů půjde o sv. Martina z Tours, nicméně je mi jasné, že v každém jednotlivém případě bude třeba to ověřit. V případě Třebíče jsem to hledal googlem, ale teď asi bude problém to najít, protože mi to nachází především dotyčný článek. Zdraví Fagnes 1. 10. 2011, 00:41 (UTC)

Zde je ten zdroj: http://catholica.cz/?id=4828. Fagnes 1. 10. 2011, 00:45 (UTC)

--Juandev 1. 10. 2011, 23:03 (UTC)

Viz článek Maria (matka Ježíšova). Fagnes 1. 10. 2011, 23:04 (UTC)

A je to očekávaný název? Já bych řekl, že ne.--Juandev 2. 10. 2011, 09:45 (UTC)

OK, tak Google říká, že máte pravdu. Tak budiž.--Juandev 2. 10. 2011, 09:59 (UTC)

To jsem rovnou odstranil, tam není nic k úpravám.--Juandev 1. 10. 2011, 23:03 (UTC)

V době, kdy jsem tam šablonu dával, vyžadoval stav článku jak formální, tak obsahové úpravy. Hlavní formální úpravy myslím už mezitím provedl jiný editor. Z obsahového hlediska mi přijde článek takový zvláštní (například i slovní spojení „místa zasvěcení“ mi přijde značně nezvyklé), o čemž svědčí i skutečnost, že článek nemá třeba svůj ekvivalent v německé verzi. Uvažoval jsem, zda by nemělo smysl článek přejmenovat na jiný, vhodnější název, ale nejsem s tématem článku natolik seznámen, abych mohl vznést konkrétní návrh. Fagnes 1. 10. 2011, 23:12 (UTC)

Vaše argumentace je zajímavá. Pojďme si to rozebrat:

• V době, kdy jsem tam šablonu dával, vyžadoval stav článku jak formální, tak obsahové úpravy. - co je to formální či obsahová úprava? co já si pamatuji, tak se šablona upravit používá u článků, které nejsou stylisticky encyklopedickým heslem a které nejsou wikifikovány
• Hlavní formální úpravy myslím už mezitím provedl jiný editor - chybný posun refu je pro vás "hlavní formální úprava"?
• místa zasvěcení - ano, nevím jak to nazvat, máte lepší návrh?
• takový zvláštní ...o čemž svědčí i skutečnost, že článek nemá třeba svůj ekvivalent v německé verzi - a to svědčí o čem? že by neměl na české wp existovat, když nemá ekvivalent v cizojazyčné wp

--Juandev 2. 10. 2011, 09:52 (UTC)

Možná jsem tu šablonu nepoužil úplně nejšťastněji, ale lepší řešení mě v dané situaci nenapadlo. Úpravami, které byly mezitím provedeny, byly opraveny formální chyby, kterých jsem si povšiml, takže se domnívám, že po opravě už článek nějaké formální chyby zřejmě nemá. Pokud jde o slovní spojení „místa zasvěcení“, neznám jeho obsah, takže nedokážu ani poradit, čím ho nahradit. Chápu, že téma článku je obtížně uchopitelné. Když jsem psal o neexistenci německé verze článku, neměl jsem na mysli to, že by článek bez cizojazyčného ekvivalentu neměl existovat, nýbrž to, že je podezřelé, když článek o pojmu pocházejícímu z německého prostředí nemá vlastní článek na německé Wikipedii. Svědčí to podle mého názoru o tom, že téma (které je, jak už jsem uvedl, obtížně uchopitelné), uchopili Němci jinak a příslušné informace zařadili nejspíš do jinak pojmenovaného článku. Fagnes 2. 10. 2011, 18:07 (UTC)

Prosím přestaňte nevhodně upravovat (vandalizovat?) články viz např. tady. Wikipedie pracuje se zdroji a v článku je jasně uveden relevantní zdroj (což stránky konkrétní diecéze rozhodně jsou). To co uvádíte Vy (názvosloví je jednotné bez ohledu na diecézi) žádný z vašich zdrojů neuvádí (např. [7] se týka jen brněnské diecéze). Navíc v tomto případě se z Vaší strany jedná o WP:VV, který je ve wikipedii nepřípustný. Řiďte se prosím podle toho. Děkuji. --Saltzmann 5. 10. 2011, 13:04 (UTC)

Vážený kolego, dovolím si s Vámi nesouhlasit. Dotyčnou úpravu nepovažuji za nevhodnou (natož pak o vandalizaci), nýbrž o opravu. A prosím, nepřevracejte smysl argumentů. Mnou předložené zdroje hovoří zcela jasně, a to v tom smyslu, že zkratka P. (pater) se používá jen pro řeholní kněze, pro diecézní kněze se používá R. D., přičemž někdy se nesprávně i diecézní kněz označuje jako pater. Nikde jsem nenarazil na informaci, že by toto názvosloví bylo pro určitou diecézi, bylo by to ostatně i nesmyslné. Vyvozovat ze skutečnosti, že příslušný zdroj se týká jen určité diecéze či arcidiecéze (např. pražské nebo brněnské), že to platí jen pro dotyčnou diecézi, je argumentačně chybné. Pokud máte za to, že v ostravsko-opavské diecézi platí něco jiného než v jiných diecézích, doložte to prosím příslušným zdrojem, kde by bylo výslovně stanoveno, že pro tuto diecézi platí něco jiného. Děkuji Vám za spolupráci a přeji hezký den. Fagnes 5. 10. 2011, 13:14 (UTC)

Ahoj, pokud vyprazdnis obsah kategorie, oznac ji prosim ke smazani pomoci sablony {{zastaralá kategorie}}. Diky za spolupraci. --Mercy 6. 10. 2011, 18:06 (UTC)

OK, plánoval jsem to provést následně. Udělám to ještě dnes. Nicméně díky za připomenutí i za návod. Fagnes 6. 10. 2011, 18:17 (UTC)

Dobrý den, v článku Kostel svatého Petra a Pavla (Mělník) jste uvedl, že od roku 2009 je kostel spravován administrátorem, nikoli proboštem J. Zyzakem. Myslím, že ta informace je správná, ovšem oficiální stránky diecéze uvádí, že proboštem je, viz položka 30. Mýlí se, nebo může být probošt současně administrátorem? Do článku by tak měl být dodán zdroj informace. Zdraví. --Kacir 12. 10. 2011, 18:49 (UTC)

Probošt nemůže být současně administrátorem, to se vylučuje. Prověřím to, ale nebude to hned. Hezký večer přeje Fagnes 12. 10. 2011, 18:59 (UTC)

Už je tam administrátor (a ne probošt). Všechny zdroje tedy tvrdí totéž (administrátor), takže nejde o spornou skutečnost, zdrojovat není třeba. Fagnes 13. 10. 2011, 07:06 (UTC)

Děkuji za rychlou vyjasňující odpověď a aktivitu v nápravě webu, zdrojovat je vždy dobré, zde k tomu opravdu není důvod. P.S. Před P. Juchou byl do r. 2002 duchovním správcem probošt P. Jaroslav Vyterna (nar. 1927, Uhříněves, vysvěcen tajně v roce 1954) bohužel neznám datum počátku, takže případné zanesení ponechávám na Vás.--Kacir 13. 10. 2011, 17:18 (UTC)

Ahoj Fagnesi, všiml jsem si tvé bohulibé (:-D) iniciativy vytvářet články o českých kostelích a získávát k nim fotografie. Něco podobného se už děje v rámci Projektu Focení českých obcí (FČO) a možná bys měl zájem to s nimi zkonzultovat, ideální příležitost je na WikiSrazech (jeden se koná pozítří). --Vojtech.dostal 15. 10. 2011, 10:10 (UTC)

Díky, mrknu se na to. Srazu se však s největší pravděpodobností nezúčastním. Je to nekonečná práce... Fagnes 15. 10. 2011, 10:13 (UTC)

PS: Co by se mělo/mohlo udělat. Ideální by bylo založit tabulky dle jednotlivých krajů či okresů, kde bychom vypsali všechny názvy kostelů s rozlišovači a obec, ve které se nachází. Následně můžeme projet Commons a doplnit tam obrázek/odkaz, když už bude snímek. Tím můžeme krásně udělat inveturu toho, co ještě chybí nafotit a k čemu chybí články. Další takovou výhodou je to, že tím připravíme rozlišovače a názvy článků ke kostelům, takže nebudou pokaždé vznikat jinak, ale standartizuje se to. Je to docela hodně práce, ale myslím si, že to je dost pomoc pro všechny. No a nakonec pak už jen zbývá ty články zakládat... Nešlo by k tomu využít nějaká databáze a základ založit botem? --Chmee2 15. 10. 2011, 10:22 (UTC)

Pokusím se nějak stručně, ale věcně reagovat. Mohu se ovšem vyjádřit převážně jen ke katolickým kostelům. Především existují rozcestníky kostelů podle zasvěcení, i když je v tom někdy dost zmatek (některé rozcestníky také chybí, zejména u méně častých patrocinií) a chtělo by to taky nějakou údržbu (v minulosti jsem se již dílčím způsobem o to pokoušel). Už jsem zkoušel tyto přehledy doplňovat, ale je to časově značně náročné (zvládnul jsem tuším asi jeden vikariát, čili řekněme jeden okres). Někdy je problém i se standardizací názvů, pokoušel jsem se k této problematice vyjádřit zde. Jinak co bych přivítal, kdyby bylo pokud možno důsledně dbáno o zařazování článků do kategorií – tj. přinejmenším Kostely xxxxxxxxxx (arci)diecéze, Kostely v okrese Xxxxxxxxxx a popřípadě Kulturní památky v okrese Xxxxxxxxxx. To je zhruba vše, co mě v tuto chvíli napadá. Hezký den přeje Fagnes 15. 10. 2011, 10:40 (UTC)

Založil jsem na to samostatnou podstránku. Fagnes 15. 10. 2011, 12:27 (UTC)

Pokud by byla nějaká databáze, tak by se to botem dalo (mohl bych asi dost pomoct a případně to nějakým způsobem grabnout).--frettie.net 17. 10. 2011, 15:22 (UTC)

Zkoušel jsem začít s vytvářením databáze, ale zjistil jsem, že to strojově v zásadě nejde. Každopádně však děkuji za nabídku a přeji hezký den. Fagnes 1. 11. 2011, 13:01 (UTC)

Se sloučením pochopitelně souhlasím. --Qasinka 17. 10. 2011, 10:06 (UTC)

Díky a omlouvám se za případné komplikace. Fagnes 17. 10. 2011, 10:16 (UTC)

A děkuji též za opravy mých překlepů. Hezký den přeje Fagnes 17. 10. 2011, 10:18 (UTC)

Kolego, znovu prosím, přečtěte si WP:OV. Prakticky každá informace v článcích by měla být zdrojována řádkovými referencemi. Podívejte se na WP:NČ a WP:DČ, jak jsou zdrojovány kvalitní články. To by měl být náš cíl ve všech článcích, aby čtenář měl možnost si danou informaci ověřit, že je pravdivá a že si ji nějaký wikipedista nevymyslel. WP:Externí odkazy nikdy neslouží jako zdroje k jednotlivým tvrzením v článku, externí odkazy mají navíc mít nějakou přidanou hodnotu, rozšiřovat encyklopedický obsah, což odkaz na MonumNet určitě nedělá. Ten patří do referencí tak, aby zdrojoval dané tvrzení o kulturní památce. Děkuji za pochopení. --Harold 21. 10. 2011, 15:32 (UTC)

Vážený kolego, v pravidle jsem si přečetl stručnou a jasnou větu „V článku by měl být tento zdroj vždy uveden.“ Když pominu ten podmiňovací způsob (který by použitelnost pravidla samozřejmě spíše zeslaboval, než naopak), vyplývá mi z toho jednoznačně, že pravidlo bylo dodrženo. Nebudu proto dělat jiné závěry, které bych si pouze cucal z prstu, aniž bych je čerpal z platných pravidel. Navíc si nemyslím, že by informace, o níž je řeč, byla nezjevnou informací. Jsem samozřejmě srozuměn s tím, že „jakákoliv nezjevná informace, která není ověřitelná a která nemá uvedený zdroj, může být vymazána,“ jak říká pravidlo. Fagnes 22. 10. 2011, 07:57 (UTC)

Ano a zdroje se uvádí jako řádkové reference. Takto se zdrojuje kvalitní encyklopedický článek. Rozumím tomu, že je třeba sám nepoužíváte, ale mazat je, když je do "Vašeho" článku přidal jiný wikipedista? S ohledem na to, že jste tak postupoval už alespoň jednou, to už poněkud zavání vandalismem, i když jsem to slovo použít nechtěl. Opravdu Váš odpor proti referencím a zkvalitňování encyklopedického obsahu nechápu. --Harold 22. 10. 2011, 10:05 (UTC)

Asi mi tedy budete muset prominout, že články, které občas vytvořím, jsou NEkvalitní. (Ostatně nejsem ani členem Vašeho projektu, takže by to nemělo vadit.) Myslím, že slovo „odpor“, které jste použil, není úplně přiléhavé, spíše bych řekl, že se jedná o pokus používat reference s citem, nikoliv vždy, všude a bez rozmyslu. Možná i proto existuje doporučení Reference, které pak ve své části Co zdrojovat říká, co „musí být“ a co „má být“ referencemi zdrojováno. Přitom si prosím povšimněte, že všechny body „mají být“ (dokonce nikoliv „musí být“) splněny u „nejlepších článků“. I z toho je jasné, že u každého článku je víc než dostačující, pokud jsou reference ve všech zde uvedených případech, nikoliv vždy a všude. Tak kupříkladu jistě není třeba dokládat referencí úmrtí Mons. Falkenauera, o němž informovala snad všechna česká katolická média, takže slovo „vandalismus“, které Vás v této souvislosti napadá, myslím vůbec není na místě. Také není na místě směšovat kvalitu a zdrojovanost, byť Vámi zmiňovaný projekt to činí. Ale dost bylo slov, raději půjdu dělat něco užitečného. Fagnes 22. 10. 2011, 23:12 (UTC)

děkuji za doplnění článku Alois Roudnický ale pozor, že jste při editaci vymazal část původního textu včetně citací, což snižuje hodnotu článku. Zároveň prosím, abyste Vámi doplněné informace ozdrojoval. --Davcza 28. 10. 2011, 21:04 (UTC)

V čích očích to snižuje hodnotu článku? Fagnes 28. 10. 2011, 21:06 (UTC)

Můžete přesto ozdrojovat ty nové informace, které jste do článku přidal? Díky, --Davcza 28. 10. 2011, 21:11 (UTC)

Čerpáno ze zdrojů uvedených v externích odkazech. Přitom se nejedná o negativní informace. Fagnes 28. 10. 2011, 21:13 (UTC)

Dobrý večer pane kolego, chci se optat, zda je nutné předělávat i kategorie pohřbených na jméno Katedrály Panny Marie bla bla. Dle doporučení očekávaný název si myslím, že běžné populaci je vcelku jedno, jestli katedrála patří Panně Marii nebo třeba Zachariášovi, ale podstatná info je, že v katedrále v tom a tom městě. Takže tím chci říct, že bych byla pro to stručnější název kategorie a pak v samotném článku o svatostánku se můžeme rozpovídat o těch svatých...:)--Meluzína 31. 10. 2011, 17:05 (UTC)

No vzhledem k tomu, že člověk musí jenom umřít a platit daně, tak to zřejmě nutné není... Mám dojem, že očekávanost názvu se na kategorie víceméně nevztahuje, ale musel bych se podívat. Hlavně bych ale neřekl, že nutně musí být podstatnou informací město, kde se dotyčná katedrála nachází, asi na to holt můžou být různé pohledy. Mám za to, že úzus je pojmenovávat kostely podle jejich zasvěcení, typicky vzpomeňte na katedrálu svatého Víta (celým názvem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha). Čili v zásadě řečeno bych to nějak nehrotil, ale v ideálním cílovém stavu by podle mého názoru mělo být uváděno „typizované“ označení. V některých zemích/jazycích může být situace trochu jiná (Němci například poměrně často používají slovo „dóm“ místo „katedrála“, v některých zemích jsou zase téměř všechny katedrály zasvěcené Panně Marii, takže to pro obyvatele dotyčného státu není příliš rozlišující), ale hovoříme zde o české Wikipedii. Je to něco podobného, jako kdybych se zeptal „Jaké divadlo mají v Plzni?“ a odpověděl si „Divadlo J. K Tyla“. Stejně tak si můžu položit otázkou „Jakou katedrálu mají v Seville?“ a odpovědět si „katedrálu Panny Marie“. Při této příležitosti upozorňuji, že pojem svatostánek myslím označuje něco jiného, než se domníváte. Hezký večer přeje unavený Fagnes 31. 10. 2011, 17:30 (UTC)

Unavený kolego, každý není věřící a nemusí tušit jak se jmenuje ta a ta katedrála..) Stejně jako jaké divadlo mají třeba ve Slaným. Chápete mě?--Meluzína 31. 10. 2011, 17:50 (UTC)

PS: Jo, a pls, není nutné články tak brutálně zamodřovat viz. speciálně část Kdy odkazovat. Mějte se príma a pozdravujte svatostánky.:)

Chápu Vás, ale to nutně neznamená, že s Vámi musím souhlasit. Ano, každý není věřící, takže je vhodné mít přesměrování na správný název. Vaší žádosti o pozdravování svatostánků bohužel nemůžu vyhovět, jelikož se s nimi příliš často nesetkávám. Hezký den přeje Fagnes 1. 11. 2011, 12:59 (UTC)

Dobrý večer, změnil jste beze slova vysvětlení jméno kostela. Já mám o Doksech na stole půjčenou knížku a také na internetu jsem našel řadu odkazů (dva vložil), které uvádí důsledně jen název sv.Bartoloměje. Máte-li jiný zdroj, prosím moc, dodejte ho do hesla. Děkuji--Zákupák 4. 11. 2011, 22:26 (UTC)

Zdravim. Tak jsem si všiml, že jste včera založil článek týkající se Hospiálského řádu sv. Jana z Boha. Osobně jsem doufal, že když článek byl takovou dobu nezaložený, vydrží v této podobě ještě nějaký ten pátek :). A to z jednoho prostého důvodu. Řád Milosrdných bratří, respektive jejich valtický konvent je tématem mé bakalářské práce. Již dlouhu jsem se na založení článků týkajících se tohoto řádu chystal. Nicméně nejméně do 10. prosince tohoto roku, kdy mám bakalářskou práci odevzdat nesmím nikde veřejně publikovat informace, které jsem získal z jiných zdroj než jsou publikace. Co se týče informací získaných z knich, musel bych je všechny přeformulovat, aby nebyly zveřejněny ve stejném znění jako jsou uvedeny v mé bakalářské práci. Jakmile to bude možné, přepracuji všechny články týkající se tohoto řádu tak, aby bylo možné je navrhnou na dobrý článek. V tomto ohledu vás prosím, abyste zvážil případné zakládání dalších článků o tomto řádu. Ještě jednou zdraví stanator 10. 11. 2011, 16:48 (UTC)

Dobrý den, článek jsem založil, a v tuto chvíli si tedy neumím představit, že bych o řádu zakládal nějaké další články. Zvláště když zdrojů mám poskrovnu. Nebo jaké články jste myslel? Jestli se chystáte věnovat problematice církevních řádů, mohli bychom síly spojit, resp. bych si dovolil to s Vámi konzultovat. Každopádně jsem za Vaši iniciativu rád. Spíš než to, aby byl článek navržitelný na „dobrý článek“, bych však přivítal, kdyby se jednalo o opravdu dobrý článek, tj. aby byl přínosem pro „čtenáře“ a v neposlední řadě také dostatečně výstižný a vyvážený. Hezký den přeje Fagnes 10. 11. 2011, 17:33 (UTC)

Zdravím. Životopisné údaje jsou z Daxerovy disertace, kterou naleznete on-line zde: http://dds.crl.edu/CRLdelivery.asp?tid=8703 Qasinka 11. 11. 2011, 10:49 (UTC)

Díky za zprávu. A jak se něco takového dá najít (třeba podle jména nebo podle jiného údaje)? Fagnes 11. 11. 2011, 11:08 (UTC)

Bylo to trochu složitější - nejprve jsem podle jména v Google Books našel název disertace, a pak jsem hledal v obecném Google tu samotnou disertaci podle názvu.Qasinka 11. 11. 2011, 11:20 (UTC)

Aha, takže nic jednoduchého. Každopádně díky za vyhledání zdrojů a doplnění údajů. Hezký den přeje Fagnes 11. 11. 2011, 11:23 (UTC)

Zdravím, mám ještě dotaz k Daxerovi. Myslíte, že tam můžu s klidem přidat kategorii Čs. politici německé národnosti? Mně to tak z jeho životopisu vyplývá, ale nevím, jestli to v tom starém Uhersku nebylo nějaké složitejší. Díky, --Davcza 11. 11. 2011, 14:38 (UTC)

Přiznám se, že staré Uhersko už přeci jenom nepamatuju, nicméně podle dostupných údajů bych řekl, že tato kategorie by byla namístě. Takže ji tam doplňuji. Zdá se, že to byl docela světoběžník – narodil se v Srbsku, studoval v severním Německu a pak v Maďarsku, následně dělal faráře na Slovensku (dnešním) a ve svých 36 letech zasedal v parlamentu v Praze. Kdo ví, co dělal pak. Fagnes 11. 11. 2011, 15:15 (UTC)

Velmi dobrá edice!!! -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Prcek1995 (diskuse) 13. 11. 2011, 21.54 (CE(S)T)

Dobrý den. Děkuji Vám za příznivé přijetí článku. Prakticky jej pokládám ze své strany za ukončený. POd nadpis "Demografie" spadají data o procentuálním zastoupení jednotlivých náboženství/církví.--Qasinka 26. 11. 2011, 20:32 (UTC)

To mi také vrtalo hlavou, ale z pramenů, které mám k dispozici to není zcela zřejmé.--Tom 9. 12. 2011, 09:07 (UTC)

Na margo Vašeho odstranění proroka Bárucha se Vás chci zeptat, zda Starý zákon nepokloádáte za součást křesťanství? Myslím, že i z praktickéhzo hlediska lidi, kteří sledují novinky na portálu křesťanství zajímá biblistika, a proto by měly být články z tohoto oboru uváděny, i když jsou ze SZ.--Qasinka 24. 12. 2011, 15:28 (UTC)

Dobrý den, omlouvám se, že jsem Vás trochu rozhořčil, nicméně podle mého názoru (který Vám ovšem těžko můžu vnucovat) by dotyčný článek patřil toliko na portál Bible, přičemž portál Bible a portál Křesťanství se sice samozřejmě tematicky značně překrývají, nicméně nelze říci, že by portál Bible byl podmnožinou portálu Křesťanství. I když tedy křesťanství ze Starého zákona samozřejmě hojně čerpá a spoustu věcí přejímá, nemyslím si, že by článkům o jednotlivých starozákonních postavách měla být na portále Křesťanství věnována taková pozornost jako osobnostem novozákonním a křesťanským (např. světcům, biskupům apod.). Hezké Vánoce přeje Fagnes 24. 12. 2011, 19:47 (UTC)

Nejsem rozhořčen :-) jenom mi to mazání přišlo z výše uvedených důvodů neužitečné. Ale chápu i Vaši koncepci a Vaše důvody.--Qasinka 26. 12. 2011, 10:55 (UTC)

Promiňte, ale jaké máte racionální vysvětlení pro odstraňování konfesijních hřbitovů? Konfesijní hřbitov je stejně křesťanský jako kterákoliv církvevní nemovitost určena k výkonu kultu. --Qasinka 1. 1. 2012, 13:00 (UTC)

Dobrý den, zdravím Vás v novém roce. Své odůvodnění jsem uvedl ve shrnutí editace, nyní se pokusím to vysvětlit trochu obšírněji. Všechno má svůj primární účel, takže zatímco kostely slouží v první řadě k „výkonu“ kultu (a až v druhé řadě jsou třeba památkou), hřbitovy slouží v první řadě k pohřbívání (pokud pod pohřbívání zahrneme i ukládání zpopelněných ostatků). Hřbitovy mohou být určeny pro všechny lidi nebo jen pro určité skupiny lidí, může to být dáno třeba jejich vyznáním (typicky židovské hřbitovy, ale jistě třeba také evangelické hřbitovy, našly by se nejspíš i další příklady). Skutečnost, že nějaký hřbitov je určen pro pohřbívání křesťanů nebo příslušníků určité křesťanské denominace, bych však nepovažoval za dostatečný důvod pro zařazení článku mezi „křesťanské“ články. Obdobně bych postupoval třeba u pily, která patřila trmické farnosti. Jiná je podle mého názoru situace v případě, že dotyčná věc může do značné míry sloužit šíření či propagace dotyčného náboženství, což může být případ časopisů, škol (ne však nutně vždy) apod. Chápu, že na to mohou být různé názory a že to je do značné míry záležitost subjektivního hodnocení. Uvedl jsem svůj názor, který samozřejmě může být jen názorem jednoho člověka. Je tedy na Vás, zda jsem Vás svými argumenty přesvědčil, či nikoliv. Pokud jste rozhodnut setrvat na Vašem stanovisku a budete tam chtít odkaz vrátit, poprosím Vás jen o správné časové zařazení. Hezký den přeje Fagnes 1. 1. 2012, 14:25 (UTC)

Děkuji Vám za odpověď. Myslím, že mezi hřbitovem a pilou je dost postatný rozdíl. Vemte si jen, že v katolickém katechismu je věnován pohřbu celý článek o několika odstavcích, kdežto pilám nikoliv. Konfesijní hřbitovy byly zvláště v minulosti důležitým místem výkonu kultu (zvláště ve spojení s hřbitovními kaplemi), ale namnoze jim tato funkce zůstává. V minulosti existovaly i hřbitovní korporace věřících, které se o něj staraly a zároveň pěstovaly duchovní společenství. Článek nebudu vracet, na tom mi tolik nezáleží, ale myslím, že pro jeho odstranění nebyl pádný důvod. A obecně si myslím, že u nových článků by neškodil více inkuzivistický přístup, protože zájemci o téma křesťanství asi mají i zájem o články "na pomezí" tématu s jinými kategoriemi. Přeji vám hezký nový rok.--Qasinka 1. 1. 2012, 20:18 (UTC)

Zdravím,

všiml jsem si, že poměrně často měníte barvy portálu křesťanství. Předpokládám, že to nějak douvisí s liturgickými dobami či něčím podobným. Je ta obměna pravidelná v konstantním intervalu nebo alespoň dopředu naplánovatelná? Šlo by třeba rozepsat, v které dny má být která barva?

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 26. 12. 2011, 23:12 (UTC)

Dobrý den, máte dobrý postřeh. Ano, už před časem jsem o něčem takovém uvažoval a dokonce jsem se ptal, zda by se to nedalo nějak přednastavit, ale vyšumělo to. Takže teď jsem se do toho pustil ve zkušebním režimu ručně. Myslíte snad, že byste věděl, jak na to? Tedy jak měnit barvu v závislosti na aktuálním čase? Zdraví Fagnes 27. 12. 2011, 13:26 (UTC)

Ano, věděl bych, ale jak jsem psal výše, potřeboval bych k tomu samozřejmě vědět, kdy má která barva být.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 12. 2011, 14:12 (UTC)

Jenže ono se to nestřídá periodicky. Základem je sice liturgické období, ale pak jsou do toho ještě různé svátky, u nichž se například rozlišuje, zda se jednalo o mučedníka apod. Pro zbytek letošního roku by to měla být bílá (nahradil jsem zlatou – fff3b4/ffd700) kromě středy 28. prosince, kdy je to červená (ffdddd/ff6060). Jestli se nepletu, bílá by pak měla být až do neděle 8. ledna 2012 a pak od pondělí 9. ledna zhruba týden zelená (ccffcc/53ff53). Zdraví Fagnes 27. 12. 2011, 14:29 (UTC)

Když to není zcela periodicky, tak co kdybyste třeba napsal na nějaké své podstránce tabulku na příští rok s 366 řádky a třemi sloupci - datum (ve tvaru MMDD), první barva, druhá barva?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 12. 2011, 14:36 (UTC)

Fajn, založím tabulku (zatím mám jenom část údajů, další doplním později). Zdraví Fagnes 27. 12. 2011, 14:52 (UTC)

Může to vypadat třeba takhle? Fagnes 27. 12. 2011, 14:59 (UTC)

Dovolil jsem si upravit do formátu, který bych potřeboval (první a poslední řádek).
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 12. 2011, 15:18 (UTC)

Bezva, upravil jsem tedy zbytek (včetně nadpisu prvního sloupce) a jakmile budu mít další data (snad to bude ještě letos), doplním je. Neuvažoval jsem tedy, jak je to s posunem počítačového času oproti času skutečnému (přes zimu o hodinu, v období letního času o dvě), ale to je asi v zásadě detail. Díky Fagnes 27. 12. 2011, 15:23 (UTC)

To nechte na mně... ;-) Od vás potřebuju hlavně ta data, bez nich to udělat nemohu. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc. ;-)
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 12. 2011, 18:33 (UTC)

Můžu ještě poprosit o nějaký popis těch barev? Nevyznám se, takže střílím od boku jen pro ilustraci toho, co bych potřeboval: zelená - mezidobí, červená - advent, žlutá - půst apod... Díky.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 3. 1. 2012, 22:56 (UTC)

Ještě se u sebe v diskusi na něco ptám. (Měli bychom diskutovat na jedno místě, aby v tom nebyl zmatek ;-))
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 3. 1. 2012, 23:50 (UTC)

Tak jsem to nastavil. Protože wiki běží na UTC, což je o hodinu (při letním čase o dvě) méně, bude se to měnit v naší 1 (resp. 2) hodinu po půlnoci.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 4. 1. 2012, 12:30 (UTC)

Dobrý den, v článku, ve kterém byla téměř všechna slova zamodřena, jsem omezil opakování wikilinků na míru, kterou pokládám za únosnou a která podle mé interpretace odpovídá doporučením. Myslím, že není vhodné, aby třeba Štěpán Trochta se vyskytovalo dvakrát v tomtéž čtyřřádkovém odstavci, také odkazy typu činnost nejsou v daném kontextu nutné. Nestudoval jsem historii článku a netušil jsem, že autorem té modré spršky jste právě Vy. -- Zmotal jsem asi při svých úpravách dvě mírová sdružení, i když jde o následníky, díky za upřesnění. --109.80.233.174 1. 1. 2012, 11:23 (UTC)

Dobrý den, kolego. Aniž bych chtěl snižovat proslulost kněze 1. poloviny 20. století, zdá se mi, že při vyhledávání bude převažovat současný herec. V tom případě (Rozcestníky s jednoduchým názvem se používají pouze v případech, není-li žádný z významů výrazně dominantní oproti druhému…) není vhodné vytvářet dvoučlenný rozcestník, ale do výchozí biografie dát šablonu {{Různé významy}}. Jsem tedy pro přesun zpět a zrušení rozcestníku. Jsem schopen to provést sám. Zdravím, --Gumruch 7. 1. 2012, 01:53 (UTC)

Přeji hezký den. Aniž bych chtěl zvyšovat proslulost kněze 1. poloviny 20. století, vycházel jsem z toho, že standardní podobou rozcestníku je rozcestník „druhého typu“ (tj. symetrický), ledaže by bylo naprosto zřejmé, že jeden z významů je výrazně běžnější (pak by se použil rozcestník „prvního typu“, tj. asymetrický – u osobností např. Václav Havel, Jan Křtitel, Jan Hus, svatá Anna, ...). Myslím, že nelze vycházet z toho, že současný herec může být v tuto chvíli častěji vyhledáván, a porovnávat encyklopedickou významnost žijící osoby a osoby zemřelé před 64 lety lze těžko, protože je zde nedostatek porovnatelných měřítek. Z těchto důvodů jsem proto proti přesunu zpět. Hezký den přeje Fagnes 7. 1. 2012, 12:48 (UTC)

Ale je, stačí rozkliknout "Místa, lokality a body" a hned první odkaz je "GPS a vlastní body". ;-) --Harold 7. 1. 2012, 15:10 (UTC)

Díky za upozornění, upravil jsem. Fagnes 7. 1. 2012, 15:23 (UTC)

Dobrý den, bývá zvykem (psané pravidlo pro to na české wiki pravděpodobně není, anglická wiki to má podchyceno v en:Wikipedia:Manual_of_Style/Linking), že se neodkazuje z tučného textu na začátku článku a na stejný výraz se odkazuje maximálně jednou v odstavci (při prvním výskytu daného slova). --pan BMP 12. 1. 2012, 20:59 (UTC)

Částečně to řeší WP:KO.--Kacir 12. 1. 2012, 21:45 (UTC)

Ahoj, reakci jsem napsal na nástěnku správců. Jen chci předem říct, že tvoje argumenty chápu a že to z mé strany není nijak zuřivá editační bitva o název článku a nezblázním se pokud to vrátíš do původního znění. Spíš je to obecně vhodné prodebatovat jako příklad do budoucna. --Davcza 12. 1. 2012, 21:33 (UTC)

Mám zhruba stejné pocity. Akorát nevím, jak přinutit ostatní, aby se taky zapojili do diskuse. Fagnes 12. 1. 2012, 21:35 (UTC)

Postupujte standard. cestou, do článku vložte tuto šablonu: {{Přejmenovat|Družná kapitula u sv. Martina v Bratislave}}, pokud se v dalších dnech diskuse nerozvine, článek bude přejmenován a poslouží jako vhodný precedens pro obdobné případy.--Kacir 12. 1. 2012, 21:44 (UTC)

Díky, provedeno. Fagnes 12. 1. 2012, 21:58 (UTC)

Zdravím, ano, pan Josef Kšica, ten, který je varhaníkem katedrály sv. Víta, je otcem Přemysla Kšici. Znám ho osobně. Jsem ráda, že na něj myslíte,je to vynikající hudebník i člověk, zaslouží si jistě článek. Stejně tak i matka Přemysla Kšici, vynikající chrámová zpěvačka. O ní však vím málo. Omlouvám se, v diskusi se neumím pohybovat, nevím, zda se chovám správně.--Irena Hnízdilová 17. 1. 2012, 17:47 (UTC)

Zdravím, do debaty jsem přispěl až teď, ale nijak silný názor nemám. Omlouvám se za pozdní reakci, ale včera jsem tu cosi rozepsal a i cs.wiki nějak stávkovala a neuložilo se to, tak jsem to zkopíroval do schránky a vložil až dnes. --Davcza 19. 1. 2012, 14:37 (UTC)

Zdravím. Koukala jsem, že prolinkováváte názvy kostelů ve fr obcích na jména světců. Možná by stálo za úvahu, zda to nelinkovat přímo na jméno kostela (i když bude prozatím červený), Francouzi jich už mají založeno celkem hodně a pokračují v tom. Jinak bych chtěla poprosit, zda by bylo možné vkládat tyto budovy do sekce Památky, případně Náboženství, kde by bylo možné je doplnit o další poznámky. --Lenka64 21. 1. 2012, 12:22 (UTC)

Dobrý den, skutečně v některých případech přidávám odkazy ohledně kostelů, ne však nijak systematicky (snažím se dělat systematicky jiné věci a všechno dělat systematicky bych asi nezvládl). Odkazovat na jméno kostela není problém, v podstatě je to tak lepší. Jenom prosím, pokud zmiňujete kostel (což považuji za žádoucí – samozřejmě pokud ovšem v místě nějaký je), uvádějte jeho patrocinium v češtině; nebudete-li si vědět rady, napište mi do diskuse, pokusím se v rámci svých skromných možností pomoci. Ohledně sekce Památky či Náboženství – asi narážíte na jeden nedávný případ, na který si matně vzpomínám, tam ale žádná taková sekce nebyla, takže jsem tu krátkou zmínku přilepil někam jinam. Jinak kostel nemusí být vždy památkou, i když často je, ale být oprašovanou památkou není ani jeho hlavní účel. Hezký den přeje Fagnes 21. 1. 2012, 15:54 (UTC)

Zdravím, napsal jsem ve uvedeném článku kapitolku Křížové cesty, prosím Vás o názor a kontrolu. Přeci to jen není můj obor, eventuálně jak bych jej měl rozšířit. Kapitolka výše má také zmínku o kostelech. Bohužel málokdo ví, že ve výběžku je asi nejvíc křížových cest z celé republiky, či jejich největší hustota, ale to jsou zašlé časy. --Mirek256 23. 1. 2012, 16:18 (UTC)

Myslím na to, ale nestíhám. Fagnes 25. 1. 2012, 00:17 (UTC)

Vyřešeno. Fagnes 27. 1. 2012, 15:57 (UTC)

Moc děkuji za spolupráci, opravil jsem. Pojem pašijová cesta je v knížce Křížové cesty Šluknovska, něco ve smyslu, že některé křížové cesty mají charakter rozsáhlejších pašijových cest, dokonce commons má kategorii commons:Category:Pašijová cesta (Římov), takže asi pojem existuje, google jej zná. Ale i já o ní nikdy neslyšel, to musím přiznat.--Mirek256 27. 1. 2012, 16:24 (UTC)

Zdravím! Možná bych mohla zkusit napsat heslo Pravoslaví (nebo Ortodoxie či Křesťanská ortodoxie - co myslíte?), protože to, které existuje pojednává v podstatě o organizaci církve. Probrala bych tam odlišnosti od Západu a duchovní vzdalování se. Technicky ale prosím nedokážu nic jiného, než postupně napsat toto heslo, tedy žádné upozornění. Tomu na rozdíl od historie nerozumím. --Di 25. 1. 2012, 10:46 (UTC)

Dobrý den, díky za zprávu. Článek pravoslaví už existuje, avšak možná by bylo vhodné doplnit případné jeho chybějící části. Nebo můžete založit nové články týkající se specifických pravoslavných pojmů (pokud to ovšem není jen prostý ekvivalent pojmu používaného i jinde). Takto například vznikly v minulosti články babinec, prestol nebo carská vrata. Nerozumím, čemu říkáte „nedokážu nic jiného, než postupně napsat toto heslo, tedy žádné upozornění“ – když budete potřebovat poradit, klidně mi napište do diskuse. Zdraví Fagnes 25. 1. 2012, 12:53 (UTC)

Máte pravdu, já to heslo Pravoslaví nedočetla do konce. Možná bych ho mohla jenom rozšířit. Ale zas tak do detailu tomu nerozumím. Budu o tom přemýšlet. Co neumím? Například upozornit na to, že jsem něco někam dala. --Di 25. 1. 2012, 14:54 (UTC)

Myslím, že v zásadě není nutné někoho upozorňovat. V rámci portálu Křesťanství se sice snažím udržovat seznam nových článků (za poslední týden) z oblasti křesťanství a jsem rád, když tam při založení článku dotyčný sám dá odkaz, ale to je v podstatě jakýsi nadstandard. Zdraví Fagnes 25. 1. 2012, 17:41 (UTC)

Doplnila jsem k Pravoslaví Východní mnišství, mrkněte se prosím na to. Možná bych ještě mohla přidat východní zbožnost. Zdravím. --Di 26. 1. 2012, 07:49 (UTC)

Já myslím, že je to dobré. Objevila se tam řada červených odkazů, takže určitě je ještě co doplňovat... Mě by zajímal zejména článek o basiliánech; na jiných jazykových verzích je článků o nich více (třeba v tomto článku se tvrdí, že basiliáni jsou jen v římskokatolické církvi a východních katolických církvích, takže v pravoslaví se o basiliánském řádu nedá hovořit). Zdraví Fagnes 27. 1. 2012, 16:05 (UTC)

Uvidíme, já vím spíše něco o Basileiovi samotném a jeho řeholi, než o basiliánech jako takových. Ja pročítám pravoslaví stále dokola, zarazila mě jedma věta. Pravoslavní věří, že Panna Marie zůstala Pannou i po porodu. To ale věří i katolíci, ne? Před porodem, po porodu i během něho. Takhle to vypadá, že to autor vypíchl jako odlišnost. Přeji hezký den. --Di 30. 1. 2012, 06:09 (UTC)

Abych se přiznal, tak tohle nevím. Pokud to tak je, tak prosím zvažte, jak to upravit – třeba za slovo „Pravoslavní“ vložit závorku s textem „stejně jako katolíci“, nebo tu větu úplně vyhodit. O Basileiovi ani basiliánech já nevím zhola nic. Zdraví Fagnes 30. 1. 2012, 08:20 (UTC)

OK, vymyslim jak to udelat (jsou to obcas farare/fararky a obcas jahne/jahenky - proto ty pismenka) i to udelam. Dik! Zgrzewa 27. 1. 2012, 14:58 (UTC)

Není zač. V oblasti katolické je to tak, že existuje pojem duchovní správce a tím je buď farář (popřípadě děkan či arciděkan), nebo administrátor; oba mají v podstatě stejné postavení, ale funkce faráře má stálejší povahu. Nebo může být úřad duchovního správce rozdělen na část duchovní (in spiritualibus) a materiální (in materialibus), takže třeba administrátorem excurrendo in spiritualibus je kněz z nějaké farnosti poblíž a administrátorem in materialibus je nějaký místní šikovný laik. Zdraví Fagnes 27. 1. 2012, 15:02 (UTC)

Zdravím tě. V mých sledovaných stránkách mám i hesla seznamů památek světového dědictví UNESCO. Atak jsem si mohl nyní všimnout, že jsi tam hesla o katedrálách, které jsou v UNESCU, napřímil na tvar, ve kterém je heslo zde na Wikipedii. Chci ti jen říct, že v seznamech UNESCO bylo a stále je zvykem mít památky napsané v takovém tvaru, pod kterým je zapsána v UNESCO. Takže tam např. vždy bývalo Katedrála v Burgosu a ne Katedrála Panny Marie (Burgos). Ikdyž na wikipedii fungují redirecty, tak tyto tvoje úpravy nejsou to hlavní, co mi vadí. Nechápu však, proč jsi hesla Katedrála v Burgosu, Katedrála v Mohuči apod. navrh na smazání. Vždyť to je tvar, který je na se seznamu UNESCO. Jsem přesvědčený, že by to měly být alespoň redirecty, mazat je mi připadá doopravdy nešťastné. --Unpocoloco 29. 1. 2012, 08:50 (UTC)

Dobrý den, pokud si dobře vzpomínám, tak jsem v těchto seznamech někde viděl, že anglická podoba v příslušném sloupci zůstává vždy v té podobě, jak je na seznamech UNESCO, tak jsem usuzoval, že opravit českou podobu by nemělo vadit. Při označování článků na smazání jsem nekontroloval, zda jsou na nějakých seznamech, ale jen není-li na ně odkazováno; označit ke smazání jsem dal přesměrování kvůli pročištění, leckdy existovaly přesměrování z různých roztodivných verzí názvu (se zkratkama, se zbytky cizojazyčných výrazů, které někdo asi neuměl přeložit apod.). Fagnes 29. 1. 2012, 09:40 (UTC)

Však jsem psal, že oprava českého názvu není to hlavní, co mi vadí... Pro ty katedrály, které na seznamu UNESCO figurují, ale redirecty ve tvaru Katedrála v Burgosu apod. vytvořím (již byly smazány). To pokládám za opodstatněné. Jestli na tyto hesla směřují nějaké další redirecty, zkontroluju a případně upravím. --Unpocoloco 29. 1. 2012, 09:49 (UTC)

Nevím, co Vám na to mám říct. Pokládám za nevhodné, aby články měly názvy ve tvaru Katedrála v X., stejně jako se třeba nepojmenovávají články Obec X., Nádraží v X. apod., a to platí i pro přesměrování. Znovuzakládání smazaných přesměrování mi přijde na hlavu postavené, a u katedrál neuvedených na seznamu UNESCO ještě více. Zdraví Fagnes 29. 1. 2012, 09:56 (UTC)

Já naopak nevidím zásadnější problém v tom, aby tu existoval redirect ve formě Katedrála v X, když ve stejném tvaru je vedená v seznamu UNESCO. To, zda na redirect budou odkazovat či neodkazovat různá hesla, se dá dobře ošetřit. Když ale přijde na wiki někdo, kdo neví, že v Burgosu je katedrála zrovna pro Pannu Marii, ale ví, že Katedrála v Burgosu je na seznamu UNESCO, je existence redirectu opodstatněná. Jedná se mi jen o UNESCO stavby. A to, že byl redirect smazán, je zásluha jednoho wikipedisty, ne názoru celé komunity. --Unpocoloco 29. 1. 2012, 10:03 (UTC)

Díky za názor, svůj jsem také uvedl. Věřím však spíše ve sbližování názorů, než na jejich vyhraňování. Myslím, že pokud „přijde na wiki někdo, kdo neví, že v Burgosu je katedrála zrovna pro Pannu Marii, ale ví, že Katedrála v Burgosu je na seznamu UNESCO,“ podívá se na seznam UNESCO a odkaz ho tam dovede. Stejně jako já, když chci najít nejdůležitější nádraží ve Varšavě, aniž bych věděl, zda se jmenuje Hlavní nebo Západní nebo Jana Pavla II., se podívám na článek o Varšavě nebo vyhledám kategorii Nádraží v Polsku nebo něco podobného. Ten, kdo by hledal nějakou katedrálu, by mohl hledat taky podle seznamu, který připravuji – o tom viz zvláštní diskuse, kde jsou veškeré nápady vítány. Hezký den přeje Fagnes 29. 1. 2012, 10:23 (UTC)

Hesla Katedrála v Burgosu či Katedrála v Cáchách tu byly dlouhou dobu a nyní tedy nesmí být ani redirectem, na který ani již hesla neodkazují? V tom příliš sbližování názorů nevidím, omlouvám se. Vytvořením 5 či 6 redirectů (nebo kolika katedrál se to týká) se snad Wikipedia nezhroutí, ne? Byl bys prosím ochotný k tomu přistoupit? --Unpocoloco 29. 1. 2012, 10:29 (UTC)

Nezbývá, než abyste editoval s odvahou. Napsal jsem svůj názor, ale život je holt někdy složitější. Čeká nás ještě spousta práce, i těch článků o katedrálách nám budou ještě chybět tisíce. Zdraví Fagnes 29. 1. 2012, 10:37 (UTC)

P. S. Popravdě řečeno jsem nekontroloval, jak dlouho tam nějaké přesměrování bylo, ani další okolnosti (což může být možná hodnoceno jako chyba). Prostě jsem to navrhl na smazání s tím, že pokud někdo nebude souhlasit, může postupovat dle návodu.

Pokud je Katedrála v X oficiální tvar názvu v českých dokumentech UNESCOa, nevidím problém, proč by tu neměl (byť třeba jako redirect pro sjednocení názvů článků s ne-UNESCO budovami) být. A souhlasím s Unpocolocem, že smazání čehokoli na Wikipedii neznamená, že už nikdy se tam nic nesmí vytvořit. --29. 1. 2012, 10:43 (UTC), Utar

Jojo, už to beru za vyřízenou věc. Hezký den Fagnes 29. 1. 2012, 10:49 (UTC)

Článek jsem už smazal, můžeš si přesunout rozcestník. ;) --Ria 4. 2. 2012, 22:07 (UTC)

Díky. Fagnes 4. 2. 2012, 22:09 (UTC)

Ahoj, už to zmiňoval výše pan BMP, myslím že není moc vhodné odkazovat z názvů článků. Není to nikde zakázáno, ale nejen podle mě to ztěžuje orientaci v textu. --Ladin 5. 2. 2012, 17:41 (UTC)

Dobrý den, díky za připomínku. Pokládám za pravděpodobné, že to skutečně zakázáno není, aspoň tedy o žádném takovém zákazu nevím. Trochu mě zaráží, že to považujete za nevhodné, protože jsem se s tím setkal u řady článků od různých přispěvatelů, jimž to tedy nejspíš nevhodné nepřipadá (stejně jako mně). Nerozumím, proč by to mělo ztěžovat orientaci v textu, když se název článku v naprosté většině případů nachází hned na první řádce článku a neměl by být tedy problém ho najít (a pokud snad ano, název článku v technickém slova smyslu je o dost větším písmem uveden přímo v záhlaví okna). Nikoliv výjimečně se může stát, že se nějaký poměrně důležitý pojem nachází v článku pouze v jeho nadpisu, takže jeho neodkazováním bychom se zcela zbytečně připravovali o výhody wiki-formátu. Ostatně třeba článek týdne na hlavní straně má odkaz z názvu zcela standardně a nikomu to nevadí. Hezký den přeje Fagnes 6. 2. 2012, 00:07 (UTC)

Pokud píšete o tom, že takto upravuje články řada přispěvatelů, to nevím, setkávám se s tím zřídka a s takto systematickým předěláváním jsem se setkal v poslední době jen u vás. Článek na hlavní straně je snad jiný případ, odkazuje z celého názvu na celý článek, kdyžto vaše odkazy rozbíjejí jeden název na x částí. K argumentu, že se důležité pojmy nachází pouze v názvu. Podle mě se důležité odkazy dají vždy včlenit už do trochu delšího článku. Jako určité vodítko by snad mohly sloužit nejlepší články, ty by podle mě s takovými odkazy neprošly (např.). To jen tak na vysvětlenou, pokud mi to nedá, a zase nějaký článek předělám podle svého :-) Mějte se a ať se daří. --Ladin 6. 2. 2012, 09:15 (UTC)

Připojuji se ke kolegovi. Zanechte prosím nevhodných úprav článků spočívajících např. v odkazovaní z názvů článků. Také by bylo vhodné se seznámit se základními doporučeními wikipedie jako jsou např. WP:VaS a jimi se řídit. Předejdete tím mnoha nedorozuměním, které jak vidím z Vaší diskusní stránky se Vám stávají často. Děkuji. S pozdravem. --Saltzmann 8. 2. 2012, 23:22 (UTC)

Nemůžu zásadně souhlasit s Vaším tvrzením, že se jedná o nevhodnou úpravu. Odkazování z názvů článků není zakázáno (a to ani ve formě nedoporučování), nýbrž je docela běžné, jak se často přesvědčuji při procházení nových článků. Naopak nevhodná byla Vaše úprava provedená 7. července 2011 (shrnutí editace „+lit.“), kdy jste odkaz naprosto bezdůvodně vyřadil. Doporučeními se snažím řídit a na upozornění jsem se včera ještě znovu koukal do Vámi uváděného WP:VaS. Možná máte ve Slezsku nějaký zvláštní pohled na některé věci (třeba v otázce označování kněží, kdy v celé republice se oficiálně označují diecézní kněží jako R. D., zatímco označení P. je jen u řádových kněží, nikoliv u všech), ale to já bohužel nemůžu ovlivnit. Pokud jde o vyřazenou informaci o věži, doplnil jsem referenci na zdroj, z něhož bylo patrně čerpáno (tím nijak nenapadám to, že by se snad mohlo jednat o nepravdivou informaci, nicméně jde tedy alespoň o informaci „ověřitelnou“). Hezký den přeje a na korektní spolupráci se těší Fagnes 9. 2. 2012, 09:51 (UTC)

Na české wiki to doporučení skutečně nemáme, na anglickou jsem Vám dával odkaz. Anglické doporučení není pro českou sice nijak závazné, ale není to tam pro srandu králíkům: Přelinkování (zvláště v úvodu) není estetické, ale především snižuje přístupnost (Wikipedie:WikiProjekt Přístupnost/Pravidla přístupnosti na Wikipedii) Přelinkování spadá pod Grafika a multimédia 7 a Obsah 5). Pokud se chcete soustavně věnovat něčemu co Vám vytýká několik kolegů zde (nebo tady, navrhuji, abyste to konzultovat s komunitou a snažit se získat podporu, nebo toho zanechal.--pan BMP 9. 2. 2012, 11:59 (UTC)

Dobrý den, musím se připojit ke kolegům. A Vaše tvrzení, že se snažíte řídit se doporučeními mi nepřipadá pravdivé. Domnívám se, že si vytváříte svá vlastní pravidla bez ohledu na názor ostatních a prosazujete je. Stačí si číst Vaši diskuzi a diskuzi k portálu Křesťanství, kde Vám kolega již v prosinci psal. Ve svých nevhodných úpravách i přes opakovaná upozornění nadále pokračujete. --Meluzína 9. 2. 2012, 16:19 (UTC)

Dobry den, koukam, ze na manuál věnovaný článkům o kostelích odkazujete novacky, kteri nadale nevedomky siri odkazovani z nazvu clanku, ktere je Vam zde vytykano. Specielne bod 3 u Noveho clanku... --Meluzína (diskuse) 14. 3. 2012, 16:32 (UTC)

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je nanejvýš žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. A to nejen ti, kteří právě sledují stránku posledních změn, ale i ti, kteří pak někdy v budoucnu budou hledat v historii článku nějakou konkrétní změnu. Když totiž ve shrnutí uvidí, že se Vaše změny týkají něčeho jiného, než co zrovna hledají, nebudou je muset dále zkoumat a ušetří tím tak trochu času. Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. Faigl.ladislav _slova^činy 8. 2. 2012, 14:48 (UTC)

Rovněž tak dodržujte Wikipedie:Vzhled a styl a nevkládejte mezery tam, kde býti nemají. Díky za pochopení --Faigl.ladislav _slova^činy 8. 2. 2012, 14:48 (UTC)

Dobrý den, zaujala mě Vaše změna ve jménu tohoto kostelíka. Bydlel jsem dlouho poblíž něj a všichni mu říkali "Kliment", ba i na informační cedulce před ním je to napsáno... ale budiž, vím, že nejste příznivcem "očekávaných názvů" a proti přesunu samotnému bych nic neměl. Ale teď máme článek o kostelu sv. Klementa se čtyřmi zdroji, z nichž všechny hovoří o kostelu sv. Klimenta. Pro mne by z toho vyplývalo, že 1) podoba "Klementa" by měla být také zdrojována, a to nejen ve shrnutí editace, ale přímo v článku - jinak to čtenáři budou považovat za chybu -, a 2) podoba "Klimenta" by měla být v článku zmíněna, třeba jako "tradiční" nebo "historické" označení, protože přece jen je hojně užívána jak v literatuře, tak v běžné řeči, a její vymýcení ze článku podle mě snižuje jeho informační hodnotu.--RPekař 8. 2. 2012, 15:10 (UTC)

Něco s tím udělám, snad ještě dnes. Zdraví Fagnes 8. 2. 2012, 16:37 (UTC)

Už jsem v prodlení, za což se omlouvám, nicméně myslím na to a vynasnažím se to vyřešit to co nejdřív. Hezký den přeje Fagnes 9. 2. 2012, 09:59 (UTC)

Dobrý den, na stránkách farnosti sv. Antonína, pod kterou tento kostel spadá, je tento kostel nazýván Sv. Kliment. Nevím, kde by to měli vědět lépe. :-) http://www.svatyantonin.cz/ Na Mapy.cz je pojmenovaný také sv. Kliment http://mapy.cz/#x=14.432105&y=50.098510&z=14 Nehledně na to, že ho všichni Holešovičáci znají jako sv. Klimenta. (Jsem také z Holešovic.) :-) Petr Janda 8. 2. 2012, 15:20 (UTC)

Nechcete to nechat robotovi? Takhle akorát zaplácáváte poslední změny.--Tchoř 8. 2. 2012, 21:51 (UTC)

Nemám robota. Ostatně robot by ty poslední změny zaplácával nejspíš také. Fagnes 8. 2. 2012, 21:54 (UTC)

Nezaplácával. To je podstata botů, že jsou v posledních změnách skryti. A myslím, že na tom už nějací botovodiči pracují, takže je jen otázka času, kdy se dostanou i k těm křesťanským pahýlům. --Tchoř 8. 2. 2012, 21:57 (UTC)

Poslední změny s boty a bez botů.--Tchoř 8. 2. 2012, 22:06 (UTC)

Nojo, vidíte, tohle jsem nikdy nepoužíval. Ale teď, jak koukám, už jsou stejně všechny křesťanské pahýly přeznačené, takže akce skončila. Bude mi po křesťanských pahýlech smutno. Zdraví Fagnes 8. 2. 2012, 22:10 (UTC)

Wikipedie:Průvodce (odkazy)#Kdy odkazovat:

Vnitřní odkazy je vhodné vkládat tam, kde jejich přítomnost usnadní čtenáři vyhledání dalších informací, prohlubujících a rozšiřujících téma článku. Není tedy dobré je vytvářet zbytečně jen proto, že lze na něco odkázat, ani naopak jimi šetřit tam, kde by byly užitečné. Zejména:

• Odkaz na stejný článek by se v textu neměl opakovat vícekrát po sobě. Obvykle ho vytvoříme jen na první zmínce o dané věci, a pak případně leda na místě, kde se o ní hovoří podrobněji.
• Obvykle se neodkazují běžná slova (Wikipedie není slovník), dobře známé pojmy (běžné jednotky měření, běžné akademické tituly, státy, velká města, velká náboženství atd.), čísla a letopočty bez úzkého vztahu k článku, obecně známé pojmy, které s tématem článku nemají těsnou souvislost.
• Naopak se zpravidla odkazují technické pojmy nutné k pochopení obsahu článku a dále články uvádějící do kontextu, předpokladů nebo bezprostředních důsledků probíraného tématu či téma článku prohlubující. Dále se zpravidla odkazují vlastní jména a slova, které nejsou široce známá, a tudíž by mnozí čtenáři uvítali jejich vysvětlení.
• Důležitá je volba správných vnitřních odkazů v úvodu článku. Příliš mnoho odkazů nebo špatně volené odkazy ruší ve čtení, naopak dobře vybrané odkazy zvýrazňují klíčová slova a pomáhají čtenáři rychle pochopit kontext.

atd. --194.213.41.2 10. 2. 2012, 16:07 (UTC)

Zdravím Vás, vím že na tohle téma jsme už kdysi diskutovali a nějak to vyšumělo, teď ten proklém řeším opět. Mám zálusk na několik kostelů v Paříži z 2. pol. 20. století a trochu se potácím s jejich názvy, něco jsem přeložil, ale některá patrocinia jsou více či méně zapeklitá, konkrétně:

• kostel Marie-Médiatrice-de-Toutes-les-Grâces - tak tohle je asi nejhorší, Panny Marie (nějaké) Všech Milostí. „Médiatrice“ je podle slovníku svislá osa, čímž jsem v koncích, jediné co jsem zjistil, že se jedná o liturgický svátek, který povolil Benedikt XV. a slaví se nejspíš 31.5., [8] ale ten den je Navštívení (Visitation), takže opravdu nevím, co by to mohlo být.
• kostel Nanebevzetí Panny Marie v Buttes-Chaumont - podle zdejší čtvrti
• kostel svaté Jany ze Chantal (Sainte-Jeanne-de-Chantal) - objevil jsem sv. Janu Františku de Chantal, to bude nejspíš ona
• kostel svaté Coletty v Buttes-Chaumont - podle zdejší čtvrti, zasvěcení Koleta Boilletová, takže raději sv. Kolety?
• kostel Notre-Dame-des-Foyers - tedy asi zhruba Panny Marie Domovů nebo tak něco, (foyer - krb, přeneseně pak domov, obydlí), existuje v češtině nějaký odpovídající termín?
• kostel Panny Marie v Naději - překlad z „Notre-Dame-d’Espérance“ - nebo by bylo lepší Panny Marie Nadějné?
• kostel Notre-Dame-de-l'Arche-d'Alliance - no, to jsem nechal takto, protože „Panny Marie z Archy úmluvy“ mi přišlo zvláštní, možná „Panny Marie a Archy úmluvy“, proč trvat na doslovném překladu, zatím jsem to ale dal nepřeložené
• kostel svatého Františka v Molitoru - podle zdejší čtvrti
• kostel Panny Marie Čínské - to bude nejspíš Panna Marie Še-Šanská, ale nechal jsem překlad z fr. termínu (Notre-Dame de Chine)
  

Ta úplně jasná zasvěcení sem neuvádím.
Kdybyste měl nějaký nápad, jak ty články lépe pojmenovat, můžete je opravit zde a nebo ještě lépe přímo v článku o Paříži, který zamodřuji - (zde v posledním odstavci). Nespěchá to, mám ještě další aktivity. Děkuji --Hadonos 10. 2. 2012, 16:19 (UTC)

Pokud teda nevadí, že Vám na něco odpoví někdo jiný, tak Marie-Médiatrice-de-Toutes-les-Grâces bude nejspíše Panny Marie, Prostřednice všech milostí viz např. tady --Saltzmann 10. 2. 2012, 17:21 (UTC)

Vůbec ne, děkuji --Hadonos 10. 2. 2012, 17:43 (UTC)

Dobrý den, zatímco se musel upřesnostnit placené aktivity před neplacenými, se mi tu objevila řada příspěvků, na něž se pokusím postupně reagovat. Protože ten Váš je poslední a je věcného charakteru, budu reagovat nejprve na něj, přičemž současně se omlouvám těm ostatním.

Francouzsky neumím, takže při překladu si musím vypomoci slovníkem a strojovým překladačem. Pokud potřebuji rozluštit francouzský název, nejprve si ho přeložím do češtiny. Poté přemýšlím, zda se nejedná o některé z označení, která se pro zasvěcení používají u nás. U Panny Marie to může být například Panna Maria Sedmibolestná, Panna Maria Královna míru, Panna Maria Ochránkyně řádu Kazatelů či Panna Marie Opatrovnice. Pokud nic takového nenajdu, tak jsem v koncích stejně jako Vy. Pokud jde o Pannu Marii, pochopil jsem, že různé národy si jí označují různě. Tak například Francouzi jí říkají Naše paní (Notre-Dame), Maďaři zase často používají termín Magyarok Nagyasszonya, což v doslovném českém překladu znamená cosi jako Velká žena Maďarů – podle mého názoru by se to mělo překládat jen jako Panna Maria. A ještě jednu věc: Články o kostelích na francouzské Wikipedii mají často podobu Église Saint-François-de-Molitor apod. Slovo Molitor zde ovšem neznamená upřesnění patrocinia, nýbrž jedná se v podstatě o rozlišovač. To znamená, že v češtině by se článek měl jmenovat kostel svatého Františka (Molitor). Je to totéž, jako kdybychom označili vršovický kostel sv. Václava jako kostel svatého Václava ve Vršovicích (Église Saint-Wenceslas de Vršovice). Podobně je na francouzské Wikipedii článek Église Saint-Wenceslas de New Prague. Proč Francouzi někdy používají rozlišovač s pomocí předložky „de“ a jindy rozlišovač v závorce, to netuším. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 12:21 (UTC)

Výše uvedené označení kostel Panny Marie Prostřednice všech milostí je myslím schůdné. Jenom upozorňuji, že v názvech článků na Wikipedii se nepíše ta čárka. V některých seznamech (kostelů či světců) se čárka píše, ale tam jde zpravidla o oddělení jména světce a označení, zda šlo o apoštola, biskupa, světce, opata, mučedníka apod. (např. kostel sv. Václava, mučedníka), což má vliv na to, jaká liturgická barva se použije v den jejich svátku (např. u mučedníků červená). Hezký den přeje Fagnes 11. 2. 2012, 12:25 (UTC)

Děkuji za podrobný rozbor, já už se s tím nějak poperu a když tak se znovu ozvu, až zase na něco narazím (je to dost pravděpodobné). Přesunem článku nebo redirektem se dá leccos zachránit :-) --Hadonos 12. 2. 2012, 00:18 (UTC)

Pane kolego, mohl byste se prosím jako osoba zasvěcená vyjádřit k této diskusi? Děkuji--Feťour 11. 2. 2012, 12:50 (UTC)

Dobrý den, sice se necítím být osobou zasvěcenou, nicméně během chvíle se pokusím se k tomu v příslušné diskusi vyjádřit. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 12:53 (UTC)

Díky, rozhodně víte o křesťanství a katolictví víc než já neznaboh ☺ --Feťour 11. 2. 2012, 12:57 (UTC)

Kněze z dvojice Fratelli D’Alessandri po několika zpravodajských válečných fotografiích vyloučili z církve, bohužel však nerozumím proč? Jestli umíte francouzsky, a rozumíte problematice, mohl byste se prosím, podívat na ten důvod? Díky, --Svajcr 11. 2. 2012, 17:57 (UTC)

Dobrý den, neumím italsky ani francouzsky, ale dělá to na mě dojem, že jejich monopol na fotografické služby pro Vatikán byl zrušen poté, co v roce 1870 vyfotografovali vítězící italská vojska při vstupu do Říma (který byl součástí papežského státu) prolomenými hradbami u brány Porta Pia nebo tak něco. Jestli jsem to dobře pochopil, nebyl z duchovenstva vyloučen, nýbrž vystoupil sám v důsledku zhoršených vztahů s Vatikánem. To, co jsem uvedl, je ovšem bez záruky. Zdraví Fagnes 11. 2. 2012, 20:16 (UTC)

Dobrý den, děkuji moc za pozitivní zpětnou vazbu (věc na Wikipedii nesmírně vzácná), ale asi vám nebudu nic platný: nejsem odborníkem na tyto věci, o Lutrštéku jsem psal jenom proto, že mám k místu osobní vztah a vadilo mi, že tu není heslo. Na rozšíření článku bych musel zajet do Vyškova do archivu, na což teď nemám čas ani náladu. Text o kapli by byl fajn, ale měl by ho napsat nějaký znalec sakrální architektury, což já rozhodně nejsem. Každopádně díky za péči o portál - měl jsem to přidat sám, ale nějak mne nenapadlo, že uctívání studánek je podstatou křesťanství (nic ve zlém, holt půlka mojí rodiny jsou evangelíci) --212.96.182.2 20. 2. 2012, 23:19 (UTC)

Zdravím, narazil jsem na stesk po více příspěvcích do sekce události na portálu Křesťanství. Je heslo Postní almužna vhodné k zařazení? (jde o akci od 22. 2. do Velikonoc) --OISV 21. 2. 2012, 12:40 (UTC)

Dobrý den, díky za ohlas. V první řadě předesílám, že můj názor není rozhodující, nemůžu tedy jednostranně rozhodovat, co tam bude a co ne. Pokud jde o článek postní almužna, domnívám se, že zařazení mezi události vhodné není, přičemž mé důvody najdete zde. Co tam konstatováno není, je skutečnost, že v případě událostí se jednalo vždy o odkazy na nějaké externí stránky, nikoliv o odkaz na článek. Velmi si cením toho, že jste ten článek založil, a myslím, že kdyby byl podstatně delší (což lze těžko očekávat s ohledem na jeho téma i na krátkost jeho existence) a ideálně kdyby k tomu byl ještě nějaký obrázek (což u tohoto tématu také není jednoduché), bylo by skvělé ho zařadit třeba jako článek měsíce v březnu. Nicméně to je řekl bych spíš teorie, problém není téma, ale podoba článku (o každém tématu se nedá napsat obsáhlý článek). Hodně nadšení do dalších editací přeje Fagnes 21. 2. 2012, 16:10 (UTC)

K článku Postní almužna jsem přidal fotku a rozšířil. Mohlo by být jako článek měsíce? --OISV 28. 2. 2012, 15:27 (UTC) Teď je to OK? --OISV 28. 2. 2012, 17:22 (UTC)

 

Ahoj, rád bych ti udělil wikivyznamenání za tvou soustavnou práci na tématu křesťanství a za snahu motivovat ostatní lidi, aby se do tohoto úsilí zapojili. Určitě se brzy začnou projevovat výsledky této práce. Držím palce, ať se ti to povede a počty editorů jen rostou :) ! S pozdravem --Chmee2 23. 2. 2012, 19:35 (UTC)

Děkuji mnohokrát. Myslím, že určité „výsledky“ se už začínají projevovat, alespoň co se týče počtu nových článků (věřím, že pozadu není ani vylepšování článků stávajících, ale to není tolik vidět). Udělené wikivyznamenání mi bude velkou útěchou v mém wikidůchodu. Zdraví Fagnes 25. 2. 2012, 08:16 (UTC)

Můžete mi pomoci zlepšit a tyto dvě položky, které nedávno zavedené. Děkuju: Plaza de España y katedrála Panny Marie Pomocné.--81.35.203.62 3. 3. 2012, 19:44 (UTC)

Dobrý den, s tím prvním článkem Vám asi bohužel nebudu schopen pomoci, a pokud jde o ten druhý, tak tam se úprav myslím už někdo ujal. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 5. 3. 2012, 09:10 (UTC)

Ahoj, upozorňuji na tento projekt. Mohl bys prosím zrevidovat seznam článků (správnost a očekávatelnost jejich názvů?) - vím, že jsi pomáhal již s projektem o barokní architektuře, tak jsem si říkal, že bys mohl kouknout i na toto. --Vojtech.dostal (diskuse) 6. 3. 2012, 14:14 (UTC)

Podle mého názoru jsou názvy zvoleny ve většině případů dobře, pouze v případě Růženy z Limy bych upřednostnil podobu Růžena Limská, která se používá přeci jenom častěji (podobu Růžena z Limy by však nebylo od věci zmínit v článku jako variantní), a v případě Angely Merici bych použil českou podobu Anděla Mericiová s přesměrováním z označení Anděla Merici, které je také velmi časté (i když zřejmě přeci jen méně časté než Anděla Mericiová). Dále upozorňuji, že Karel Spinola nyní patří mezi blahoslavené a nikoliv mezi světce. K některým dalším uvádím jen několik doplňujících informací:

• Nuno Álvares Pereira – někdy též nazývaný Nuno od Panny Marie (popř. Nuno od Panny Marie Álvares Pereira), třeba Katopedie má o něm článek pod názvem Nuno od Panny Marie, ale v záhlaví je uvedeno Nuno Álvares Pereira
• Bernardin Sienský – někdy je nazýván také Bernard Sienský (např. v seznamu světců na www.katolik.cz), ale myslím, že podoba Bernardin Sienský je častější
• Markéta Marie Alacoque – někdy jen Markéta Alacoque, ale podoba Markéta Marie Alacoque je častější
• Zuzana Římská – někdy jen svatá Zuzana, doporučuji proto udělat také přesměrování z názvů „svatá Zuzana“ a „sv. Zuzana“; někdy je (zřejmě nesprávně) označována jako svatá Zuzana také starozákonní postava Zuzany z přídavku ke knize Danielově, ale ta, pokud vím, není uctívána jako světice, což platí i o novozákonní Zuzaně doprovázející Ježíše (Lk 8, 3)
• svatý Otmar – někdy uváděn také jako sv. Otmar ze Sankt Gallenu, ale častěji jen jako svatý Otmar
• svatý Ambrož – řídce uváděn také jako sv. Ambrož Milánský

Jako zdroje k článkům se dají použít například stránky http://www.katolik.cz/svaty/, http://catholica.cz/ a http://www.abcsvatych.com/. Zdraví Fagnes (diskuse) 7. 3. 2012, 16:23 (UTC)

Děkuji za info, zařídím se podle toho a budu se snažit doplňovat redirecty. Případně to klidně dělej i ty :), třeba co se týče různých přesunů na častější názvy, tam si zasahovat nedovolím a nechám to na odbornících. --Vojtech.dostal (diskuse) 7. 3. 2012, 18:16 (UTC)

Jak vidíš, tak se tím studenti moc neřídí a stejně si to pojmenovávají podle sebe :-( holt někdy komunikace trošku vázne :)). S pozdravem a s díky za úpravy článků, --Vojtech.dostal (diskuse) 25. 6. 2012, 10:37 (UTC)

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, zda by šlo u mého nově vytvořeného článku kostel Panny Marie na Chlumku přejmenovat na Kostel Panny Marie Pomocnice na Chlumku, protože na seznamech kostelů královéhradecké diecéze jsou vždy celé názvy, tak aby to bylo unifikované. I samo o sobě ten druhý název je pro mě lepší. Sám nevím, jak se změna názvů článků dělá...Děkuji --Jan Jankovič (diskuse) 13. 3. 2012, 17:56 (UTC)

Dobrý den, článek jsem přesunul. K přesouvání slouží tlačítko Přesunout v horní liště, vedle vyhledávacího pole (v základním vzhledu Vector). Více viz Wikipedie:Slučování a přesun stránek#Přejmenování (přesun). S pozdravem --13. 3. 2012, 18:26 (UTC), Utar (diskuse)

Dobrý den, díky oběma za spolupráci. S navrženým a již také realizovaným řešením se zcela ztotožňuji. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 14. 3. 2012, 13:40 (UTC)

Byl jsem vyzván k rozšíření článku generální audience, ale já o tom už nic víc nevím. Můžeš to nějak rozšířit? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Čagan (diskuse) 16. 3. 2012, 11:47‎ (CE(S)T)

Jednak o tom taky vůbec nic nevím, jednak už to koukám někdo doplnil. Klidný víkend přeje Fagnes (diskuse) 16. 3. 2012, 17:03 (UTC)

Ještě jsem doplnil odkazy. Koukněte ale, prosím, na tu aulu Pavla VI., jestli je takhle ten název správně. Děkuji --16. 3. 2012, 20:37 (UTC), Utar (diskuse)

Díky. Nemám k dispozici žádné nadstandardní zdroje, ale myslím si, že aula Pavla VI. by mělo být správné označení (z vnějšku vypadá takhle, uvnitř pak takhle, kapacita je prý 9 tisíc osob). V podstatě stejně to nazývají třeba Poláci. Zdraví Fagnes (diskuse) 18. 3. 2012, 23:41 (UTC)

Díky. Jedna z dalších možností byla, že v aule Pavla VI. znamená zkráceně třeba v aule Kostela Pavla VI. a pak by odkaz neseděl. Aspoň máš inspiraci, co založit :D . --19. 3. 2012, 08:26 (UTC), Utar (diskuse)

Dobrý den, již jsem Vám (na mé diskusi) odepsal k celestinům. --Jiří Janíček (diskuse) 18. 3. 2012, 10:25 (UTC)

Dobrý den, před časem jste můj článek Rokole navrhl na rozdělení s tím, že vše by mělo projít diskusí (dle nápovědy). Osobně jsem do diskuze vložil vlastní názor, ale dodnes tam jiná reakce není. Rád bych se tedy zeptal, jak se bude řešit tato situace v případě, že diskuse bude dále osiřelá? Děkuji Jan Jankovič (diskuse) 19. 3. 2012, 14:35 (UTC)

Mrknu se na to a pokusím se odepsat. Fagnes (diskuse) 21. 3. 2012, 10:22 (UTC)

Článek jsem přidal v souvislosti s tím, že jsem fotil okolní obce a také obě kaple. To co jsem napsal do článku Hraběcí kaple (Stračí) je, bohužel, vše, co se mi povedlo zjistit - na místě je sice informační tabule, ale na ní neni vůbec nic, co by se ke kapli vztahovalo a ani na internetu jsem víc nenašel.

Ještě by se asi slušelo připsat vedlejší Mariánské kapli, že je vysvěcena, zasvěcena Panně Marii Pasovské, ale jsem v tomto laik a neumím to přesně fomulovat. Za zdroj této informace se dá považovat informační tablo u kaple. --Jirka Dl (diskuse) 21. 3. 2012, 11:44 (UTC)

Dobrý mohu mít prosbičku, jaký je Váš názor na pojmenování tohoto článku? Červený kostel je lidový název, i to tímto názvem má stránky viz [9], jmenovat by se měl Evangelický kostel augsburského vyznání Varnsdorf, či pouze Evangelický kostel Varnsdorf, ale to tímto názvem jej lidé moc neznají. Červených kostelů má jinak česká wikipedie více.Mirek256 28. 3. 2012, 15:10 (UTC)

Dobrý den, nejsem odborník na protestantskou oblast, v tom Vám asi lépe poradí třeba Qasinka (ten shodou okolností dotyčný článek založil). Na první pohled ve stávajícím názvu nevidím problém, zejména s ohledem na očekávanost názvu, evangelíci zpravidla neoznačují své kostely podle svatých. Vzhledem k Vámi uváděné stránce a s přihlédnutím k obsahu článku bych možná více zdůraznil alternativní název Kostel míru (uvedl bych ho už v úvodu a tučně) a udělal z něj přesměrování. Pokud by se nenašly důvody pro přejmenování na některý z Vámi navrhovaných názvů, jistě by neškodilo z nich udělat alespoň přesměrování (v současnosti už existuje přesměrování z názvu evangelický kostel ve Varnsdorfu). Zdraví Fagnes (diskuse) 29. 3. 2012, 07:24 (UTC)

Já Vám děkuji za odpověď, já píšu z články z regionu, a vím, že jinak jsou kostely naprosto pregnantně pojmenované, a proto mě u tohoto kostela překvapil lidový název. Z jednoho kostela v regionu mám i fotodokumentaci snad na nejlepší článek, Kostel svaté Kateřiny Dolní Podluží [10], ale o kostele nejsem schopen snad založit ani pahýl.--Mirek256 31. 3. 2012, 19:31 (UTC)

To bude dáno patrně tím, že katolíci a protestanti mají úplně jinou praxi při označování kostelů (a většina kostelů v Čechách je právě římskokatolických, takže protestantské jsou vlastně výjimkou). Jinak u Vámi zmiňovaného článku bych doporučoval název kostel svaté Kateřiny Sienské (Dolní Podluží), je to ostatně jeden z mála českých kostelů zasvěcených této světici (našel jsem jen dva), mnohem častější je zasvěcení sv. Kateřině Alexandrijské. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 1. 4. 2012, 10:42 (UTC)

Zdravím Vás po delší době, doufám, že neruším na "wikidůchodu". Před nějakým časem jsem založil článek Gustav Mattanek. Vyšel jsem z Peterových rukopisů. O velikonocích jsem se dostal ke starým katalogům litoměřické diecéze a zjistil, že dotyčný se jmenoval Gustav Mattauch. Nevím, jak opravit název samotného článku. Po opravě samozřejmě prozkoumám všechny konsekvence. Děkuji za případnou pomoc. Martin Davídek (diskuse) 25. 4. 2012, 15:26 (UTC)

Dobrý den, Vy určitě nerušíte. Ostatně vítán je každý, kdo v dobrém přichází (po komunikaci s jinými je však nutno setřást prach z klávesnice). K přesunu článků slouží tlačítko Přesunout, které naleznete v horním menu. V závislosti na tom, jaký vzhled používáte, tam může být např. Článek – Diskuse – Editovat – Historie – Přesunout – Sledovat. Někdy tam místo nápisu Přesunout je tlačítko s takovou šipkou v podobě trojúhelníku směřujícího dolů. Pokud byste si s něčím nevěděl rady, klidně opět napište. Každopádně nyní článek přesunu a odkazy opravím. Zdraví Fagnes (diskuse) 25. 4. 2012, 23:06 (UTC)

Děkuji za pomoc. No je vidět, že jsem na wikipedii stále ve stavu učně. Měl jsem ještě jeden podobný problém u jména Josef Gingel - správně má být Josef Ginzel, tak jsem se to pokusil opravit, uvidím jak to půjde. Kromě několika rozpracovaných článků o kněžských osobnostech, mám v současné době také systematizovaný seznam zemřelých kněží litoměřické diecéze od roku 1945 (který jsem zpracoval ze čtyř oficiálních katalogů). Zatím, ale nevím jaká forma seznamu by byla nejvhodnější - zda řadit podle příjmení nebo podle data úmrtí. O řadě z nich už samostatné články existují, řadu dalších osobností teprve objevuji. Pěkný den. Martin Davídek (diskuse) 26. 4. 2012, 07:35 (UTC)

Když dáte ten seznam do tabulky, seřaďte je třeba podle příjmení, řazení podle roku pak nabídne ta tabulka. Použijte class="wikitable sortable", viz Nápověda:Tabulky. --26. 4. 2012, 07:39 (UTC), Utar (diskuse)

Dobrý den,prosím, neměňte smysl sdělení poslední věty životopisu tím, že vyškrtnete katedrálu (vracím zpět). Kapitulní krypta není jedna. Podobně když napíšu "sufragán", je důležité, že tuto titulaturu nacházíme například ve světicích formulích na oltářních deskách a neúplně dochovaný nápis se pak snadněji luští. Wikipedie slouží jako příručka laikům, kteří to třeba nevědí. Děkuji, s pozdravem (Dobroš (diskuse) 14. 5. 2012, 11:09 (UTC)

Dobrý den, díky za ozvání, k Vašim jednotlivým námitkám uvádím:

1. V případě informace o kryptě jsem opravoval odkaz (místo odkazu na neexistující článek „Metropolitní kapitula“ má být odkaz na existující článek Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze), avšak nedopatřením, za které se omlouvám, tím současně vypadl údaj „v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě“, který byl nahrazen slovy „u sv. Víta v Praze“ (jako součást odkazu, protože jde o součást názvu kapituly). Pokud odkazujete na pražskou svatovítskou katedrálu, prosím uvažte, že článek o ní se nejmenuje „katedrála sv. Víta v Praze“, nýbrž katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Bylo by proto vhodné to ještě opravit.
2. Informaci o tom, že Jan Rudolf Špork byl sufragán, považuji za chybnou. V článku biskup se totiž uvádí, že sufragánní biskup (tj. sufragán) je „sídelní biskup diecéze náležející k církevní provincii, který je podřízen metropolitovi“. Jestliže tedy byl Jan Rudolf Špork pomocným biskupem pražským (což potvrzuje i tento zdroj), nemohl současně být sídelním biskupem (místním ordinářem) a tedy ani sufragánem. Také prosím vezměte v potaz, že podle pravidla Co Wikipedie není by články ... neměly vypadat jako ... příručky.

Hodně štěstí při dalším editování přeje Fagnes (diskuse) 16. 5. 2012, 00:18 (UTC)

Dobrý den, díky za spolupráci, opraveno a doplněno vše, včetně odkazu na www.catolic-hierarchy, přetrvává rozpor v datu narození. S pozdravem (Dobroš (diskuse) 19. 5. 2012, 08:37 (UTC)

Dobrý den, odkaz na pražskou katedrálu stále směřoval jinam, a tak jsem to opravil. Myslím, že článek by ještě nějaké úpravy potřeboval, například pokud jde o externí odkazy, a proto jsem rovněž přidal šablonu „upravit“. Pokud jde o datum (resp. rok) narození, setkal jsem se i s rokem 1694 (bez uvedení přesného data), takže je to dost nejasné. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2012, 16:09 (UTC)

Ahoj! Dík za doplnění! Jen k tomu přejmenování: název článku jsem udělal podle autoritního záznamu NK ČR. I Podlaha to v dodatcích Bibliografie české katolické literatury náboženské opravuje z Josefa na Josefa Václava. Je to myslím i praktičtější, v databázi jsou 4 Josefové Vojáčkové a jen jeden Josef Václav. Zdraví --Gampe (diskuse) 20. 5. 2012, 07:00 (UTC)

Dobrý den, jsem si vědom toho, že v databázi NK ČR je uveden pod jménem Josef Václav Vojáček. Jenomže jiný významný zdroj (Petera) ho zmiňuje pod jménem Josef Vojáček. To odpovídá běžné praxi, že první křestní jméno se spolu s příjmením užívá vždy, zatímco další křestní jména se užívají jen občas (např. Pavel Maria Josef Antonín Huyn se většinou označuje jen jako Pavel Huyn a Felix Maria Davídek se často označuje jen jako Felix Davídek). Řekl bych, že pouze velmi malá část známých osobností (např. Karel Jaromír Erben) bývá uváděna vždy jen s oběma křestními jmény. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2012, 16:05 (UTC)

Děkuji za korekci názvu z Cminda Sameba na Kostel Nejsvětější Trojice (Gergeti). Vaše varianta je patrně vhodnější i vzhledem k tomu, že gruzínský název na wikipedii je Gergetis samebis eklesia. Jen se mi nezdá ta závorka. Sám to opravovat nebudu, ale zvaže, zda nepoužít lépe Kostel Nejsvětější Trojice v Gergeti. I té gruzínské verzi by to lépe odpovídalo. Zdravím: Karel.

Dobrý den, uvádění rozlišovačů v závorce za vlastním názvem je zaužívanou praxí české Wikipedie. Další podrobnosti se můžete dočíst zde. Myslím, že v případě kostelů je užití tohoto pravidla velmi vhodné, protože se tím jednak vyloučí případná záměna názvu sídla s nějakým zaužívaným místním nebo obdobným rozlišením (např. kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce nebo kostel svatého Martina ve zdi), jednak odpadnou případné pochybnosti o správném skloňování názvu sídla (rozlišovač je v prvním pádě). Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2012, 15:58 (UTC)

Pánové (Wikipedista:Fagnes, Wikipedista:Marek Koudelka) nelíbí se mě, že bez souhlasu upravujete mou osobní stránku. I když jde jen o opravu linku, měli byste si vyžádat svolení nebo při nejmenším na úpravu upozornit. --Bohemianroots (diskuse) 4. 6. 2012, 18:23 (UTC)

Dobrý den, pakliže se cítíte dotčen, pak se Vám omlouvám. Co prosím navrhujete? Mám mnou provedené dvě editace revertovat? Do budoucna tedy počítám s tím, že kdyby snad nastal podobný případ, nejprve si vyžádám Vaše svolení. Za kolegu Marka Koudelku ovšem hovořit nemůžu. Hezký víkend přeje Fagnes (diskuse) 8. 6. 2012, 12:24 (UTC)

O revert mě nejde, jde skutečně jen o to, případný zásah do osobní stránky oznámit. Přej také hezký víkend. --Bohemianroots (diskuse) 8. 6. 2012, 21:43 (UTC)

Zdravím, chtěl bych se zeptat na jednu praktickou věc. Když aktualizujete sekci Nové články na portálu - jak to děláte, že Vám žádný neunikne - je na to nějaký technický fígl nebo jen sledujete všechny nové články, které jsou založeny? Ptám se, že bych chtěl podobně postupovat na portálu Architektura, tak abych třeba neobjevoval Ameriku. --Hadonos (diskuse) 17. 6. 2012, 10:10 (UTC)

Jen jako kolemjdoucí. Dříve fungovalo toto, ale dnes se mi to nechce načíst. Jen by byla potřeba si tam změnit tu kategorii. --Marek Koudelka (diskuse) 17. 6. 2012, 10:19 (UTC)

Dobrý den, asi Vás zklamu, Hadonoši, ale žádný technický fígl neznám, takže prostě jen procházím všechny nové články. Je to sice poměrně pracné, ale rutina to urychluje. Navíc velkou část odkazů přidají aktivnější kolegové (například Vy, takže touto cestou děkuji) ještě před tím, než se k tomu dokopu já. Pomůcku, kterou zmínil kolega Koudelka, neznám a nevyužívám; sice by to do určité míry pomohlo, ale křesťanství je poměrně široká oblast, takže by to znamenalo vyhledávat podle více různých kategorií, navíc leckdy není článek v příslušné kategorii vůbec zařazen a jsou i případy, že článek není kategorizován vůbec. Zdraví Fagnes (diskuse) 18. 6. 2012, 14:51 (UTC)

Děkuji za odpověď oběma. Ad Marek Koudelka - tuhle pomůcku znám, ale říkal jsem si, jestli není něco lepšího. Není :-) Ještě jednou díky a jdu doplnit dalšího arcibiskupa. --Hadonos (diskuse) 19. 6. 2012, 14:30 (UTC)

Jak jsem kdysi slíbil v diskusi, načrtnul jsem články kostel svatého Martina (Rosice), Římskokatolická farnost Rosice u Brna a pahýl nebo spíš rozcestník Děkanát Rosice. Snad najdu čas se tomu více věnovat a napsat alespoň o jednotlivých farnostech děkanátu více informací. S pozdravem --Dendrofil (diskuse) 18. 6. 2012, 17:34 (UTC)

Dobrý den, děkuji za Vaši zprávu a samozřejmě i za články. Odkazy na ně byly po jejich vzniku zařazeny mezi nové články portálu Křesťanství, odkud se odkaz odstraňuje vždy nejdříve po týdnu. Mimochodem, nevěděl byste, kterému ze svatých Martinů (nejspíše tedy sv. Martinovi z Tours) je rosický kostel zasvěcen? A pokud byste věděl i o nějakém zdroji tuto informaci obsahující, tím lépe. Zdraví Fagnes (diskuse) 24. 6. 2012, 02:14 (UTC)

Ahoj mohl pomoci opravit tento článek týkající se Tenerife: María de León Bello y Delgado.--79.155.74.44 26. 6. 2012, 19:40 (UTC)

První úpravy již byly provedeny, takže na smazání kvůli nedostatečnému překladu do češtiny to již není. Ale chtělo by to ještě upravit. Fagnes (diskuse) 10. 7. 2012, 07:55 (UTC)

Zdravím, chci se domluvit na (spolu)práci v seznamu zemřelých kardinálů. Přes prázdniny bych se pokusil postupně "zamodřovat" jednotlivá jména od těch nejmladších směrem do minulosti, doufám, že se vyhnu editačnímu konfliktu :) --OISV (diskuse) 4. 7. 2012, 21:52 (UTC)

Dobrý den, snad mi nebudete mít za zlé, když se k zakládání článků o kardinálech nepřipojím. Svou činnost zde jsem značně utlumil a navíc bych to stejně ani nestíhal s ohledem na mé další aktivity. Pokud jde o seznam zemřelých kardinálů, vůbec si nemusíte dělat starosti, odkazy hlídám a doplňuji. Založit články o všech kardinálech nevidím jako reálné, o některých (zejména ze starší doby) není dost údajů ani na pahýl. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 10. 7. 2012, 07:34 (UTC)

Díky za opravy u založených hesel, budu se snažit dodržovat úzus, aby nebylo třeba dalších zásahů :). Snad se mi do konce roku podaří zamodřit aspoň současné kardinály-volitele.--OISV (diskuse) 8. 8. 2012, 12:26 (UTC)

Dobrý den, tak jsem po dlouhé době vyslyšel Váš impuls k práci na portálu křesťanství (po více než roce). Chtěl jsem sjednotit některá parametry ohledně kostelů a narážím na poměrně málo založených souvisejících článků. V tuto chvíli jsem narazil na vikariáty v královehradecké diecézi. Názevy vikariátů a děkanátů jsou uváděny nejednotně. Mělo by se používat primárně Vikariát Jilemnice, nebo jilemnický vikariát. Na oficiálních stránkách diecéze je uveden první název, ale v navboxu je uveden druhý název. Poměrně divně na mě působí potom přepis Vikariát Rychnov nad Kněžnou na Rychnovský vikariát nad Kněžnou. Čerpal jsem z Šablona:Vikariáty královéhradecké diecéze Děkuji za pomoc ---kloin- (diskuse) 18. 7. 2012, 05:59 (UTC)

Dobrý den, tato problematika byla již řešena v této krátké diskusi, podle mého názoru od té doby nedošlo k žádné změně (alespoň z mé strany). Pokud jde o odkaz ze šablony Vikariáty královéhradecké diecéze na článek Rychnovský vikariát nad Kněžnou, vzniklo to mojí chybou, za kterou se tímto omlouvám, už jsem to opravil. Malý počet založených souvisejících článků je daný stavem vývoje Wikipedie, bylo to horší a bude to lepší, (téměř) každý den vznikají nové články. Vaše pomoc při zakládání nových článků je určitě vítána stejně jako doplňování a aktualizace článků stávajících. Díky za ozvání Fagnes (diskuse) 20. 7. 2012, 08:11 (UTC)

Děkuji, budu tedy dle doporučení pojmenovávat takto: Tam kde už existuje navbox, vezmu názvy vikariátů (děkanátů) z něho, tam kde nebyl, doplnil jsem názvy do navboxu dle stránek příslušné diecéze viz Šablona:Vikariáty Diecéze plzeňské Šablona:Vikariáty Arcidiecéze pražské. Pokud by se vám uvedené dvě šablony zdály špatně, prosím o informaci, ať dále používám správně. Ještě bych se chtěl zeptat, zda projekt mohu konzultovat s Vámi, či někde jinde. děkuji ---kloin- (diskuse) 20. 7. 2012, 10:48 (UTC)

Dobrý den, tak jsem si vzpomněl a zeptal jsem se. Původní pravidla nařizovala užívání spojovníků u všech jmen bez výjimky. Od roku 1999 však ve francouzštině platí nová pravidla, kdy je toto používání již nepovinné a tedy výskyt spojovníku kolísá (správně je tedy dnes Jean-Paul i Jean Paul). Ovšem v případech, kdy dochází ke spojování dvou podstatných jmen nebo sloves (kompozita) je spojovník i nadále povinný (rendez-vous, rez-de-chaussée apod.). Dále je povinný u pomístních jmen, tedy města, pohoří, ulice, náměstí. Snad toto krátké vysvětlení stačí. --Hadonos (diskuse) 18. 7. 2012, 18:35 (UTC)

Dobrý den, tak se nám to vyjasnilo, díky za zprávu. Lze tedy říci, že pokud se vyskytují obě varianty (tj. se spojovníky i bez nich), tak nic nezkazím, pokud tam ty spojovníky napíšu. Nevím, jak je to v případě jmen složených z více než dvou jmen, ale pokud je mi známo, v jazykovědné literatuře se zmiňuje francouzská zvláštnost zdvojených jmen jako Jean-Paul nebo Jean-Pierre s tím, že se nejedná o dvě jména, ale právě o jméno zdvojené. Ještě jednou díky a mnoho zdaru Fagnes (diskuse) 20. 7. 2012, 08:40 (UTC)

zdravím, rozšíření článku v pohodě, jen nevidím zdroj k té informaci, že počátkem 90. let byl ředitelem ÚP ve Žďáru. --Davcza (diskuse) 20. 7. 2012, 09:49 (UTC)

Dobrý den, já také žádný zdroj, který by splňoval zdejší náležitosti, nemám. Chcete-li, můžete tam vložit šablonu Doplňte zdroj. Případně se můžete rozjet do Žďáru nad Sázavou a strávit horké dny v chladném prostředí tamního okresního archivu, kde by se třeba nějaký odpovídající zdroj dal nalézt. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 20. 7. 2012, 09:54 (UTC)

Já Vás považuji za seriózního, neanonymního wikipedistu, takže nemám obavu, že byste si to vymyslel. Tu šablonu tam pro forma dám, ale chápu to správně, že o jeho angažmá v ÚP víte z vlastních regionálních vzpomínek? --Davcza (diskuse) 20. 7. 2012, 09:55 (UTC)

Z prstu jsem si to samozřejmě nevycucal, ale dva na sobě nezávislé zdroje, které tuto informaci potvrzují, nemají charakter zdroje ve smyslu Wikipedie. Třeba někdo jiný nějaký takový zdroj dohledá. Ať se daří Fagnes (diskuse) 20. 7. 2012, 09:58 (UTC)

S dovolením se vmísím. Podle mých regionálních vzpomínek se skutečně někdy v té době stal místní farář ČCE ředitelem Úřadu práce, ale jméno Jan Svoboda mi není povědomé. Nemohlo jít o jinou osobu? --Uacs451 (diskuse) 20. 7. 2012, 10:01 (UTC)

Dobrý den i Vám, klidně se vmiste. Moje informace říkají, že Jan Svoboda, farář ČCE v Sázavě, spoluzakladatel a mluvčí OF ve Žďáru nad Sázavou, poslanec OF za okres Žďár nad Sázavou a ředitel úřadu práce ve Žďáru nad Sázavou jsou jedna a tatáž osoba. Přičemž tím ředitelem byl od založení úřadu v roce 1990 do roku 1992. Ale víc s tím nejsem schopen pohnout, zejména ne v tuto chvíli. Fagnes (diskuse) 20. 7. 2012, 10:08 (UTC)

Vmísím se též :). Ředitelem Úřadu práce ve Žďáru nad Sázavou v 90. letech (nevím už přesně od kdy) a řadu let poté (http://www.urad-prace.org/zdar-nad-sazavou/ ) byl ThDr. Václav Pavlosek, t. č. starokatolický farář ve Havlíčkově Brodě (http://www.starokatolici.cz/author/pavlosek). Nejde tedy o záměnu osob?--OISV (diskuse) 20. 7. 2012, 10:35 (UTC)

Napsal jsem mail na ÚP ve Žďáru jestli si tam nějaký pamětník nevybavuje osobu bývalého ředitele. Snad se dozvíme víc, --Davcza (diskuse) 20. 7. 2012, 11:25 (UTC)

Dobrý den, skutečně si nemyslím, že jde o záměnu osob. Jan Svoboda byl ředitelem do roku 1992 a pak už ne; jeho další osud neznám. ThDr. Václav Pavlosek byl dle tohoto zdroje ředitelem žďárského úřadu práce ještě počátkem roku 2011. Víc o tom nevím. Ani netuším, proč jsou řediteli onoho úřadu tak často zrovna duchovní :) Fagnes (diskuse) 22. 7. 2012, 20:43 (UTC)

Tak ze Žďáru napsali i poslali sken dobového článku. Jan Svoboda byl skutečně on, kdo šéfoval ÚP + jsou tam zajímavé informace o jeho životě, --Davcza (diskuse) 26. 7. 2012, 18:51 (UTC)

Dobrý den, jste dobrý detektiv, jak vidím. Poté, co jsem si přečetl Vámi doplněné údaje, jsem ještě zjistil, že v telefonním seznamu figuruje jistá Alice Svobodová s adresou Kadov 21. Spoluvlastníky toho domu jsou Alice Svobodová, Samuel Svoboda, Šimon Svoboda a Štěpán Svoboda. Jistá Alice Svobodová z Kadova 21, jejíž e-mailová adresa je liza66@seznam.cz, se podle tohoto zdroje angažuje v evangelické církvi, stejně jako Alice Svobodová z Kadova 21 (dle tohoto zdroje). Lze tedy shrnout, že manželka Jana Svobody se nejspíš narodila v roce 1966 a měli spolu děti Alici, Samuela, Šimona a Štěpána. Podle živnostenského rejstříku podnikal jistý Mgr. Jan Svoboda z Kadova 21, narozený 14. 5. 1962, v oboru Maloobchodní prodej pohonných hmot, prodej součástek a příslušenství k motorovým vozidlům, prodej potravin a nápojů s provozovnou v Jimramově, což je asi 10 kilometrů východně od Kadova, a to až do 7. 9. 1994. Odhadoval bych to na benzínku v Jimramově, tu nyní provozuje společnost CALIBRA PLUS, zapsaná do obchodního rejstříku v lednu 1994. Tentýž Mgr. Jan Svoboda pak podnikal v oboru Vedení účetnictví pro podnikatele od 16. 4. 1998 do 1. 8. 1998, takže je možné, že právě 1. 8. 1998 zemřel (resp. určitě nezemřel dříve). Pokud by byl k dispozici oficiální výpis z katastru nemovitostí k tomu domu, dalo by se z toho podle nabývacího titulu nejspíš ověřit, v kterém roce zemřel. Možná byste mohl taky napsat, o jakou tragickou smrt se jednalo, pokud to ovšem víte. Zdraví Fagnes (diskuse) 28. 7. 2012, 12:31 (UTC)

Dobrý den, pane Fágnes, mohl byste prosím doplnit zdroj k tomu Kochemovi? Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 22. 7. 2012, 15:15 (UTC)

Dobrý den, už si sice vůbec nevzpomínám, kde jsem dotyčnou informaci sehnal, nicméně zapátral jsem a našel několik zdrojů, které jsou myslím pro zdrojování dotyčné informace dostačující. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 7. 2012, 20:40 (UTC)

Není nic jednoduššího, než tam dát ten pořádný odkaz rovnou, když si později už nevzpomenete, např. já to tak dělám. Tak bychom měli (?) silný ref a ne různé pochybné weby jako teď – škoda! --Jiří Janíček (diskuse) 25. 7. 2012, 19:21 (UTC)

Zdravím. Pro jmenný prostor souborů je v rámci české Wikipedie funkční jak české, tak anglické označení, avšak pouze anglické označení je plně kompatibilní s projektem Commons (kde jsou obrázky reálně uloženy) a s ostatními projekty Wikimedia (do kterých běžně bývá z české verze článku odkaz na soubor přenášen). To je důvod, proč někteří uživatelé preferují prefix "File:". Chápu, že se dají najít i nějaké důvody, proč preferovat české označení "Soubor:", avšak domnívám se, že tento rozdíl patří mezi takové, kde je vhodné vyhnout se kontroverzím a zbytečným editacím a je lépe respektovat tu možnost, kterou zvolí zakladatel článku - leda snad s výjimkou případů, kdy je prefix v rámci článku užíván nejednotně a je vhodné ho na jednu z možností sjednotit. --ŠJů (diskuse) 23. 7. 2012, 16:30 (UTC)

Děkuji za váš přízpěvek v mé diskusi. Jsem tu zatím nový a byl to můj první a ne poslední přízpěvěk, tak ještě nevím, jak to tu chodí. Budu se snažit se do toho co nejdříve dostat. Mám takovou otázku, je možné sem psát i to co píši na internetové stránky skloart.cz, kteréž to zpravuji? Jestliže je to mé dílo, tak by v tom snad neměl býti problém? Co si o tom myslíte? V blízké budoucnosti budu stránky, které zpravuji ještě aktualizovat a též i tyto na wikipedii a vytvářet nové. Předem děkuji za odpověď. Erarian (diskuse) 30. 7. 2012, 08:15 (UTC)

Dobrý den, pořád přemýšlím, co Vám odepsat. Prosím, přečtěte si nejprve toto a toto. Nebude-li Vám něco jasné, klidně napište znovu. Jenom upozorňuji, že je třeba dbát na to, aby se obsah článku věnoval jen tématu a příliš od něj neodbočoval a aby článek byl napsaný encyklopedickým stylem. Je jistě možné, aby existoval i samostatný článek o Vámi zmiňovaném občanském sdružení, avšak jedině za předpokladu, že takové sdružení je encyklopedicky významné, což se většinou posuzuje podle kritéria existence dvou nezávislých netriviálních věrohodných zdrojů. Pokud jde o samotný libyňský kostel, držím Vám palce, ať se obnova podaří. Já osobně bych považoval za nejlepší, pokud by se podařilo kostel znovu vysvětit a vrátit mu i (občasnou) liturgickou funkci, která určitě nemusí být v rozporu se záměrem prohlídek vitráží turisty. Libyně spadá pod farnost Vidhostice, kterou excurrendo spravuje Josef Hurt z Kryr. Možná by bylo dobré se s ním spojit, případně kontaktovat jeho kolegu Martina Davídka z téže diecéze. I když by nejspíš nebylo možné touto cestou získat finanční podporu, ani jiná podpora (morální, možnost konzultace s diecézními odborníky na památky apod.) by myslím nebyla k zahození. Zdraví Fagnes (diskuse) 31. 7. 2012, 14:48 (UTC)

Dobrý den, rád bych upozornil na můj příspěvek v diskusi k portálu Křesťanství. Děkuji ---kloin- (diskuse) 31. 7. 2012, 14:52 (UTC)

Dobrý den, rád bych v nejbližší době zveřejnil článek o tzv.: suchdolských zjeveních (na Náchodsku) a mám i starou fotografii tehdejšího biskupa královéhradeckého - Eduarda Brynycha (přímo od archiváře biskupství s jeho vědomím, že to je na Wikipedii) a rád bych se zeptal, zda je možné takto starou fotografii (z konce 19. století) použít, resp. pokud to jde, jak se má úvést v načtení fota, že to není moje dílo, ale že mám povolení. Dále vlastní článek o výše uvedeném tématu jsem již zveřejnil na dalších webech. Nevadí to prosím ? Díky --Jan Jankovič (diskuse) 6. 8. 2012, 08:47 (UTC)

Dobrý den, já nejspíš nejsem ta správná osoba na poskytování rad. Myslím, že by bylo nejlepší si nejdřív přečíst toto a toto. Řekl bych, že autorská práva trvají 70 let od smrti autora. Jestliže není autor přes veškerou snahu znám, snad by se dalo vycházet z toho, že autorská práva trvají 70 let od prvního použití či zveřejnění. Každopádně je však při nahrávání fotografie vhodné uvést všechny známé informace o autorovi, době vzniku fotografie i o způsobu jejího získání. Mám dojem, že při nahrávání se zaškrtává, zda jste či nejste autorem, a pokud se zaškrtne, že nejste autorem, nabídnou se další možnosti, z nichž příslušnou vyberete. Pokud jde o vložení textu, který již byl někde zveřejněn, je v zásadě možné ho vložit (budete-li souhlasit s jeho použitím, úpravami atd.). Myslím, že správci a další aktivní jedinci procházejí nové články a zjišťují, zda text není odněkud zkopírován. Pokud ano (resp. je zde podezření, že ano), tak ho označí jako copyvio a zprávu o tom Vám dají do Vaší diskuse. Jestliže tedy více, že text, jehož jste autorem, už je někde zveřejněn, doporučuji v diskusi k zakládanému článku tuto skutečnost uvést a současně zaslat předepsané prohlášení na e-mail OTRS. Tím ovšem nevyloučíte, že článek někdo označí jako copyvio, nicméně pokud by se tak stalo, tak nevěšte hlavu a vyčkejte, protože žádosti na OTRS jsou prý vyřizovány tak do týdne. Zdraví Fagnes (diskuse) 13. 8. 2012, 08:31 (UTC)

Děkuji Vám za odpověď, doufám, že vše dopadne v pohodě. S pozdravem --Jan Jankovič (diskuse) 13. 8. 2012, 08:40 (UTC)

Děkuji za přesměrování článku, dává to smysl, protože v době stavby, nebyla Zbraslav částí Prahy. Při založení článku jsem jen chtěla dodržet formu (viz Husův sbor - Wikipedie) a s přesměrováním nemám ještě zkušenosti. Zdraví srdečně --Janet11 (diskuse) 9. 8. 2012, 11:14 (UTC)

Omlouvám se, ale je to trochu zbytečná poznámka. S názvy manších vesnic v Lužici je to problém. České akvivalenty většinou nemají (vlastně jenom ty, které se užívají velmi často). Nejspíše jenom Ralbice a snad i Pančice-Kukov. Pak jsou již jen názvy srbské a německé. Oba názvy jsou ve vymezené oblasti z hlediska práva (saský ústavní zákon) rovnocenné. Na mapách jsou častěji hlavně německé názvy, nicméně jde o oblast s převahou lužickosrbského obyvatelstva, proto jsem, pokud to bylo na místě dal přednost srbskému jménu. Mohu vás ujistit, že jsem vše důkladně zvážil ve více ohledech a uzavírám, že české, skutečně zažité názvy s výjimkou Budyšína a Ralbic (to závisí na frekvenci užití) nejsou. Vemte prosím v úvahu, že jde ze zákona o dvoujazyčnou oblast a české názvy se neužívají nebo užívají jen soukromně naprosto omezeným počtem mluvčích. Jinak se používají názvy srbské, skloňované česky. Opírám se o hojnou literaturu, která ale není vždy jednotná. S přáním pěkného dne Jan Sapák (diskuse) 13. 8. 2012, 09:06 (UTC).

Dobrý den, z mé strany to byla pouze informace, já už k tomu nejsem schopen uvést nic dalšího, co by někomu nebo něčemu pomohlo. Na tuto problematiku jsem upozornil Pod lípou. Zdraví Fagnes (diskuse) 13. 8. 2012, 09:16 (UTC)

Všiml jsem si, že byl založen tento článek. Jeho jméno je zavádějící, protože "klášterů řádu sv. Voršily" je mnoho, ale Vy budete mít možná lepší přehled o stávající situaci a jak nejlépe článek přejmenovat. S (velmi chvályhodným) houfným zakládáním článků o kulturních památkách podle probíhajícího projektu budou asi podobné situace častější. S pozdravem --RPekař (diskuse) 17. 9. 2012, 08:51 (UTC)

Dobrý den, já bohužel moc přehled nemám, ale jsem si vědom toho, že v oblasti názvů článků o klášterech panuje značná roztříštěnost. Byla určitá snaha to řešit v diskusi k portálu Křesťanství, ale bez nějakého jednoznačného závěru. Bude tedy třeba to ještě promyslet a po přijetí nějaké rozumné koncepce realizovat. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 25. 9. 2012, 06:17 (UTC)

Dobrý den, prosím, nepřesouvejte články se vztahem k památkám v Praze 10. A když už, nemazejte prosím původní článek a ponechte na místě přesměrování. Články jsou propojené na základě spolupráce Prahy 10 a Wikipedie s QR kódem na budově a smazáním přesměrování způsobíte nefunkčnost kódu. Děkuji.Slimejs (diskuse) 17. 9. 2012, 15:50 (UTC)

Dobrý den, máte na mysli nějaký konkrétní článek? Ostatně já nemůžu žádný článek smazat, protože nejsem správce, můžu maximálně navrhnout článek ke smazání. V případě, že je nějaký článek navržen ke smazání a Vy s tím nesouhlasíte, můžete samozřejmě šablonu odstranit při současném objasnění důvodů proti smazání v diskusi k dotyčnému článku. Zdraví Fagnes (diskuse) 25. 9. 2012, 06:06 (UTC)

Ahoj, kdybys měl čas, podívej se, prosím, někdy v následujícím týdnu na Druhý vatikánský koncil. V rámci 50. výročí bude článkem týdne. Díky --23. 9. 2012, 21:18 (UTC), Utar (diskuse)

Dobrý den, díval jsem se letmo na ten článek a dělá to na mě dojem, že je poměrně dlouhý na to, aby musel být nutně rozšiřován, a nenarazil jsem ani na nic, o čem bych věděl, že je špatně. Je sice možné, že úvodní věty by třeba šly formulovat i jinak, ale to může být jen otázkou toho, že různí lidé můžou za nejpodstatnější považovat různé věci; taky bych řekl, že některé věci můžou být jaksi automaticky spojovány s koncilem, ačkoliv tomu tak třeba v plné míře není. V zásadě lze tedy říci, že v obsahu tohoto článku nespatřuju zásadnější problém. Jestli je něco, na co by bylo potřeba se v článku konkrétně zaměřit, tak mi o tom prosím napište. Závěrem děkuji, že výročí nebylo zapomenuto a že bude článek zařazen jako článek týdne. Zdraví Fagnes (diskuse) 25. 9. 2012, 06:00 (UTC)

Není zač. Jen jsem rád, když se na Články týdne v přípravě předem podívají wikipedisté z oboru. Díky --25. 9. 2012, 07:49 (UTC), Utar (diskuse)

ahoj, Dobrý den, mohu pomoci opravit tento článek díky; Pán Protivenstvích, Královská svatyně Cristo de La Laguna.--79.155.75.24 29. 9. 2012, 11:31 (UTC)

Good day, I would try to modify the article Pán Protivenstvích. But I don't know the sence of the title "Señor de las Tribulaciones". What does it mean? Has a word "tribulaciones" the same sense like "sufrimiento", "tormento" or "atribulación"? Does it mean "Tribulaciones de Jésus" according to 2Corintios 1:5 or 1P 1:11? And what is the sense of phrase? Does it mean "The Lord, ruler of hardship", or "The Lord, who is suffering"? Yours sincerely Fagnes (diskuse) 29. 9. 2012, 16:22 (UTC)

Ad Královská svatyně Cristo de La Laguna: Which is Advocación of this church? Which status has this church (cathedral, basilica minor, parish church)? Yours sincerely Fagnes (diskuse) 29. 9. 2012, 16:37 (UTC)

Señor de las Triculaciones: representa el sufrimiento que cristo padecio antes de ser crucificado. "Lord sufrimiento"

Královská svatyně Cristo de La Laguna: Royal Sanctuary. La advocacion es el "Cristo de La Laguna" que significa "Cristo de la ciudad de San Cristóbal de La Laguna", del mismo modo que Pražské Jezulátko, significa Niño Jesus de Praga.

muchas gracias por su ayuda.

V angličtině je: "Lord of Tribulations".--79.158.243.16 4. 10. 2012, 15:08 (UTC)

Dobrý den, ráda bych se zeptala na Projekt Kostely. Zajímalo by mě, zda je cílem projektu mít (aspoň krátký) článek o KAŽDÉM kostele (např. aby se pak daly kategorizovat podle diecézí, zasvěcení atd.). Ptám se kvůli případům, kdy je kostel např. v malé vesnici, o níž není krom kostela téměř co napsat. Dalším případem může být Zvonková - z vesnice zbyl de facto jen kostel. Vidíte v těchto případech jako smysluplné zakládat nový článek o kostele, byť se v něm budou opakovat dvě třetiny z článku o vesnici? Zdravím, --Ivannah (diskuse) 11. 10. 2012, 08:24 (UTC)

Dobrý den, podle mého názoru nejsou cíle tohoto miniprojektu takto explicitně určeny. Bylo by samozřejmě ideální mít článek o každém kostele, na druhou stranu je však třeba si uvědomit, že bývaly doby, kdy nebyly články ani o všech městech a vesnicích v České republice (a i nyní myslím některé vesnice ještě nemají vlastní článek). Každopádně zde platí obecná pravidla, podle nichž by zde například neměl existovat článek příliš krátký (subpahýl). Už opakovaně jsem se setkal s tím, že článek o nějakém městě či vesnici obsahuje i kapitolu o tamním kostele, ale myslím, že výhledově by bylo dobré takové informace vyčlenit do samostatného článku, už i proto, že postupně by měly informace o kostele spíše přibývat (než ubývat). Leckdy se to řeší tak (což považuji za vhodné), že o kostele se udělá krátká zmínka v článku o vesnici s odkazem na podrobnější informace v samostatném článku. Pokud jde o Zvonkovou, myslím si, že i zde by šlo toto řešení použít, přičemž v článku o vesnici by klidně mohly být o kostele jen třeba dvě věty, vyčleněním do samostatného článku by nedošlo ke ztrátě informací. Každopádně článek Zvonková je obecně o vesnici (i když obsahuje i nikoliv jen nepodstatnou část věnovanou i kostelu), a proto se prosím nezlobte, že odkaz na něj vyřadím z nových článků portálu Křesťanství. Děkuji a přeji hezký den Fagnes (diskuse) 13. 10. 2012, 06:49 (UTC)

Dobré ráno, Fagnesi, mohl bych Tě poprosit o kontrolu článků připravovaných v rámci tohoto projektu? Je to prozatím seznam článků navržených učitelem a rád bych, aby s přesouváním na korektní název nemusela být pokud možno zatěžována komunita. Máš přehled ve správném pojmenovávání kostelů, mohl by jsi to tam prosím (pokud možno pregnantně) opravit? Byl bych Ti velmi zavázán. --Vojtech.dostal (diskuse) 20. 10. 2012, 09:13 (UTC)

Dobrý den, děkuji za důvěru, právě jsem upravil seznam Santini v kontextu doby. Myslím, že ve své podstatě jde převážně o menší úpravy. Trochu spletitá je situace s bývalým cisterciáckým klášterem ve Žďáru nad Sázavou. Tamní situaci neznám, ale snad se mi podařilo dohledat správně, že Lyra byl hospodářský dvůr (uváděno také jako zemědělský dvůr), který nebyl součástí areálu kláštera (nachází se západně od Santiniho ulice, zatímco samotný klášter východně od ní), a že bývalá prelatura kláštera (nikoliv kostela!) byla po roce 1784 přeměněna na zámek. Barokní konírny (resp. jízdárna) byly zbudovány v roce 1727 a myslím, že se nacházejí v areálu kláštera (popřípadě těsně vedle), přestože nesloužily cisterciákům, nýbrž šlechtické akademii pro vědy a jezdecké umění. Fagnes (diskuse) 23. 10. 2012, 00:51 (UTC)

Děkuji za úpravu rozcestníku atd. všech „Josefů Dobiášů“, trochu jsem v tom tápal, asi budu „věčný student“. Doufám, že jsem Vás nenaštval tím sáhodlouhým rozborem problematiky řecko a římsko katolické církve, u nás je to v obecném povědomí historickým vývojem dost zkreslené. Dnes bych měl určitý nápad a sice, vytvořit: Kategorie:Kanovníci českobudějovické kapituly - to myslím musejí dělat správcové. Patřily by do ní již nyní na wikipedii existující články: Josef Novák (kněz), Antonín Skočdopole, Josef Brenner, František Kroiher, Jan Cais, Antonín Bořek-Dohalský, Jaroslav Kadlec, Václav Dvořák (kněz), František Hobizal, Pavel Posád, Adolf Pintíř, Václav Habart a Karel Skalický, viz Katedrální kapitula u sv. Mikuláše České Budějovice. Můžete v této věci nějak pomoci? S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 23. 10. 2012, 07:55 (UTC)

Dobrý den, zakládání kategorií není vyhrazeno správcům, nicméně si myslím, že se nemusíte znepokojovat, tohle vždycky může někdo doladit. Kategorii jsem právě založil a vložil do ní uváděné články. Budete-li něco potřebovat, klidně se mi ozvěte. Pokud jde o problematiku řeckokatolické církve a podobná témata, snažím se to vstřebat, ale občas mám problém „to trochu pochopiti“. Na druhou stranu chápu, že vysvětlit jednoduše věci, které mají spoustu souvislostí, nemusí být vždy jednoduché. Jestli jste si někdy zkusil, jaké to je něco někomu vysvětlovat jakoby z pozice učitele, možná jste zjistil, že si člověk vědomosti pořádně osvojí až tehdy, pokud je dokáže stručně a srozumitelně vysvětlit jinému. Je sice pravda, že různí lidé mohou mít na různé věci (obsahového i formálního charakteru) různé názory, mohu Vás však ujistit, že na Vás určitě nejsem naštvaný. Mé zdejší aktivity, které jsem před časem značně omezil, nyní leckdy ani v té omezené míře nestíhám, takže ani nemusím být schopen zareagovat dostatečně včas. Při této příležitosti bych rád ještě uvedl, že občas narazím na některé pojmy, o nichž zde není článek a k němuž zřejmě neexistují snadno dosažitelné spolehlivé zdroje, takže je dost dobře možné, že Vás začnu těmito tématy zásobovat. Prozatím si vzpomínám na dvě témata, o nichž pravděpodobně něco víte: graduál (zde si nejsem stoprocentně jistý, jaké jsou rozdíly oproti kancionálu) a výpomocný duchovní. Kdybyste o tom dokázal napsat nějaký článeček, klidně jen velmi stručný, bych bych velice rád. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 25. 10. 2012, 09:42 (UTC)

Výpomocný duchovní i Graduál v základní stavu - hotovo. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 26. 10. 2012, 21:16 (UTC)

Dobrý den, díky za vytvořené články, časem třeba ještě nějaké zajímavé chybějící téma vymyslím. Zdraví Fagnes (diskuse) 14. 11. 2012, 03:54 (UTC)

Dobrý den,

rád bych vytvořil článek o setkáních lidí pracujících v oblasti vedení křesťanských seniorských společenství na wikipedii. Osobně jsem člověk, který tyto akce tvoří. Máme internetové stránky, kde jsou moje fotografie (kolikráte jsem již některé z nich uvolnil pro wikipedii) a články vztahující se k této aktivitě. Ale k jádru věci - moje otázka zní, zda je možné tyto stránky brát jako zdroj informaci (referenční zdroj) k článku, který bych chtěl o těchto pravidelných setkáních napsat. A jak je to s fotografiemi? Nemohl by s tím vzniknout nějaký problém...když některé budou i na webu, který budu odkazovat v referencích...? Prosím o reakci. S pozdravem --Jan Jankovič (diskuse) 31. 10. 2012, 11:44 (UTC)

Dobrý den, předně se omlouvám za opožděnou reakci. Problematika, na kterou se ptáte, má více rovin. V první řadě je třeba si rozmyslet, jaký by měl být název článku, což může být problém v případech, kdy označení tématu není zcela ustálené; přitom by se mělo jednat o očekávaný název. Zjednodušeně řečeno lze říci, že článek má právo na existenci, pokud významnost tématu, o němž pojednává, lze doložit alespoň dvěma nezávislými netriviálními věrohodnými zdroji. Za nezávislý zdroj přitom typicky nelze označit oficiální stránky, protože ty mají k předmětu článku přímý vztah. Pokud je mi známo, není nijak předepsáno, v jaké podobě se tyto zdroje dokládající významnost mají v článku objevit (např. reference, externí odkaz, literatura apod.). Další věcí jsou jednotlivá tvrzení uvedená v článku; ta v některých případech musí anebo by měla být zdrojována formou reference (o které případy se jedná, je uvedeno zde). Není na závadu, pokud je jednotlivé tvrzení zdrojováno oficiálními stránkami, resp. nějakou jejich podstránkou (takovou referenci však nelze použít pro doložení významnosti tématu článku). Pokud jde o fotografie, tam je rozhodující, aby byla dostatečně ošetřena autorská práva. Jestliže jste autorem určité fotografie, nemělo by nic bránit tomu, abyste ji nahrál na Commons. Není důležité, jestli se taková fotografie již nachází na nějakých stránkách, ani zda se jedná o oficiální stránky. Pokud se však nahrávaná fotografie již na nějakých stránkách nachází, asi by neškodilo na tuto skutečnost při jejím nahrávání na Commons upozornit (např. v poznámce nebo nějaké kolonce obdobného charakteru), aby se pokud možno předešlo podezření, že jste fotografii z té stránky zkopíroval. Budete-li mít ještě nějaké dotazy, klidně se ozvěte, jen nemohu garantovat, že odpovím v krátké lhůtě. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 14. 11. 2012, 02:43 (UTC)

Dobrý den, podívejte se prosím na disk. stránku ke Kostel svatého Archanděla Michaela (Doupovské hory). Jsem pro zachování stávajícího - reálného - názvu, pokud chcete upravit rozlišovač, nechala bych Špičák, Doupovské hory. Více v diskusi. Jsem-li autorkou stránky a chcete na ní dělat zásadní změny jako je přesun na jiný název, prosím vás, abyste to se mnou nejdříve probral v diskusi, které se v žádném případě nebráním. Zdravím vás, --Ivannah (diskuse) 14. 11. 2012, 09:49 (UTC)

Dobrý den ještě jednou, dívala jsem se teď na města, v nichž jsem našla pomocí vyhledavače kostely A.M., i na jiných zdrojích, máte pravdu, že často jsou uváděny oba názvy... Jsem ráda, že článek o kostele v Doupově Vám tu chyběl... Co Vám ještě chybí? :-)... --Ivannah (diskuse) 30. 11. 2012, 16:05 (UTC)

Dobrý den, díky za Vaši zprávu. Nerozumím však úplně přesně Vaší závěrečné otázce. Chcete-li tip na téma k založení nového článku, takových je určitě spousta. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 23. 12. 2012, 12:00 (UTC)

Zdravím a reaguji na uvedené návrhy: Údaje ze závorky jsem kopíroval právě ze seznamu žijících kardinálů, nemám problém je vypustit. Řazení osob preferuji samozřejmě abecední, současný stav vyplývá z toho, že jsem vycházel ze seznamu na pl wiki (kde jsou kardinálové seřazeni podle pořadí jmenování na dané konzistoři) a nechtěl jsem někoho přehlédnout - upravím následně. Rozlišení podle věku - přeformuluji, úroveň nadpisů zvýším (už provedeno). Co se týká číslování, je přehlednější. Postupně chci zamodřit všechny žijící kardinály, v případě nejasností v uvádění jmen a příjmení (odlišné údaje TS ČBK a RaVa) se nebráním opravám, zatím se snažím dodržovat již uvedené formulce.--OISV (diskuse) 30. 11. 2012, 08:52 (UTC)

Seznam u B16 je už skoro hotový, mrkněte na to, zda je to OK, pomalu se pouštím do seznamu JP2, tam to bude trvat déle :). Díky předem za úpravy--OISV (diskuse) 7. 12. 2012, 20:22 (UTC)

Dobrý den, vedu to v patrnosti, resp. v zásobníku věcí, jimž bych měl věnovat pozornost. Díky za rozšiřování obsahu, já to teď nezvládám. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 12. 2012, 12:01 (UTC)

Vážený pane kolego, to, že Vy nevíte, jak se vyslovuje Chartres ponechám stranou. Žádám Vás ale, abyste konečně přestal provádět neopodstatněné změny (viz. Marie z Lusignanu), které Vám byly opakovaně vyčítány, viz. tady a tady a nevyráběl v článcích volné řádky za nadpisy a infoboxy. Řiďte se, prosím, doporučeními wikipedie a nedělejte si, co uznáte sám za vhodné.--Meluzína (diskuse) 30. 1. 2013, 16:34 (UTC)

Dobrý den, můžete mi pomoci zlepšit tento, díky: Hrad Svatý Ondřej, Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Santa Cruz de Tenerife), Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (San Cristóbal de La Laguna).--88.24.7.233 9. 2. 2013, 15:30 (UTC)

Ahoj. Do OTRS přišla žádost o smazání článku o opatovi ("z osobních důvodů"). Vzhledem k tomu, že tam nejsou žádné NNVZ, dal jsem tam šablonu pro doložení významnosti. V článku vlastně jsou pouze duplikovány informace z článku o klášteru, nic jiného o té osobě tam není. Čili řešením by asi byl redirect na klášter, pokud nebudou NNVZ.

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Yves Maria Samuel Lauras. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Harold (diskuse) 14. 2. 2013, 17:20 (UTC)

Dobrý den, díky za Vaši zprávu, podívám se na to a po vyhodnocení situace nejspíš udělám to přesměrování na klášter. A v budoucnu případně začnu hledat ty zdroje. Zatím však nemám čas se tomu věnovat. Zdraví Fagnes (diskuse) 13. 3. 2013, 15:52 (UTC)

Zdá se mi, že jste v těch návrzích na mazání přesměrování příliš horlivý. Pokud se jedná do jisté míry o očekávaný název a článek už pod ním byl dlouho, pak je lépe nemazat.--Tchoř (diskuse) 13. 3. 2013, 17:21 (UTC)

Dobrý den, snažím se rozlišovat a v případě, kdy si myslím, že by mělo přesměrování zůstat, to i uvádím při přejmenování článku. Každopádně pokud je někdo proti návrhu, může zcela jistě můj návrh revertovat. V případě, že název, ze kterého je přesměrování (navržené ke zrušení), není matoucí, nemám problém od mého návrhu ustoupit. Zdraví Fagnes (diskuse) 13. 3. 2013, 17:24 (UTC)

Zdravím. Je velmi sympatické, že kontrolujete články podle uvedené literatury, ohledně změny velkých písmen ale nevím, jestli jsou vaše úpravy správné. Vlček a kol. (1996) je psán ještě podle starého pravopisu, srov. např. s jakýmkoli článkem o domě na Starém Městě, např. Dům U Minuty ad.--Ben Skála (diskuse) 14. 3. 2013, 00:01 (UTC)

Zdravím, v současnosti pracuji na článku o satanistických rituálech, který bych rád i dal na českou wikipedii. V kategorii "satanismus" jsou různé články a já nevím, zda mám "satanistické rituály" vytvořit jako nové heslo nebo ho mám připojit do základního hesla o satanismu, který je již vytvořen. Můj článek nebude úplně malý (např. že by měl dva malé odstavce), ale nebude ani většího rozsahu. A to je právě mé dilema....kam ho umístit...osobně bych to udělal tak, že bych ho nejraději vytvořil jako nové heslo s tím, že určité stručnou definici těchto rituálů bych dal i do toho obecného článku o satanismu, který již existuje. To bych ale potřeboval taktéž poradit, jak se přesměrovává na článek (vídám to u některých částí, že je přesměrován textem nad odstavcem)...Prosím o reakci Jan Jankovič --Jan Jankovič (diskuse) 21. 5. 2013, 08:25 (UTC)

Dobrý den, v tom Vám asi neporadím. Zkuste se inspirovat v jiných jazykových verzích, jak to řeší tam. V případě odkazů na podrobnější článek máte asi na mysli šablonu {{Podrobně}} (napíšete tam například {{podrobně|Podrobnější článek}}). Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 10:25 (UTC)

Vážený pane, vůbec se mi nelíbí způsob přesměrování u Záhořínské kaple. Není možné ignorovat označení na ukazatelích v okolí, v turistických průvodcích. Prioritní je už 20 let název Záhořínská kaple, kam lze Vámi zvolené jméno přesměrovat. Zároveň Vás žádám o zdroje a to u všech navazujících hesel, kde jste změnu provedl. Byl bych Vám vděčný, kdyby jste tak závažné změny napřed řešil v diskuzi u hesel.--Zákupák (diskuse) 23. 5. 2013, 15:52 (UTC)

 

Dobrý den, vážený pane či kolego, sice Vašemu dotazu ne zcela rozumím, ale asi chápu, co máte na mysli. Vycházel jsem z informací, které byly v článku, a v upravených odkazech jsem se (a to obzvláště v případě této kaple) snažil, aby tam ta vazba na pojem „záhořínská kaple“ byla. Když už je na to téma řeč, doplňuji, že ta kaple se sice nachází na katastru Svatavy, ale v tom se nachází celý Záhořín, poblíž něhož se kaple nachází. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 16:00 (UTC)

P. S. Závěrem při této příležitosti poznamenávám, že jsem velmi rád za tento Vámi založený článek i za velkou snahu najít k tak malému objektu spoustu informací.

Přidal jsem fotku, z níž snad jasně vyplývá, jaké je užívané jméno kaple. Takto je označena na všech ukazatelích s širokém okolí. Jsem pro uvedení Vámi uvedeného církevního názvu do textu, ale prioritní má být očekávaný, zažitý název.--Zákupák (diskuse) 24. 5. 2013, 01:59 (UTC)

Dobrý den, o této záležitosti jste již napsal do diskuse k předmětnému článku, takže kdyžtak budu reagovat tam. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 26. 5. 2013, 22:54 (UTC)

Milý kolego, nemám nic proti přesunu, ale ztratilo se IW a nedaří se mi je doplnit do databáze, kde zřejmě zůstal s rozlišovačem. Podívejte se na to, prosím. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 23. 5. 2013, 19:43 (UTC)

Dobrý den, jdu na to. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 19:57 (UTC)

Hotovo, už mi to funguje. Jak vidím, článek o této osobnosti, mně dosud neznámé, jste založil Vy, takže za to touto cestou děkuji. Zdraví Fagnes (diskuse) 23. 5. 2013, 20:46 (UTC)

Dobrý den, dovolím si nesouhlasit s Vaším smazáním externího zdroje u tohoto seznamu. Stránky královéhradecké diecéze jsou konkrétní zdroj pokud jde o název kostela a úplnost. Pokud to zvládnu, budu se snažit doplnit článek včetně obrázku ke každému kostelu na seznamu. (Addvisor (diskuse) 24. 5. 2013, 05:17 (UTC)).

Dobrý den, jsem tu teď jen krátce, ale sděluji, že na základě Vašeho sdělení jsem tam ten odkaz vrátil. Sice si myslím, že to není na místě, aby tam byl, ale na druhou stranu není nic, čemu by to vyloženě vadilo. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 24. 5. 2013, 07:12 (UTC)

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, jestli by vám vadilo přesunutí Vámi založeného článku Kaple Panny Marie (Střítež) na Kaple Panny Marie (Antonínův Důl). Více viz diskuze u článku. Předem díky za reakci. Krásný den přeje --Jana Lánová (diskuse) 1. 6. 2013, 15:01 (UTC)

Dobrý den,

níže uvádím část textu z méno nově vytvářeného článku (zatím neuloženého na wikipedii):

– plamen svící je pro satanisty Luciferovo světlo (Lucifer je pro uctívače satanismu nejen světlem, ale také osvícením, živým plamenem, planoucí touhou a plamenem pekelným)

Má otázka zní, do jaké míry je nutné měnit text kvůli autorským právům....výše uvedená věta obsahuje několik faktů o tom, co vše je Lucifer pro satanisty (planoucí touhou, plamenem pekelným apod.), ale problém je v tom, že toto vyjmenování je uvedeno v literatuře, ze které čerpám. Nevím, zda je vůbec možné vytvořit dostateně dobrá synonyma k těmto slovním spojením...

Prosím popište mi na tomto výše uvedeném příkladu, jak to je s porušováním autorských práv. Osobně se snažím texty co nejvíce měnit, ale někde mám problém s tím, jak vše kulatně zaonačit (hlavně tam, kde se vyjmenovávají dané věci či fakta) tak, aby to bylo co nejvýstižnější, a zároveň neporušovalo zákon.

Věřím v kladné vyřízení. --Jan Jankovič (diskuse) 4. 6. 2013, 13:39 (UTC)

Dobrý den, obávám se, že Vám neporadím, neboť předmětné téma je mi zcela cizí. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 15:17 (UTC)

@Jan Jankovič: Jako nezávislý popis se to takto podle mne do encyklopedického článku nehodí, mohlo by to ale být uvedeno jako citace, není to zas tak dlouhé. Tedy např. Podle knihy Anubisovy je Lucifer „nejen světlem … pekelným“.[reference na stránku dané knihy] Máte-li otázky k právům, je tu přímo Wikipedie:Pod lípou (práva). S pozdravem --22. 2. 2014, 19:22 (UTC), Utar (diskuse)

Zdravím, kolego. Před cca měsícem jste se vyjadřoval v diskusi k článku Evangelistář. Poněkud jsem se pohrabal ve mně dostupných zdrojích, a došel jsem k tomu, co jsem před chvilkou napsal do příslušné diskuse. S pozdravem a přáním všeho dobrého --Vianney (diskuse) 25. 6. 2013, 04:21 (UTC)

Dobrý den, právě jsem se v odkazované diskusi k problematice vyjádřil. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 15:15 (UTC)

Ahoj, můžete pomoci zlepšit tento článek, děkuji: Guatimac.--88.12.65.117 26. 9. 2013, 14:09 (UTC)

Dobrý den, v archeologii se nevyznám a článek byl již zdá se dostatečně vylepšen. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 15:08 (UTC)

Dobrý den, pane Fagnes, děkuji Vám za velice zajímavý článek Lokálie! Hledal jsem informace o kurácii a jinde na internetu jsem o ní nic kloudného nenašel, a hle, v cs wiki jsou velmi zajímavé informace (provedl jsem z ní na lokálii redirect). Leč evergreen – jak je u Vašich článků bohužel zvykem (nebo taková je aspoň moje zkušenost), opět u něho chybí zdroje (nejlépe samozřejmě citace v textu). Byl byste tak laskav a nějaké důvěryhodné tam doplnil?

Osobně bych Vás prosil, abyste zdroje do článků vkládal rovnou při jejich tvoření, byť třeba ve zjednodušené podobě (mimochodem u knižních zdrojů generuje citace automaticky už i katalog NK nebo katalog UK (http://aleph.nkp.cz/F/, http://ckis.cuni.cz/), jako to dělám např. já (srov. např. heslo Pendrek) nebo (dokonce) i Sokoljan ([11]) nebo mnozí další. Myslete prosím víc na čtenáře! Děkuji, s pozdravem --Jiří Janíček (diskuse) 22. 10. 2013, 08:27 (UTC)

Dobrý den, v současné době se zde objevuji jen sporadicky a články již netvořím. Pokud hledáte na Internetu, jde také o to, jak tam hledáte, protože i to se musí umět (tím netvrdím, že já to umím). Každopádně mám na to, že zdrojování je nutné jen ve stanovených případech a bezpodmínečně nutné jen ve velmi výjimečných stanovených případech. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 12:23 (UTC)

Dobrý den, jsem se snažil přispět k Wikipedii v češtině, jsem vytvořil tento článek Pedro de Betancur, ale můžete mi pomoci zlepšit? Děkuju mnohokrát.--83.40.237.200 10. 11. 2013, 16:49 (UTC)

Dobrý den, asi Vám nebudu moci pomoct. Ale vidím, že už na tom zapracovali jiní, takže aspoň nejpalčivější problémy by snad měly být vyřešeny. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 2. 2014, 11:05 (UTC)

Dobrý den, dnes jste změnil název stránky Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Salmov) na "Srdce Páně". Nejsem expert na víru, asi je to tak vhodnější, ale kaple je takto pojmenována i na oficiálních stránkách biskupství - http://katalog.dltm.cz/web/catalog_detail.php?sablona_soubor=detail/chramy_detail.xml&parametry[chramy][id]=1053 . Je přejmenování a přesměrování opravdu nutné? Děkuji Gumideck (diskuse) 22. 2. 2014, 21:45 (UTC)

Dobrý den, v praxi užívaná terminologie u označování kostelů (a kaplí) není zcela jednotná, nicméně za podstatné považuji, že kostely (kaple) zasvěcené jednomu světci a podobně by měly být pokud možno označovány jednotně. Například se může jednou objevit označení kostel sv. Antonína Paduánského a jindy zase kostel sv. Antonína z Padovy, ale pořád jde o jednoho světce. Různost označení může vyplývat také z toho, že latinské označení, pod nímž byly dříve kostely uváděny např. v katalozích, si každý přeložil do češtiny trochu jinak. Pokud jde o případ tohoto konkrétního zasvěcení, používají se různá označení, která ale vyjadřují totéž. Netrvám v zásadě na tom, aby bylo použito označení „Nejsvětější Srdce Páně“, ale myslím, že by to mělo být jednotně. Domnívám se, že označení „Nejsvětější Srdce Páně“ je v českém prostředí standardní, a na základě tohoto předpokladu bych ho upřednostňoval. Jako analogický případ mohu uvést kostel v Lysovicích, který je zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Páně (a takto zmiňován například na této stránce), zatímco v rejstříku kulturních památek je zapsán jako kostel Srdce Ježíšova. A ještě poznámku na závěr: Všiml jsem si, že jsem jako nový název použil „kaple Nejsvětějšího srdce Páně (Salmov)“, ačkoliv Nejsvětějšího Srdce Páně by se jakožto teologický pojem mělo psát s velkým S (i když i v tomto směru praxe trochu kolísá). Proto mi prosím dovolte to ještě opravit na verzi s velkým S, což provedu za chvíli. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 10:18 (UTC)

Dobrý den. Změnil jste název článku Kostel svatého Jakuba Většího (Skuhrov nad Bělou) na Kostel svatého Jakuba Staršího (Skuhrov nad Bělou). Historicky se myslím více používal Jakub Větší, tak si myslím, že by bylo lepší zůstat u zažitých označení kostelů. Navíc je tak používá i církev. Připadá mi to takové dost násilné přejmenování. I část článků o kostelech Jakuba Staršího má ve zdrojích uveden název kostel svatého Jakuba Většího. Řešil bych to spíš jen přesměrováním. Ale to je jen můj názor. Na Commons je uváděn u kostelů jako James the Greater, na anglické wiki je článek James, son of Zebedee, ale v textu je zmiňován jako James the Greater. Ale nejsem odborník. Addvisor (diskuse) 23. 2. 2014, 22:08 (UTC)

Dobrý den, v praxi užívaná terminologie u označování kostelů není zcela jednotná, nicméně za podstatné považuji, že kostely zasvěcené jednomu světci by měly být pokud možno označovány jednotně. Například se může jednou objevit označení kostel sv. Antonína Paduánského a jindy zase kostel sv. Antonína z Padovy, ale pořád jde o jednoho světce. Různost označení může vyplývat také z toho, že latinské označení, pod nímž byly dříve kostely uváděny např. v katalozích, si každý přeložil do češtiny trochu jinak. Pokud jde o sv. Jakuba Staršího, z diskuse k článku o něm vyplynulo, že správnější překlad latinského „Maior“ do češtiny u tohoto světce je „starší“, nikoliv „větší“. To by dávalo logiku, protože mezi dvěma apoštoly Jakuby se nejspíš rozlišovalo podle věku a ne podle jejich tělesné výšky či čeho že to. Proto jsem také před časem navrhl přejmenování článku o tomto světci, což bylo následně (bez mého přičinění) provedeno. Současný elektronický katalog královéhradecké diecéze uvádí ve Skuhrově nad Bělou kostel sv. Jakuba, apoštola, což je označení, které se u světců používá v seznamech, kde je potřeba, aby byl jasný status světce (zda to byl biskup, kněz, mučedník, řeholník, řeholnice, panna atd.). Od tohoto statutu se totiž odvíjí například liturgická barva, volba liturgických textů ve svátek příslušného světce a podobně. Ve starém katalogu jsem našel, že kostel ve Skuhrově nad Bělou je označen jako „S. Jacobi M. Ap.“. Stejně je v něm označen kostel v Úpici, který je v nynějším elektronickém katalogu označen jako „kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola“. Další kostely sv. Jakuba Staršího uváděné v elektronickém katalogu byly dříve označeny například jako „S. Jacobi Maj.“ (Červený Kostelec, Kratonohy) nebo jako „S. Jacobi Maj. Apost.“ (Přelouč). Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 10:02 (UTC)

V této diskusi se probírá otázka významu (významů) pojmu katolická církev. Pokud se v problematice vyznáte, možná by bylo dobré, kdybyste se tam k tomu také vyjádřil. Šárka Praha (diskuse) 2. 4. 2014, 22:06 (UTC)

Minulý týden jsem ve výše zmíněné diskusi navrhl koncepci obsahu sloučených článků. Pokud byste ji považoval za vyhovující, prosím, zda byste ji v té diskusi mohl podpořit, v opačném případě pak vznést připomínky či pozměňovací návrhy. Budu rád, pokud na výsledném řešení bude širší shoda. Domnívám se, že pokud by nevznikla nějaká bouřlivější výměna názorů, mohlo by se dojít k nějakému závěru už během několika dnů až týdne. Šárka Praha (diskuse) 7. 4. 2014, 23:53 (UTC)

Dobrý den, vidím, že věc byla již vyřešena. Neprocházel jsem diskuse, ale nynější koncepci považuji za vyhovující. Pěkný den přeje Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 09:39 (UTC)

Dobrý den, vzhledem k tomu, že se v diskuzi u článku probírala otázka, zda to má být "zbořených" nebo "zaniklých", a na základě toho byla zvolena druhá možnost, zřejmě by bylo bývalo dobré, kdybyste svůj návrh na přesun nejprve oznámil a nějak komentoval v diskusi. Takhle to může vzbuzovat dojem, že přesuny provádíte bez ohledu na názory ostatních. Například kostely v Soběšovicích nebo Těrlicku byly fakticky spíše zatopeny než zbořeny.--RPekař (diskuse) 22. 5. 2014, 10:45 (UTC)

Dobrý den, podívám se na to, díky za upozornění. Zdraví Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 10:49 (UTC)

Dobrý den, mám sice pochybnosti, zda slovo „zaniklé“ je úplně trefné a zda je ten pojem očekávaný a ne krkolomný, nicméně po přečtení diskuse (i když ne zcela názorově jednoznačné) musím konstatovat, že pokud by se do toho měly zahrnovat například zatopené kostely, nebylo by označení „zbořené“ odpovídající. Například ty zatopené kostely rozhodně nejsou zbořené, i když mám pochybnosti o tom, zda jsou zaniklé (vlastně nejspíš pořád stojí). Ale je pravdou, že zaniklé je méně zavádějící než zbořené. Názory uvedené v diskusi jsou určitě podnětné a na místě. Přesunul jsem tedy na méně zavádějící článek. Díky za upozornění a přeji hezký den Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 11:05 (UTC)

Děkuji moc. Myslím, že nejde ani tak o to, co je „očekávaný název“, spíše se na začátku řešila otázka, jak seznam pojmout a co do něj zahrnout, například jestli jen ty, které byly za komunistického režimu zničeny záměrně (a to buď "zbořením", nebo nějak jinak, třeba rozstřílením jako cvičný cíl nebo i tím zatopením), nebo také ty, které zanikly z nedbalosti a nedostatku údržby, která byla pro komunistický režim rovněž příznačná (nejen řada rozpadlých kostelů a kaplí v pohraničí, na seznamu je nyní třeba dřevěný kostel v Tiché, který shořel kvůli závadě elektroinstalace). Z několika koncepcí – nejužší "zbožené", širší "zničené", nejširší "zaniklé" – můžeme zvolit kteroukoli, podle toho, co shledáme encyklopedicky zajímavější nebo prakticky proveditelnější (často se totiž jednodušejí zjistí, že kostel v daném období zmizel, než jak se to přesně stalo). Na to nemám vlastně žádný názor, v diskusi jsem se tehdy jen ptal na upřesnění, abych věděl, co vkládat mám a co nemám; kdyby byl článek přesunut na "zbořené", tak bych prostě ty "nezbořené" kostely zase vymazal, to by samozřejmě také nebyl problém.--RPekař (diskuse) 23. 5. 2014, 13:29 (UTC)

Dobrý den,

můžete mi prosím vysvětlit, proč jste smazal data úmrtí osob uváděných v Malém slovníku Jiřího Hanuše? Děkuji, --Ivannah (diskuse) 22. 5. 2014, 15:22 (UTC)

Dobrý den i Vám. Jak jsem uvedl ve shrnutí editace (opakovaně), cituji: „seznam zobrazuje stav dle tištěné publikace vydané v roce 2005, který může být i neúplný či chybný“. Pokud je o dotyčné osobnosti založen článek pod jiným názvem (například s rozlišovačem), příslušnou úpravu provedu (resp. měl bych provést) nebo ji, za což jsem rád, provede někdo jiný, aby odkaz nesměřoval například na současně vzniklý rozcestník. Samotný seznam ale není nic jiného než pomůcka, která obsahuje údaje uvedené v dotyčné knize, tak jak vyšla v roce 2005. Může se tedy stát, že od té doby někdo z nich zemře, je prohlášen na blahoslaveného nebo o něm vyplyne na povrch nějaká nová informace, ale to nemění nic na tom, že ta knížka byla vydána v takové podobě a na tom už nic nezměníme. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 22. 5. 2014, 15:28 (UTC)

Přenesla jsem diskusi k příslušnému heslu. Zdravím --Ivannah (diskuse) 22. 5. 2014, 16:55 (UTC)

Zdravím a žádám o vyjádření se k této výzvě. Díky --Faigl.ladislav _slova^činy 19. 8. 2014, 18:43 (UTC)

Dobrý den, Vaši žádost jsem si přečetl až dnes. Budu reagovat v tamní diskusi. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 5. 1. 2015, 15:46 (CET)Odpovědět

Dobrý den, všiml jsem si, že jste přesunul článek Kostel svatého Michala (Hildesheim) na Kostel svatého Michaela archanděla (Hildesheim). Všechny prameny uvedené v článku však hovoří jen o Michalovi ("Michaeliskirche") nebo sv. Michalovi ("Kirche St. Michaelis"). Přirozeně zasvěcení je Michaelovi archandělovi, to asi každého napadne, ale máte nějaké prameny, které by dokládaly, že tento kostel je veřejnosti více znám s tím dodatkem "archanděla" než bez něj, tj. že je to "očekávaný" název? Já jsem na internetu nenašel vůbec žádné místo, kde by se o něm hovořilo jako "kostel svatého Michaela archanděla", v české ani německé verzi (a to ani ne stránkách samotné farnosti, kde snad nejlépe vědí, jak se jejich kostelu říká...).--RPekař (diskuse) 5. 1. 2015, 16:30 (CET)Odpovědět

Dobrý den, můžu se na to podívat, ale odpovím Vám až příště, protože za chvíli odcházím od počítače. V krátkosti mohu v tuto chvíli uvést snad jen tolik, že všechny kostely zasvěcené sv. Michaelovi archandělovi, o němž je na české Wikipedii článek Michael (archanděl), se v češtině označují jako kostel sv. Michaela archanděla. Asi se dá říci, že je to vlastně jakási historicky vzniklá konvence. K tomu též tento externí odkaz, bod 2. Hezký den i rok přeje Fagnes (diskuse) 5. 1. 2015, 16:34 (CET)Odpovědět

Ovšem, to nijak nespěchá ani to není příliš důležité. Vaše tvrzení, že "všechny kostely ... se v češtině označují...", je však pro mne velmi obtížné přijmout; naopak na internetu i v literatuře lze jednoduše najít případy, kdy se hovoří jen o "kostelu svatého Micha(e)la", což Vaše obecné tvrzení vyvrací (ale patrně jste ho myslel jinak). Příručka ÚJČ jen upozorňuje, že pokud píšeme "kostel sv. Michaela archanděla", píše se ve slově "archanděl" malé "a", ale rozhodně neříká, že u sv. Michaela se "archanděl" povinně dává a např. u sv. Martina zase "biskup" povinně nedává – tohle na mne prosím jako na profesionálního lingvistu nezkoušejte :) Za historickou konvenci klidně přijmu, že třeba "église Notre Dame" nebo "Frauenkirche" přeložíme jako "kostel P. Marie", nebo třeba že "Michaeliskirche" přeložíme jako "kostel sv. Michaela", i když v němčině žádné "svatý" není. Ale překládat automaticky "St. Michael" jako "svatý Michael archanděl", taková konvence mi není známa. – Myslím, že jsem už o něčem podobném diskutovali dříve, a nejen my dva: pořád si myslím, že zde máme pokorně sledovat to, jak konkrétním věcem skutečně říkají naše zdroje (tedy pokud neříkají něco skutečně věcně nesprávného), a ne jim shůry přidělovat „správná“ jména. Ale pokud máte doklady o tom, že se v češtině tomuto konkrétnímu kostelu běžně říká "svatého Michaela archanděla", tak spánembohem. – Ale ještě poslední věc, promiňte, tu bych si Vám dovolil přátelsky vytknout: pokud se už rozhodnete přesunout článek na název "kostel svatého Michaela archanděla", neměl byste pak nechat v úvodní větě "kostel svatého Michala", to je matoucí pro čtenáře, a navíc každou takovou nedůsledností o něco více trpí obraz Wikipedie.--RPekař (diskuse) 5. 1. 2015, 17:20 (CET)Odpovědět

Dobrý den, vyjádřil jsem se velmi v krátkosti, takže možná trochu zavádějícím způsobem. Kostely zasvěcené sv. Michaelovi archandělovi se plným názvem označují kostel sv. Michaela archanděla. To ovšem nevylučuje, že někdy se název zkracuje, když se zmiňuje např. kostel sv. Michaela nebo kostel sv. Michala. Pokud také napíšeme svatomichaelský (či svatomichalský) kostel, ten archanděl se tam také neobjevuje. Proto však jde ve všech případech o kostely zasvěcené jednomu jedinému světci. Aby tedy články o kostelech zasvěcených jednomu světci nebyly nazvány různě, považuji za nanejvýš vhodné, aby byly pojmenovány svým plným označením. Označení kostela (aspoň v římskokatolické církvi) vychází vždy z označení světce či události z dějin spásy (někdy se k němu ovšem doplňuje ještě např. nějaké místní označení), a proto je potřeba nejprve určit, o jakého světce jde. To, co je v angličtině „St. Michael“, je v češtině sv. Michael archanděl, takže všechny kostely zasvěcené tomuto světci jsou logicky svým plným označením kostely sv. Michaela archanděla. To samozřejmě nebrání tomu, abychom ho třeba v textu nazvaly svatomichalským kostelem, zvláště pokud se to zrovna stylisticky více hodí. Stejně tak můžeme psát „hrad Střekov“ i „Střekovský (či střekovský) hrad“, ale v těch názvech by pokud možno příliš velký hokej být neměl. K tomu, že jsem název neupravil v textu, bych snad jen uvedl, že bych tak rád učinil, avšak mé časové možnosti mi to obvykle nedovolují. Bohužel se Wikipedii mám možnost věnovat jen několik hodin ročně, i když by to spíš chtělo několik dnů denně, protože práce je tu jak na kostele :)) Zdraví Fagnes (diskuse) 14. 2. 2015, 16:54 (CET)Odpovědět

Dobrý den,

vrátila jsem zpět na původní název Smolný klášter. Uznávám, že pravoslavný klášter je monastýr, nicméně v praxi se to zas tak přísně nerozlišuje, Smolný klášter navíc nikdy náboženskému účelu nesloužil a zejména to opravdu není očekávaný název. Google na spojení Smolný klášter najde 3830 výskytů, na Smolný monastýr 50 (a v tom je navíc spousta anglických stránek). Myslím, že přesměrování z monastýru na klášter stačí.

Dále bych vás chtěla poprosit, abyste nepřesouval názvy farností, kde sídlí děkanství, na variantu se spojovníkem. Nevím, kde je dohodnutá koncepce, o které píšete ve shrnutí, nicméně tento styl zápisu se jinde než na Wikipedii neobjevuje. Všechny články tohoto typu jsou nyní přesunuty na jednotný tvar s pomlčkou a mezerami, který je reálně používanou variantou, řada příkladů zde Je správně „farnost-děkanství“ nebo „farnost – děkanství“? Děkuji, --Ivannah (diskuse) 6. 1. 2015, 08:48 (CET)Odpovědět

Milí přátelé, asi bude dobré uvést něco z procesu o názvu farností a pomlčce. Některé diecéze opustily staré názvy pro významné farnosti a při registraci na Ministerstvu kultury se objevily názvy nové např. v pražské arcidiecézi: Římskokatolická farnost u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie Praha-Strašnice. V litoměřické diecézi, o níž je v pomčkově-spojovníkové debatě řeč, na toto téma proběhla velká diskuse, ze které vyplynulo, že ony starobylé názvy pro významné farnosti zůstanou zachovány i při nové registraci, přestože již neplní svou funkci a zůstávají jako tituly. V této souvislosti je třeba říci, že v průběhu historie se několikrát měnilo uspořádání diecéze jak na vikariáty, tak ale také na děkanáty (odtud děkanství či arciděkanství, nebo i proboštství). Protože se jedná o podržení významu těchto farností, nepřistoupilo se k jejich degradaci a zůstal jim starobylý titul, což jistě není na škodu, když si uvědomíme, že se i v literárních dílech objevují souslouví jako na děčínském děkanství, podbořanském děkanství apod. Je ovšem také škoda, že se zatím nepodařilo dát dohromady historii vývoje uspořádání vikariátů a děkanátů litoměřické diecéze. Materiály sice existují (většina z nich je v němčině a latině), ale jejich zpracování si vyžádá dost času. Asi by to mohla být příležitost pro nějakou magisterskou či jinou kvalifikační práci. Co se týče názvu, situace je taková, že na MK jsou názvy s mezerou, ale místo pomčky je tam rozdělovník. To samé i na webu biskupství. Logika je ale taková, že se jedná vlastně o dva názvy: Římskokatolická farnost (to je jedna realita) a děkanství XY (to je druhá realita). Logicky by mi z toho plynula pomlčka uprostřed, oddělená z každé strany mezerou. Sám jsem, ale v této věci dlouho neměl také jasno. Kdyby to byla varianta farnost-děkanství, museli bychom pro to mít nějaký podklad. Kanonické právo takovou figuru v současné době nezná, nebo o ní alespoň nevím. Farnost je natrvalo zřízené společenství věřících, zatímco děkanství je titul. Variata s rozdělovníkem by znamenala ze dvou různých realit udělat realit třetí. Možné by to bylo, ale nevím o podkladu pro to. Nejlepší variantou se mi tedy jeví: Římskokatolická farnost – (arci)děkanství XY. S pozdravem Martin Davídek (diskuse) 6. 1. 2015, 09:44 (CET)Odpovědět

Dobrý den, pokud jde o Smolný monastýr či klášter, je mi víceméně jedno, jestli bude jeden článek o klášterech i monastýrech (což je podle mého soudu jedno a totéž, pouze jeden termín se používá v západní církvi a druhý ve východní) a pak budou adekvátním způsobem nazvány i články o jednotlivých klášterech, nebo zda bude článek klášter a vedle toho článek monastýr a články o jednotlivých klášterech a monastýrech se budou nazývat podle toho, zda jde o klášter nebo o monastýr. Ale míchat oba přístupy je podle mého názoru nesmyslné. Jste pro, aby článek monastýr byl sloučen do článku klášter?

Pokud jde o děkanství, arciděkanství a proboštství, koncepce byla diskutována a dohodnuta před několika lety, angažoval se v tom myslím wikipedista jménem Kloin, který také řadu článků o farnostech založil. Zda ještě články zakládá, to nevím, protože to nesleduji. K této problematice bych snad jen uvedl (spíše heslovitě) několik věcí:

1. Jak jsem narychlo zjistil hledáním na Internetu, u podstatných jmen spojovník píšeme mimo jiné ve spojeních, jejichž složky jsou ve vztahu souřadném. A to je právě i tento případ. Dotyčná místní církev je současně farností (z hlediska své funkce) a současně děkanstvím, arciděkanstvím či proboštstvím (z hlediska svého čestného označení). Proto logicky farnost-děkanství. Kolega P. T. Martin Davídek píše, že jsou to vlastně dvě reality, což je vlastně jinak řečeno totéž. Je to něco podobného, jako když v každém okrese byl okresní archiv (např. Okresní archiv v Berouně) a Plzeň jako město postavené na roveň okresu (okres Plzeň-město) měl svůj Archiv města Plzně. Takže tento Archiv města Plzně byl z jednoho hlediska okresním archivem, protože pro okres Plzeň-město dělal všechno, co dělaly okresní archivy pro svůj okres, ale z hlediska označení byl městským archivem.
2. Ten znak mezi slovy farnost a děkanství spojuje/odděluje/rozděluje pouze tato dvě slova, nikoliv slovní spojení „Římskokatolická farnost“ a „děkanství X“. Proto je logické, že název by měl znít Římskokatolická farnost-děkanství X. V případě, že by existoval například nějaký farní sbor, který by měl jako svou složku kazatelskou stanici, pak by situace byla jiná, název by měl být „Evangelický farní sbor X – kazatelská stanice Y“, protože ta pomlčka by rozdělovala dva pojmy – „Evangelický farní sbor X“ a „kazatelskou stanici Y“. Z téhož důvodu se píše v úřední korespondenci např. „Česká republika – Ministerstvo zemědělství“, protože Ministerstvo zemědělství je organizační složkou státu (České republiky).
3. Historicky to bylo tak, že žádný přesný název farností neexistoval. Farnosti jako právnické osoby existovaly až po vydání nového Kodexu kanonického práva v roce 1981, tehdy ovšem církev v Československu spíše přežívala a měla jiné starosti než řešit pojmenování farností. Terminologie byla rozkolísaná i v úředním styku, pozemkových knihách apod., takže jednou se napsalo „Farní úřad u sv. Josefa v Brně“, jindy „Římskokatolický farní úřad u kostela sv. Josefa, Brno“, jindy se mluvilo o záduší apod. Jistý pořádek se v tom čeští biskupové pokusili udělat až po roce 1990. Myslím, že k datu 1. 7. 1994 byly stanoveny nové názvy farností. Bylo stanoveno, že názvy farností budou mít jednotnou podobu Římskokatolická farnost X. Problém samozřejmě vznikl v případě nějakých anomálií, například u městských farností, děkanství apod. U děkanství, arciděkanství a proboštství to bylo tak, že se řeklo, že tato čestná označení se plošně zruší (všechno bude jen „farnost“), ledaže příslušný diecézní biskup stanoví jinak (tj. že bude požadovat zachování čestného označení v názvu. Diecézní biskup se zpravidla zeptal svých kněží a podle jejich názoru se rozhodl. Nové názvy se nabouchaly do počítače, které tenkrát fungovaly ve znamení programu T602. Jak možná víte, tento program používal neproporcionální písmo, měl spojovník a ne pomlčku, ale ten spojovník fakticky vypadal jako pomlčka, aby zabral celou šířku pro jedno písmeno. Proto se u děkanství oddělila slova „farnost“ a „děkanství“ spojovníkem (a ne pomlčkou). Jelikož to, co vypadalo jako pomlčka, působilo mezi slovy blbě, tak tam ještě dodali ty mezery, které tam ovšem nepatří.

Myslím, že jsou zde pravopisné, logické i historické důvody svědčící pro závěr, že články o těchto farnostech by měly být pojmenovány tak, jak bylo již před několika lety dohodnuto. V další diskusi můžeme pokračovat, teď už jsem měl být někde jinde, jsem ve skluzu, čas běží. Zdraví Fagnes (diskuse) 14. 2. 2015, 17:22 (CET)Odpovědět

Dobrý den, můžete mi pomoci zlepšit změny jsem udělal v tomto článku, a to díky: María de León Bello y Delgado.--83.59.140.17 22. 5. 2015, 18:34 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, jaká vylepšení bych měl v článku udělat a na co bych se měl zaměřit? Domnívám se, že většinu článků sice lze vylepšit, avšak letmým pohledem na Vámi uváděný článek jsem zjistil, že u tohoto článku není žádná extrémní potřeba úprav. Zdraví Fagnes (diskuse) 29. 5. 2015, 11:36 (CEST)Odpovědět

Ó ano, myslím, po letmém pohledu, že článek je ozdobou wikipedie! A obzvláště portálu Křesťanství.:)--Meluzína (diskuse) 29. 5. 2015, 20:07 (CEST)Odpovědět

Zdravím kolego,

dneska jste přesunul článek „Kostel svatého Martina (Dolní Oldřiš)“ na „Kostel svatého Martina z Tours (Dolní Oldřiš)“. Chtěl bych se zeptat, zda si přesunem jste opravdu tak jist. Já jsem totiž nikde ten dovětek „z Tours“ u tohoto dolnooldřišského kostela nenašel. Nemůže být tedy kostel zasvěcen jinému Martinovi?

Děkuji za objasnění. --Jan Polák (diskuse) 29. 5. 2015, 15:53 (CEST)Odpovědět

Ahoj Fagnesi, mohl bys prosím nekde, třeba v diskusi u Kostel Panny Marie Sněžné a svatého Floriána, uvést zdroj, ze kterého jsi čerpal u změny názvu kostela [12]? Kromě toho, že se o tom vede dlouhá a nikam nevedoucí diskuse tady, kde Lenka Lyalikoff zpochybnila ten název s Florianem, tak by mě to samého zajímalo, kde se vlastně zjistí skutečný celý název kostela. Podle tohoto odkazu https://hammerschmiede.wordpress.com/2009/05/31/wallfahrtskirche-maria-schnee/ je to sice "bez Floriána", ale ty se o téma zajímáš dlouhodobě, takže budeš mít více zdrojů. Díky a hezký zbytek víkendu. --Ladin (diskuse) 31. 5. 2015, 09:45 (CEST)Odpovědět

Dobré odpoledne, kolego. Vrátil jsem Vaše přesměrování z loňského roku, kdy jste stránku Heřman Josef Tyl přejmenoval na Josef Heřman Tyl. Chápu, že podle místních zvyklostí patří řeholní jméno až za jméno civilní (ne tak ovšem v řádech, ale to s tím teď nesouvisí). Jde o to, že zmíněný Tyl nebyl řeholním jménem pouze Heřman, ale Heřman Josef - podle tohoto premonstrátského světce. Kdybychom chtěli dodržet místní jmenné zvyklosti, musela by se stránka jmenovat Josef Heřman Josef Tyl. Vypadá to divně, ale v řádech se občas stávalo a stává (Např. za komunismu se dělalo z praktických důvodů, že si tajní řeholníci brali řeholní jména začínající stejně jako jejich jména civilní. Například bývalý provinciál františkánů se v důsledku této praxe jmenuje celým jménem Jan Vianney Jan Dohnal.). Ponechal jsem tak tedy pouze řeholní jméno opata Tyla. Nebráním se ale rozhovoru na toto téma. Můžeme si o tom virtuálně popovídat a třeba společně dojít k nějakému konsenzu. Mějte se hezky. --Vianney (diskuse) 14. 9. 2015, 16:24 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Pavel Jandejsek. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Jvs 4. 12. 2018, 14:28 (CET)Odpovědět

Vážený kolego, rád bych se zeptal, odkud máte pravopis s dlouhým á? Nikde jsem to nenašel a z etymologie (kefalé) to taky neplyne. Pěkné svátky, --Sokoljan (diskuse) 23. 12. 2018, 17:50 (CET)Odpovědět

Zasláno původně wikipedistovi Jvs: Dobrý den! Teprve před pár dny jsem si přečetla článek na Wikipedii o knězi Janu Márovi, O. Cr. Osobně jsem ho znala z období, kdy sloužil v Praze na Vinohradech u sv. Ludmily. Velice mne překvapilo a nemohla jsem uvěřit tomu, co se v článku píše - konkrétně, že byl exkomunikován kardinálem Beranem. V článku o Rytířském řádu Křížovníků s červenou hvězdou se uvádí, že tento řád obdržel od papeže imunitu vůči exkomunikacím. Tak mi to nejde dohromady. Dle mých vzpomínek byl páter Jan Mára, O. Cr. představeným tohoto řádu. Minimálně sám tento řád uvádí v oznámení o úmrtí, že byl Jan Mára, O. Cr. čestným komandérem. Obracím se na Vás, protože jste byl nedávno na stránce aktivní a doufám tedy, že s Vámi budu moci navázat kontakt a že můžete pomoci, dostat se ke zdroji informací - kdo původně o páteru J. Márovi na Wikipedii psal. Velice mi záleží na tom, aby se tato záležitost ohledně údajné exkomunikace vyjasnila a aby článek byl opraven a příp. i doplněn. Ve zmíněném oznámení o úmrtí, je jeho život popsán lépe. Mimoto jsem narazila v internetu i na zajímavou diplomovou práci s velmi zajímavým medailonem o páteru Janu Márovi. Také moje osobní zkušenosti s tímto výjimečným knězem nezapadají do současného popisu v článku o něm. Nevím, jak to na Wikipedii s diskusí chodí, upřednostnila bych komunikaci mailem, ale nevím, jak Vám ho sdělit, aby nebyl zveřejněn. Těším se na Vaši brzkou odpověď. S pozdravem dvpm 92.217.246.0 24. 6. 2019, 11:51 (CEST)

Dobrý den, obraťte se nejlépe na Wikipedista:Fagnes, který článek založil. Dáváte-li přednost e-mailové komunikaci, můžete použít tlačíko "Poslat e-mail tomuto uživateli" v levém menu. S pozdravem --Jvs 24. 6. 2019, 11:56 (CEST)

Odkaz na poslání mailu jsem žel nenašla. 92.217.246.0 24. 6. 2019, 13:48 (CEST)Odpovědět

,,V létě 1949 jej arcibiskup Beran pro jeho činnost exkomunikoval.,, Nikde jinde tuto informaci nenachazim. Odkud ji mate?Dvpm2141984 (diskuse) 1. 7. 2019, 20:06 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, děkuji za doplnění reference, leč zajímavé je toto: ,,34 Blížší informace se mi zatím nepodařilo zjistit, srov. Jan Mára, dostupné na cs.wikipedia.org /wiki/Jan_M%C3%A1ra, cit. 13.2.2012, akt. 28.2.2012,, Bakalářská práce odkazuje na Wikipedii a Wikipedie odkazuje na bakalářskou práci. Takže jsme se stále k původnímu zdroji nedostali! Dvpm2141984 (diskuse) 4. 7. 2019, 20:17 (CEST)Odpovědět

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Karel Havelka. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --Vojtasafr (diskuse) 30. 12. 2019, 11:12 (CET)Odpovědět