Doupě (okres Jihlava)
| Doupě | |
|---|---|
 Kříž u hasičské zbrojnice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Telč |
| Obec s rozšířenou působností | Telč (správní obvod) |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′13″ s. š., 15°26′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 104 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,12 km²[2] |
| Katastrální území | Doupě |
| Nadmořská výška | 593 m n. m. |
| PSČ | 588 56 |
| Počet domů | 37 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Doupě 19 588 56 Telč obecdoupe@volny.cz |
| Starosta | Radek Pátek |
| Oficiální web: www | |
  Doupě | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 587079 |
| Kód části obce | 31453 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Doupě (německy Doupie[4]) se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Žije zde 104[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název se vyvíjel od varianty Daupie (1678, 1718), Daupe (1720), Daupie (1751), Daupie a Daupě (1846) až k podobám Doupie a Doupě v roce 1872. Místní jméno pochází ze slova doupě a znamenalo ves, která leží v místě připomínající doupě (v uzavřeném dole či díře).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci (v telčském urbáři) pochází z roku 1580. Ves Doupě byla od 16. století součástí telčského panství až do roku 1849. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Doupi 148 obyvatel, z toho 72 mužů a 76 žen ve 20 domech a 33 domácnostech. Z nich se živilo 8 zemědělstvím, 4 živnostmi a 1 obojím, vedle 20 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Telč a faře tamtéž. Z Doupě se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.[6]
Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 bylo Doupě součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž a v soudnictví pod Okresní soud v Telči.
Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a po územní reorganizaci od přelomu let 1948 a 1949 pod správní okres Třešť a nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 se stalo součástí správního okresu Jihlava v Jihomoravském kraji až do zrušení okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. Od 1. dubna 1980 do 31. prosince 1991 byla místní částí Telče, od 1. ledna 1992 je samostatnou obcí.[7] Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném kraji Vysočina.[6]
Vývoj obce do současnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 497 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 kameník a 1 obchodník se smíšeným zbožím. K roku 1924 se uvádí: lesní revír velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, zpracování kamene, tírna lnu a hospodářství fy F. Foit, živnosti: 1 hostinský, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 švadlena, 7 hospodařících rolníků. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD vzniklo roku 1949, roku 1962 bylo sloučeno do JZD Roštýn Třeštice a to roku 1976 do JZD Roštýn Hodice. Po roce 1945 bylo postaveno: kulturní dům, kravín, haly na zpracování kamene, 4 obytné domy.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Doupě leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 4,5 km jižně od Růžené, 2 km jihozápadně od Třeštice a 6,5 km od Hodic, 6 km západně od Sedlejova, 5 km severozápadně od Studnic, 6,5 km severně od Telče, 4,5 km severovýchodně od Vanova a 2 km od Vanůvku a 5 km od Řásné a 3 km východně od Řídelova. Geomorfologicky obec leží na rozmezí Křižanovské vrchoviny a Javořické vrchoviny a jejich podcelků Brtnická vrchovina a Jihlavské vrchy, v jejichž rámci spadá pod geomorfologické okrsky Třešťská pahorkatina a Řásenská vrchovina.[8] Průměrná nadmořská výška činí 593 metrů.[9] Nejvyšší bod, Vyštěnec (688 m n. m.), leží v severní části obce. Vsí protéká Třešťský potok, na němž se rozkládá Doupský rybník. Západně od Doupěte se do Třešťského potoka ze severu vlévá bezejmenný potok, na němž leží v katastru obce leží rybník Kokšovka.[10]
Západně od obce se rozkládá evropsky významná lokalita Šilhánky, kde žije kuňka ohnivá.[11] Dále se zde nachází evropsky významná lokalita a přírodní rezervace Roštýnská obora, kde žije netopýr černý.[12] Další evropsky významná lokalita a přírodní rezervace se nazývá Doupský a Bažantka, která je chráněná pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition[13] a ohrožený rostlinný druh Nuphar pumila.[14] Památná 37metrová douglaska tisolistá roste na okraji lesní školky u hradu Roštejn, její stáří bylo v roce 1994 odhadováno na 130 let.[15]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1930 zde žilo v 42 domech 270 obyvatel. 270 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 268 římských katolíků a 1 evangelík.[16]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 160 | 163 | 174 | 191 | 207 | 209 | 270 | 165 | 143 | 148 | 107 | 83 | 87 | 102 |
Škola
[editovat | editovat zdroj]Roku 1788 zde byla zřízena náboženským fondem škola, k níž byly přiškoleny Řídelov, Studnice, Třeštice a Vanůvek. Původně se učilo v soukromém domě, roku 1805 byla postavena škola, roku 1882 přestavěna a rozšířena na dvoutřídní. V 70. letech 20. století byla škola zrušena a žactvo převedeno do Telče a Třeště.[6]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Doupě je členem Mikroregionu Telčsko a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.
Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Otto Christián.
| Období | Voliči | Účast v % | Mandáty | Výsledky | Starosta |
|---|---|---|---|---|---|
| 2006–2010 | 83 | 89,16 | 7 | 7 SNK I | Otto Christián |
| 2010–2014 | 81 | 70,37 | 7 | 7 SNK I | Otto Christián |
| 2014–2018 | 84 | 75,00 | 7 | Otto Christián |
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci sídlí firmy KERAMICKÉ CENTRUM DOUPĚ o.p.s. a EcoPal, s.r.o.[18] Obcí prochází silnice III. třídy č. 11262 z Třeštic do Vanůvku.[19] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Radek Čech - Autobusová doprava. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Telč, Mrákotín, Studená a Jindřichův Hradec.[20] Obcí prochází cyklistické trasy č. 16 z Růžené do Vanůvku a č. 5123 do Třeštic a žlutě značená turistická trasa z Roštejna do Volevčic.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Boží muka před vesnicí
- Hrad Roštejn s přilehlou zahradou a zbytky opevnění. V roce 1915 hrad vyhořel, a do poloviny 50. let 20. století byl stavebně obnovován. Nyní je součástí Muzea Vysočiny v Jihlavě.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- V okolí obce se natáčely filmy Z pekla štěstí a Dům U Zlatého úsvitu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 192.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 844–847.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 118.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Doupě [online]. Regionální informační servis, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Doupě [online]. ČÚZK, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Šilhánky [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Roštýnská obora [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Doupský a Bažantka [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ PR Doupský a Bažantka [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ douglaska tisolistá [online]. AOPK ČR, 2015-01-01 [cit. 2015-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-01]. S. 564, 565, záznam 19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15.
- ↑ Doupě [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Doupě [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Doupě na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Doupě v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Doupě v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Úřední stránky
