Jiřina Bohdalová

Mgr. Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová v roce 2019
Narození	3. května 1931 (93 let) Praha Československo Československo
Alias	„Bohdalka“ nebo Jiřinka
Alma mater	DAMU v Praze
Aktivní roky	1937 – dosud
Choť	Radoslav Brzobohatý Břetislav Staš
Děti	Simona Stašová
Rodiče	František Bohdal Marie Bohdalová
Příbuzní	Jaroslava Henzelová (sestra) Marek Ciccotti (vnuk) Vojtěch Staš (vnuk)
Významné role	Fany / Fany Závist / Nesmrtelná teta Fuchsová / Chalupáři
Podpis
Český lev
Nejlepší herečka v hlavní roli 1993 – Nesmrtelná teta 1995 – Fany
Umělecké ceny
Cena Thálie 2010 – Za celoživotní mistrovství v činohře TýTý 2010 – Dvorana slávy Zlatý střevíček (2005) Výroční cena AČFK (2021)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiřina Bohdalová (* 3. května 1931 Praha) je česká herečka.

Narodila se do rodiny truhláře Františka Bohdala a jeho manželky Marie, rozené Brunnerové. Matka pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Otec byl v roce 1954 odsouzen na 15 let odnětí svobody za napomáhání k velezradě, když pomáhal někdejšímu ministru Ladislavu Karlu Feierabendovi k emigraci. Ve valdické věznici strávil 7 let a v roce 2016 obdržel in memoriam od ministerstva obrany osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji.^[1]

Po obecné škole v Praze na Žižkově absolvovala dívčí reálné gymnázium a po maturitě v roce 1949 nastoupila na tři roky jako učitelka na základní škole v Ostravě. Od dětských let ji lákalo divadlo; vliv mělo matčino působení v ochotnickém divadelním souboru, přihláška do baletní školy a také do filmového komparsu. Ve svých šesti letech zažila svůj filmový debut v němém filmu Pižla a Žižla na cestách (1937); další dětské role potom ve filmech Zlatý člověk (1939) a Madla zpívá Evropě (1940).

Přihlásila se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), ale přijata byla až na třetí pokus. Studium z rodinných důvodů krátce přerušila a po návratu DAMU řádně absolvovala (v roce 1957) a ukončila rolí v absolventském představení Josefina. Divadelní kariéru začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a posléze v Městských divadlech pražských. Právě kvůli osobě Jana Wericha kontaktovala Jiřinu Bohdalovou Státní bezpečnost, Bohdalová však informace o Werichovi odmítla předávat. Přesto Státní bezpečnost Bohdalovou od konce 50. let vedla jako agentku a teprve až roku 2004 soud konstatoval, že byla ve svazcích StB vedena neoprávněně.^[2]

V letech 1967–2004 byla členkou Divadla na Vinohradech. V srpnu 1968 emigrovala mladší sestra Jaroslava Henzelová i s rodinou do Rakouska a pak do Švédska.^[3] V roce 1970 Jiřina Bohdalová svědčila na svatbě spisovatele Pavla Kohouta a scenáristky Jeleny Mašínové. Z těchto důvodů pak v polovině 70. let dostávala méně rolí ve filmech.^[4] Od roku 2005 je členkou Divadla Na Jezerce, kde hraje v inscenacích Lásky paní Katty (po derniéře), Paní plukovníková a Generálka. Kromě svých divadelních rolí spolupracuje často s Českou televizí; např. spolu s Vladimírem Dvořákem v letech 1956–1999 účinkovala v zábavných pořadech a scénkách, např. Televarieté. Známý je taky její pořad Hobby naší doby.

Je výraznou vypravěčkou dětských pohádek a večerníčků. Namluvila tak Pohádky ovčí babičky (1966); Broučci (1967); Hup a Hop (1968); Pohádky z mechu a kapradí (1968); Rákosníček (1975); O chytré kmotře lišce (1982); Malá čarodějnice (1984) či O skřítku Racochejlovi (1997). Ke konci roku 2012 bylo možno její hlas slyšet celkem v 148 dílech různých večerníčků.

K jejím nejznámějším filmům patří Ucho (z roku 1969, do roku 1989 zákaz promítání), Dáma na kolejích muzikálový film (1966); Ženu ani květinou neuhodíš (1967); Bílá paní (1965); Světáci (1969); Hvězda zvaná Pelyněk (1964); Nesmrtelná teta (1993) a Fany (1995). Účinkovala také v řadě televizních seriálů, např. F. L. Věk (1971), Chalupáři (1975), Cirkus Humberto (1988), Přítelkyně z domu smutku (1993), Četnické humoresky (2000), Pojišťovna štěstí (2004–2008) a nejnověji v televizním kriminálně komediálním cyklu Zdenka Zelenky Ach, ty vraždy! kde si zahrála hlavní postavu doktorky Květy Kalendové. Od roku 1999 do roku 2005 byla společníkem pivovaru Svijany.^[5]

Dne 3. června 2020 zastupovala hereckou obec na posledním rozloučení se zpěvačkou Evou Pilarovou v bazilice Panny Marie v Praze na Strahově.^[6] V srpnu 2021 obdržela na 47. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.^[7]

V roce 2022 skončila v nemocnici Na Homolce se zlomeným obratlem.^[8] V roce 2023 zrušila na doporučení lékařů divadelní sezonu, kvůli svému podlomenému zdraví,^[9] v témže roce v říjnu ze stejného důvodu svou divadelní kariéru ukončila.^[10] V roce 2024 ale přitom stále byla aktivní ve své herecké kariéře.^[11]

• 1968 – Vyznamenání Za vynikající práci^[12]
• 1985 – Zasloužilá umělkyně^[13]
• před rokem 1989 – několikrát vítězka v kategorii Nejlepší herečka v divácké anketě Televizní rolnička
• 1993 – Český lev: herečka v hlavní roli (film Nesmrtelná teta)
• 1995 – Český lev: herečka v hlavní roli (film Fany)
• 1993 až 2002 – TýTý: desetkrát vítězství v Kategorie hereček
• 2000 – Anketa: Král filmového úsměvu století – 3. místo (za Vlastou Burianem a Vladimírem Menšíkem)
• 2005 – Zlín Film Festival: Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež
• 2010 – TýTý: uvedena do Dvorany slávy^[14]
• 2010 – Thálie: Cena za celoživotní mistrovství v oboru činohra
• 2013 – Medaile Za zásluhy 1. stupeň (2013)^[15]
• 2021 – Řád Bílého lva I. třídy

• 1957 – V+W: Balada z hadrů , Šenkýřka z taverny „U šišky“, Divadlo ABC, režie Ján Roháč
• 1963 – Marcel Achard: Idiotka, Divadlo Komedie, premiéra: 1963, režie: Ota Ornest, 376 repríz.^[16]
• 1980 – Jiří Hubač: Dům na nebesích, Divadlo na Vinohradech, premiéra: 1980 režie: Václav Hudeček
• 2004 – Brian Friel: Lásky paní Katty, Katty McGuire, Divadlo na Vinohradech, režie Vladimír Strnisko j. h.^[16]
• 2005 – Brian Friel: Lásky paní Katty, Katty McGuire, Divadlo Na Jezerce, režie Vladimír Strnisko
• 2008 – Bengt Ahlfors: Paní plukovníková, Věra Bergerová, Divadlo Na Jezerce, režie Vladimír Strnisko
• 2014 – Jiří Hubač: Generálka, Josefína, Divadlo Na Jezerce, režie Radek Balaš
• 2020 – D. L. Coburn, Gin Game, Fonsie, Divadlo Na Jezerce, režie Radek Balaš

• Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká, Andrej Šťastný: Hádej, kam půjdem na oběd vydalo nakladatelství Kredit 1991, ISBN 80-85279-21-5, kuchařka.
• Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Lidi, to je ale bašta vydalo nakladatelství Eminent 1997, ISBN 80-85876-49-3, kuchařka.
• Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Pro mlsné jazýčky-Slavnostní kuchařka vydalo nakladatelství Eminent 1998, ISBN 80-85876-71-X, kuchařka.
• Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Co se skrývá pod pokličkou vydalo nakladatelství Eminent 2000, ISBN 80-7281-034-0, kuchařka.
• Jiřina Bohdalová, Petr Hora-Horejš: Měla jsem štěstí na lidi vydalo nakladatelství Press Servis 2006, ISBN 80-903837-0-X.
• Jiřina Bohdalová, Alena Bartoňová: Třicet dní ,které otřásly váhou vydalo nakladatelství Set out 2009, ISBN 80-86277-48-8.
• Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká, Pavel Skalník: Herr Gott ....a že to uteklo! vydalo nakladatelství Sláfka 2009, ISBN 978-80-86631-78-3.
• Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká: Jiřina Bohdalová v kuchyni hvězd vydalo nakladatelství Sláfka 2011, ISBN 978-80-86631-96-7.
• Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká: Fenomén Bohdalka vydalo nakladatelství Sláfka 2011, ISBN 978-80-86631-97-4.
• Robert Rohál: Nehasnoucí hvězda vydalo nakladatelství Petrklíč 2012, ISBN 978-80-7229-266-0, neautorizovaný životopis.
• Petr Macek: Vždycky upřímná Jiřina Bohdalová, Praha, CNC, 2020, ISBN 978-80-87033-88-3

• Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 117, 265.
• FIKEJZ, Miloš. Český film: herci a herečky. I. díl: A–K. 1. vydání (dotisk). Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 84–86.
• Kdo je kdo: 91/92: Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 68. 
• Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 50. 
• Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 60. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 112. 
• VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 260, 272, 274, 283, ISBN 80-85625-19-9

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Bohdalová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Bohdalová
• Jiřina Bohdalová v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Jiřina Bohdalová ve Filmovém přehledu
• Jiřina Bohdalová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Jiřina Bohdalová ve Filmové databázi
• Jiřina Bohdalová na Kinoboxu
• Jiřina Bohdalová v Internet Movie Database (anglicky)
• Jiřina Bohdalová na Dabingforum.cz
• Jiřina Bohdalová na stránkách Divadla Na Jezerce
• Jiřina Bohdalová na webu České televize
• Jiřina Bohdalová Archivováno 18. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
• Jiřina Bohdalová v cyklu České televize Na plovárně