Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Hradec (Polsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v polské části Těšínska. Další významy jsou uvedeny na stránce Hradec.
Hradec
Grodziec
Zámek v Hradci
Zámek v Hradci
Hradec – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíSlezské
OkresBílsko-Bělá
GminaJasenice
Hradec
Hradec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,75 km²
Počet obyvatel1 235 (2014)
Hustota zalidnění126,7 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, Slezané
Náboženské složenířímští katolíci, luteráni
Správa
Statusstarostenství
StarostaJadwiga Greń
Telefonní předvolba33
PSČ43-386 (Świętoszówka)
Označení vozidelSBI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradec[1][2][3] (polsky Grodziec) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá ve gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska. Často se používá i označení Slezský Hradec (Grodziec Śląski), což je ovšem oficiálně pouze název místní železniční zastávky. V roce 2014 zde žilo 1 235 obyvatel, rozloha obce činí 9,75 km².

První zmínka o Grodische villa Snessonis pochází z listiny biskupství vratislavského vydané mezi lety 1295 až 1305. Název obce napovídá existenci jakési opevněné osady nebo hradiště patřícího patrně těšínské kastelánii. V polovině 15. století se majiteli Hradce stala rodina z malopolských Brodů, která pak přijala jméno Hradeckých neboli Grodeckých. Hradečtí postavili mezi lety 1542 až 1580 renesanční zámek, jehož pozdějšími majiteli byli mj. Marklovští, Erdmannové, Zoblové a Larischové. Nejznámějším představitelem Hradeckých byl Melichar (1584–1619), mučedník z dob třicetileté války a katolický světec. Tato rodina byla jednou z mála, které během reformace zůstaly na Těšínsku katolické.

Mezi památky Hradce patří kromě zámku a zámeckého parku novogotický kostel sv. Bartoloměje z roku 1910, zřícenina původního kostela ze 16. století, který po výstavbě nového chátral a byl částečně stržen ve 20. letech, a také hrobová kaple Zoblů z roku 1863 na kopci Goruška. Na území obce se nachází dvě přírodní rezervace: Morzyk (12 ha) a Údolí Łaňského potoka (47 ha).

Roku 1946 vznikl na hradeckém statku Zkušební ústav Státního vědeckého institutu venkovského hospodářství, který působí dodnes jakožto Zkušební ústav Institutu zootechniky Státního vědeckého ústavu.

Obcí probíhá rychlostní silnice S52 Bílsko-BěláTěšín, jejíž pokračováním je česká dálnice D48, a také „stará silnice“ z Bílská-Bělé do Těšína a od roku 2009 uzavřená stejnosměrná železniční trať.


  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 923. 
  2. Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
  3. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POLAK, Jerzy. Obrazki z dziejów gminy Jasienica. Těšín: Muzeum Těšínského Slezska, 2010. ISBN 978-83-922005-6-7. (polsky) 
  • ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]