Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Mirošov (okres Jihlava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mirošov
Kostel sv. Josefa
Kostel sv. Josefa
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJihlava
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel166 (2024)[1]
Rozloha4,13 km²[2]
Katastrální územíMirošov u Jihlavy
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ588 05
Počet domů67 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduJedlov 10
Mirošov
588 05 Dušejov
mirosov@dusejovsko.cz
StarostaLukáš Fíla
Oficiální web: www.obecmirosov.cz
Mirošov
Mirošov
Další údaje
Kód obce587532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mirošov (německy Miroschau, Mirischendorf (1361)) se nachází v okrese JihlavaKraji Vysočina. Žije zde 166[1] obyvatel.

Název se vyvíjel od varianty Myrischendorf (1361), Mirischendorf (1367), Myrischdorf (1368), Mirischindorf (1369, 1372), Miryssow a Myrossow (1379), Myrossow (1390), Mirossow (1654), Miroschau (1790), Miroschau, Mirossow, Miröschau, Mireschowitz, Mirschendorf či Miřkov (1846). Místní jméno vzniklo z osobního jména Miroš a znamenalo Mirošova ves.[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361.[5] Od roku 1869 sem přísluší vesnice Jedlov.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Mirošov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 10 km západně od Jihlavy, 4 km severozápadně od Dvorců a 5,5 km od Cejle, 5 km jihovýchodně od Dušejova, 2 km od Jedlova a 3 km od Hubenova. Geomorfologicky je oblast součástí Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Čeřínecká vrchovina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 565 metrů.[8] Nejvyšší bod, Tomšův kopec (648 m n. m.), leží západně od obce. Východní hranici katastru tvoří Jedlovský potok.[9] Po obou stranách silnice k Mirošovu od Jedlovského potoka k obci stojí alej, která se skládá ze 158 stromů, mezi nimiž jsou zastoupeny dub letní, bříza bělokorá, topol bílý, jírovec maďal a lípa srdčitá.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 27 domech 206 obyvatel, z nichž bylo 106 žen. 204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 206 římských katolíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel Mirošova[12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 560 441 397 350 354 362 344 227 259 234 228 177 189 191 187
Vývoj počtu obyvatel místní části Mirošov[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 353 252 214 186 191 206 197 131 151 143 126 98 102

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec se člení na 2 místní části – Jedlov a Mirošov,[13] které se nacházejí na jednom katastrálním území Mirošov u Jihlavy[14] a má dvě základní sídelní jednotky – Jedlov a Mirošov.[15] Mirošov je členem Mikroregionu Dušejovsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Ludvík Lang.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 153 56,21 9 5 SNK Mirošov
4 SNK Jedlov
Ludvík Lang
2006–2010 152 73,68 9 7 SNK II
2 Pro lepší Mirošov
Ludvík Lang
2010–2014 151 71,52 9 Ludvík Lang
2014–2018 152 58,55 9 Ludvík Lang

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firma CORHA Jihlava, v.o.s.,[16] která se zabývá výrobou a prodejem kuchyní a spotřebičů. Obcí prochází silnice III. třídy č. 01943.[17] Obcí prochází žlutě značená turistická trasa.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Místní děti dojíždějí do základní školy v Dušejově.[18] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Mirošov.[19]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zámek Mirošov byl zbourán v roce 1986.
  • Částečně dochovaný areál zámeckého parku
  • Kostel sv. Josefa na návsi tvoří významnou dominantu obce. Jde o ukázku venkovského baroka. V roce 2007 byl kostel převeden do správy obce. V blízkosti stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Nemovitosti náležely do roku 1948 Mirošovskému velkostatku barona Richlého a posléze Ing. Steinbacha. Josef Nepomuk Richlý (1730–1790), pán na Mirošově a poslanec zemského sněmu, byl významným přímluvcem k získání statutu městyse pro Úsobí, které bylo v majetku jeho švagra Leopolda Fučíkovského z Grünhofu. K přímluvcům dále patřil i významný vysoký jihlavský úředník Johann Caspar Joseph de Barger.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 3. M-Ř. Praha: Československá akademie věd, 1951. 629 s. S. 92. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57-2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 204. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  8. Mirošov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  9. Mirošov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  10. Alej k Mirošovu [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-13]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 55. 
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 57. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  13. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  14. Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  15. Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. 
  16. Mirošov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-16]. Dostupné online. 
  17. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  18. Výroční zpráva [online]. ZŠ a MŠ Dušejov, 2012-09-01 [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01. 
  19. SDH Mirošov [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-11-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PAULUSOVÁ, Jaroslava. Mirošov, Jedlov: dějiny obce. Mirošov: Obec Mirošov, 2000. 439 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]