BTR-50
| BTR-50 | |
|---|---|
 Izraelem upravený bývalý syrský nebo egyptský pozdní výrobní model BTR-50PK v muzeu Jad La-Širjon, Izrael, 2005. | |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | VTZ, Kirovův závod |
| Návrh | 1952 |
| Období výroby | 1954 – 1970 |
| Vyrobeno kusů | cca 12 000 |
| Ve službě | 1954 - 70. leta (SSSR) |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 2 + 20 |
| Délka | 7,07 m |
| Šířka | 3,14 m |
| Výška | 2,03 m |
| Hmotnost | 14,5 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 10 mm |
| Hlavní zbraň | 1× kulomet SG-43 ráže 7,62 mm (BTR-50P) kulomet KPV ráže 14,5 mm (BTR-50PA) |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | vodou chlazený řadový vznětový motor V6 |
| Výkon | 240 hp (179 kW) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | 44 km/h (na silnici) 11 km/h (ve vodě) |
| Poměr výkon/hmotnost | 16,6 hp/t |
| Dojezd | 400 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
BTR-50 byl sovětský pásový obojživelný obrněný transportér z padesátých let 20. století založený na tanku PT-76. BTR-50 je opatřen pásy, na rozdíl od většiny z řady vozidel BTR, která jsou kolová. Podle tohoto obrněnce vznikla i jeho československá značně upravená verze OT-62, která se v Československu vyráběla a byla ve výzbroji Československé lidové armády a polské armády.
Služba
[editovat | editovat zdroj]BTR-50 byl vyvinut v roce 1952 a sériově vyráběné stroje se dostaly do výzbroje sovětské armády roku 1954. Poprvé byl veřejnosti představen v listopadu 1957.
Byly používány Egyptem a Sýrií během Šestidenní války (1967), z nichž byla řada zajata Izraelem.[1] Některá z vozidel byla poté izraelskou armádou znovu používána. Obě strany používaly BTR-50 za Opotřebovací války (1968–70). Během operace „Raviv“ (8. – 9. září 1969) byly při obojživelném nájezdu na Suezský průplav použity tři tanky T-54 a šest BTR-50, které vyvolaly za egyptskými liniemi chaos.[2] BTR-50 byly znovu nasazeny Egyptem, Sýrií a Izraelem v Jomkipurské válce (1973). Během tohoto konfliktu byly BTR-50, spolu s tanky T-54 a T-55, použity izraelskými jednotkami během bojů ve městě Suez a jeho okolí. Jomkipurská válka byla také svědkem toho, že Izrael zajal další kusy BTR-50.[1] Některé z izraelských BTR-50 byly později dodány jiholibanonské armádě.
V roce 2023 byl nasazen Ruskem ve válce proti Ukrajině.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- BTR-50P (1952) – původní verze s nezakrytým prostorem roje
- BTR-50PA (1954) – stejná verze jako BTR-50P bez nakládacích ramp a s 14,5mm kulometem
- BTR-50PK (1958) – verze s pancéřovou ochranou na celé ploše střechy korby, zařízením pro ochranu osádky proti účinkům zbraní hromadného ničení a kulometem ráže 7,62 mm
- BTR-50PU (1959) – velitelské vozidlo
- BTR-50PK(B) – obojživelné vyprošťovací vozidlo
- MTP – vozidlo technické pomoci
- MTK – odminovací vozidlo
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Angola, Bulharsko, Československo, Egypt, Finsko, Guinea, Indie, Írán, Irák, Izrael, Jugoslávie, KLDR, Libye, Maroko, Polsko, Rumunsko, Rusko, SSSR, Somálsko, Súdán, Sýrie, Vietnam
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Yad la-Shiryon BTR-50 description plate [online]. [cit. 2009-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-24.
- ↑ John Pike. Tiran 4/5 (T-54/T-55) [online]. GlobalSecurity [cit. 2014-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 August 2015.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu BTR-50 na Wikimedia Commons
- ALEXE, Pavel. BTR-50 [online]. Tank Encyclopedia, 2021-04-17. Dostupné online. (anglicky)
