Johana Francouzská (1391–1433)

Johana Francouzská
Johana Francouzská
Narození	24. ledna 1391; Melun
Úmrtí	27. září 1433 (ve věku 42 let); Vannes
Místo pohřbení	Vannes Cathedral
Choť	Jan V. Bretaňský (od 1396)
Děti	Isabela Bretaňská; František I. Bretaňský; Peter II, Duke of Brittany; Gilles de Bretagne
Rodiče	Karel VI. Francouzský a Isabela Bavorská
Rod	Valoisové a House of Dreux
Příbuzní	Marguerite, bâtarde de France, Marie z Valois, John, Dauphin of France, Duke of Touraine, Karel VII. Francouzský, Louis, Dauphin of France, Duke of Guyenne, Kateřina z Valois, Izabela z Valois a Michelle z Valois (sourozenci); Jeanne de Laval, Guy XV de Laval, Jean de Laval, Louise de Laval, Yolande de Laval, Dame de Kergorlay, Hélène de Laval a Pierre de Laval (vnoučata)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatba Johany a Jana Bretaňského (dobová miniatura)

Johana Francouzská (fr. Jeanne de France, 24. ledna 1391, Melun – 27. září 1433, Vannes)^[3] byla bretaňská vévodkyně z dynastie Valois.

Život

Johana se narodila jako dcera francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely Bavorské. 19. září 1396 byla v Paříži jako pětiletá provdána za svého vrstevníka^[4] Jana, syna bretaňského vévody Jana IV.

Janův otec zemřel roku 1399 a roku 1403^[5] se jeho ovdovělá matka Jana Navarrská provdala za anglického krále Jindřicha IV., což poněkud zmírnilo napětí mezi Anglií a Bretaní. Janovi se dařilo udržovat přátelské vztahy i se dvorem svého chorého tchána a až po zavraždění Jana Nebojácného se bretaňský vévoda výrazněji angažoval v burgundském táboře.

Roku 1420 se po pokusu o převrat dostal Jan do zajetí synů Markéty z Clissonu, hraběnky z Penthièvre, kteří jej drželi ve vězení. Vévodkyně Johana shromáždila přívržence bretaňské vlády dynastie Montfortů a vyreklamovala z anglického zajetí Artura z Richemontu,^[6] jehož pomoc k osvobození manžela nutně potřebovala. Se svými společníky oblehla hrady patřící hrabatům z Penthièvre a cenný zajatec byl nakonec propuštěn. Bývalí žalářníci byli po vévodově osvobození bretaňským parlamentem odsouzeni za velezradu.^[7]

Svému muži dala Johana sedm dětí, které využil stejně jako své sourozence pro upevňování vztahů se svými spojenci. Syna Františka vyslal na dvůr francouzského krále a Gillese na dvůr anglický. Annu provdal za Jana Bourbonského.