Planetární soustava
Planetární soustava je soustava různých vesmírných těles obíhajících hvězdu, sestávající například z planet, trpasličích planet, měsíců, planetek, meteoroidů, komet a kosmického prachu.[1][2] Planetární systém kolem Slunce, jehož součástí je i Země, se nazývá sluneční soustava.[3][4]
Na základě pozorování vesmírného teleskopu Kepler se zdá, že v podstatě každá hvězda má kolem sebe minimálně jednu planetu a tedy i planetární soustavu.[5]
Vznik a vývoj
[editovat | editovat zdroj]
Vznik planetárních systémů je zřejmě neoddělitelně spojen s procesem tvorby hvězd. Podle některých dřívějších teorií o vzniku sluneční soustavy prošla v blízkosti Slunce cizí hvězda, která z něj svou gravitací vytáhla část materiálu, a z něho se pak vytvořily planety. Pravděpodobnost takto blízkého setkání je však naprosto nepatrná, takže tento model byl zavržen. Podle dnes akceptovaných teorií se gravitačním kolapsem molekulárního mračna nejprve vytváří protoplanetární disk, a z něj potom vzniká planetární systém, který se dále utváří vzájemnými kolizemi obíhajících těles.[6]
Některé planetární systémy se však mohou tvořit i odlišným způsobem. Mimo jiné byly nalezeny také planety obíhající okolo pulzarů. Pulzary jsou hvězdy vysílající periodické záblesky elektromagnetického záření, a k objevu těchto planet došlo díky malým odchylkám, které způsobují v jinak přesném načasování těchto záblesků. Pulzary však vznikají během obrovských výbuchů supernov, které by pravděpodobně běžný planetární systém nepřežil – planety by se buď úplně vypařily, nebo by je masy plynu z explodující hvězdy odmrštily pryč. Dalším nebezpečím pro tyto systémy je, že vybuchnuvší hvězda, která ztratí velkou část své hmotnosti, své planety už nedokáže udržet, a tyto z jejího gravitačního sevření uniknou. Podle jedné teorie mohou být tělesa obíhající kolem pulzarů bývalými hvězdami, které se během výbuchu supernovy téměř úplně vypařily, takže po nich zůstala pouze malá tělesa velikosti planet. Jinou, alternativní teorií je, že se tyto planety vytvořily nějakým způsobem z akrečního disku kolem pulzarů.[7]
Seznam vybraných hvězd s planetárními průvodci
[editovat | editovat zdroj]
- Kepler-90 – jediná známá soustava s 8 planetami
- TRAPPIST-1– soustava s 7 planetami velikosti Marsu až Země
- Sluneční soustava – až do roku 1992 jediná známá planetární soustava
- PSR B1257+12 – první objevená extrasolární planetární soustava a současně první objevená extrasolární soustava s více než jednou známou planetou; jde o soustavu obíhající kolem pulzaru
- Upsilon Andromedae – první objevená extrasolární planetární soustava s několika planetami obíhajícími kolem hvězdy hlavní posloupnosti
- PSR B1620-26 – první známá planetární soustava u dvojhvězdy
- 55 Cancri – největší objevená extrasolární planetární soustava s pěti známými planetami (k roku 2009) obíhajícími centrální hvězdu spolu s jedním hvězdným souputníkem[8]
- Gliese 876 – první známá planetární soustava kolem červeného trpaslíka a současně první objevená extrasolární soustava s planetami obíhajícími ve vzájemné dráhové rezonanci
- HD 69830 – planetární soustava se třemi planetami hmotnosti Neptunu a s pásem planetek, to vše do vzdálenosti pouhé 1 astronomické jednotky od centrální hvězdy[9][10]
- 2M1207 – první extrasolární planetární soustava, kterou se podařilo pozorovat přímo, a současně první známá planetární soustava obíhající hnědého trpaslíka[11]
- Gliese 581 – první objevená extrasolární planetární soustava s tzv. super-Zemí (označení pro planetu o velikosti 2–10 Zemí) nacházející se v obyvatelné zóně (Gliese 581 d)[12]
- μ Arae – soustava s planetou nejblíže centrální hvězdě, první objevená horká obří planeta velikosti Neptunu
- HD 188753 – první planetární soustava v trojnásobném hvězdném systému
- HD 10180 – planetární soustava pravděpodobně s 5 oběžnicemi
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Planetary system na anglické Wikipedii.
- ↑ p. 394, The Universal Book of Astronomy, from the Andromeda Galaxy to the Zone of Avoidance, David J. Dsrling, Hoboken, New Jersey: Wiley, 2004. ISBN 0-471-26569-1.
- ↑ p. 314, Collins Dictionary of Astronomy, Valerie Illingworth, London: Collins, 2000. ISBN 0-00-710297-6.
- ↑ p. 382, Collins Dictionary of Astronomy.
- ↑ p. 420, A Dictionary of Astronomy, Ian Ridpath, Oxford, New York: Oxford University Press, 2003. ISBN 0-19-860513-7.
- ↑ NASA Reveals Mysteries of 'Interstellar' Space [online]. NASA, 2014-10-31 [cit. 2014-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-11. (anglicky)
- ↑ planetary systems, formation of, David Darling, entry in The Internet Encyclopedia of Science, accessed on line September 23, 2007.
- ↑ Planet formation scenarios, Philipp Podsiadlowski, pp. 149–165, in Planets around pulsars; Proceedings of the Conference, California Inst. of Technology, Pasadena, Apr. 30-May 1, 1992, edited by J. A. Phillips, J. E. Thorsest, and S. R. Kulkarni, ASP Conference Series, 36, 1993.
- ↑ Found: Solar System Like Our Own. Wired News. 2002-06-13. Dostupné online.
- ↑ Whitney Clavin. NASA's Spitzer Telescope Sees Signs of Alien Asteroid Belt. NASA Spitzer Space Telescope. 2005-04-20. Dostupné online. Archivováno 11. 5. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Christophe Lovis, Michel Mayor. Trio of Neptunes and their Belt. www.eso.org. 2006-05-18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-28.
- ↑ Robert Roy Britt. Likely First Photo of Planet Beyond the Solar System. Space.com. 2004-09-10. Dostupné online.
- ↑ Lightest exoplanet yet discovered [online]. eso.org, 2009-04-21 [cit. 2009-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-05.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Stuart J. Weidenschilling & Francesco Marzari. Gravitational scattering as a possible origin for giant planets at small stellar distances. Nature. 1996, roč. 384, s. 619–621. Dostupné online. DOI 10.1038/384619a0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu planetární soustava na Wikimedia Commons
