Ludwigsburg

Ludwigsburg
Farní kostel na náměstí
znak
Poloha
Souřadnice	48°53′51″ s. š., 9°11′32″ v. d.
Nadmořská výška	293 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo Německo
Spolková země	Bádensko-Württembersko
Vládní obvod	Stuttgart
Zemský okres	Ludwigsburg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	43,4 km²
Počet obyvatel	94 859 (2023)[1]
Hustota zalidnění	2 188,2 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Werner Spec (nezávislý)
Vznik	1704
Oficiální web	www.ludwigsburg.de
Telefonní předvolba	07141, 07144 (Poppenweiler)
PSČ	71634–71642, 71672 (Makenhof)
Označení vozidel	LB, VAI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwigsburg je německé velké okresní město, ležící asi 12 km severně od Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Leží na řece Neckar v Neckarské pánvi a je součástí metropolitního regionu Stuttgart.

V roce 2022 zde žilo 93.312 obyvatel.

Střední tok řeky Neckar, při kterém se Ludwigsburg nachází, byl osídlen již v mladší době kamenné a době bronzové, území bylo prozkoumáno v roce 1965, před plánovanou výstavbou obytné čtvrti na pozemcích zámeckých polí. V době železné bylo území osídleno Kelty. V 1. století se území dostalo pod nadvládu Římanů, kteří je kontrolovali až do roku 260, kdy byli vytlačeni Alamany. Pak v následujících 1500 letech zůstalo převážně jen zemědělsky obděláváno.

V letech 1709–1733 si zde Eberhard Ludwig, vévoda Württemberský dal na zelené louce postavit největší barokní stavební zámecký komplex v Německu, sestávající ze 16 staveb a česky nesprávně nazývaný Palác Ludwigsburg. Při něm se začala rozrůstat městská zástavba, pro jejíž rozvoj kníže obyvatelům zajistil několikaletou úlevu od daní, bezplatný dovoz stavebního materiálu, bezcelní dovoz zboží a náboženskou svobodu.

3. září 1718 Ludwigsburg získal městská práva. Mezi lety 1730 a 1800 se Ludwigsburg několikrát stal královským sídlem, jelikož panovníkům vyhovoval více, než blízký Stuttgart. Roku 1756 byla v objektu starých kasáren založena porcelánka Ludwigsburg, nejdříve jako továrna na fajáns. Po získání licence a přísunu hlíny zahájila výrobu porcelánu; zaměstnávala nejlepší malíře a modeléry jižního Německa a produkovala množství figurálního porcelánu; vyráběla pod ochranou knížete Karla Evžena, vévody Württemberského († 1793) a po jeho smrti se její výroba ještě rozšířila.

Při oslavách 300. výročí založení zámku v roce 2004 v něm byla otevřena galerie a muzeum keramiky a porcelánu.

• Rezidenční zámek se zámeckými zahradami- rozsáhlý komplex 16 budov podle plánů z roku 1704 stavěl Johann Fridrich Nette v letech 1709–1733, štukatury vytvořil Donato Giuseppe Frisoni, ten z Prahy přivedl sochaře Ondřeje Filipa Quitainera, který tesal sochařskou výzdobu schodiště.
• lovecký zámeček Favorite
• zámeček Monrepos u jezera
• Palác Grävenitz - dům Vilemíny z Grävenitz (1685-1744) milenky knížete
• barokní farní kostel
• barokní kašna na náměstí

• Ernst von Hügel
• Friedrich Schiller
• Josef Süß Oppenheimer (1698-1738) Žid Süss; bankéř a finanční rádce knížete
• David Strauss

• Caerphilly, Spojené království, 1960
• Jevpatorija, Ukrajina, 1990
• Montbéliard, Francie, 1950
• Saint Charles, Missouri, USA, 1995
• Nový Jičín, Česko, 1991

• 
  Severní křídlo rezidence
• 
  zámeček Favorite
• 
  Zámek Monrepos
• 
  dům Josefa Süße Oppenheimera
• 
  Schillerův pomník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwigsburg na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Barockerlebnis Paláce a muzea ve městě
• Ludwigsburg Virtuell Informace o městě

Města a obce zemského okresu Ludwigsburg
Affalterbach Asperg Benningen Besigheim Bietigheim-Bissingen Bönnigheim Ditzingen Eberdingen Erdmannhausen Erligheim Freiberg am Neckar Freudental Gemmrigheim Gerlingen Großbottwar Hemmingen Hessigheim Ingersheim Kirchheim am Neckar Korntal-Münchingen Kornwestheim Löchgau Ludwigsburg Marbach am Neckar Markgröningen Möglingen Mundelsheim Murr Oberriexingen Oberstenfeld Pleidelsheim Remseck Sachsenheim Schwieberdingen Sersheim Steinheim an der Murr Tamm Vaihingen Walheim