La Paz
| La Paz Chuqiyapu | |
|---|---|
 La Paz (koláž) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 16°30′8″ j. š., 68°9′56″ z. d. |
| Nadmořská výška | 3640[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC−04:00 |
| Stát |  Bolívie |
| Departement | La Paz |
| Provincie | Pedro Domingo Murillo |
  La Paz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 180 km² |
| Počet obyvatel | 2 867 504 (2017) |
| Hustota zalidnění | 15 930,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Luis Revilla (od 2010) |
| Vznik | 1548 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 2 |
| PSČ | 0201–0220 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
La Paz (ajmarsky Chuqi Yapu nebo Chukiyawu) je administrativní město Bolívie, sídlo bolivijské vlády a hlavní město departmentu La Paz, nicméně oficiálním hlavním městem Bolívie je Sucre. Ve městě žije přibližně 2,87 milionu obyvatel. La Paz je nejvýše položené hlavní město světa.[2]
Město založil roku 1548 španělský dobyvatel Alonso de Mendoza na místě původní vesnice Inků. Od založení do roku 1825 neslo město název Nuestra Señora de La Paz.[2]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]La Paz leží v kaňonu řeky Choqueyapu pod náhorní plošinou, nacházející se v nadmořské výšce 4000 m. Na ní se nachází město El Alto s mezinárodním letištěm.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno v roce 1548 Alonsem de Mendozou v místě indiánského sídliště Chuquiago a původně se jmenovalo Nuestra Señora de La Paz (Naše Paní Míru). Pojmenování připomínalo obnovení míru po vzpouře Gonzala Pizarra a dalších conquistadorů proti Blascu Núñezu Velovi, prvnímu místokráli Peru. V roce 1825, po rozhodujícím vítězství republikánů nad španělskou armádou v bitvě u Ayacucha, bylo plné jméno města změněno na La Paz de Ayacucho (Ayacuchský Mír).
Roku 1899 se La Paz stal faktickým sídlem bolivijské vlády, přičemž dosavadní Sucre zůstalo oficiálně hlavním městem. Tento přesun odrážel odklon bolivijské ekonomiky od vytěžených stříbrných dolů u Potosí k nalezištím cínu poblíž Orura a následné změny v ekonomické a politické moci mocenských skupin ve státě.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Ekonomiku města tvoří mimo jiné potravinářství, chemický a textilní průmysl a obuvnictví.[2] Po roce 2010 ale město podobně jako celou zemi zasáhla vlna šedé ekonomiky.[3]
Kriminalita
[editovat | editovat zdroj]V prvním desetiletí 21. století se Bolívie stala vyhledávaným místem „kokainového turismu“. V samotném hlavním městě se objevil první kokainový bar na světě s názvem Route 36, který ale musel po týdnech až třech měsících měnit své sídlo, aby jeho provozovatelé nebyli dopadeni policií.[4]
Na přelomu století upoutala pozornost turistů věznice v San Pedro, jejíž fungování se od ostatních věznic liší. San Pedro je „státem ve státě“, kde uvěznění chodí do zaměstnání ve věznici umístěných, kupují si cely k bydlení a mohou zde žít se svými rodinami.[5]
Ve městě sídlí Národní ústředna Interpolu.[6]
Vodohospodářství
[editovat | editovat zdroj]La Paz sužuje situace s čistotou vody, město totiž postrádá infrastrukturu na čistění odpadních vod a tato voda se tak vrací zpět do řeky Choqueyapu.[7]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Jedno autobusové nádraží v La Paz je bývalá železniční stanice, kterou navrhl francouzský architekt Gustave Eiffel.[8]
Kvůli značným výškovým rozdílům a mnoha podzemním řekám není možné ve městě vybudovat metro. Namísto něj zde vznikla nejdelší síť lanovek na světě. V roce 2016 měla 3 linky, více než 400 kabin a měřila 11 kilometrů. [9]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V La Pazu sídlí fotbalové kluby Bolívar a The Strongest.
Město disponuje nejvýše položeným golfovým hřištěm na světě.[zdroj?!]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ www.ine.gov.bo [online]. [cit. 2008-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-19.
- ↑ a b c La Paz [online]. Encyclopædia Britannica, rev. 2014-03-25 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bolivia, an Island of Economic Stability, But Storm Clouds Gather. VOA News [online]. 2019-07-01 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FRANKLIN, Jonathan. The world's first cocaine bar. The Guardian [online]. 2009-08-19 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAKER, Vicky. Bolivia's San Pedro 'tourist prison', 20 years on. BBC [online]. 2017-02-25 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ INTERPOL in Bolivia, cit. 2021-01-03
- ↑ ALVESTEGUI, Alfonso. Reuse and reduce: The case for better wastewater treatment in Bolivia. Světová banka [online]. 2020-03-19 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITZKOWITZ, Laura. Unexpected Architecture: Gustave Eiffel in La Paz. untappedcities.com [online]. 2012-06-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukončete nástup, stoupáme. V La Paz vozí obyvatele místo metra síť lanovek. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu La Paz na Wikimedia Commons
