Beta Pictoris
| Beta Pictoris | |
|---|---|
 Mapka souhvězdí Malíře s pozicí hvězdy Beta Pictoris | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
| Souhvězdí | Malíř (Pictor) |
| Rektascenze | 05h 47m 17.1s |
| Deklinace | −51° 03′ 59″ |
| Paralaxa | 51,44 ± 0,12 |
| Vzdálenost | 63,4 ± 0,1 ly (19,44 ± 0,05 pc) |
| Barevný index (U-B) | 0,10 |
| Barevný index (B-V) | 0,17 |
| Barevný index (V-R) | 0,12 |
| Barevný index (R-I) | 0,16 |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 3,861 |
| Absolutní hvězdná velikost | 2,42 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 5,16 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | 84,041 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | typu Delta Scuti |
| Spektrální typ | A6V |
| Hmotnost | 1,75 M☉ |
| Poloměr | 1,8 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 8,7 L☉ |
| Povrchová teplota | 8052 K |
| Stáří | 12 +8 −4 milionů let |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 39060 |
| Bright Star katalog | HR 2020 |
| 2MASS | 2MASS J05471708-5103594 |
| SAO katalog | SAO 234134 |
| Katalog Hipparcos | HIP 27321 |
| Tychův katalog | TYC 8099-1392-1 |
| General Catalogue | GC 7287 |
| Glieseho katalog | Gl 219 |
| Bayerovo označení | β Pic |
| Synonyma | CD-51 1620, GCRV 3614, GSC 08099-01392, IRAS 05460-5104, 2MASS J05471708-5103594, PLX 1339, PPM 334622, UBV 5954[1], GCTP 1339.00 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beta Pictoris (β Pic / β Pictoris) je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Malíře. Od sluneční soustavy je vzdálená 63,4 světelného roku a je 1,75krát hmotnější a 8,7krát jasnější než Slunce. Hvězda Beta Pictoris je, stejně jako soustava, která ji obklopuje, velmi mladá (asi 8–20 milionů let),[2] ovšem patří již mezi hvězdy hlavní posloupnosti.[3] Podle ní je také nazvána skupina pohybujících se hvězd BPMG (Beta Pictoris Moving Group), což je seskupení mladých hvězd stejného věku, které se spolu pohybují vesmírem ve stejném směru.[2]
V porovnání s jinými hvězdami stejného typu září Beta Pictoris velmi silně v infračerveném oboru spektra, což je způsobeno velkým množstvím prachu v její blízkosti. Podrobná pozorování odhalila, že je obklopena velkým prachoplynovým diskem, což byl současně první akreční disk vyfotografovaný kolem nějaké hvězdy.[5] Kromě přítomnosti několika planetesimálních pásů[6] a náznaků kometární aktivity[7] se zdá, že se v disku zformovaly také planety a že tento proces možná stále pokračuje.[8] Tento akreční disk je patrně také hlavním zdrojem mezihvězdných meteoroidů, které proudí do naší sluneční soustavy.[9]
Evropská jižní observatoř vydala v listopadu roku 2008 tiskovou zprávu, že na oběžné dráze kolem hvězdy byla v rovině disku vyfotografována planeta odpovídající předchozím předpovědím. Pokud se objev potvrdí, půjde o extrasolární planetu nacházející se nejblíže své centrální hvězdě, jaká kdy byla vyfotografována – její vzdálenost od hvězdy je přibližně stejná, jako vzdálenost Saturnu od Slunce.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beta Pictoris na anglické Wikipedii.
- ↑ http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-basic?Ident=beta+pictoris&submit=SIMBAD+search
- ↑ a b Zuckerman, B. et al.. The β Pictoris Moving Group. The Astrophysical Journal. 2001, roč. 562, čís. 1, s. L87–L90. Dostupné online. DOI 10.1086/337968.
- ↑ Crifo, F. et al.. β Pictoris revisited by Hipparcos. Star properties. Astronomy and Astrophysics. 1997, roč. 320, s. L29–L32. Dostupné online.
- ↑ MARTINEK, František. Hvězdu Beta Pictoris obklopují dva disky [online]. Česká astronomická společnost, 2006-7-3 [cit. 2010-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Smith, B. A. and Terrile, R. J. A circumstellar disk around Beta Pictoris. Science. 1984, roč. 226, s. 1421–1424. Dostupné online. DOI 10.1126/science.226.4681.1421.
- ↑ Wahhaj, Z. et al.. The Inner Rings of β Pictoris. The Astrophysical Journal. 2003, roč. 584, čís. 1, s. L27–L31. Dostupné online. DOI 10.1086/346123.
- ↑ Beust, H.; Vidal-Madjar, A.; Ferlet, R. and Lagrange-Henri, A. M. The Beta Pictoris circumstellar disk. X—Numerical simulations of infalling evaporating bodies. Astronomy and Astrophysics. 1990, roč. 236, čís. 1, s. 202–216. Dostupné online.
- ↑ Freistetter, F.; Krivov, A. V. and Löhne, T. Planets of β Pictoris revisited. Astronomy and Astrophysics. 2007, roč. 466, čís. 1, s. 389–393. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20066746.
- ↑ Baggaley, W. Jack. Advanced Meteor Orbit Radar observations of interstellar meteoroids. J. Geophys. Res.. 2000, roč. 105, čís. A5, s. 10353–10362. Dostupné online. DOI 10.1029/1999JA900383.
- ↑ ESO: Beta Pictoris planet finally imaged?, tisková zpráva, [cit. 2008-11-22], Dostupné on-line. Archivováno 8. 2. 2009 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.eso.org [online]. [cit. 2010-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Beta Pictoris na Wikimedia Commons
