Strumeň
Strumeň Strumień | |
---|---|
Náměstí s radnicí | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°55′ s. š., 18°45′29″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Strumeň |
Strumeň | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 6,31 km² |
Počet obyvatel | 3 453 (2010) |
Hustota zalidnění | 547,2 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Anna Grygierková |
Vznik | 13. století |
Oficiální web | strumien |
Adresa obecního úřadu | Rynek 4 |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-246 |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strumeň[1][2][3] (řidčeji Struměň[4], polsky Strumień, německy Schwarzwasser) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Goczałkowické přehrady a je centrem tzv. „Žabího kraje“, oblasti mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, kde se ve velkém měřítku rozvinulo rybníkářství.
Ke dni 31. 12. 2010 žilo ve Strumeni 3 453 obyvatel, jedná se tedy o nejmenší město celého Těšínska. Rozloha města činí 6,31 km². Gmina Strumeň zahrnuje kromě samotného města Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1293. Původně patřila ke Pštinskému knížectví. Mezi lety 1480–1517 měla Pštinsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II.. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň uvnitř hranic Těšínského knížectví. V roce 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjatý s rybníkářstvím.
V roce 1742, po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek, se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku. Dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny. Jelikož Severní dráha císaře Ferdinanda (zprovozněná v roce 1855) vedla přes Chyby a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (resp. meziměstská tramvaj) spojující cihelnu ve Strumeni s nádražím v Chybech.
V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska také myšlenku samostatného slezského státu, resp. připojení celého Těšínska k Československu coby „menšímu zlu“. Strumeň patřila během sporu o Těšínsko k baštám „šlonzakovců“. Přesto byla rozhodnutím Konference velvyslanců předána v roce 1920 Polsku. V roce 1945 probíhaly kolem Strumeně urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, které se zapsaly do dějin jako strumeňská bitva. Poškozena byla velká část města včetně historické radnice.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na železniční trati Chyby – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) postavené v roce 1924 byl roku 2004 zastaven a obnoven až od jízdního řádu 2018/2019.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 47.
- ↑ Ottův slovník naučný, 24. Staroženské-Šyl, s. 282
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strumeň na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (polsky)
- Nezávislý portál města a gminy Strumeň (polsky)