Eva Pilarová

Eva Pilarová
Základní informace
Rodné jméno	Eva Bojanovská
Narození	9. srpna 1939 Brno Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	14. března 2020 (ve věku 80 let) Praha Česko Česko
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Žánry	popmusic, swing, jazz
Povolání	zpěvačka, herečka, fotografka
Nástroje	hlas
Vydavatel	Supraphon
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupeň (2009) Cena Jihomoravského kraje (2018)
Manžel(ka)	Milan Pilar (1960–1964) Jaromír Mayer (1968–1971) Jan Kolomazník (1984–2020)
Děti	Milan Pilar
Rodiče	Ladislav Bojanovský Františka Bojanovská
Web	www.evapilarova.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Pilarová (rozená Bojanovská, 9. srpna 1939 Brno – 14. března 2020^[1] Praha^[2]) byla česká zpěvačka a herečka, čtyřnásobná vítězka čtenářské ankety Zlatý slavík v kategorii zpěvaček. V říjnu 2009 obdržela Medaili Za zásluhy.

Narodila se do rodiny Ladislava Bojanovského (27. června 1912 Kundratice) a Františky Bojanovské, roz. Horčičkové (22. června 1915 Vrbice – 27. června 2021 Brno), oddaných 31. prosince 1938 v Kobylí^[3]. Otec měl se společníkem krejčovský salon Janšta a Bojanovský, matka byla vyučená švadlena. Eva zpívala už od dětství a to i klasickou hudbu. Rodiče byli praktikující katolíci a přihlásili ji do dětského chrámového sboru u sv. Tomáše, který vedl sbormistr a varhaník Vladimír Stehlík. Od první třídy chodila do hudební školy. Ve škole si jejího talentu všiml učitel František Lýsek a přijal ji do svého Brněnského dětského sboru, se kterým účinkovala i v rozhlase.^[4]

Maturovala na čtyřleté vyšší hospodářské škole na Pionýrské ulici v Brně (1958). Koncem 50. let začala na brněnské JAMU studovat operní zpěv, zároveň v té době vystupovala v Satirickém divadle Večerní Brno. Více než operní zpěv ji přitahoval jazz a swing. Po roce studia v roce 1960 JAMU opustila a nastoupila do pražského divadla Semafor, kde se záhy prosadila jako zpěvačka. Všeobecnou popularitu jí přinesla píseň Kočka není pes z repertoárů Elvise Presleyho, otextovaná Jiřím Suchým. V pásmu Zuzana je zase sama doma zpívala s Waldemarem Matuškou duet Ach, ta láska nebeská.^[5]

V roce 1962 odešla spolu s Waldemarem Matuškou a Karlem Štědrým zpívat do Divadla Rokoko,^[6] ale už v roce 1964 se vrátila zpět do Semaforu. V tomtéž roce si také ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zahrála drobnou roli sboristky dívčí školy – spolu s Naďou Urbánkovou. Zazpívala v něm duet Je nebezpečné dotýkat se hvězd s Karlem Gottem.

V roce 1965 začala zpívat s vlastní kapelou. V roce 1967 vyhrála zlatou Bratislavskou lyru s písní Rekviem. Během pěvecké kariéry nazpívala řadu hitů včetně duetů s Waldemarem Matuškou, Karlem Gottem a dalšími zpěváky. Disponovala silným a barevně zajímavým hlasem – sopránem (se základní polohou a barvou altovou) o rozsahu tří a půl oktávy,^[7] a dobrou pěveckou technikou. Jako své oblíbené zpěváky uváděla ze zahraničních Ray Charlese, Ellu Fitzgeraldovou a Peggy Lee.^[7]

V době normalizace nemohla cestovat na západ – zde sehrála svou roli emigrace jejího prvního (Milan Pilar) i druhého (Jaromír Mayer) manžela. V roce 1973 koncertovala na Kubě a členové její kapely, kteří se bez ní vraceli dříve do Prahy, zahynuli v hořícím letadle.^[8] Po překonání psychického otřesu sestavila novou kapelu, s níž absolvovala dlouhé turné po Sovětském svazu. V roce 1977, aby vůbec mohla i nadále vystupovat, podepsala tzv. Antichartu,^[9] za což se cca po 40 letech omluvila.^[10][8]

V pozdní fázi kariéry se orientovala především na žánrovou oblast jazzu a swingu. Mezi největší hity posledních let patřil Montiho čardáš.^[11] Nepřestala být aktivní ani poté, co v padesáti letech překonala rakovinu. Spolupracovala také s Tanečním orchestrem Českého rozhlasu, v 90. letech v rozhlase moderovala pořad Dobré jitro.^[12]

Po roce 1989 se kromě zpívání věnovala fotografování a počítačovým úpravám svých fotografií, které představila na téměř 100 výstavách.^{[13] [14]}

Eva Pilarová byla třikrát vdaná. Prvním manželem byl v letech 1960–1964 jazzový kontrabasista Milan Pilar (* 1934). Po jeho emigraci do Západního Německa roku 1962 byla načas sledována StB a v roce 1965 byla podmínečně odsouzena za údajné valutové machinace v případu zpěváka Pavla Sedláčka.^[8] Druhým manželem byl pak v letech 1968–1971 zpěvák Jaromír Mayer (* 1943). Potřetí se vdala roku 1984 za tanečníka Jana Kolomazníka (* 1952) a jejich manželství trvalo až do její smrti. Z prvního manželství pochází syn Milan. Její matka Františka Bojanovská zemřela 27. června 2021, 5 dní po svých 106. narozeninách.^[15]

Od roku 2018, kdy si při pádu v bytě zlomila rameno a stehenní kost a tři měsíce strávila v nemocnici, ji provázely různé zdravotní problémy. Zemřela v péči řeholních sester Boromejek 14. března 2020 v Praze po těžké operaci na selhání ledvin. Bylo jí 80 let.^[16][8]

Zádušní mše za Evu Pilarovou se konala ve středu 3. června 2020 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově. Celebroval ji páter Marian Pospěcha, vystoupila řada umělců (Adam Plachetka, Pavel Šporcl, Monika Absolonová a další), státní orgány zastupoval ministr kultury Lubomír Zaorálek a hereckou obec Jiřina Bohdalová. Přímý přenos vysílala TV Noe.^[17] Marian Pospěcha ocenil ve své homilii také její píseň „Tam za vodou v rákosí“ (je Ráj), zpívanou s Waldemarem Matuškou. Jménem zpěváků se rozloučil dojímavou řečí (Mám Tě rád!) Vojta Dyk.

• 1962: Zlatá medaile v oboru jazzového zpěvu na Světovém festivalu mládeže – Helsinky
• 1963: Zlatý slavík (oficiálně předáno a vyhlášeno 2014)
• 1964: Zlatý slavík
• 1967: Zlatá Bratislavská lyra
• 1967: Cena za nejlepší interpretaci – Zlatá Bratislavská lyra
• 1967: Zlatý klíč Intervize
• 1967: Grand Prix de Disque Sopoty
• 1967: Publikumsliebling – festival písní v Berlíně (NDR)
• 1967: Zlatý slavík
• 1969: Cena za nejlepší interpretaci – Festival populárních písní Varadero, Kuba
• 1971: Zlatý slavík
• 1978: Zlatá děčínská kotva
• 1978: Cena za nejlepší interpretaci – Bratislavská lyra
• 1981: Zasloužilá umělkyně
• 1993: Platinová deska Supraphonu
• 1998: Cena Masarykovy akademie
• 2004: Platinová deska Tommü records
• 2009: Medaile Za zásluhy I. stupně
• 2014: Ocenění Senior Prix od Nadace Život umělce ^[18]
• 2018: Cena Jihomoravského kraje^[19]

• Eva Pilarová – Supraphon, 1965
• Dobře placená procházka – Supraphon, 1965
• Eva Pilarová – Supraphon, 1966
• Fascinating Czech Star – Supraphon/Artia, 1966
• Zločin v šantánu – Supraphon, 1968
• Eva – Supraphon, 1969
• Zpívá Eva Pilarová – Supraphon, 1970
• Láska nebeská (s Waldemarem Matuškou) – Supraphon 1 13 0840 311, 1973, LP (reedice na CD, 1997, Bonton Music EAN 8 596972 105925)
• Zázrak je žít – Supraphon, 1974
• My Czech Favourites – Supraphon/Artia, 1974
• Jsem tu a zpívám – Supraphon, 1979
• Eva – Supraphon, 1986

• Pohlazení po duši – Bonton, 1992
• Story – Supraphon, 1992
• Platinová Eva Pilarová – Tommü records, 1993
• Story II – Supraphon, 1993
• One perfect song – Tommü records, 1994
• Eva Pilarová a hosté – Tommü records, 1995
• Vánoce – Tommu records, 1996
• S nádhernou duhou (s Milanen Bürgerem) – Tommü records, 1997
• Vánoční čas – Tommü records, 1998
• Requiem – Bonton, 1998
• Recitál (Eva Pilarová a Karel Gott 1965 Live) – Bonton, 1998, MC, CD
• Swing 2000 – Tommü records, 1999
• S čertem si hrát (s Waldemarem Matuškou) – Český rozhlas CRO155-2-331 EAN 8 590236 015524, 2000
• Moravěnka (s Moravěnkou, Jiřím Helánem a Jožkou Šmukařem) – Tommü records, 2000 ^[20]
• Dotýkat se hvězd – Sarurn EAN 8595112003923, 2000
• Rodeo – Tommü records, 2002
• Největší hity – Bonton, 2003 ^[21]
• Zlatý výběr – Tommü records EAN 8594060010045, 2004 ^[22]
• Dům plnej snů – West records, EAN 8594072230073, 2008 ^[23][24]
• Proměny – Supraphon SU 5978-2 EAN 099925 59782 5, 2009, 3 CD ^[25]
• Pilarka 2013 – vlastní náklad, EAN 8594170816100, 2013 ^[26]
• Pilarka a přátelé – Voltr Production, 2018
• Pilarka 80 Inventura těla – Voltr Production, 2019

• ČERNÝ, Jiří. Zpěváci bez konzervatoře. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1966. 195 [3] s. (Život kolem nás; sv. 61). Kapitola Eva Pilarová, s. 39–45. S 12 s. fotogr. příloh; s výsledky ankety Zlatý slavík 1962-65 a přehl. nejprodávanějších desek 1949-1965. 
• HERZÁN, Michal; BUDINSKÝ, Václav. Divadlo Rokoko: vzpomínky na jeho hvězdy a historky. 1. vyd. [Praha]: [Divadlo Rokoko], [1998]. 131 s. ISBN 80-238-3223-9. S. 10–12, 22, 39–43, 52. 

• Seznam písní Evy Pilarové
• Bratislavská lyra
• Let Aeroflot 141 – letecká nehoda v Praze 1973, při níž zahynuli členové doprovodné skupiny Evy Pilarové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eva Pilarová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eva Pilarová
• http://www.evapilarova.cz/ Oficiální stránky
• Eva Pilarová v Encyklopedii dějin města Brna
• www.czechmusic.net – životopis a diskografie
• Eva Pilarová na Kinoboxu
• Eva Pilarová v Česko-Slovenské filmové databázi
• Eva Pilarová – video z cyklu České televize 13. komnata
• Eva Pilarová na portále Paměť národa
• Rozhovor v Katolickém týdeníku 3. 9. 2004