Mügeln
| Mügeln | |
|---|---|
 Pozdněgotický kostel sv. Jana | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°14′ s. š., 13°3′ v. d. |
| Nadmořská výška | 157 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Severní Sasko |
| Administrativní dělení | 30 místních částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 55,1 km² |
| Počet obyvatel | 5 794 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 105,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Johannes Ecke (nezávislý) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Markt 1 04769 Mügeln |
| Telefonní předvolba | 034362 |
| PSČ | 04769 |
| Označení vozidel | TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mügeln (hornolužickosrbsky Mohilno, česky též zastarale Mohelná) je město v německé spolkové zemi Sasko. Leží v jihovýchodní části zemského okresu Severní Sasko a má přibližně 5 800[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Sousedními obcemi jsou Ožice (9 km) a Doblín (15 km). V minulosti byla obec Mohelná sídlem biskupa míšeňské diecéze, v 19. století byla napojena na úzkorozchodnou trať a zdejší nádraží kdysi patřilo mezi největší svého druhu v Evropě.
Dějiny obce
[editovat | editovat zdroj]Název
[editovat | editovat zdroj]Místní název Mügeln je odvozen od lužickosrbského mogyla, s významem náhrobek, či mohyla. Příponou -n- (Mogyl-n-) je pak vyjádřeno sídlo u nějakého náhrobku.[2]
V průběhu staletí se měnil způsob psaní názvu, ale již od roku 1590 se ustálil současný název Mügeln: v roce 984 (1012/18) Mogelin(i) (Thietm. IV. 5.), 1003 (1012/18) Mogilina (Thietm. V. 37.), 1161 Sifridus de Mugelin, 1185 Moglin, 1198 Mugelin, 1254 Mogelin, 1319 Mugelin, 1358 Mugelyn, 1551 Mogelln, 1555 Mögeln, 1590 Mügeln
První zmínka a rozvoj obce
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci Mohelné pochází z roku 984, kdy vévoda a pozdější první polský král Boleslav Chrabrý nechal doprovázet Jindřicha II. Bavorského po přijetí se svou družinou přes nisanskou a daleminskou župu až do Mohelné. Okolní obce byly rovněž osídleny převážně slovanským obyvatelstvem.
Když roku 1003 Boleslav táhl přes město Střela a návrší Lommatzscher Pflege, která vyplenil a vypálil, stanul rovněž před branami Mohelné. Podle pověsti se měli místní občané vyhnout vypálení města pomocí lsti, když polskému králi slíbili věrnost a chtěli se sami sejít navečer před jeho táborem. Přesto Boleslav již nemohl svůj následný plán odplaty uskutečnit z důvodu stoupající hladiny Labe a se svým vojskem byl nucen odtáhnout. 17. června 1025 Boleslav zemřel.
Roku 1259 zemřel Sifridus de Mogelin, nejmocnější a nejbohatší místodržící Mohelné. Během svého úřadování vystavěl na zdejším návrší Festenberg hrad, dále kapli zvanou Uršula a roku 1241 založil ženský klášter beneditinek Marienthal in Sornzig. Roku 1261 byl postaven zámek Ruhethal. 26. března 1278 předal Albert, hrabě z Brehny v darovací listině město Mügeln pod jurisdikci míšeňského biskupa.
Kolem roku 1340 se v mohelenských kronikách objevují záznamy o Jindřichu Migelinovi (Heinrich von Mügeln), významném básníkovi, kronikáři, tvůrci bajek, milostných písní a kodifikátoru střední horní němčiny. Jako meistersinger byl činný u dvora u krále Jana Lucemburského a císaře Karla IV. (jako jeho osobní rádce pro státní záležitosti) v Praze a později v Uhrách u krále Ludvíka I. a ve Štýrsku u Rudolfa IV.
V roce 1429 byly části města zničeny husitskými výpady, při kterých české bojůvky vypálily a zpustošily i jiná města a obce v okolí. Těmto výbojům padlo za oběť mnoho místních obyvatel. Rozšířený názor, že Mohelnou husité zničili již roku 1428, má původ v celkově velmi nepřesném fiedlerovském pojetí[3], které však bylo pozdějšími výzkumy překonáno.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mügeln na německé Wikipedii.
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ Residenzen-Kommission, Arbeitsstelle Kiel, Artikel von Lars Dannenberg (Dresden). resikom.adw-goettingen.gwdg.de [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Müglische Ehren- und Gedächtniß-Seule, Fiedler/Zießler, Freiberg 1652
- ↑ srov. Ralph Gundram, Döbeln und die Hussiten – Die Brandkatastrophe einer město im Spannungsfeld historischer Konstruktion und lokaler Legendenbildung, in: Neues Archiv für sächsische Geschichte, sv. 79, 2008, str. 10/pozn. 60 a str. 22/pozn. 113 (Zwickauer Rechtsbuch [1348] Codex statutorum Zwiccaviensium, III X1 141b, fol. 105b!)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mügeln na Wikimedia Commons
