Henri Lebesgue

Henri Lebesgue
Henri Lebesgue
Narození	28. června 1875; Beauvais
Úmrtí	26. července 1941 (ve věku 66 let); Paříž
Místo pohřbení	Gouvieuxský hřbitov (49°11′23″ s. š., 2°25′50″ v. d.)
Alma mater	École normale supérieure; Lyceum Ludvíka Velikého; Lyceum svatého Ludvíka
Povolání	matematik, profesor a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Renneská univerzita (1902–1906); Poitierská univerzita (1906–1910); Pařížská univerzita (1910–1919); Francouzská kolej (1921–1941)
Ocenění	Péccotův kurz (1904); Ponceletova cena (1914); Saintourova cena (1917); Malá cena d'Ormoye, Carrièreho a Thébaulta (1919); důstojník Řádu čestné legie (1932); … více na Wikidatech
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Léon Lebesgue (28. června 1875, Beauvais – 26. července 1941, Paříž) byl francouzský matematik. Zabýval se matematickou analýzou, vybudoval moderní teorii míry a integrálu. Důležitých výsledků dosáhl také v topologii, teorii potenciálu, variačním počtu, teorii množin a teorii dimenze. V závěru svého života se zabýval také pedagogikou a historií. Ačkoli jeho práce v teorii integrálu byla radikálním zobecněním dřívějšího pojetí, Lebesgue tvrdil, že matematika by se měla zabývat konkrétními „praktickými“ úlohami: Redukována na obecné teorie by matematika byla jen krásnou formou bez obsahu. Zemřela by pak velmi rychle.

Osobní život

*Leçons sur l'integration et la recherche des fonctions primitives*, 1904

Lebesgueův otec zemřel na tuberkulózu ještě v době, kdy byl jeho syn malé dítě. Lebesgue sám trpěl po celý svůj život chatrným zdravím. V roce 1903 se oženil se sestrou svého spolužáka Louisou-Margueritou Vallet a měl s ní syna Jacqua a dceru Suzanne. Roku 1916 se s ní však rozvedl.

Profesní život

Henri Lebesgue získal základní a střední vzdělání v Beauvais a poté odešel studovat dále do Paříže. Studoval postupně na Lycée Saint-Louis, Lycée Louis-le-Grand a École normale supérieure. Na poslední zmiňovanou školu nastoupil roku 1894 a dokončil ji o tři roky později. Další dva roky studoval samostatně zejména Bairovy články o nespojitých funkcích, což mělo velký vliv na jeho pozdější práci na zobecnění pojmu integrálu právě na nespojité funkce. Od roku 1899 do 1902 byl profesorem na Lycée Centrale v Nancy. Roku 1901 formuloval, vycházeje z myšlenek Emila Borela a Camilla Jordana, teorii míry a ještě téhož roku podal definici Lebesgueova integrálu zobecňujícího integrál Riemannův i na (některé) nespojité funkce. Tento čin znamenal naprostou revoluci v integrálním počtu. Roku 1902 získal Lebesgue doktorát za práci Intégrale, longueur, aire (Integrál, délka, plocha), která sestávala právě z výsledků uveřejněných o rok dříve. Roku 1906 získal místo na univerzitě v Poitiers a následujícího roku se tam stal profesorem. Od roku 1910 učil na Sorbonně, kde se roku 1918 stal profesorem. Roku 1921 získal místo profesora na Collège de France a zde zůstal až do své smrti roku 1941. Během těchto dvaceti let však učil i na jiných univerzitách, zejména pak na École supérieure de physique et de chimie industrielles de la ville de Paris a École normale supérieure v Sèvres.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Lebesgue na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Henri Lebesgue
(anglicky) Henri Lebesgue na MacTutor Biography
Henri Lebesgue na Mathematics Genealogy Project (anglicky)

Původní Lebesgueovy články (ve francouzštině)