Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Wikipedista:Standazx/strzac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


SpeccyWiki

SpeccyWiki je ruskojazyčná encyklopedie zaměřená na počítač Sinclair ZX Spectrum a počítače s ním kompatibilní. Encyklopedie byla spuštěna 25. března 2007.[1] Zakladately encyklopedie jsou Sergej Ponomarenko a Vladimir Bakum.

Reference

  1. [http://www.wikireality.ru/wiki/SpeccyWiki SpeccyWiki] na wikireality.ru

Externí odkazy

// Sites using MediaWiki na mediawiki.org // http://zxdn.narod.ru/linkpage.htm


Pavel Troller

Ing. Pavel Troller, CSc. je odborný asistent na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického.

V době popularity počítače Sinclair ZX Spectrum se věnoval jeho úpravám. Je autorem jednoho z rozšíření paměti tohoto počítače na 80 KiB.[1] Pro svoje potřeby rozšířil možnosti nadstavby Sinclair BASICu Beta BASIC. Je také autorem operačního SIN DOS, ze kterého vychází M-DOS, který používají disketové jednotky Didaktik 40 a Didaktik 80 a počítač Didaktik Kompakt. Po úpadku oblíbenosti počítačů Sincalir ZX Spectrum se věnoval počítačům Amiga, ke které napsal relokátor Kickstartu, a po úpadku její oblíbenosti operačnímu systému Linux.[2] Je autorem linuxové distribuce Sinux.[3]

Reference

  1. Žabenský, P. ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamětí a něco už skoro zapomenutého. ZX Magazín. Čís. 1/96, s. 28 - 29. ISSN 1210-4833. 
  2. OT: Jen si pekne ty "in" telefony kupujte... na list.hw.cz
  3. GNU/Linux a já na vslib.cz

Externí odkazy

  • Pavel Troller - osobní stránka Pavla Trollera na webu FEL ČVUT

// http://retrocip.cz/uplne-alternativni-spectrum/ [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Grafický systém počítačů ZX Spectrum a kompatibilních

Snímek obrazovky ZX Spectra ukazující všechny dostupné barvy

Grafický systém počítačů ZX Spectrum na rozdíl od jeho předchůdců, počítačů ZX80 a ZX81, není realizovaný výhradně procesorem Z80, ale především obvodem ULA.[1] Grafické rozlišení je 256 x 192 pixelů, barevné vlastnosti lze nastavovat v rastru 32 x 24 bloků, jeden atributový blok má rozměr 8 x 8 pixelů. Počítače ZX Spectrum nemají textový režim.

Struktura a umístění videopaměti

Videopaměť ZX Spectra je umístěná v části paměti od adesy 16384 do adresy 32767, do které mají přístup jak procesor Z80, tak obvod ULA. Oblast videopaměti je umístněna od adresy 16384 a její délka je 6912 bajtů. Celá oblast se skládá ze dvou částí, části pro kresbu o velikosti 6144 bajtů a části pro atributy o velikosti 768 bajtů.[1] V části pro kresbu je každý pixel reprezentován jedním bitem, který určuje, zda se jedná o pixel kresby (bit má hodnotu jedna) nebo o pixel pozatí (bit má hodnotu nula), v jednom bajtu jsou umístěny informace o osmi po sobě jdoucích pixelech ležících na jednom řádku.[2] Atributy jsou uloženy v jednom bajtu pro celý atributový blok, v jednom bajtu je uložena barva pozadí (tři bity), barva kresby (tři bity) a informace o zvýšeném jasu v celém atributovém bloku (jeden bit) a blikání (1 bit). Blikání je vlastně záměna barvy kresby a barvy pozadí v pravidelných intervalech.

Celá kresba je rozdělena na třetiny, každá třetina kresby se skládá z osmi textových řádků (výška textového řádku odpovídá výšce atributového bloku, tedy 8 pixelů) a každý textový řádek se skládá z osmi mikrořádků (řádky o výšce jednoho pixelu). Mikrořádky nejsou ve videopaměti umístěny lineárně za sebou, ale nejprve jsou umístěny všechny nulté mikrořádky všech osmi textoých řádků první třetiny kresby, po nich následují všechny druhé mikrořádky, třetí mikrořádky, až sedmé mikrořádky první třetiny kresby. Po nich následuje stejně organizovaná oblast pro druhou třetinu kresby a po ní pro třetí třetinu kresby.

Šestnáctibitovou adresu každého bajtu kresby lze rozdělit na části, které mají strukturu bitů:

010 TT MMM RRR SSSSS,

kde TT označuje třetinu kresby, MMM označuje pořadí mikrořádku v rámci textového řádku, RRR označuje pořadí textového řádku v rámci příslušné třetiny kresby a SSSSS označuje pořadí textového sloupce (osmice po sobě jdoucích pixelů v rámci jednoho mikrořádku).[2]

Podobně lze na jednotlivé části rozdělit i šestnáctibitovou adresu atributů, která má pak strukturu:

010110 TT RRR SSSSS.

Pršení v obraze

Jako pršení v obraze se nazývá efekt, kdy se v obraze objevují náhodné grafické obrazce. U počítačů ZX Spectrum 48K tento jev nastává, když je registr I procesoru Z80 nastaven na hodnoty v rozsahu 64 až 127, u ZX Specter 128 a +2 navíc i pokud je registr I nastaven na hodnoty 192 až 255 a současně je přistránkována pomalá stránka paměti.[3] U počítačů ZX Spectrum +2A a +3 tento jev nenastává.

Grafické režimy počítačů ZX Spectrum a kompatibilních

Samotné ZX Spectrum má pouze jediný grafický režim, ovšem dalších grafických režimů lze docílit softwarově. Některé počítače kompatibilní se ZX Spectrem mají podporu jinných grafických režimů v hardware.

následující odstavce jsou překladem stránky ZX Spectrum graphic modes rev. 610166461 anglické Wikipedie a stránky Видеорежимы ZX Spectrum rev. 62478268 ruské Wikipedie.

Standardní grafický režim

Obraz ZX Spectra ve strandardním režimu

Standardní rozlišení ZX Spectra he 256 x 192 pixelů, barvy jsou definovány pro matici 8 x 8 pixelů, ve které se mohou nacházet pouze dvě barvy z osmi, v celé matici může být nastavený zvýšený jas. Může být nastavená také barva okraje, zde ovšem bez možnosti nastavit zvýšený jas. U počítačů ZX Spectrum 128 je možné přepínat mezi dvěma oblastmi videoram.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 32 × 24
Počet barev: 15

Multicolor 8 x 1

Obraz ZX Spectra v režimu multicolor

Některé počítače kompatibilní se ZX Spectrem, včetně počítačů Timex Sinclair, SAM Coupé a Pentagon podporují grafický režim, ve kterém je velikost atributového bloku 8 x 1 pixel místo standardních 8 x 8 pixelů. Velikost videoram v tomto režimu je 12 KiB. U počítačů Timex Sinclair je tento režim aktivován příkazem OUT 255,2. U počítače SAM Coupé se jedná o grafický režim Mode 2. Tento režimu může být realizován také pomocí disketového řadiče MB02 díky jeho DMA.

Na standardním ZX Spectru může být tento režim uskutečněn programově díky tomu, že ULA načítá informace o barvách při zobrazování každého mikrořádku znovu. Je tako možné změnit atributové informace po vykreslení každého mikrořádku. Procesor v ZX Spectru ale není dostatečně rychlý, aby byla možná změna atributů v celém řádku, takže programově může být tohoto režimu dosaženo v 18 sloupcích obrazu. Tato technika je známá také pod alternativními názvy Hicolour, FLI a Rainbow Processor. Pro editaci obrázků o velikosti 128 x 192 pixelů v tomto režimu existuje program Color Draw.[4]

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 32 × 192
Počet barev: 15

Multicolor 8 x 2

Multicolor 8 x 2 je varianta předcházejícího režimu, kdy jsou atributy změněny po vykreslení každých dvou mikrořádků, což vede na velikost matice atributů 8 x 2 pixely. U ZX Spectra 128 je při této technice využívána druhá videoram pro zajištění toho, aby změna barev nastala v celém obraze současně.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 32 × 96
Počet barev: 15

Multicolor 4 x 1

Obraz ZX Spectra v režimu multicolor 4 x 1

Speciální případ multicoloru, kdy je s každým blokem o velikosti 4 x 1 pixelů zacházeno jako s jedním pixelem. V každém bloku 8 x 1 pixel se tak mohou nacházet dvě různé barvy, jas je ovšem pro celý blok 8 x 1 pixelů společný.

Detaily:
Rozlišení kresby: 64 × 192
Rozlišení atributů: 64 × 192
Počer barev: 15

Monochromatický Multitech

Tato technika je známá v souvisloti s disketovým řadičem MB02, nicméně její princip je stejný jako princip režimů multicolor. Rozdíl je pouze v tom, že se generovaný obraz zobrazuje místo barevně v odstínech šedé (nastavením zobrazovaní barev na televizi nebo na monitoru na minimum). Vzhledem k možnostem ZX Spectra je tak možné zobrazovat 15 úrovní šedi v rozlišení 256 x 192 pixelů.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 32 × 192
Počet barev: 15 úrovní šedé

Grafický režim s rozlišením 512 x 192

Monochromatický

Obraz ZX Spectra v monochromatickém režimu s rozlišením 512 x 192

Tento režim je pdporován počítači Timex Sinclair a některými ruskými variantami ZX Spectra, např. Bajt. Pro tento režim existují dva gragické editory a je také pdporován jazykem BASIC64 a některými implementacemi systému CP/M. Velikost videoram v tomto režimu je 12 KiB.

Detaily:
Rozlišení kresby: 512 × 192
Rozlišení atributů: nemá
Počet barev: 2

Barevný

Barevný režim v rozlišení 512 x 192 pixelů je podporován hardwarem počítače SAM Coupé, v tomto režimu je možné použít 4 různé barvy vybrané z palety 128 barev. Velikost videoram v tomto režimu je 24 KiB. Tento režim je u počítače SAM Coupé označen jako Mode 3 a při šířce znaku 6 puxelů umožňuje dosáhnout až 85 znaků na řádku.

Detaily:
Rozlišení kresby: 512 × 192
Rozlišení atributů: 512 x 192
Počet barev: 4


Interlace

Obraz ZX Spectra v režimu Interlace

Pravidelnou záměnou dvou obrazů při každém přerušení je možné simulovat zdvojnásobení vertikálního rozlišení ze 192 na 384 mikrořádků. Počítače Timex a ZX Spectra 128 mají dvě oblasti videoram, mezi kterými je možné přepínat pomocí příkazu OUT a který lze pro tyto učely využít. Může být také použito standardních přesunů bloků dat, ale v tomto případě nemůže být zvýšené vertikální rozlišení simulováno v celém obraze. Alternativně je možné dosáhnout rozlišení 512 x 192 pixelů.[5] Při zobrazování takto generovaného obrazu na televizoru je méně patrné poblikování obrazu než při jeho zobrazování na monitoru.

Ukázka zobrazování v režimu interlace je pouze odkazována, protože obrázek rychle bliká, což může způsobit potíže lidem s fotocitlivou epilepsií.

Tato technika ve skutečnosti není reálný režim interlace, protože ZX Spectrum neumožňuje hardwarovou synchronizaci s obrazem na nizké úrovni, spíše se jedná o dosažení stavu, kdy jsou některé pixely zobrazovány s poloviční intenzitou.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 384
Rozlišení atributů: 32 × 24
Počet barev: 15

GigaScreen

Obraz ZX Spectra v režimu GigaScreen

V tomto režimu jsou kombinovány dva speciálně připravené obrázky, jejicž zobrazování se pravidelně střídá. Díky tomu je zobrazitelná barevná paleta zvětšena na asi 102 barev díky míchání barev při střídání zobrazovaných obrázků.

Pro počítače Pentagon je dostupná hardwarová úprava, která umožňuje míchání dat ze dvou oblastí videoram přímo, čímž je eliminováno poblikávání obrazu. Navíc mohou být kombinovány režimy GigaScreen a Multicolor, což umožňuje zobrazit obrázky s mnohem více barvami (při velikosti atributové matice 8 x 1, 8 x 2 nebo 8 x 4), tento zůsob je označován jako DithVIDE či BZither (oba názvy odkazují na techniku ditheringu, která je používána při úpravách plnobarevných obrázků na tento formát.

Na ZX Spectru 48 je nutné tento režim realizovat změnou v atributové oblasti videoram, U ZX Spectra 128 je možné využít druhé videoram. Tento režim není realializován hardwarově.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rolišení atributů: 32 × 24
Počet barev: 102

3colour / Multichrome / RGB-3 / Interchrome

Obraz ZX Spectra v režimu 3colour

V tomto režimu jsou kombinovány tři obrázky s jednotlivými RGB složkami a technika spolehá na setrvačnost při vnímání, při které se všechny tři postupně zobrazované složky smíchají ve výslednou barvu. Výsledkem je tak osmibarevný obrázek, ve kterém může být každý pixel obarven nezávisle. Frekvence poblikávání je 16,6 Hz, což už je lehce vnímatelné.

Ukázka zobrazování v režimu interlace je pouze odkazována, protože obrázek rychle bliká, což může způsobit potíže lidem s fotocitlivou epilepsií. Při zobrazování na televizoru je poblikávání méně patrné.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 256 × 192
Colors: 8

Flash-color

Flash-color je režim, který využívá zvýšené frekvence blikání (FLASH) z 1,5 Hz na 7 MHz. V tomto režimu za každým pixelem s barvou kresby následuje pixel s barvou pozadí. Nastavuje se tak bitem, který je původně určen pro nastavení blikání a umožňuje zobrazit 128 barev.

384 x 304

Hardwarové rozšíření počítače Pentagon umožňuje zobrazování v rozlišení 384 x 304 pixelů. V tomto režimu je pro zobrazování obrazu využita i oblast borderu. Organizace videoram v tomto režimu je analogická organizaci videoram ve standardním režimu.

ULAplus

ULAplus, ULA64 je projekt alternativního obvodu ULA počítače ZX Spectrum 48K. Nový obvod, který je zpětně kompatibilní s originálem umožňuje zobrazovat 64 barev z palety 128 barev. Myšlenka je založena na tom, že bity standardně využívané pro nastavení jasu a blikání jsou použity pro výběr jedné ze čtyř barevných palet, z nichž každá obsahuje 8 barev pro kresbu a 8 barev pro pozadí. Tento režim je emulován některými emulátory.

Grafické režimy v emulátorech ZX Spectra

256×192, 256 barev, "256 Colour Mode", no attributes

Emulátory SPEC256 a EmuZWin mají režim, ve kterém každý z pixelů v rozlišení 256 x 192 může mít jakoukoliv z 256 barev. Toho he dosaženo rozšířením datové sběrnice emulovaného procesoru Z80 z 8 na 64 bitů, díky čemuž ze velikost videoram zvýší na 48 KiB. Tento režim existuje pouze v emulátorech a programy je nutné pro využívání tohoto režimu upravit.

Detaily:
Rozlišení kresby: 256 × 192
Rozlišení atributů: 256 × 192
Počet barev: 256

128×192, 64 barev, "TV blur", 32×24 attributů

Obraz ZX Spectrum v režimu TV blur 128×192

Díky omezením zobrazování na standardním televizoru dochází k horizontálnímu prolínání sousedních obrazových pixelů. Tento efekt je využíván pro zvýšení počtu zobrazovaných barev na obrazovce téměř všemi grafickými návrháři využívajících ditheringu. Některé emulátory umožňují tento efekt nastavit při generování obrazu.

Detaily:
Rozlišení kresby: 128 × 192
Rozlišení atributů: 16 × 24
Počet barev: 64

Reference

  1. a b TIŠNOVSKÝ, Pavel. Grafika na osmibitových počítačích firmy Sinclair. Root.cz [online]. 2009-06-25. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  2. a b TIŠNOVSKÝ, Pavel. Grafika na osmibitových počítačích firmy Sinclair II. Root.cz [online]. 2009-07-02. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 
  3. JSH. ZX Spectrum 128 (tentokráte už potřetí). ZX Magazín. 1994, čís. 3&4/94, s. 14-16. ISSN 1210-4833. 
  4. LHC Software. Color Draw. ZX Magazín. 1995, čís. 1/95, s. 10-11. ISSN 1210-4833. 
  5. JSH. Rozšířená grafika na ZX Spectru - módy 512*192 a 256*384. ZX Magazín. 1993, čís. 3/93, s. 15. ISSN 1210-4833. 

Literatura

Externí odkazy

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Skywave Forth

Skyvawe Forth je zásuvný modul k počítačům Sinclair ZX Spectrum umožňující programování v jazyce Forth, konkrétně ve variantě fig-Forth.[1] Modul je produktem Davida Husbanda a jeho společnosti Skywave Software. Modul obsahuje 12 KiB ROM, paralelní port Centronics a sériový port RS-232.

V ROM, která v případě potřeby nahradí původní ROM počítače, obsahuje editor fig-Forthu, editor assembleru, terminálový ovladač modemu, tiskové rutiny a monitor strojového kódu.[2] Je podporován multitasking a uživatelem definované rozdělení obrazovky.[3] Tiskové rutiny pro sériový i paralelní port jsou dostupné nejen z Forthu, ale i z Basicu.[4]

Technické informace:[2][4]

  • ROM: 12 KiB,
  • paralelní port prostřednictvím obvodu 8255
  • sériový port RS-232 prostřednictvím obvodu 8251.

Skywave Forth, v této verzi známější pod označením ZX81-Forth, existuje i pro počítače Sinclair ZX81, pro tyto počítače pouze jako paměť ROM, kterou je potřeba nahradit původní ROM těchto počítačů.[1] Počítač ZX81 je s touto ROM schopen běhu více než 10 úloh současně.[5] Tato verze kvůli omezené kapacitě paměti ROM neobsahuje všechny příkazy fig-Forthu.[6] Počítač ZX81 s touto ROM je emulován emulátorem MESS.[7]

Jako podpora programování ve Skywave Forthu/ZX-81 Forthu vydalo Skywave publikaci ZX81-FORTH ROM with Multi-Tasking.[8]

Reference

  1. a b ZX81 and Spectrum taken to task. Popular Computing Weekly. September 1983, roč. 2, čís. 38, s. 5. Dostupné online. ((anglicky)) 
  2. a b FORTH - David Husband. ZX Computing. December 1983/January 1984 1984, roč. 1, čís. 10, s. 101. Dostupné online. ((anglicky)) 
  3. Hardware News. ZX Computing. February 1983/March 1984 1984, roč. 1, čís. 11, s. 87. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. a b Going FORTH. ZX Computing. October 1983/November 1983 1983, roč. 1, čís. 9, s. 61. Dostupné online. ((anglicky)) 
  5. Skywave Forth Rom (anglicky) na k1.spdns.de
  6. Reader to Reader. The Computer Journal. May/June 1994, čís. 67, s. 4. Dostupné online. ((anglicky))  (archivovaná verze na archive.today)
  7. ZX-81 (anglicky) na www.progettoemma.net/mess/
  8. Skywave Software na dibsco.co.uk

Externí odkazy

[[Kategorie:Periférie pro počítače Sinclair ZX Spectrum a kompatibilní]] [[Kategorie:Sinclair ZX81]]


ZX Lprint

ZX Lprint je interface pro připojení tiskárny k počítačům Sinclair ZX Spectrum. Výrobcem interface byla britská společnost Euroelectronics. Interface existuje ve třech verzích: ZX Lprint, ZX Lprint II a ZX Lprint III. První verze interface ZX Lprint se na trhu objevila dříve, než Sinclairův ZX Interface I.[1]

ZX Lprint

ZX Lprint umožňuje připojit k počítači ZX Spectrum jakoukoliv tiskárnu s rozhranním Centronics. S pomocí interface je možné tisknout jakýkoliv počet znaků na řádku.[2] Interface lze využít pomocí standardních příkazů LPRINT a LLIST bez nutnosti nahrávání jakéhokoliv programu, pro vytisknutí kopie obrazovky (COPY) byl s interfacem dodáván speciální program.[3]

Interface nemá průchozí systémový konektor ZX Spectra, takže případné další periférie musí být zapojeny mezi počítač a interface.[4] Interface má vlastní ROM, která obsahuje potřebný software pro provoz interface kromě software pro kopii obrazovky. Software je umístěn v nevyužité části Sinclairovy ROM. Interface při tisku ignoruje grafické znaky, jak předdefinované tak uživatelem definované, a podtržení. Tyto znaky jsou při tisku vynechávány, není místo nich tisknuta mezera, do kterých by bylo možné vynechanou grafiku dokreslit ručně.[5] Pomocí ASCII znaku 5 (CHR$ 5) lze přepnout na režim, kdy znaky s jakýmkoliv ASCII kódem je přímo poslán tiskárně, pomocí ASCII znaku 4 (CHR$ 4) lze provést přepnutí zpět na režim, kdy je Sinclairova znaková sada překládána (pro tisk klíčových slov a omezení tisku řídicích kódů, které počítač ZX Spectrum používá specifickým způsobem). Příkaz LLIST nedodržuje 32sloupcový formát jako na obrazovce.

ZX Lprint II

ZX Lprint II, označovaný také jako ZX Lprint MkII a ZX Lprint Mk2, už má software pro tisk kopie obrazovky obsažen v ROM.[6] Software podporuje tisk kopii obrazovky na tiskárnách Epson, Star DP510, Star DP515 a Shinwa CP80, alternativně dostupné software pak na tiskárnách Seikosha GP100, Seikosha GP250X, tiskárnách Microline a pro tisk barevné kopie obrazovky na plotrech Tandy CGP-115 a Tandy MCP40.

ZX Lprint Mk1 a ZX Lprint Mk2 na rozdíl od pozdější varianty nejsou kompatibilní se ZX Interface I, pro zajištění kompatibility k nim byl dodáván conversion kit.[7] Tento kit ale pouze zajišťoval odpojení ZX Lprintu od sběrnice, pokud se pracovalo se ZX Microdrive, takže např. tisk adresáře ZX Microdrive na tiskárně připojené přes ZX Lprint nebyl možný.[8]

ZX Lprint III

ZX Lprint III kromě připojení paraleních tiskáren pomocí konektoru Centronics nabízí i sériový port RS-232.[9][10] Je-li interface nastaven do grafického režimu tisku, je možné tiskout i předdefinované grafické znaky blokové grafiky i uživatelem definované grafické znaky, je tedy možné tisknout veškeré znaky ze znakové sady ZX Spectra.[11] Mezi podporované tiskárny přibyly Epson JX80 a Seikosha GP700,[12] včetně možnosti tisku barevné kopie obrazovky na druhé z nich.[13] Na tiskárnách Epson a s nimi kompatibilních je možné tisknout kopii obrazovky ve dvou rozměrech.[14] Interface je ovládán pomocí standardních příkazů LPRINT, LLIST a COPY.[15] Společně s interfacem Kempston E byl ZX Interface III doporučován tvůrcům grafiky.[16]

Nastavení režimu tisku

  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 0 - textový režim,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 1 - Seikosha GP250X,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 2 - Seikosha 100A,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 3 - Star DP510, Gamini a STX 80,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 4 - Waltere WM80, Shinwa, CTI CP80,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 5,
  • LPRINT CHR$ 0; CHR$ 6 - Microline 80 a 82 a kompatibilní, CG115 a МСР ve 4 barvách,
  • LPRINT CHR$ 0;"S" - přepnutí na tisk pomocí RS-232,
  • LPRINT CHR$ 0;"C" - přepnutí na tisk pomocí Centronics.
  • LPRINT CHR$ 1,n - n určuje kolik následujících znaků se bude interpretovat jako příkazy pro tiskárnu (n může být od 1 do 8),
  • LPRINT CHR$ 2 - při tisku znaku CR se nepřechází na nový řádek,
  • LPRINT CHR$ 3 - při tisku znaku CR se automaticky přejde na nový řádek,
  • LPRINT CHR$ 4,
  • LPRINT CHR$ 5,
  • POKE 23697,počet znaků na řádek,
  • POKE 23728,rychlost sériového přenosu.

Používané porty

ZX Lprint používá ke své činnosti 2 porty:[17]

desítkově šestnáctkově dekódování význam
251 FB 1xxxx0xx připojení ROM ZX Lprint III, tisková data
123 7B 0xxxx0xx odpojení ROM ZX Lprint III

Reference

  1. článek bez titulku. Your Computer. April 1983, roč. 3, čís. 4, s. 33. Dostupné online. ((anglicky)) 
  2. Spectrum serial parallel interfaces. Popular Computing Weekly. March 1983, roč. 2, čís. 9, s. 5. Dostupné online. ((anglicky)) 
  3. Between the lines. ZX Computing. April/May 1983, s. 55. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. Printed information. Popular Computing Weekly. August 1983, roč. 2, čís. 31, s. 14-15. Dostupné online. ((anglicky)) 
  5. Spectrum can now link to Centronics. Sinclair User. May 1983, čís. 14, s. 23. Dostupné online. ISSN 0262-5458. ((anglicky)) 
  6. Getting into print. Your Spectrum. Čís. 2, s. 63, 65, 67, 69. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ((anglicky)) 
  7. In ... Brief. ZX Computing. April/May 1984, s. 121. Dostupné online. ((anglicky)) 
  8. LECKIE, David. Incompatible LPRINT. Your Spectrum. June 1983, čís. 4, s. 17. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. ((anglicky)) 
  9. Interface to perfect print. Sinclair User. July 1984, čís. 28, s. 25. Dostupné online. ISSN 0262-5458. ((anglicky)) 
  10. Shop window - Printers and printer interfaces. ZX Computing. December/January 1985, s. 88-89. Dostupné online. ((anglicky)) 
  11. Seriously now ... More use useful devices for the Spectrum and ZX81. ZX Computing. June/July 1984, s. 90-92. Dostupné online. ((anglicky)) 
  12. In ... Brief. ZX Computing. June/July 1985, s. 13. Dostupné online. ((anglicky)) 
  13. ZX Lprint does more. Home Computing Weekly. April 1984, čís. 59, s. 6. Dostupné online. ((anglicky)) 
  14. Интерфейс ZX LPRINT III. In: Периферия своими руками. [s.l.]: Инфорком, 1993. Dostupné online. ((rusky))
  15. Interfaces. Sinclair User. August 1986, čís. 53, s. 30. Doplněk k článku Printing on a budget, str. 28-29. Dostupné online. ISSN 0262-5458. ((anglicky)) 
  16. Great Graphics. ZX Computing. March 1987, čís. 8, s. 26-27. Dostupné online. ((anglicky)) 
  17. Hardware Ports - comp.sys.sinclair FAQ (anglicky) na World of Spectrum

Literatura

Externí odkazy

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Petr Krevňák

Jeho hudba pro ZX Spectrum se objevuje mimo jiné v demech AY music demo 1, AY music demo 2, Macrobia demo, MQM Demo 1 - 5, Quick Demo, Antares II AY and Beep Demo.[1][2]


Didaktik M

V některých propagačních materiálech, např. na obálce časopisu Bit, je počítač Didaktik M označovaný jako Brána do světa profesionálních počítačů.[3]


Didaktik

ROM počítačů Didaktik byla použita i v některých Ruských variantách ZX Spectra, mj. počítačů Byte, Jauza, Simbol, Vesta IK-30, Vesta IK-31.[4][5][6][7][8]


Software pro počítače ZX Spectrum

Mobisoft windows

Software pro počítače ZX Spectrum je možné rozdělit do pěti skupin:

Základní programové vybavení

Související informace naleznete také na stránce ROM počítačů ZX Spectrum.

Základní programové vybavení počítačů ZX Spectrum se nachází v ROM počítače. Základní programové vybavení obsahuje ovládací rutiny klávesnice, reproduktoru, magnetofonu, tiskárny ZX Printer a obrazovky. Dále obsahuje interpret a editor Sinclair BASICu a znakovou sadu. Počítače ZX Spectrum se 128 KiB RAM mají v ROM ještě ovladače pro disk a sériové, příp. i paralelní tiskárny.

Protože pro ZX Spectrum vzniklo mnoho disketových systémů s rozdílným ovládáním, objevila se myšlenka na novou ROM s Matrix OS, který by přístup ke všem vnějším diskovým systémům sjednotil, ovšem tento nikdy nebyl realizován.[9] Kromě vlastního Matrix OS měl existovat i MASH (MAtrix SHel) pro volání jednotlivých služeb a jak MASH tak Matrix OS měly být nezávislé na Sinclairově ROM.

Užitkové programy

I přes hardwarová omezení počítače ZX Spectrum, vznikla pro něj široká škála programů z různých oblastí, např.

Hry

Hry se mezi programy pro ZX Spectrum objevovaly už od vzniku ZX Spectra. Hry pokrývaly všechny možné oblasti, od jednoduchých logických her a textových her přes střílečky a automobilové a letecké simulátory po tahové stragie.

Ke konci éry ZX Spectra zůstal neznámý počet her nedokončený. Mezi takové patří mimo jiné české hry B.A.D. a Revenge. Ke hře B.A.D. bylo v roce 1993 vydáno alespoň hratelné demo.[14] I přes konec éry ZX Spectra ale vznikají i hry nové, v roce 2012 pro ZX Spectrum vzniklo více než 100 her.[15] Podle některých lidí jsou hry pro ZX Spectrum náročnější na hraní než současné hry pro herní konzole.[16]

Ovladače periférií

Jedinými periferiemi, které mají ovladače umístěné v ROM ZX Spectra jsou klávesnice, kazetový magnetofon a tiskárna ZX Printer. Při připojení jiných periferií je nutné jejich ovladače zpřístupnit z vnějšího média. To je možné dvěma způsoby:

  • nahráním ovladače z vnějšího paměťového média,
  • vybavením periférie její vlastní ROM, která se v případě potřeby připojí místo ROM počítače.

Vlastní ROM obsahují především disketové řadiče, tiskové interfacy, ale i programovatelný interface pro připojení joysticku Investronica INAXEL Sound & Joystick.[17] Periférie jako Cheetah Sweet Talker, Datel Digital Sound Sampler, Echo Keyboard Music System, Trojan Light Pen či Cambridge Intelligent Joystick měly ovladače uloženy na s nimi dodávaných kazetách.[18]

U specializovaných periférií bývají ovladače součástí jejich obslužných programů, mimo obslužný program je použít nelze.

Způsoby distribuce programů pro ZX Spectrum

Magnetofonová kazeta

Související informace naleznete také na stránce Nahrávací rutina ZX Spectra.

Nejrozšířenějším médiem pro distribuci programů je magnetofonová kazeta. Vybavení pro nahrávání z magnetofonu je součástí hardware a software všech modelů počítače ZX Spectrum a všech jeho variant vyráběných dalšími výrobci.

ZX Microdrive

Tento odstavec je překladem odstavce ZX Microdrive na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.
kártridž ZX Microdrive

Systém ZX Microdrive byl uveden na trh v roce 1983 a velmi rychle se stal oblíbeným díky tomu, že mechaniky ZX Microdrive byly levné. Ovšem náklady na média byla pro vydavatelství asi desetkrát vyšší v porovnání s kazetou. Navíc měla média pověst nespolehlivosti. Média ZX Microdrive byla tak využívána jako doplněk ke kazetám, což se týkalo především užitkových programů jako je textový editor Tasword. Není známa žádná hra, která by byla distribuovaná výhradně na ZX Microdrive, některé společnosti ale podporovaly kopírování jejich programů na ZX Microdrive.

Diskety

3" disketa
Tato část článku je překladem části Floppy disk na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.

Pro počítače ZX Spectrum bylo navrženo několik disketových systémů. V západním světě byly nejpopulárnější Disciple a +D vyráběné společností Miles Gordon Technology od roku 1987, resp. 1988. Přes svojí popularitu a spolehlivost danou tím, že používaly standardní disketové mechaniky, nejvíce vydaných programů pro tyto disketové systémy byly užitkové programy. Nicméně, oba systémy měly možnost uložení obrazu paměti, který mohl být nahrán později zpět do paměti ZX Spectra. Oba systémy byly také kompatibilní se syntaxí ZX Microdrive, což usnadňovalo přenos programů na tyto disketové systémy.

Počítač ZX Spectrum +3 byl vybaven 3" disketovou mechanikou a byl úspěšnější, co se týká komerčně vydaných programů - mezi roky 1987 a 1997 bylo vydáno přes 700 programů.

Většina programů vydaných po roce 1989 v Rusku je vydána pro disketový systém Beta Disk Interface, jediný disketový systém, který je v Rusku používán.

Jiné způsoby distribuce

Tato část článku je překladem části Others na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.

Kromě už zmíněných médií, programy byly distribuovány také pomocí tištěných médií, časopisů a knih. Převažující jazyk těchto programů je Sinclair BASIC. Čtenář mohl ručně otištěný orogram přepsat, spustit a uložit ho ma kazetu či jiné médium pro pozdější použití. Programy distribuované tímto způsobem byly obvykle jednodušší a pomalejší než programy ve strojovém kódu a postrádaly grafiku. Ovšem brzo se v časopisech objevily také číselné výpisy programů ve strojovém kódu doplněné o kontrolní součty

Méně obvyklým způsobem distribuce bylo rádio nebo televize, např. v Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku, Polsku, Československu, Rumunsku, či Brazílii. Během vysílání pořadu byli diváci či posluchači požádáni o připojení magnetofonu k rádovému nebo televiznímu přijímači a po té byl skrz televizní či rádiový signál šířen program jako audiozáznam.

Jinou neobvyklou metodou distribuce používanou některými časopisy byly pružné gramofonové desky přehrávané na běžném gramofonu.

Programy pro ZX Spectrum v populární hudbě

Tato část článku je překladem části Spectrum software in popular music na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.

Několik hudebníků přiložilo programy pro ZX Spectrum na jejich alba. Frontman skupiny Buzzcocks Pete Shelly uložil program pro ZX Spectrum, který obsahoval texty písní a další informace jako poslední stopu na své album XL-1. Punková skupina Inner City Unit přiložila databázi informací o skupině nahratelnou do ZX Spectra na jejich albu New Anatomy vydaném v roce 1984.Ve stejném roce Thompson Twins vydali hru na gramodesce. The Freshies si pohrávali s myšlenkou her pro ZX Spectrum a Aphex Twin použili různé šumy z nahrávaní na jejich albu Richard D. James Album vydaném v roce 1996, nejvíce viditelná byla část obrázku ze hry Sabre Wulf. Shakin' Stevens přiložil jeho hru Shaky Game na konec jeho alba The Bop Won't Stop. Cílem této hry he provést postavu bludištěm a vyhnout se netopýrům. Po dokončení hry je dosažený výsledek zobrazen jako zlatá nebo platinová deska. Hra je mírně motivovaná jednou z písní na albu, písní It's Late.

Pro ZX Spectrum 48K existuje program, který umožňuje přehrávání dvou not současně, který byl pojmenován po v 80. letech populární skupině Wham! a některé z nějvětších hitů této skupiny mohly být přehrávány na ZX Spectru. Program byl nazván Wham! The Music Box a byl vydaný vydavatelstvím Melbourne House.

Programy pro ZX Spectrum dnes

Tato část článku je překladem části Spectrum software today na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.

Protože audio kazety mají omezenou životnost, byly programy zdigitalizovány. Jedním z oblíbených programů pro digitalizaci je Taper, který umožňuje připojení kazetového magnetofonu na audio vstup zvukové karty nebo pomocí jednoduchého zařízení na paralelní port počítačů PC. Zdigitalizovaný program pak může být spuště v jakémkoliv emulátoru ZX Spectra prakticky na jakékoliv dostupné platformě. Největším archivem programů pro ZX Spectrum je World of Spectrum.

Protože ZX Spectrum bylo levné a jeho používání a programování bylo snadné, ZX Spectrum byl první počítač mnoha programátorů, kteří na něj vzpomínají s nostalgií. Hardwarové omezení ZX Spectra vyžadovalo speciální úroveň kreativity při programování a z tohoto důvodu jsou hry pro ZX Spectrum označované jako kreativní a hratelné i podle současných měřítek. Hry pro ZX Spectrum stále vznikají i přesto, že výroba ZX Spectra samotného byla už dávno ukončena.

Hry pro ZX Spectrum stále inspirují herní vývojáře na modetních platformách, kteří tvoří hry v podobném stylu a s podobnými herními mechanismy, jako mají hry po ZX Spectrum.

Významní programátoři pro ZX Spectrum

Tento odstavec je překladem odstavce Notable Spectrum developers na stránce ZX Spectrum software rev. 619268225 anglické Wikipedie.

Mnoho současných úspěšných programátorů a vývojových společností začalo jejich kariéry na ZX Spectru, včetně Davida Perryho ze Shiny Entertainment a Tima a Chrise Stamperových (jako Ultimate Play The Game, nyní známí jako Rare, tvůrci mnoha herních titulů pro herní konzole Nintendo). Mezi další významné programátory her patří Matthew Smith (Manic Miner, Jet Set Willy), Jon Ritman (Match Day, Head Over Heels), The Oliver Twins (Dizzy) a Alan Cox.

Programy pro práci s programy pro ZX Spectrum na jiných platformách

Převážná většina programů pro práci s programy a daty pro počítače ZX Spectrum existuje pro počítače PC. Mezi tyto programy patří především emulátor počítače ZX Spectrum, nicméně vznikly i specializované programy:

  • Spectrum Master je program pro počítače Sharp MZ-800, který umožňuje monitorovat a odlaďovat programy přejaté ze ZX Spectra,[19]
  • ZX Spectrum LOAD je program pro počítače Atari, který umožňuje přenos programů a dat mezi počítači Atari a ZX Spectrum.[20] Pro konverzi textových a grafických souborů k němu existuje doplněk ZXS-Convert.

Reference

  1. Area: DEMOS, all in *.TAP, last update 1997-03-18
  2. Qjeta na World of Spectrum
  3. propagační stránka počítače Didaktik M. Bit. 1991, čís. 10/91, s. zadní strana obálky. Dostupné online. 
  4. Byte na fincoins.spb.ru
  5. Didaktik Skalica na zx.pk.ru
  6. Яуза na SpeccyWiki
  7. Символ na Speccywiki
  8. Веста ИК-31 na SpeccyWiki
  9. Z archivu MB Maniax: Matrix OS. SpeccyWeb [online]. 2009-09-15. Dostupné online. 
  10. M-soft. X-Tracker. ZX Magazín. 1995, čís. 2/95, s. 11. ISSN 1210-4833. 
  11. E-Sampler - Sample Utility. Your Sinclair. August 1992, čís. 80, s. 6. Dostupné online. ISSN 0269-6983. 
  12. +Gama. HiSoft C 1.1. ZX Magazín. 2000, čís. 1-2/00, s. 12-21. 
  13. Sinclair ZX Spectrum Resources na mdfs.net
  14. JSH. B.A.D. 128/48 (demo). ZX Magazín. 1994, čís. 3-4/94, s. 2. ISSN 1210-4833. 
  15. SMITH, Chris. Retro tech - the ZX Spectrum. BT.com [online]. 2013-08-16. Dostupné online. ((anglicky)) 
  16. Historické počítače na oldcomputers.wz.cz
  17. Sound & Joystick Interface (anglicky) na speccy.org
  18. Los programas de los Interfaces (španělsky) na speccy.org
  19. KREIDL, Michal. Spectrum Master version 1.20 [online]. Dostupné online. 
  20. KREJČÍ, Jaromír. ZX Spectrum LOAD. ZX Magazín. 1993, čís. 5/93, s. 24. ISSN 1210-4833. 

Externí odkazy

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Joysticky pro počítače ZX Spectrum

K počítačům Sinclair ZX Spectrum se připojovaly pouze digitální joysticky. Protože Clive Sinclair nezamýšlel počítač Sinclair ZX Spectrum jako herní počítač, nevybavil ho interfacem pro připojení joysticku. Díky tomu vzniklo mnoho způsobů připojení joysticku k tomuto počítači. Vlastní Sinclairův interface pro připojení joysticku vznikl až později.

Joysticky Sinclair

Sinclair k počítačům ZX Spectrum nevyráběl vlastní joysticky a zpočátku k počítači ani neexistoval interface pro jejich připojení. Výrobu interfaců pro připojení joysticku a i vlastních joysticků tak zpočátku zajišťovali jiné firmy, jako Kempston Micro Electronics Ltd. Teprve později vznikl Sinclairův interface pro připojení dvou joysticků ZX Interface II, ale ani s uvedením tohoto interfacu Sinclar neuvedl na trh joysticky pod svojí značkou.

Po prodeji počítačové divize Sinclair Amstradu vznikly nové modely ZX Spectra, které měly zabudovaný interface pro připojení dvou joysticků. K těmto počítačům vyráběl Amstrad značkové joysticky SJS-1 a SJS-2. Přestože jako konektor pro připojení joysticků byl použit standardní 9pinový D-Sub, rozmístění signálů na tomto konektoru jiné než u standardu Atari, takže pro připojení jiných joysticků než SJS-1 nebo SJS-2 byla potřebná redukce.[1] Některé později vyráběné joysticky měly konektory dva, jeden pro připojení k počítačům ZX Spectrum, druhý pro připojení k ostaním počítačům. Pod značkou Sinclair Amstrad vyráběl ještě joystick SPJ-1, ovšem tento nebyl určen pro počítače řady ZX Spectrum, ale pro počítač Sinclair PC 200.[2]

Joysticky podle připojení k počítači

Protože Sinclair nezamýšlel počítače ZX Spectrum jako herní počítače, nevybavil je interfacem pro připojení joysticku. Proto vzniklo několik způsobů připojení joysticků k počítači. Sinclairův interface ZX Interface II vznikl až později.

Přehled způsobů připojení joysticků k ZX Spectru
(údaj v závorce označuje klávesu, jíž je příslušná akce joysticku ekvivalenní u joysticků, které se připojují paralelně ke klávesnici)
označení port význam
7 6 5 4 3 2 1 0
Sinclair 1 (Sinclair left) 63486 F7FE       F
(5)

(4)

(3)

(2)

(1)
Sinclair 2 (Sinclair right) 61438 EFFE      
(6)

(7)

(8)

(9)
F
(0)
Kempston 31 1F       F
Fuller 127 7F F      
Timex Sinclair 2068 (1) 1F6 F      
Timex Sinclair 2068 (2) 2F6 F      
ZXM Sound Box BF   F y x
Cursor/Protek/AGF EFFE      
(6)

(7)

(8)
  F
(0)
F7FE      
(5)
       
Cursor 2/AGF DFFE      
(Y)

(U)

(I)
  F
(P)
FBFE      
(T)
       

Kempston joystick

Kempston joystick se připojuje k počítači prostřednictvím portu 31 procesoru Z80. Původní Kempston Joystick Interface vyráběla společnost Kempston Micro Electronics, podle které je způsob takto připojeného joysticku označován, neboť později vyráběly interfacy pro připojení Kemposton joysticku i jiní výrobci a tento interface byl součástí i některých jiných zařízení, např. disketových řadičů Disciple nebo ZX Diskface Quick či u víceúčelového interfacu Konix Liberator, který má dva konektory pro joysticky, u kterých umožňuje přepínat typ joysticku a Kempston joystick je jednou z možností.[3]

Kempston joystick je připojen na bity 0 - 4 portu 31 a při testování stavu joysticku by mělo být testováto pouze těchto pět bitů, neboť stav ostatních bitů není definován a tyto bity mohou nabývat jak logické nuly tak logické jedičky.[4] Někteří výrobci periférií pro ZX Spectrum na tyto nevyužité bity připojovali signály jińých zařízení obsažených v periférii.[p 1]

Jako interface pro připojení Kempston joysticku lze využít obvod 8255 v interfacu Interface M/P nebo UR-4, v počítači Didaktik Gama či v disketových jednotkách Didaktik 40 a Didaktik 80.[5] K počítači Didaktik Gama existuje redukce, která umožňuje připojení dvou joysticků, jeden z nich je Kempston joystick a druhý je nestandardní, jehož stav je možné číst na portu 63.[6]

S Kempston joystickem je kompatibilní zařízení Trickstick, které umožňuje k počítači připojit až 8 ovladačů,[7] ovšem toto zařízení se stalo jedním z kandinátů na nejméně užitečnou periférii k ZX Spectru.[8]

Sinclair joysticky

Na Sinclair joysticky lze nahlížet jako na prodloužené klávesy počítače.[4] Sinclair joysticky existují dva Sinclair 1 neboli Sinclair left připojovaný paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 a Sinclair 2 neboli Sinclair right připojovaný paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 a stav joysticků je tak možné číst na portech 63486 a 61438.[4][5] Na odpovídající si bity obou portů jsou ale přivedeny signály pro různé směry joysticku, aktivita signálu joysticku je signalizována logickou nulou na příslušném bitu.[4]

Cursor joystick

Cursor joystick je podobně jako Sinclair joysticky připojen paralelně ke klávesnici, ovšem u tohoto joysticku se jedná o klávesy 5, 6, 7, 8 a 0.[5] Klávesy 5, 6, 7 a 8 jsou klávesy, které se při stisku společně s klávesou Caps Shift používají k pohybu kurzorů při editaci BASICového programu. Některé klony ZX Spectra, mj. i československé počítače Didaktik M a Didaktik Kompakt mají speciální část klávesnice obsahující oddělené kurzorové šipky, což lze považovat za variantu Cursor joysticku.

Cursor joystick je také označován jako Protek a AGF podle výrobců interfaců pro připojení joysticku tímto způsobem. Některé interfacy mají ještě port pro druhý joystick, který je připojený paralelně ke klávesám T, Y, U, I a P.[9]

Fuller joystick

Fuller joystick je joystick připojený prostřednictvím interface Fuller Box a jeho stav lze číst na portu 127.[10]

Joysticky u počítačů Timex Sinclair 2068

Počítače Timex Computer 2068 obsahují dva porty pro joysticky, ovšem tyto nejsou kompatibilní ani s jedním způsobem připojování joysticku k ZX Spectru. U počítačů Toimex Sinclair 2068 je k připojení joysticků využita brána obvodu AY-3-8912.[10]

Joystick připojený přes ZXM Soundbox

Stejně jako u počítačů Timex Sinclair 2068, je i u interface ZXM Soundbox využita k připojení joysticku brána obvodu AY-3-8912, tento interface ale používá pro adresování hudebního obvodu jiné potry než počítače Timex Sinclair 2068.[9]

Programovatelné joysticky

Protože mnoho her může být ovládáno pouze z klávesnice, vznikaly také programovatelné joysticky. Tyto joysticky byly svojí logikou připojeny paralelně ke klávesnici a bylo u nich možné naprogramovat (buď pomocí drátových propojek nebo programově) "stisk" kterých kláves má joystick při pohybu nebo stisku tlačítka vyvolat. Nevýhodou některých interfaců, mj. Cambridge Inteligent Interface, ovšem je nutnost nahrání konfiguračního programu vždy po zapnutí počítače nebo kdykoliv je potřeba změnit konfiguraci, což je zdlouhavé.[11] Jiný produkt téhož výrobce, Cambridge Intelligent Joystick[12], má proti ostatním joystickům pro ZX Spectrum dvě nezávislá tlačítka a může tak vyvolat dvě různé akce.

Programovatelný interface pro připojení joysticku Investronica INAXEL Sound & Joystick má vlastní ROM, takže možnost programování joysticku je dostupná po resetu počítače bez nutnosti nahrávat konfigurační program.[13]

Mechanicky připojované joysticky

Kromě joysticků připojovaných počítači elektricky pomocí interfacu připojeného na systémový konektor, vznikly i joysticky, které se nasadily na počítač a pohyb páky joysticku převáděly mechanicky na stisk klávesy.[14] Mezi tyto joysticky patří např. Spectrum Mechanical Joystick[p 2] a Spectrum-Stick. Druhý jmenovaný kromě vlastního joysticku obsahuje i tlačítka, která překrývá.[15]

Poznámky

  1. Autor [4] uvádí, že jeho zařízení má na bitu 5 připojeno světelné pero, na bitu 6 signál BUSY tiskárny a na bitu 7 počítačovou síť.
  2. Na World of Spectrum je tento joystick nazývaný jako Flight Deck Joystick.

Reference

  1. POLE, John. DIY project to do for your 128K+2. Sinclair User. November 1986, čís. 56, s. 103. Dostupné online. 
  2. Sinclair SPJ-1 na CPCWiki
  3. Konix Liberator na World of Spectrum
  4. a b c d e Lee. Sinclair & Kempston joystick. ZX Magazín. 1992, čís. 4/92, s. 6-8. Pozn. Autor má v publikaci obráceně označené joysticky Sinclair 1 a Sinclair 2. Joystick připojený paralelně ke klávesám 6, 7, 8, 9 a 0 je označován jako Sinclair 2 a joystick připojený paralelně ke klávesám 1, 2, 3, 4 a 5 je označován jako Sinclair 1. Obrácené označení se objevilo u disketového řadiče Disciple. 
  5. a b c -el-. Joysticky. ZX Magazín. 1994, čís. 1/94, s. 22. ISSN 1210-4833. 
  6. KUBA, P.; IŠKA, R. Didaktik Gama - Projenie periférií. [s.l.]: v.d. Didaktik Skalica 18 s. Dostupné online. Kapitola Pripojenie joysticku typu Kempston k mikropočítaču Didaktik Gama, s. 4. Předmluva Klemon, Igor. 
  7. Tricky stick to master. Sinclair User. May 1984, čís. 26, s. 31. Dostupné online. 
  8. Most unusable device for the Spectrum? na compgroups.net
  9. a b Spectrum Joystick Ports na emubase.de
  10. a b Peripherals - comp.sys.sinclair FAQ na World of Spectrum
  11. Shop window - Joystick interfaces. ZX Computing. December/January 1985, s. 87. Dostupné online. ((anglicky)) 
  12. Cambridge Intelligent Joystick na World of Spectrum
  13. Sound & Joystick Interface (anglicky) na speccy.org
  14. Competitive joystick. Sinclair User. April 1984, čís. 25, s. 29. Dostupné online. 
  15. Curse the Cursors. Crash. March 1984, čís. 2, s. 28. Dostupné online. 

{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Joysticky a myši pro ZX Spectrum|]]


MSX

MSX je první pokus o standardizovanou osmibitovou počítačovou platformu. Nejedná se tedy o produkt konkrétní firmy, počítače standardu MSX vyráběly různí výrobci. Počítače MSX byly založeny na počítačích Spectravideo SV-318 a Spectravideo SV-328.[1] Standard MSX byl definován Kazuhikem Nishim a poprvé byl prezentován 27. června 1983 v Japonsku.

Počítače byly vybaveny operačním systémem MSX-DOS. Ten je možné považovat za mezistupeň mezi operačními systémy CP/M a MS-DOS, který umožňoval běh programů pro CP/M, ale současně zajišťoval možnost načítání dat generovaných na počítačích IBM PC.[1]

Technické informace

Reference

[[Kategorie:Domácí počítače]]


LOAD

LOAD je příkaz jazyka BASIC. Příkaz slouží k nahrávání dat z paměťového média do paměti počítače.

Syntaxe příkazu v některých dialektech jazyka Basic

Amstrad Locomotive Basic

  • LOAD "název"
  • LOAD "název", adresa

První varianta slouží pro nahrání programu Basicu, druhá varanta pro nahrání binárních dat.[1][2] U počítačů Amstrad CPC 464 bez připojeného řadiče Amstrad DDI-1 nahrává příkaz data z magnetofonu, pokud je řadič připojen, příkaz standardně nahrává data z disketové mechaniky.[3] Pro přepnutí na nahrávání z magnetofonu pak slouží příkaz │tape, pro přepnutí zpět na disk příkaz │disc. Pro přepínání nahrávání z mechaniky A: a B: slouží příkazy │a a │b.

Atari Basic

Osmibitové počítače Atari mají pro nahrávání programů do paměti počítače několik příkazů: LOAD, CLOAD, ENTER a RUN.[4]

Pro nahrání programu z magnetofonu se používá příkaz příkaz LOAD ve tvaru

Na rozdíl od příkazu CLOAD je možné příkazem LOAD nahrávat data nejen z magnetofonu, ale i z jiných periférií.

BBC Basic

  • LOAD "název"[6]

Commodore Basic

  • LOAD "název" [, primární číslo zařízení [, sekundární číslo]]

Primární číslo určuje vnější paměťové zařízení, ze kterého budou data čtena:

  • 1 - kazetový magnetofon,
  • 8 - 15 - disketové jednotky.[7]

Pokud není primární číslo zadáno, jsou data čtena z magnetofonu. Pokud v příkazu LOAD název souboru, který má být nahrán do paměti počítače, začíná znakem $, disketové jednotky místo nahrání souboru provedou nahrání seznamu souborů v adresáři formátovaným stejným způsobem, jako by se jednalo o program v BASICu, takže výpis obsahu adresáře na obrazovku počítače lze pak provést příkazem LIST.[8] Tímto způsobem je ale stávající program v paměti počítače přepsán.

Verze Basicu 3.5, 4 a 7 obsahuje pro nahrávání z disketových jednotek alternativní příkaz DLOAD, který implicitně předpokládá nahráváná z mechaniky 8.[9]

Minecraft MS-Basic

Pro nahrávání programů z disku slouží příkaz se syntaxí:

Sinclair Basic

Pro nahrávání dat z magnetofonu se používá syntaxe

  • LOAD "název" [specifikace typu dat]

Pokud není uvedena specifikace typu dat, je nahráván BASICový program. Pokud je specifikátor dat uveden, může být:

  • CODE [adresa umístění v paměti [, délka datového bloku]] - nahrání datového bloku do paměti,
  • SCREEN$ - odpovídá specifikátoru CODE 16384,6912,
  • DATA proměnná() - nahrání obsahu číselného pole do dimenzované číselné proměnné,
  • DATA proměnná$() - nahrání obsahu řetězcového pole do dimenzované řetězcové proměnné.

Protože pro počítače Sinclair ZX Spectrum vzniklo okolo 50 disketových jednotek a několik páskových zařízení, syntaxe příkazu pro nahrání dat z disketové jednotky nebo jiného páskového zařízení má mnoho variant, např:

  • LOAD *"zařízení"[;číslo zařízení[; "název"]] [specifikace typu dat] - nahrání dat ze sériového portu, sítě ZX Net nebo ZX Microdrive,
  • LOAD !"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z ramdisku počítačů ZX Spectrum 128K/+2,
  • LOAD *"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z disketových jednotek Didaktik 40 a Didaktik 80,
  • LOAD dčíslo jednotky"název" [specifikace typu dat] - nahrání dat z disketových jednotek Disciple, +D a ZX Diskface Quick,
  • LOAD *číslo jednotky;"název souboru" - nahrání dat z jednotky Triton QD.

Pro nahrávání dat z disketové jednotky počítačů Sinclair ZX Spectrum +2A a Sinclair ZX Spectrum +3 se používá stejná syntaxe jako pro nahrávání z magnetofonu, příkaz LOAD u těchto počítačů navíc využit k přepínání mezi nahráváním z magnetofonu nebo z disketové jednotky: LOAD "a:" - mechanika A:, LOAD "b:" - mechanika B:, LOAD "m:" - ramdisk, LOAD "t:" - magnetofon.

Reference

  1. Locomotive BASIC Command Reference na qsl.net
  2. Manual del Locomotive Basic 1.1 del Amstrad CPC (inglés)
  3. Amstrad Disc Drive & Interface DDI-1. [s.l.]: Amstrad, 1984. Dostupné online. Kapitola Introducing AMSDOS and CP/M. ((anglicky)) 
  4. How do I run a program from cassette? na atarimania.com
  5. ALBRECHT, Bob; FINKEL, LeRoy; BROWN, Jerald R. Atari Basic - XL Edition. [s.l.]: [s.n.], 1985. Dostupné online. Kapitola Appendix A - Using the Atari Program Recorder. ((anglicky)) 
  6. BBC BASIC command reference
  7. LOAD na C64-Wiki, vyd. 2009-07-28
  8. LOAD”$”,8 na pagetable.com
  9. Commodore 1541 Disk Drive BASIC Commands, vyd. 2014-06-10
  10. Minecraft MS-Basic

Související články

Externí odkazy

[[Kategorie:Basic]]


Squarewave Orchestra

Squarewave Orchestra je hudební skupina tvořící hudbu na historických počítačích. Skupina má dva členy vystupující pod přezdívkami kvee a noly.[1] Skupina vznikla v roce 2011.[2] Skupina má za sebou několik živých vystoupení, mimo jiné na vyhlášení herní ankety Booom 2012 a Felfest 2014.[3][4][5] Při jejich vystoupení na ArcadeHry 2012 využívali k produkci také počítač Commodore C64c.[6]

Reference

  1. Squarewave Orchestra - O kapele na Bandzone.cz, cit. 2014-06-24
  2. Squarewave Orchestra na music-master.net, cit. 2014-06-24
  3. KALIŠ, Karel. Podívejte se na záznam vyhlášení herní ankety Booom 2012. Doupě.cz [online]. [cit. 2014-06-24]. Dostupné online. 
  4. FELFEST 2014 - Program na felfest.cz (archivovaná verze stránky na archive.is)
  5. Na ČVUT v Praze se 18. června uskuteční FELFEST 2014. Parlamentní listy [online]. Dostupné online. 
  6. Squarewave Orchestra. Commodore News Page [online]. 2012-05-18. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. Dále dostupné na: [4]. ((anglicky)(nizozemsky)(německy)) 

Externí odkazy

[[Kategorie:České hudební skupiny]]


ZX Evolution

ZX Evolution, nazývaný také Pentagon Evolution a zkráceně také ZX Evo a Pentevo, je počítač kompatibilní s počítačem Sinclair ZX Spectrum. Počítač vznikl v roce 2009, jeho autory jsou Vadim Akimov (LVD), Roman Čunin (CHRV) a Dmitrij Dmitrijev (DDp).[1] Vznik počítače dokazuje, že komunita kolem Sinclairova hardwaru je stále aktivní.[2] Počítač místo obvodu ULA používá obvod Altera, díky kterému je možné měnit konfiguraci počítače.[3] Díky jeho proti ZX Spectru velmi rozšířeným možnostem existují i programy a hry speciálně pro tento počítač, např. Uwol, Quest For Money, Bomberman Evolution, Project Robo, či CLi for WildCommander.[4] Firmware počítače umoňuje emulovat TR-DOSové diskety a nahrávání z magnetofonu pomocí souborů .tap.[5]

Počítač je jedním z počítačů, které slouží k prezentaci dem na demopárty DiHalt.[6] Počítač bylo také možné vidět na výstavě konané v rámci festivalu Chaos Constructions.[7]

Technické informace

  • procesor: Z80, 3,5 nebo 7 MHz,
  • RAM: 4 MiB,
  • ROM: 512 KiB,
  • Altera EP1K50,
  • řadič periférií ATMEGA 128
  • interface pro připojení PS/2 myši a klávesnice,
  • řadič disketových jednotek КР1818ВГ93, IDE, SD, RS232,
  • zvukové generátory: jednobitový na portu 254, AY, Covox,
  • hodiny reálného času,
  • interface pro připojení kazetového magnetofonu.

Revize C počítače obsahuje i výstupní sběrnici USB.[8]

Stránkování paměti

Protože procesor Z80 umožňuje adresovat pouze 64 KiB paměti, je celá paměť počítače na stránky, které se připojují podle potřeby do adresního prostoru procesoru. Stránkování paměti vychází ze stránkování paměti počítače ATM Turbo verze 2, kromě stránkování paměti kompatibilního se Sinclair ZX Spectrum 128K+ má rozšiřující dispečer paměti. Tento dispečer paměti používá ke stránkování porty:

desítkově šestnáctkově význam
16375, 14327 3FF7, 37F7 stránkování paměti v oblasti od 0 do 16383
32759, 30711 7FF7, 77F7 stránkování paměti v oblasti od 16384 do 32767
49143, 47095 BFF7, B7F7 stránkování paměti v oblasti od 3276 do 49151
65527, 63479 FFF7, F7F7 stránkování paměti v oblasti od 49152 do 65535

Reference

  1. ZX Evolution na SpeccyWiki, cit. 2014-06-11
  2. ŠVÁRA, Ondřej. ZX Spectrum v toku času. Hrej.cz [online]. 2012-05-12. Dostupné online. 
  3. ZX Spectrum, část Компьютер "Pentevo Ligth / ZX Evolution" (rusky) na micklab.narod.ru
  4. http://speccy-live.untergrund.net/tag/pentevo/
  5. ZX Evo: Jak na update firmware na factor6.cz, vyd. 2011-09-19, cit. 2014-06-12
  6. DiHalt2014:::Rules (anglicky), DiHalt2014:::Правила (rusky) na dihalt.org.ru, cit. 2014-06-12
  7. Реликты компьютерной игровой эпохи. Квантовый телепорт [online]. 2012-08-29. Dostupné online. 
  8. ZX Spectrum in the 21st Century?, část Pentagon Evolution (Pentevo) (anglicky) na http://tarjan.uw.hu/zxclones_en.htm (stránka je na Wikipedii blokována antispamovým filtrem)

Externí odkazy

{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Jednobitová hudba

Jednobitová hudba je hudba, která je tvořena pouze sekvencí logických nul a logických jedniček. Veškerým nositelem informace v jednobitové hudbě je tak čas, druhý rozměr, kterým je informace o amplitudě, chybí.[1]

Jedním z hudebníků věnujícím se tvorbě jednobitové hudby je Tristan Perich, autor 1-Bit Symphony v podobě samostatného přehrávače umístěného v CD obalu.[2][3] Ve stejné podobě vydal i svou první kolekci jednobitové hudby 1-Bit Music.[4][5]

Dalším hudebníkem tvořícím jednobitovou hudbu je Mister Beep, který ke skládání hudby používá počítač Timex Computer 2048.[6]

Protože jedním bitem ovládaný reproduktor je součástí všech počítačů Sinclair ZX Spectrum, vzniklo pro ně mnoho rutin pro přehrávání jednobitové hudby:[7][8]

  • Huby - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Phaser 1 - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí nebo samplované bicí,
  • Phaser 2 - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Savage - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Special FX/Super FX - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Beep Tracker - umožňuje přehrávat pět hudebních kanálů a samplované bicí,
  • POWW - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Octode - umožňuje přehrávat osm hudebních kanálů a samplované bicí,
  • Stocker - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Tritone - umožňuje přehrávat tři hudební kanály a bicí,
  • QChan - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • ZX-10 - umožňuje přehrávat čtyři hudební kanály,
  • Earth Shaker - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Lyndon Sharp's 2ch - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • Plip Plop - umožňuje přehrávat jeden hudební kanál a bicí,
  • Tim Follin's 3ch'' - umožňuje přehrávat tři hudební kanály a bicí,
  • ZX-7 - umožňuje přehrávat osm hudebních kanálů,
  • tBeepr - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí,
  • ntropic - umožňuje přehrávat dva hudební kanály a bicí.

Tyto rutiny pro přehrávání jednobitové hudby jsou podporovány editory Beepola a 1tracker pro počítače PC,[7] Beepola generuje kód spustitelný přímo na ZX Spectru.

Special FX/Super FX patří mezi nejoblíbenější přehrávací rutiny jednobitové hudby, jejím autorem je Jonathan Smith.[8] Rutina je založena na generování velkého množství impulsů v krátkém čase, jeden hudební kanál je hlasitější. Má také podporu synchronizace přes nemaskovatelné přerušení. K přehrávací rutině vznikl hudební editor Orfeus Music Assembler.

Reference

  1. ADÁN, Víctor. Discrete Time 1-bit Music: foundations and models. 2010. disertační práce. Columbia University. Dostupné online. ((anglicky))
  2. SANDHU, Sukhdev. Tristan Perich: he's a one-bit wonder. The Telegraph [online]. 2010-11-29. Dostupné online. ((anglicky)) 
  3. Tristan Perich’s 1-Bit Symphony. Musicworks magazine. Spring 2011, čís. 109. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. PERICH, Tristan. 1-Bit music. In: NIME '07 Proceedings of the 7th international conference on New interfaces for musical expression. New York: ACM, 2007. Dostupné online. DOI 10.1145/1279740.1279897. S. 476-476. ((anglicky))
  5. LUTA, Primus. Composing for 1-bit Microchip: Tristan Perich. Create Digital Music [online]. 2010-08-20. Dostupné online. ((anglicky)) 
  6. GRAHAME, James. One Bit Music. Retro Thing [online]. 2006-05-08. Dostupné online. ((anglicky)) 
  7. a b zxbeep (format). Battle of the Bits [online]. 2006-05-08. Dostupné online. ((anglicky)) 
  8. a b Jeden kanál a jeden bit. Golden Age [online]. 2010-12-29. Dostupné online. ((slovensky)) 

Literatura

  • MOONEY, Chris. Insight: 1-Bit Symphony. Composer Focus [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné online. ((anglicky))  - rozhovor s Tristanem Perichem o 1-Bit Symphony
  • METZ, Rachel. This Is No Two-Bit Music Player. WIRED.com [online]. 2005-09-15 [cit. 2014-05-12]. Dostupné online. ((anglicky)) 

Externí odkazy

[[Kategorie:Hudba]] [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Přerušení procesoru Z80

Procesor Z80 má dva druhy přerušení, maskovatelné a nemaskovatelné. Pokud přijde požadavek na přerušení, před začátkem obsluhy požadavku na přerušení je dokončeno vykonání právě vykonávané instrukce.[1] Pokud má program z nějakého důvodu počkat než nastane přerušení, je k tomuto účelu možné využít instrukci halt.[2]

U počítačů ZX Spectrum je požadavek na přerušení generován v okamžiku, kdy je započato vykreslování nového snímku na obrazovku.[1]

Nemaskovatelné přerušení

Nemaskovatelné přerušení, NMI, Non Mascable Interrupt má vyšší prioritu než maskovatelné přerušení.[3] Toto přerušení nemůže být zakázáno a používá je určeno k obsluze velmi důležitých událostí. Přerušení se aktivuje přivedením logické nuly na vstup /NMI procesoru. Při požadavku na nemaskovatelné přerušení procesor skočí na adresu 102 (šestnáctkově 66).[1]

Maskovatelné přerušení

Maskovatelné přerušení se aktivuje přivedením logické nuly na vstup /INT procesoru. Toto přerušení je možné programově zakázat instrukcí di a opět povolit instrukcí ei.[3] Tyto instrukce nastavují klopný obvod IFF1, který určuje, zda požadavek na maskovatelné přerušení bude akceptován či nikoliv. Pokud je vyvoláno nemaskovatelné přerušení, dojde ke zkopírování stavu klopného obvodu IFF1 do klopného obvodu IFF2 a klopný obvod IFF1 je vynulován, čímž dojde k zakázání maskovatelných přerušení, po ukončení obsluhy nemaskovatelného přerušení je pomocí instrukce retn je do IFF1 navrácena původní hodnota dočasně uložená v IFF2.[3] Stav klopného obvodu IFF2 se při vykonání instrukcí ld A,I a ld A,R kopíruje do příznaku P/V.[4]

Maskovatelné přerušení může pracovat v jednom ze třech režimů: IM0, IM1 a IM2.

IM0

IM0, nezkráceně Interrupt mode 0, je režim obsluhy přerušení, který je shodný se způsobem obsluhy přerušení procesoru Intel 8080.[5] V tomto režimu procesor po přijatém požadavku na přerušení očekává od periferie data, která interpretuje jako instrukci. Obvykle se používají instrukce rst, ale procesor vykoná jakoukoli požadovanou instrukci.[3] Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce im0 trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.[6]

IM1

IM1, nezkráceně Interrupt mode 1, je režim, ve kterém po přijatém požadavku na přerušení procesor automaticky skočí na adresu 56 (šestnáctkově 38), přičemž hodnota čítače instrukcí před vyvoláním přerušení je automaticky uložena na zásobník.[3] Zjednodušeně je možné říci, že procesor vykoná instrukci rst 56 (rst 38h).[4] Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce im1 trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.[6]

IM2

IM2, nezkráceně Interrupt mode 2, je režim přerušení procesoru Z80. V tomto režimu je od periférie, která přerušení vyvolala, očekávána hodnota, která odkazuje na konkrétní dvoubajtovou hodnotu (vektor přerušení) v tabulce adres oblužných programů přerušení. Tato dvoubajtová hodnota ukazuje na adresu, na které je uložen podprogram pro obsluhu přerušení.[3] Poloha tabulky adres obslužných programů v paměti je určena hodnotou v registru I. Tento režim umožňuje mít nezávislou obsluhu až 128 různých přerušení.[3][5] Pro přepnutí na tento režim přerušení slouží instrukce im2 trvající dva procesorové cykly a neovlivňující žádné příznaky.[6]

Režim přerušení IM2 je určen pro obvody z rodiny procesoru Z80, které obsahují registr pro uložení hodnoty vektoru přerušení a poskytují ho procesoru při požadavku na přerušení.[5] Periferní obvody z rodiny procesoru Z80 poskytují možnost řetězení, čímž je možné nastavit prioritu obsluhy přerušení jednotlivých obvodů. Obvody mají vstupní signál IEI (Interrupt Enable Input) a výstupní signál IEO (Interrupt Enable Output). Pokud je signál IEI nastaven na logickou nulu, signalizuje to danému obvodu, že nemůže generovat přerušení, pokud obvod sám generoval přerušení nebo na jeho signál IEI je přivedena logická nula, signalizuje tento stav dalším obvodům tím, že uvede svůj signál IEO do stavu logické nuly.[7] Propojením signálů IEI a IEO jednotlivých obvodů je určena priorita obsluhy přerušení těchto obvodů. Obvod s nejvyšší prioritou má na vstup IEI přivedenu trvale logickou jedničku.

U ZX Spectra, které standardně žádný periferní obvod z rodiny procesoru Z80 neobsahuje, se při využití IM2 používá postup, kdy se celá tabulka přerušení a jeden následující bajt (protože na ZX Spectru bez připojených periférií není zaručeno, jaká hodnota se při požadavku na přerušení bude nacházet na datové sběrnici, a že to bude hodnota sudá) vyplní stejnou stejnou hodnotou, aby se při požadavku na přerušení vždy skočilo na totožnou adresu s programem pro obsluhu přerušení.[8] Aby se ušetřilo místo v paměti využívá se také toho, že část paměti ROM počítačů ZX Spectrum je nevyužitá a tedy obsahuje posloupnost bajtů s hodnotou 255 (šestnáctkově FF). Pokud registr I ukazuje na tuto posloupnost, obslužný program přerušení musí začínat na adrese 65535 (šestnáctkově FFFF), na kterou se umístí instrukce jr.[8][4] Díky tomu, že adresa 65535 je poslední adresa v paměti, parametr instrukce jr je přečten z adresy 0, na které se v ROM ZX Spectra nachází instrukce di s operačním kódem F3 (šestnáctkově). Instrukce jr tak skočí na adresu FFF4 (šestnáctkově), kde se nachází vlastní obslužný program přerušení.[8][4]

Reference

  1. a b c 5.díl: Módy přerušení (česky) na ci5.speccy.cz, vyd. 2005-02-03, cit. 2014-04-15
  2. WAŁASZEK, Jerzy. Instrukcja użytkownika mikroprocesora Z80 [online]. 2011-12-15. Kapitola Instrukcje sterujące mikroprocesorem. Dostupné online. ((polsky)) 
  3. a b c d e f g VRABEC, Jiří. Rozrušení z přerušení. ZX Magazín. 1994, čís. 1/94, s. 17. ISSN 1210-4833. ((česky)) 
  4. a b c d FUENZALIDA, Denis. CC51B - Arquitectura de Computadores : Tarea #4 - El ZX Spectrum 48K [online]. [cit. 2014-04-15]. Kapitola El Z80 y las interrupciones. Dostupné online. ((španělsky)) 
  5. a b c GAŠPAROVIČ, Peter. Prerušenie alebo Tajná inštrukcia programátora. ZX Magazín. 1994, čís. 1/94, s. 18-19. ISSN 1210-4833. ((slovensky)) 
  6. a b c CIARCIA, Steve. Build Your Own Z80 Computer: Design Guidelines and Application Notes. [s.l.]: [s.n.], 1981. Dostupné online. ISBN 0-07-010962-1. Kapitola IM0, IM1, IM2, s. 62-63. ((anglicky)) 
  7. MATHUR, Aditya P. Introduction to Microprocessors. third edition. vyd. [s.l.]: Tata McGraw-Hill, 1989. Dostupné online. ISBN 0-07-460222-5. Kapitola 6.5.4 Multiple Interrupts, s. 231-239. ((anglicky)) 
  8. a b c Interrupts (anglicky) na scratchpad.wikia.com

Literatura

[[Kategorie:Procesory]] [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Ь (latinka)

Písmeno ь

Ь (minuskule ь) je nyní již běžně nepoužívané písmeno latinky. Bylo zavedeno v roce 1928 jako součást reformovaného janalifu. Písmeno odpovídá písmenu I, minuskule ı v aktuálních abecedách tatarštiny, turečtiny a ázerbájdžánštiny, podle jazyka sloužilo pro zápis hlásky [ɨ] nebo [ɯ].[1][2][3][4][5][6]

Protože se písmeno nenachází v Unicode,[7][8] používají se místo něho podobná písmena, buď písmeno Ь (minuskule ь, měkký znak/měkký jer) z cyrilice, nebo písmeno Ƅ (minuskule ƅ) používané v minulosti v čuangštině pro označení šestého tónu ˧.

Reference

  1. Tatar (tatarça / татарча / تاتارچا)
  2. Azerbaijani (آذربايجانجا ديلي / Azərbaycan dili / Азәрбајҹан дили)
  3. Karaim (къарай тили, Karay dili, לשון קדר‎)
  4. Khakas (Хакас тілі / Khakas tîlî)
  5. Kumyk (Къумукъ тил / Qumuq til)
  6. Tuvan (Тыва дыл / Tyva dyl)
  7. PENTZLIN, Karl; ЕВЛАМПИЕВ, Илья. Proposal to encode four Latin letters for Jaŋalif [online]. International Organization for Standardization / Organisation Internationale de Normalisation / Международная организация по стандартизации, 2008-11-03 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. ((anglicky)) 
  8. PENTZLIN, Karl; ЕВЛАМПИЕВ, Илья. Proposal to encode two Latin letters for Jaalif [online]. International Organization for Standardization / Organisation Internationale de Normalisation / Международная организация по стандартизации, 2010-09-24 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. ((anglicky)) 


Systémové proměnné počítačů Sinclair ZX Spectrum

Systémové proměnné počítačů Sinclair ZX Spectrum jsou místa v paměti tohoto počítače, která ovlivňují chování jeho základního programového vybavení v jeho paměti ROM. V paměti počítače jsou umístěny od adresy 23552 po adresu 23733.[1] Pokud je k počítači připojen ZX Interface I, jsou vytvořeny další systémové proměnné v oblasti od adresy 23734 po adresu 23791.[2] Tyto systémové proměnné jsou vytvořeny až při vložení příkazu pro ZX Interface I nebo při pokusu o vložení řádku se syntaktickou chybou.[3] Počítače ZX Spectrum 128K/+2/+2A/+3 mají další systémové proměnné umístěné v oblasti tiskové vyrovnávací paměti tiskárny ZX Printer (tyto počítače v režimu 128 Basic, resp. +3 Basic ZX Printer nevyužívají). Systém ZX Spectra využívá jako ukazatel na systémové proměnné registr IY (obsahuje vždy hodnotu 23610 desítkově, 5C3A šestnáctkově, ukazuje tedy přímo na systémovou proměnnou ERRNR), jeho hodnotu je nutné zachovat při využívání některých podprogramů v ROM a při využívání přerušení v módu IM1.[4]

Systémové proměnné disketových jednotek Didaktik 40 a Didaktik 80 jsou umístěny v její vlastní paměti RAM od adresy 14336 po adresu 16383.[5]

Přehled systémových proměnných

název adresa velikost význam
KSTATE 23552 5C00 8 dočasné hodnoty při vyhodnocování stisknuté klávesy
LAST_K 23560 5C08 1 kód poslední stisknuté klávesy
REPDEL 23561 5C09 1 doba stisku klávesy po jejíž uplynutí bude držení klávesy vyhodnoceno jako opakovaný stisk (v padesátinách sekundy)
REPPER 23562 5C0A 1 pauza mezi jednotlivými vyhodnoceními opakovaného stisknutí klávesy při jejím držení (v padesátinách sekundy)
DEFADD 23563 5C0B 2 adresa argumentu uživatelem definované funkce DEF FN při vyhodnocování této funkce. Pokud není vyhodnocována uživatelem definovaná funkce, tato systémová proměnná obsahuje nulu.[6]
K_DATA 23565 5C0D 1 informace o barvách vložených jako řídicí znaky z klávesnice
TVDATA 23565 5C0E 1 informace o barvách a pozicování AT a TAB při tisku na obrazovku
STRMS 23568 5C10 38 adresy kanálů připojených na jednotlivé linky
CHARS 23606 5C36 2 adresa definice znakové sady od mezery po znak ©. Adresa ale ukazuje na znak s kódem nula (v případě standardního ASCII by se jednalo o znak NULL), proto do systémové proměnné musí být uložena hodnota o 256 menší, než je skutečný začátek definice znakové sady.[6]
RASP 23608 5C38 1 délka zvuku varovného bzučáku
PIP 23609 5C39 1 délka pípnutí po stisku klávesy
ERRNR 23610 5C3A 1 číslo chybového hlášení zmenšené o 1 (takže chybovému hlášení 0 OK odpovídá hodnota -1, tj. 255)
FLAGS 23611 5C3B 1 různé příznaky pro práci Basicu, blíže nespecifikovatelné[1]
TVFLAG 23612 5C3C 1 příznaky využívané při tisku na obrazovku
ERR_SP 23613 5C3D 2 adresa adresy, na kterou se skočí v případě výskytu chybového hlášení (rst 08)
LIST_SP 23615 5C3F 2 adresa adresy, na kterou se skočí po ukončení výpisu programu. Obvykle je hodnota tésto systémové proměnné shodná s hodnotou ERR_SP.[1]
MODE 23617 5C41 1 určuje režim kurzoru při editaci řádku a při vkládání dat příkazu INPUT. Hodnoty 0, 1, 2 a 4 nastaví režím L/C, E, G a K.[6]
NEWPPC 23618 5C42 2 číslo řádku, na který skočí příkaz GO TO nebo GO SUB
NSPPC 23620 5C44 1 pořadí příkazu v rámci řádku, na který skočí. Nastavením této systémové proměnné lze simulovat příkaz GO TO na daný příkaz v řádku
PPC 23621 5C45 2 číslo právě vykonávaného řádku
SUBPPC 23623 5C47 1 pořadí právě vykonávaného příkazu v rámci řádku
BORDCR 23624 5C48 1 barva okraje (borderu) a editační části obrazovky
E_PPC 23625 5C49 2 číslo řádku s programovým kurzorem (řádek, který je přesunut do editační oblasti při stisku klávesy EDIT)
VARS 23627 5C4B 2 adresa začátku oblasti, ve které jsou uloženy hodnoty proměnných Basicu
DEST 23629 5C4D 2 adresa právě používané proměnné
CHANS 23631 5C4F 2 adresa informací o kanálech
CURCHL 23633 5C51 2 adresa kanálu, který je právě otevřen
PROG 23635 5C53 2 adresa začátku oblasti paměti, ve které je uložen Basicový program
NXTLIN 23637 5C55 2 adresa dalšího řádku v programu
DATADD 23639 5C57 2 adresa konce naposledy čtené položky u příkazu DATA
E_LINE 23641 5C59 2 adresa právě zapisovaného příkazu
K_CUR 23643 5C5B 2 adresa kurzoru
CH_ADD 23645 5C5D 2 adresa následujícího znaku, který se bude interpretovat
X_PTR 23647 5C5F 2 adresa výskytu syntaktické chyby
WORKSP 23649 5C61 2 adresa dočasného pracovního prostoru
STKBOT 23651 5C63 2 adresa začátku zásobníku kalkulátoru
STKEND 23653 5C65 2 adresa vrcholu zásobníku kalkulátoru, začátek volného místa
BREG 23655 5C67 1 registr B kalkulátoru
MEM 23656 5C68 2 adresa oblasti používané kalkulátorem, obvykle adresa oblasti MEMBOT, ale ne vždy
FLAGS2 23658 5C6A 1 další příznaky používané při práci Basicu. Bit 3 této systémové proměnné určuje, zda je zapnutý caps lock.[7]
DF_SZ 23659 5C6B 1 počet řádků v editační části obrazovky. Pokud je počet řádků nastavený na 0 a mělo by dojít k obvyklému využití této části, např. pro výpis chybového hlášení, systém ZX Spectra se zhroutí, proto je lepší pro výpis textu v dolní části obrazovky použít PRINT #1.[8]
S_TOP 23660 5C6C 2 číslo řádku programu, který je vypsán jako první při automatickém výpisu programu na obrazovku
OLDPPC 23662 5C6E 2 číslo řádku, na který skočí příkaz CONTINUE
OSPPC 23664 5C70 1 pořadí příkazu, na který skočí příkaz CONTINUE
FLAGX 23665 5C71 1 různé příznaky
STRLEN 23666 5C72 2 délka právě vyhodnocovaného řetězce
T_ADDR 23668 5C74 2 adresa následující položky v syntaktické tabulce
SEED 23670 5C76 2 nastavení generátoru náhodných čísel
FRAMES 23672 5C78 3 doba od zapnutí počítače (v padesátinách sekundy)
UDG 23675 5C7B 2 adresa definice znaků UDG
COORDS 23677 5C7D 1 souřadnice x posledního nakresleného bodu
23678 5C7E 1 souřadnice y posledního nakresleného bodu
P_POSN 23679 5C7F 1 číslo sloupce v tiskové vyrovnávací paměti
PRCC 23680 5C80 2 adresa v tiskovém bufferu, na kterou se zapíše další znak při tisku na tiskárně. Vyšší bajt na adrese 23681, obsahuje vždy hodnotu 91 (desítkově).[8] Tato systémová proměnná není používána u ZX Specter 128K+/+2/+2A/+3 v režimu 128 Basic, resp. +3 Basic. Někdy je vyšší byte této systémové proměnné uváděn jako samostatná nepojmenovaná systémová proměnná.
ECHO_E 23682 5C82 2 adresa posledního znaku ve vyrovnávací paměti při vkládání dat (při editaci programu nebo při příkazu INPUT)
DF_CC 23684 5C84 2 adresa ve videoram odpovídající aktuální tiskové pozici
DF_CCL 23686 5C86 2 adresa ve videoram odpovídající aktuální tiskové pozici v editační části obrazovky
S_POSN 23688 5C88 1 číslo sloupce aktuální tiskové pozice
23689 5C89 1 číslo řádku aktuální tiskové pozice
SPOSNL 23690 5C8A 1 číslo sloupce aktuální tiskové pozice v editační části obrazovky
23691 5C8B 1 číslo řádku aktuální tiskové pozice v editační části obrazovky
SCR_CT 23692 5C8C 1 počet řádků, po jejichž vytisknutí na obrazovku se objeví otázka scroll?
ATTR_P 23692 5C8D 1 aktuálně nastavené barvy, flash a bright
MASK_P 23693 5C8E 1 určuje, které barevné vlastnosti mají být zachovány na tiskových pozicích při novém výpisu do těchto pozic (určeno příkazy INK 8, PAPER 8, BRIGHT 8 A FLASH 8)
ATTR_T 23694 5C8F 1 dočasně nastavené barvy, flash a bright (jak jsou specifikovány v aktuálním příkazu PRINT nebo INPUT, pokud specifikovány nejsou, přebírají se hodnoty z ATTR_P)[8]
MASK_T 23696 5C90 1 jako MASK_P, ale pro aktuální příkaz PRINT nebo INPUT (viz ATTR_T)
P_FLAG 23697 5C91 1 další příznaky pro tisk na obrazovku, systémová proměnná je ovlivňována příkazy INK 9, PAPER 9, OVER a INVERSE[8]
MEMBOT 23698 5C92 30 pracovní prostor kalkulátoru
NMIADD 23728 5CB0 2 adresa rutiny obsluhující NMI. U ZX Specter 48K/48K+/128K+/+2 je v ROM chyba, takže pokud tato systémová proměnná obsahuje 0, provede se reset počítače, jinak neprovede nic. u počítačů ZX Spectrum +2A/+3 je chyba opravena. Pokud je připojen ZX Interface I, systémová proměnná je také využívaná pro uložení nastavené šířky při tisku přes RS-232.[9]
RAMTOP 23730 5CB2 2 adresa posledního bytu paměti využitelného pro Basic
P_RAMT 23732 5CB4 2 adresa posledního fyzicky existujího bytu paměti RAM. Systémovou proměnnou je možné využít pro zjištění, zda program běží na ZX Spectru 16K nebo na ZX Spectru 48K.[8]

Přehled systémových proměnných ZX Interface I

název adresa velikost význam
FLAGS_3 23734 1 příznaky pro činnost ZX Interface I
VECTOR 23735 2 adresa používaná pro rozšíření interpretu Bassicu (normálně je v této systémové proměnné uložena hodnota 01F0)[2]
SBRT 23737 10 rutina pro stránkování ROM, využívaná pro spuštění podprogramu v ROM ZX Spectra z ROM ZX Interface I
BAUD 23747 2 rychlost přenosu sériového portu
NTSTAT 23749 1 síťové číslo stanice pro práci v síti ZX Net
IOBORD 23750 1 barva okraje při vstupně výstupních operacích
SERFL 23751 2 pracovní hodnoty při práci se sériovým portem
SECTOR 23753 2 pracovní hodnoty při práci se ZX Microdrive
CHADD 23755 2 dočasné uložení hodnoty systémové proměnné CH_ADD
NTRESP 23757 1 návratový kód stanice při práci v síti
NTDEST 23758 1 síťové číslo cílové stanice (touto systémovou proměnnou začíná síťová vyrovnávací paměť)
NTSRCE 23759 1 síťové číslo vysílací stanice
NTNUMB 23760 2 číslo bloku posílaného přes síť (0 - 65535)
NTTYPE 23762 1 hlavičkový byte
NTLEN 23763 1 délka bloku dat posílaného přes síť
NTDCS 23764 1 kontrolní součet bloku posílaného přes síť
NTHCS 23765 1 kontrolní součet hlavičky bloku
D_STR1 23766 2 číslo jednotky ZX Microdrive nebo číslo cílové stanice v síti, nebo určení režimu sériového přenosu (touto systémovou proměnnou začíná 8bytový specifikátor souboru)
S_STR1 23768 1 číslo linky (0 - 15)
L_STR1 23769 1 typ zařízení (m, n, t nebo b)
N_STR1 23770 2 délka názvu souboru
T_STR1 23772 2 adresa prvního znaku názvu souboru
D_STR2 23774 8 druhý 8bytový specifikátor souboru používaný příkazy MOVE a LOAD (má stejnou strukturu jako první specifikátor)
HD_00 23782 1 typ souboru (touto systémovou proměnnou začíná pracovní oblast pro příkazy SAVE, LOAD, VERIFY a MERGE)
HD_0B 23783 2 délka datového bloku
HD_0D 23785 2 počáteční adresa dat
HD_0F 23787 2 délka programu v Basicu (bez společně uložených proměnných)
HD_11 23789 2 číslo řádku, od kterého se program v Basicu automaticky spustí (autostart)
COPIES 23791 1 počet kopií uložených příkazem SAVE

Od adresy 23792 jsou uloženy informace o otevřených kanálech. Informace o každém otevřeném kanálu na ZX Microdrive je velká 595 bytů, informace o každém otevřeném kanálu na síti ZX Net je velká 276 bytů.

Přehled dodatečných systémových proměnných počítačů ZX Spectrum 128K/+2

název adresa velikost význam
SWAP 23296 5B00 20 stránkovací rutina
YOUNGER 5B14 9 stránkovací rutina
ONERR 5B1D 18 stránkovací rutina
PIN 5B2F 5 předrutina vstupu RS-232
POUT 5B34 22 předrutina výstupu RS-232
POUT2 5B4A 14 předrutina výstupu znaku přes RS-232
TARGET 23384 5B58 2 adresa rutiny volané v ROM 1
RETADDR 23386 5B5A 2 adresa návratu do ROM 0
BANK_M 23388 5B5C 1 poslední hodnota zapsaná na port 7FFD
RAMRST 23389 5B5D 1 instrukce rst 8 používaná ROM 1 pro zobrazení chybových hlášení z ROM 1
RAMERR 23390 5B5E 1 číslo chybového hlášení
BAUD 23391 5B5F 2 časovací konstanta výstupu RS-232
SERFL 23393 5B61 1 příznak příjmu druhého znaku
23394 5B62 1 přijmutá data
COL 23395 5B63 1 číslo aktuálně tisknutého sloupce
WIDTH 23396 5B64 1 šířka tisku ve znacích (standardně 80)
TVPARS 23397 5B65 1 počet parametrů očekávaných RS-232
FLAGS3 23398 5B66 1 příznaky činnosti editoru 128 Vasicu a kazetových/ramdiskových operací
N_STR1 5B67 10 název souboru při operacích s ramdiskem, používána také pro uložení adresy právě zpracovávaného řádku při přečíslovávání[10]
HD_00 5B71 1 hlavičkové informace při operacích s ramdiskem. Dále používaná jako počítadlo pixelů při tisku kopie obrazovky příkazem COPY, uložení rychlosti přenosu při nastavení příkazem FORMAT a pro odkládání informací při přečíslovávání[10]
HD_0B 5B72 2 hlavičkové informace při operacích s ramdiskem - délka bloku, používána také jako počítadlo půlřádků při tisku kopie obrazovky příkazem COPY a pro uloženín ASCII reprezentace nového čísla řádku při přečíslovávání[10]
HD_0D 5B74 2 hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
HD_0F 5B76 2 hlavičkové informace při operacích s ramdiskem, používaná také přečíslovávací rutinou[10]
HD_11 5B78 2 hlavičkové informace při operacích s ramdiskem, používaná také přečíslovávací rutinou pro dočasné uložení hodnoty systémové proměnné VARS[10]
SC_00 5B7A 1 alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
SC_0B 5B7B 2 alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
SC_0D 5B7D 2 alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
SC_0F 5B7F 2 alternativní hlavičkové informace při operacích s ramdiskem
OLDSP 5B81 2 původní hodnota registru SP, pokud byl zásobník přesunut do TSTACK
SFNEXT 5B83 2 ukazatel na začátek volného místa v ramdisku
SFSPACE 5B85 3 velikost volného místa v ramdisku
ROW01 5B88 1 informace o stisknutých klávesách keypadu ve třetí řadě
ROW23 5B89 1 informace o stisknutých klávesách keypadu v první a druhé řadě
ROW45 5B8A 1 informace o stisknutých klávesách keypadu ve čtvrté a páté řadě
SYNRET 5B8B 2 návratová adresa pro ONERR
LASTV 5B8D 5 poslední hodnota zobrazená kalkulátorem
RNLINE 5B92 2 adresa délky právě přečíslovávaného řádku
RNFIRST 5B94 2 počáteční číslo řádku pro přečíslování (standardně 10)
RNSTEP 5B96 2 přírůstek čísla řádku při přečíslování (standardně 10)
STRIP1 5B98 8 znakový generátor pro první proužek Sinclairovy duhy. Prostor o velikosti 32 bytů je také používán jako vyrovnávací paměť při operacích s ramdiskem,[10] v tomto případě je obsah generátoru přepsán.
STRIP2 8 znakový generátor pro druhý proužek Sinclairovy duhy
TSTACK 23551 5BFF dočasný zásobník, systémová proměnná je vrcholem zásobníku

Pracovní proměnné editoru 128 Basicu jsou umístěny ve stránce 7 od adresy EC00 po adresu FFFF.[10]

Přehled dodatečných systémových proměnných počítačů ZX Spectrum +2A/+3

název adresa velikost význam
SWAP 23296 5B00 16 stránkovací rutina
STOO 23312 5B10 17 stránkovací rutina
YOUNGER 23329 5B21 9 stránkovací rutina
REGNUOY 23338 5B2A 16 stránkovací rutina
ONERR 23354 5B3A 24 stránkovací rutina
OLDHL 23378 5B52 2 dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
OLDBC 23380 5B54 2 dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
OLDAF 23382 5B56 2 dočasně uložená hodnota registru při stránkování ROM
TARGET 23384 5B58 2 adresa rutiny volané v ROM 3
RETADDR 23386 5B5A 2 adresa návratu do ROM 1
BANKM 23388 5B5C 1 poslední hodnota zapsaná na port 7FFD
RAMRST 23389 5B5D 1 instrukce rst 8 používaná ROM 1 pro zobrazení chybových hlášení z ROM 3
RAMERR 23390 5B5E 1 číslo chybového hlášení. Také je používáno pro uložení dočasného písmena jednotky.
BAUD 23391 5B5F 2 perioda vysílání bitů přes sériový port RS-232 (v 1/26 T-cyklů procesorů), nastavována příkazem FORMAT LINE
SERFL 23393 5B61 2 příznak příjmu druhého znaku a data
COL 23395 5B63 1 číslo aktuálně tisknutého sloupce
WIDTH 23396 5B64 1 šířka tisku ve znacích (standardně 80)
TVPARS 23397 5B65 1 počet parametrů očekávaných RS-232
FLAGS3 23398 5B66 1 příznaky nastavení tisku (tisk klíčových slov, RS-232/Centronics) a disketového řadiče (přítomnost řadiče, přítomnost disku B:)
BANK678 23399 5B67 1 poslední hodnota zapsaná na port 1FFD
XLOC 23400 5B68 1 souřadnice x při tisku příkazem COPY
YLOC 23401 5B69 1 souřadnice y při tisku příkazem COPY
OLDSP 23402 5B6A 2 původní hodnota registru SP, pokud byl zásobník přesunut do TSTACK
SYNRET 23404 5B6C 2 návratová adresa pro ONERR
LASTV 23406 5B6E 5 poslední hodnota zobrazená kalkulátorem
RCLINE 23411 5B73 2 číslo právě přečíslovávaného řádku
RCSTART 23413 5B75 2 počáteční číslo řádku pro přečíslování (standardně 10)
RCSTEP 23415 5B77 2 přírůstek čísla řádku při přečíslování (standardně 10)
LODDRV 23417 5B79 1 písmeno jednotky pro operace LOAD, MERGE a VERIFY
SAVDRV 23418 5B7A 1 písmeno jednotky pro operacI save
DUMPLF 23419 5B7B 1 počet 1/216 pro posun papíru při tisku příkazem COPY EXP (standardně 9)
STRIP1 23420 5B7C 8 znakový generátor pro první proužek Sinclairovy duhy
STRIP2 23428 5B84 8 znakový generátor pro druhý proužek Sinclairovy duhy
TSTACK 23551 5BFF 115 dočasný zásobník, když je používána stránka 7 (editorem +3 Basicu nebo +3DOSem). Systémová proměnná je vrcholem zásobníku, v případě potřeby může zásobník přepsat systémové proměnné STRIP1 a STRIP2

Reference

  1. a b c RAK, Pavel. Systémové proměnné. ZX Magazín. 1993, čís. 3/93, s. 22-24. ISSN 1210-4833. ((česky)) 
  2. a b Organizacja pamięci ZX Spectrum 48/+ (polsky) na spectrum.8bit.pl, cit. 2014-03-30
  3. Those Moody Microdrives. Your Spectrum. March 1984, čís. 2. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. VILÍM, Tomáš. Assembler a ZX Spectrum, 1. díl. Ústí nad Labem: Proxima - Software, 1992. ((česky)) 
  5. ŽABENSKÝ, Petr. Systémové proměnné MDOSu. ZX Magazín. 1999, čís. 4/98-1/99, s. 17. ((česky)) 
  6. a b c Variables on a Theme - Part One. Your Spectrum. March 1984, čís. 2. Dostupné online. ((anglicky)) 
  7. Тайники ZX-Spectrum: Системные переменные Бейсика. Echo. Март 1997, čís. 03. Anglicky na [5]. Dostupné online. ((rusky)) 
  8. a b c d e Variables on a Theme - Part Two. Your Spectrum. May 1984, čís. 3. Dostupné online. ((anglicky)) 
  9. Sinclair ZX Spectrum computer System Variables (anglicky) na wearmouth.demon.co.uk
  10. a b c d e f g WILSON, Matthew. Spectrum 128 ROM 0 Disassembly [online]. 2010-11-04, rev. 2011-02-12 (vytvoření PDF souboru). Dostupné online. ((anglicky)) 

Externí odkazy


{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


ZX Next

ZX Next je jednou z ruských variant počítače Sinclair ZX Spectrum. Autory návrhu pořítače jsou Konstantin Sviridov a Leonid Ermakov, práce na návrhu počítače začaly v roce 1989, první exempláře se na trhu objevily v roce 1993.[1] Poslední exempláře byly vyrobeny v roce 1994.[2] Počítač je modulární konstrukce, jeho možnosti je možné rozšířit pomocí rozšiřujících karet.[3] Některé verze počítače mají modul řadiče Beta Disk nebo řadič 128KiB paměti integrován na základní desce.[2] Počítač má dva procesory Z80, druhý procesor Z80 nahrazuje obvod ULA.

ROM s programem pro druhý procesor Z80 je šifrovaná záměnou jednotlivých adresních vodičů adresové sběrnice a využitím signálu /M1 pro adresování paměti ROM, aby bylo znesnadněno její kopírování a disassemblování.[1]

Je možné, že počítač ZX Next je vývojovou verzí počítače Sprinter.[4]

Technické informace

  • procesor: 2x Z80 (jedna jako grafický koprocesor), 3,5 MHz, režim turbo 7 MHz,[2]
  • RAM: až 512 KiB,
  • ROM
    • ROM hlavního procesoru: 32 nebo 64 KiB,
    • ROM druhého procesoru: 4 KiB,
  • funkční port FF,
  • RS-232, zapojeno stejně jako u ZX Spectra 128K,
  • grafické režimy:
    • ZX Spectrum,
    • 640 x 200, CGA,
  • disketový řadič Beta Disk,
  • řadič IDE,
  • síť 10 MB/s.[5]

Počítač může mít 64, 128 nebo 512 KiB RAM.[2] V případě, že je osazeno pouze 64 KiB paměti RAM, počítač je kompatibilní se ZX Spectrem 48K. V případě osazení počítače 128 KiB paměti RAM je její rozložení shodné shodné s rozložením paměti ZX Spectra 128K, ovšem při zakázání stránkování nedojde pouze k vlastnímu zákazu zápisu na stránkovací port, ale navíc dojde ke změně rozložení paměti tak, že jsou v adresním prostoru procesoru dostupné stránky paměti RAM č. 4, 5, 6 a 7.[6] V obou případech je možné místo systémové paměti ROM nebo místo ROM řadiče Beta Disk připojit paměť RAM. V případě osazení 512 KiB RAM je možné stránkovat paměť i v adresních prostorech 16384 - 32767 a 32768 - 49151 a nastavit stránku RAM, která může být připojena místo ROM.

Schéma stránkování paměti počítače ZX Next (s 512 KiB RAM)
65535
49152
RAM 0 RAM 1 RAM 2 RAM 3 RAM 4 RAM 5 RAM 6 RAM 7 ... RAM 31 RAM 7
49151
32768
RAM 2 RAM 10 RAM 18 RAM 26 RAM 6
32767
16384
RAM 5 RAM 13 RAM 21 RAM 29 RAM 5
16383
0
ROM 0 ROM 1 NEXT
BIOS
TR-DOS
ROM
RAM 0 RAM 8 RAM 16 RAM 24 RAM 4

Reference

  1. a b ZX Next (rusky) na SpeccyWiki
  2. a b c d Errata corrige. Sinclair ZX Notizie. Ottobre/Novembre 2004, čís. 5, s. 3. Dostupné online. ((italsky), (anglicky)) 
  3. Il clone del mese. Sinclair ZX Notizie. Agosto/Settembre 2004, čís. 4, s. 6. Dostupné online. ((italsky)) 
  4. +Gama. Ruské plečky. ZX Magazín. 1999, čís. 3-4, s. 24 - 27. ((česky)) 
  5. La storia dello Spectrum (italsky)
  6. Personal Computer ZX NEXT / Персональный компьютер ZX Next - техническая документация. [s.l.]: Slot ((rusky)) 

Externí odkazy


{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Covox

Covox je jednoduchá zvuková karta, která vznikla původně pro počítače IBM PC kompatibilní. Později začala být názvem Covox označována i další podobná zařízení pro jiné značky počítačů.

IBM PC

Covox, plným označením Covox Speech Thing, je osmibitový D/A převodník připojovaný na paralelní port LPT, obvykle na první paralelní port přístupný na adrese 0×378.[1] Původně ho vyráběla společnost Covox Tympanum Corporation, ovšem vzhledem k jeho jednoduché konstrukci je možné si ho vyrobit i doma. Covox se objevil v době, kdy pro počítače PC neexistovalo kvalitní zařízení pro přehrávání zvuku a počítače PCjr, plánovaný nástupce počítačů PC, vybavené zvukovým čipem Texas Instruments SN76496 se neujaly.[2] Později se objevila i možnost přehrávání sterea, tyto karty ale vyžadovaly dva porty LPT.[3] Existovala také stereo varianta, kdy na jeden port byly připojeny dva čtyřbitové D/A převodníky.[1] Rozšířená byla stereo varianta, která měla připojeny dva D/A převodníky paralelně a dalším signálem (obvykle signálem Strobe) se přepínalo, pro který z nich jsou aktuální data určena. Při využití signálu Busy bylo možné zajistit autodetekci, zda připojený převodník je mono nebo stereo. Pro využití Covoxu byla požadována minimální konfigurace PC 286 - 386 SX.[4]

Vylepšená varianta Covoxu Disney Sound Source obsahovala vlastní zdroj přerušení.[1]

Covox je možné emulovat v emulátoru DOSBox.[5]

Atari

U osmibitových počítačů Atari se stal standartem čtyřkánalový Covox.[6] Přes Covox umožňuje na počítačích Atari přehrávat hudbu přehrávač Inertia.

MSX

Jednokanálový D/A převodník Covox je připojován na paralelní port počítačů MSX. Ovládání D/A převodníku je tak možné přes port 91 (šestnáctkově) procesoru Z80.[7]

Sinclair ZX Spectrum

Pro počítače kompatibilní se ZX Spectrem vznikly D/A převodníky připojované na paralelní port těchto počítačů. Díky tomu, že jednotlivé počítače mají paralelní porty připojeny na různé porty procesoru Z80, jsou mezi sebou nekompatibilní. Počítač Pentagon má paralelní port připojen na portu FB (šestnáctkově) procesoru Z80, počítač Scorpion ZS-256 má paralelní port připojen na portu DD (šestnáctkově) procesoru Z80.[8][9]

U počítačů Profi a Sprinter se používá také stereo Covox připojený na porty 3F a 5F (šestnáctkově), resp. na porty FB a 4F.[10]

U počítačů vybavených obvodem AY-3-8910 nebo AY-3-8912 je možné pro připojení Covoxu využít jeho vstupně výstupní bránu. V případě obvodu AY-3-8910, který má dvě vstupně výstupní brány, je možné připojit dva nezávislé D/A převodníky a dosáhnout tak stereo Covoxu.[11]

Existuje také čtyřkanálová varianta Covoxu označovaná jako Soundrive. V ČR je nejrozšířenější připojení tří D/A převodníků na porty 1F, 3F a 5F prostřednictvím obvodu 8255.[10]

Hudbu pro Covox je možné skládat v hudebních editorech Instrument v3.01, Sample Tracker v2.1 a DIGITAL-Studio.[9]

Reference

  1. a b c TIŠNOVSKÝ, Pavel. Hudba a zvuk na PC: PC Speaker, Covox a Adlib. Root.cz [online]. 2009-05-07. Dostupné online. ISSN 1212-8309. ((česky)) 
  2. BÁBÍČEK, Lukáš. Historie a vývoj zvukových karet [online]. 2002. Dostupné online. ((česky)) 
  3. BAČO, Ladislav; PECHA, Petr. Zvuková karta COVOX na LPT port [online]. 20. marca 2008. Dostupné online. ((slovensky)) 
  4. Covox PC Speech (anglicky) na oocities.org
  5. Covox (rusky) na Old-Games.RU Wiki
  6. Covox - Stránky o osmibitovém Atari (česky) na atari.daves.cz
  7. Covox (anglicky) na MSX Wiki
  8. Covox (rusky) na SpeccyWiki
  9. a b Covox - Что из себя представляет COVOX (схема). ZX Club. Сентябрь 1997, čís. 04. Dostupné online. ((rusky)) 
  10. a b D/A převodníky pro ZX Spectrum (česky) na velesoft.speccy.cz
  11. Timex Sinclair Spectrum Remakes Page (anglicky) na timexsinclair.org

[[Kategorie:Zvukové karty]] [[Kategorie:Atari]] [[Kategorie:MSX]] [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Larken Disk System

Larken Disk System je řadič disketových jednotek pro počítače Timex Sinclair 2068 vyvinutý společností Larken Automation. K řadiči je možné připojit až čtyři disketové mechaniky a 256KiB ramdisk.[1] Na disketách pro Larken Disk System byl publikován elektronický časopis Byte Power.[2]

Ovládání řadiče

Operačním systémem disketového řadiče je LKDOS, který je obsažen na kártridži. LKDOS existuje nejenom pro Larken Disk System, ale také pro řadič Oliger, Aerco FD-68 a Ramex Millenia K.[3] Tyto řadiče mohou být připojeny současně, což zvyšuje počet možných současně připojených disketových mechanik ovládaných pomocí LKDOSu.[4]

Používané příkazy

Příkazy pro ovládání Larken Disk Systemu jsou standartní příkazy Basicu, kterým předchází příkaz RANDOMIZE USR 100 nebo PRINT #4.[5] Kromě příkazů pro práci s disketovými mechanikami přidává i příkazy rozšířující možnosti Sinclair BASICu. Další příkazy jsou přidávány utilitou pro přístup k sekvenčním souborům.[6]

Příkazy pro práci s disketovými mechanikami

  • RANDOMIZE USR 100: OPEN #4,"dd" - umožní používat PRINT #4 místo RANDOMIZE USR 100,
  • PRINT #4: SAVE "název souboru" - uložení souboru na disketu, fungují všechny varianty jako u verze pro ukládání na kazetu,
  • PRINT #4: LOAD "název souboru" - nahrání souboru z diskety (po zadání příkazu POKE 23728,100 se při nenalezeném souboru program nezastaví s chybovým hlášením, ale pokračuje dalším příkazem, pouze na adresu 23728 je uložena hodnota 101),
  • PRINT #4: MERGE "název souboru"
  • PRINT #4: CAT "" - katalog diskety,
  • PRINT #4: CAT "výraz" - výpis souborů, které odpovídají zadanému výrazu, lze použít zástupný znak ^, který nahrazuje jakýkoliv jeden znak,
  • PRINT #4: CAT - katalog diskety, pokud je Larken Disk System používán společně s emulátorem ZX Spectra (ZX Spectrum neumožňuje zadat příkazy CAT "" a CAT "výraz"),
  • PRINT #4: ERASE "název souboru", - smazání souboru z diskety, příkaz vyžaduje, aby za názvem souboru v uvozovkách byla uvedena čárka,
  • PRINT #4: GO TO n - výběr aktivní mechaniky (0-3 - disketové mechaniky, 4 - ramdisk),
  • PRINT #4: PRINT "název souboru" - výpis obsahu souboru,
  • PRINT #4: VERIFY - ověření stavu povrchu diskety,
  • MOVE - kopírování souborů z jedné diskety na jinou, vyžaduje alespoň dvě disketové mechaniky.

LKDOS nemá příkaz pro formátování diskety, toto je prováděno samostatným programem.

Příkazy rozšiřující možnosti Sinclair BASICu

  • PRINT #4: DRAW šířka, výška, vzor - nakreslení obdélníku vyplněného zadaným vzorem,
  • PRINT #4: CIRCLE x, y, vzor - vyplnění uzavřené oblasti daným vzorem, začíná na pozici o souřadnicích x, y,
  • PRINT #4: INK n - okamžitá změna barvy písma celého obrazu,
  • PRINT #4: PAPER n - okamžitá barva podkladu celého obrazu,
  • PRINT #4: POKE adresa, data - uložení 16bitového čísla na zvolenou adresu,
  • PRINT #4: OPEN #n, "zařízení" - připojení zvoleného kanálu na příslušnou linku, zařízení může být:
    • w0, w1, w2 - textové okno na obrazovce,
    • lp - paralelní port tiskového interface Aerco,
  • PRINT #4: CLOSE #n - zavření linky (pouze pro linky otevřřené příkazem PRINT #4: OPEN #n, "zařízení", nikoliv pro linky otevřené standartním příkazem OPEN #n, "zařízení"),
  • PRINT #4: INPUT #okno, y levého horního rohu, x levého horního rohu, x pravého spodního rohu, y pravého spodního rohu - definice velikosti okna v tiskových souřadnicích příkazu PRINT,
  • PRINT #4: CLEAR okno - smazání obsahu okna (CLS okna).

Příkazy utility pro přístup k sekvenčním souborům

Příkazy utility pro přístup k sekvenčním souborům mají stejnou strukturu jako příkazy LKDOSu, pouze místo RANDOMIZE USR 100 nebo PRINT #4 jim předchází RANDOMIZE USR 26800:

  • RANDOMIZE USR 26800: OPEN #n, "název souboru", OUT - připojení výstupního sekvenčního souboru na linku n,
  • RANDOMIZE USR 26800: OPEN #n, "název souboru", RND - připojení vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem na linku n,
  • RANDOMIZE USR 26800; DATA n, velikost záznamu - nastavení velikosti záznamu vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem připojeného na linku n,
  • RANDOMIZE USR 26800: CLOSE #n - zavření souboru připojeného na linku n,
  • LET x = USR 26800: DATA n, velikost záznamu, "hledaný výraz" - nalezení hledaného výrazu ve vstupně výstupním souboru s náhodným přístupem připojeném na lince n, v x je vrácena relativní poloha záznamu obsahující hledaný výraz vzhledem k aktuálnímu záznamu,
  • RANDOMIZE USR 26800: LIST - výpis aktuálně otevřených linek a na ně připojených souborů.

V případě výsupního sekvenčního souboru mohou být data přidávána na konec souboru, příp. může být vytvořen soubor nový, ale data z něho nemohou být čtena. V případě vstupně výstupního souboru s náhodným přístupem mohou být data zapisována i čtena, ale nemůže být měněna délka souboru. Pozice pro zápis a pro čtení může být nastavena příkazem PRINT #n; TAB pořadí záznamu;.

Technické informace

  • kapacita diskety: 400 KiB (oboustranná disketa, 40 stop), 200 KiB (jednostranná disketa, 40 stop), 800 KiB (oboustranná disketa, 80 stop),
  • ROM: 8 KiB EPROM,[5]
  • RAM: 8 KiB,[5]
  • plně průchozí systémový konektor pro připojení dalších periférií,[4]
  • port pro Kempston joystick.[4]

Reference

  1. MOBLEY, John Mark. Vintage Computer Festival Midwest 2011. CoCo~123. 2011, roč. 31, čís. 2, s. 28-35. Dostupné online. ((anglicky)) 
  2. Sinclair and Timex Projects Page (anglicky) na oocities.org
  3. Larken LKDOS Cartridges na World of Spectrum
  4. a b c Timex Sinclair 2068 Official and Unofficial Peripherals (anglicky) na timexsinclair.org
  5. a b c KENNY, Larry. Larken disk drive. Příprava vydání Solly, David. Navan: Larken Electronics, 1988. Dostupné online. ((anglicky)) Version L3F. 
  6. KENNY, Larry. Larken Sequential/Random Access File Utility.. Navan: Larken Electronics, 1988. Dostupné online. ((anglicky)) 


{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Timex Sinclair]]


Aerco FD-68

Aerco FD-68 je řadič disketových jednotek pro počítače Timex Sinclair 2068 vyvinutý společností Aerco. K řadiči je možné připojit až čtyři disketové jednotky 5,25" nebo 3,5". Protože řadič ke svojí činnosti využívá RAM rezidentní kód počítačů TS2068, který se nenachází u počítačů Sinclair ZX Spectrum, není možné řadič u počítačů Sinclair ZX Spectrum použít.[1]

Popis řadiče

Základem řadiče je integrovaný obvod WD1797. Řadič obsahuje 64 KiB paměti RAM stránkované jako DOCK RAM. Tuto paměť je možné rozšířit dvěma způsoby na 256 KiB. Jednodušší způsob vyžaduje doplnění menšího množství elektroniky, ale přináší omezení na možnost připojení pouze dvou disketových mechanik, složitější způsob zachovává možnost připojení čtyř disketových mechanik.[1] Obě varianty využívají pro ovládání rozšířené paměti různé porty procesoru Z80, takže jsou vzájemně nekompatibilní.

Pro počítače Timex Sinclair 1000 a Timex Sinclair 1500 byl vyráběn podobný řadič Aerco FD-ZX, ovšem bez přídavné paměti RAM.[2]

Ovládání řadiče

Řadič je přístupný pomocí příkazů Basicu. Kromě toho byl pro řadič FD-68 k dispozici operační systém RP/M, což je varianta systému CP/M 2.2.[2][3] Systém RP/M očekává, že mechaniky A: a B: jsou 40stopé a mechaniky C: a D: jsou 80stopé.[1] Mechaniky A: a B: jsou navíc přístupné jako mechaniky E: a F:, ovšem v tomto případě jsou v mechanikách očekávány diskety ve formátu Marrow MD3. Řadič je možné provozovat také jako Larken Disk System a to i společně s originálním Larken Disk Systemem.[4]

Používané příkazy

Hlavní příkazy pro ovládání řadiče jsou:[5]

  • FORMAT "" - formátování diskety,
  • MOVE "jméno.ext" - uložení souboru na disketu,
    • MOVE "jméno.ext", n
    • MOVE "jméno.ext",zacatek,delka - uložení obsahu části paměti,
  • CAT "jméno.ext" - nahrání souboru z diskety do paměti počítače,
  • CAT "" - katalog diskety,
  • ERASE "jméno.ext" - smazání souboru.

Přípona názvu souboru (.ext) může být:

  • .ARO - obsah jedné stránky paměti DOCK,
  • .BAS - program v Basicu,
  • .BIN - program ve strojovém kódu či jakákoliv jiná část obsahu paměti,
  • .BUT - program spouštěný automaticky při spuštění počítače,
  • .CHR - textové pole,
  • .DAT - číselné pole,
  • .LRO - LROS program,
  • .SCR - obsah videopaměti (obrázek).

Technické informace

  • kapacita diskety: 400 KiB (oboustranná disketa s dvojitou hustotou záznamu),
  • ROM: 8 KiB,
  • RAM: 64 KiB, rozšiřitelná na 256 KiB,
  • plně průchozí systémový konektor pro připojení dalších periférií,[4]
  • RGB výstup.

Reference

  1. a b c Aerco FD-68 (anglicky) na World of Spectrum
  2. a b Machine Specifics. Family Computing. March 1987, s. 28-35. Dostupné online. ((anglicky)) 
  3. Reader to Reader. The Computer Journal. May/June 1994, čís. 67, s. 3. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. a b Timex Sinclair 2068 Official and Unofficial Peripherals (anglicky) na timexsinclair.org
  5. Aerco FD-68 Disc Drive System. In: Wood, Tim. The Best of Time Designs - Volume One. [s.l.]: Time Designs Magazine Company Dostupné online. S. 53-54. ((anglicky))


{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Timex Sinclair]]


Port 255

Port 255, při použití šestnáctkové soustavy port FF, je port procesoru Z80 používaný v počítačích Sinclair ZX80 a Sinclair ZX81. U těchto počítačů je použit pro ukončení vertikálního pohybu paprsku.[1]

Oficiálně není port 255 využíván u počítačů Sinclair ZX Spectrum, ovšem u těchto počítačů lze díky nedokonalému zapojení na tomto portu číst hodnotu právě vykreslované barvy obrazovky, případně to, že je vykreslován okraj obrazu (border). Přestože se jedná o nedokumentovanou vlastnost těchto počítačů, je port 255 využíván některými hrami k synchronizaci obrazu (např. hry Arkanoid, Cobra). U počítačů Sinclair ZX Spectrum +2A/+3 a u českých počítačů Didaktik M a Didaktik Kompakt je toto chování portu 255 opraveno, díky čemuž ale hry, které port 255 používají, na těchto počítačích nefungují.[2][3] U počítačů, u kterých port 255 nefunguje jako u původního ZX Spectra, je možné jeho funkci umožnit pomocí GMX.[4] Hodnoty čtené na tomto portu odpovídahjí tomu, jak jsou atributy obrazu uloženy v paměti ZX Spectra, tj. bit 7 - blikání, bit 6 - jas, bity 5 až 3 - barva pozadí, bity 2 až 0 - barva písma.[5] Pokud se paprsek nachází v borderu, na portu 255 je možné číst hodnotu 255, což odpovídá kombinaci atributů bílé pozadí, bílé písmo, vyšší jas a zapnuté blikání.[2]

Port 255 je využit u počítačů Timex Sinclair 2068 a počítačů z něj odvozených k nastavení barevného režimu.

Protože u ZX Spectra je port 255 ve vlastním počítači oficiálně nepoužit, používají ho pro svoji činnost některé periférie. Beta Disk Interface používá port 255 k výběru aktivní mechaniky. Rozšíření paměti podle Trollera používá port 255 ke stránkování paměti.[6]

Využití jednotlivých bitů portu

počítač význam
  7 6 5 4 3 2 1 0
Timex Sinclair 2068, Timex Computer 2068, Timex Computer 2048 zápis určuje, zda se pomocí portu 244
bude přistránkovávat DOCK nebo EX-ROM
zákaz generování přerušení barvy při režimu vyššího rozlišení nastavení grafického režimu
Beta Disk Interface čtení INTRQ (command completed) DRQ (data request)            
zápis     modulace výběr strany diskety /HLT řadiče (v normálním stavu = 1) /RESET řadiče výběr mechaniky
rozšíření paměti podle Trollera zápis kdykoliv, kdy je proveden zápis na port, dojde buď k přestránkování na RAM od 0000 nebo k přestránkování na ROM + RAM
interface ZON X zápis výběr registru hudebního čipu AY-3-8912[7]
SAM Coupé čtení hodnota právě vykreslovaného atributu
zápis hudební čip Philips SAA 1099

Reference

  1. ZX80/ZX81 I/O Ports na emubase.de
  2. a b The IN #FF port na secarica.ro
  3. Порт FF (rusky) na SpeccyWiki
  4. +Gama. GMX - Graphics Memory eXpander. ZX Magazín. 1999, čís. 4/98-1/99, s. 10-11. 
  5. Устройство ZX-Spectrum (rusky) na wikiznanie.ru
  6. Žabenský, P. ROM, RAM, EPROM, PROM, ... - Hrátky s pamění a něco už skoro zapomenutého. ZX Magazín. Čís. 1/96, s. 28 - 29. ISSN 1210-4833. 
  7. Spectrum Sound PSG (Programmable Sound Generator) na emubase.de

Literatura

  • Шепелев, Г. "Секретный" порт Спектрума. Радиолюбитель. Čís. 1/94. (rusky) 

{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Sinclair ZX81]] [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Soundrive

Soundrive je čtyřkanálový hudební interface pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Jeho základem jsou čtyři osmibitové D/A převodníky. Interface existuje v několika verzích. Od verze Soundrive 1.05 je podporována kompatibilita s Covoxem pomocí přepínače,[1] ovšem místo v přecházejících verzích používaných D/A převodníků ve formě integrovaných obvodů začala tato verze používat odporová síť. Verze 1.51 automaticky provede přepnutí do režimu kompatibilního s Covoxem, pokud spuštěný program nepodporuje Soundrive.[2]

Technické informace

Soundrive ke své činnosti využívá následující porty:

desítkově šestnáctkově význam
15 0F zvukový kanál A
31 1F zvukový kanál B
79 4F zvukový kanál C
95 5F zvukový kanál D

Verze 1.02, která je založena na dvou obvodech 8255, navíc ještě používá porty 63/3F A 127/7F, pomocí kterých se obvody 8255 konfigurují.[3][p 1] V režimu kompatibilním s Covoxem používá verze 1.05 porty 241/F1, 243/F3, 249/F9, 251/FB.

Poznámky

  1. Vzhledem k zapojení obvodů jsou ještě obsazeny porty 47/2F a 111/6F, na které jsou připojeny brány C obvodů 8255.

Reference

  1. +Gama. Soundrive/Covox. ZX Magazín. 1999, čís. 3-4/99, s. 31. 
  2. Soundrive na World of Spectrum
  3. D/A převodníky pro ZX Spectrum na velesoft.speccy.cz

Externí odkazy

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]] [[Kategorie:Zvukové karty]]


Emulátor počítače ZX Spectrum

Emulátor počítače ZX Spectrum je program, který umožňuje spouštět programy pro počítače Sinclair ZX Spectrum na počítačích se ZX Spectrem nekompatibilních. Emulátory počítačů Sinclair ZX Spectrum vznikaly od doby, kdy vznikly samotné počítače.[1] Emulátor ZX Spectra byl dodáván i s počítačem Sinclair QL. Existují emulátory pro počítače Commodore 64, Commodore Amiga, PC.[1]

Emulátory pro počítače PC

Fuse - the Free Unix Spectrum Emulator

Kromě počítačů ZX Spectrum 16K/48K/128K/+2/+2A/+3, Pentagon umožňuje emulovat počítače ZX Spectrum SE, Timex Sinclair 2068, Timex Computer 2068, Timex Computer 2048, Pentagon, Pentagon 1024SL a Scorpion ZS-256 a rozšíření ZX Spectrum +3e.[2] Společně s emulátorem je vyvíjena knihovna libspectrum.

Spec256

Spec256 je emulátor, který umožňuje programům zobrazovat 256 barev místo 16. Pro využití této možnosti ale musí být programy upraveny.

X128

Emulátor X128 emuluje počítače ZX Spectrum 48K/128K/+2/+2A/+3, Pentagon a Scorpion. Ve verzi 0.94 byla přidána neúplná emulace počítačů ZX81 a Profi+.[3]

Z80

Z80 je emulátor, který emuluje ZX Spectrum 48K a ZX Spectrum 128K. Volitelně je možné emulovat ZX Interface I a ZX Microdrive a při emulaci ZX Spectra 48K také SamRam.[1] Kromě emulovaného magnetofonu pomocí souborů .tap emulátor umožňuje použít reálný magnetofon připojený přes paralelní port. Microdrive je emulováno pouze pomocí souborů .mdr. Sériový port ZX Interface I je možné nasměrovat do souboru, na sériový port, nebo na paralelní port. Emulátor umožňuje načítat a ukládat obrazy paměti ZX Spectra ve formátu .z80.

Emulátory pro Sinclair QL

Pro počítače Sinclair QL existují emulátory ZeXcel, ZM/128 & ZM/hT, Spectator a Speculator. ZeXcel umožňuje emulovat ZX Spectrum 48K a ZX Spectrum 128K +2 s možností emulace připojeného ZX Interface I a je kompatibilní s emulátorem Z80 Gertona Luntera.[4]

Reference

  1. a b c DOHNAL, Jan; KREJČÍ, Jaromír. Z80 - ZX Spectrum 48/128 emulátor. ZX Magazín. 1993, čís. 6/1993, s. 21-23. ISSN 1210-4833. 
  2. Fuse - the Free Unix Spectrum Emulator na fuse-emulator.sourceforge.net
  3. X128 - Spectrum Emulator for MS-DOS na World of Spectrum
  4. Sinclair QL Software-Spectrum Emulator na dilwyn.me.uk, aktualizováno 2006-02-26 (cit. 2014-01-31)

Literatura

[[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]] [[Kategorie:Emulátory]]


Basic Sound Extension

Basic Sound Extension je nadstavba Sinclair BASICu, jejímž autorem je Richard Taylor. Nadstavba vznikla v roce 1985. Nadstavba rozšiřuje možnosti práce se zvukem a rozšiřuje příkazy Sinclair BASICu o čtyři nové příkazy.[1] Příkazy Basic Sound Extension začínají znakem hvězdička a je nutné je vypsat po jednotlivých písmenech. Nadstavba umožňuje definovat 16 různých zvukových obálek, přičemž každá obálka se může skládat z až osmi lineárních částí. Příkazy, které přidává Basic Sound Extension jsou:

  • *EFFECT - definice efektů (odpovídá posloupnosti několika příkazů sound), definovaný efekt je možné přehrát pomocí příkazu *PLAY,
  • *ENV - definice obálek generopvaných tónů,
  • *PLAY - přehrávání hudby dle notového zápisu v rozsahu osmi oktáv, podporovány jsou i půltóny zadávané pomocí znaku # přidaného za písmeno přehrávané noty, umožňuje také přehrávání šumu,
  • *SOUND - generování tónu nebo šumu.

Parametry příkazu *PLAY

  • A-G - noty,
  • # - půltón,
  • O - nastavení oktávy, ve které se nachází přehrávané tóny,
  • P - pauza,
  • N - zapnutí a vypnutí přehrávání šumu,
  • L - délky noty,
  • Y - následující nota je přehrávaná se zvolenou obálkou,
  • X - přehraje zvolený efekt.

Reference

  1. Basic Sound Extension. Your Computer. November 1985, roč. 5, čís. 11, s. 72 - 74. Dostupné online. 

Externí odkazy


{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Programovací jazyky]] [[Kategorie:Nadstavby Sinclair BASICu]]


Krunel

Krunel je počítačová hra z roku 2013 pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Hra byla vytvořena v Polsku. Autory hry je stejná prgramátoská skupina, která naprogramovala i hru Janosik.[1] Hra vznikla v rámci soutěže.[2][3] Na tvorbě hudby a grafiky se podílel Ziutek,[4] člen bývalé programátorské skupiny E. S. I..

Jedná o variaci na hry Tetris, ovšem zde je nutné místo celých celých řad poskládat vedle sebe trojice stejných symbolů vodorovně, svisle, nebo úhlopříčně.[5] Je možné si vybrat mezi různými sadami padajících symbolů.[6] Svým tématem se jedná o kombinaci her Baku Baku, Puyo Puyo a Columns.[7]

Hra obsahuje hudbu pro hudební čip AY-3-8912 a také pro Philips SAA 1099.[5] Hra ukazuje extra rychlost, pro kterou bylo ZX Spectrum známé v porovnání ostatními osmibitovými počítači.[8] Hra funguje i na počítači Timex Sinclair 2068,[9] u kterého využívá i v něm obsažený hudební čip AY-3-8912 a porty pro joysticky, které jsou zapojeny na jiných portech, než u počítačů Sinclair ZX Spectrum.

Reference

  1. New ZX Spectrum Homebrew - Krunel (anglicky) na retrovideogamer.co.uk [cit. 2014-01-09]
  2. ZX Spectrum : la fournée d’octobre. Le Mag de MO5.COM [online]. 2013-11-01 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. ((francouzsky)) 
  3. RetroKomp/Load Error 2013 – 26-27.10.2013 r. w Gdańsku. River's Edge [online]. 2013-11-26 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. ((polsky)) 
  4. Archiwum polskich programów na ZX Spectrum - Krunel (polsky) na speccy.pl [cit. 2014-01-09]
  5. a b Krunel (česky) na ZX Spectrum Games [cit. 2014-01-09]
  6. El mundo del Spectrum: La era moderna. For Megadrivers Custom [online]. [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. ((španělsky)) 
  7. New ZX Spectrum Homebrew Puzzler 'Krunel' Released. RetroCollect [online]. 2013-08-02 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. ((anglicky)) 
  8. ZX Spectrum Games For 2013 All Available To Play On Your Nintendo 3DS XL (anglicky) na r43ds.org [cit. 2014-01-09]
  9. Dai contest ad Halloween, la magia Zx Spectrum non svanisce mai. Re.BIT Magazine [online]. 2013-11-03, rev. 2013-11-05 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. ((italsky)) 

Externí odkazy

{{Portály|Počítačové hry}} [[Kategorie:Hry pro ZX Spectrum]] [[Kategorie:Hry roku 2013]]


ROM počítačů ZX Spectrum

ROM počítačů ZX Spectrum obsahuje základní programové vybavení počítačů a intepret a editor Sinclair BASICu. Programové vybavení v paměti ROM počítače ZX Spectrum bylo vyvinuto přímo z programového vybavení v paměti ROM počítače ZX80.[1]

Obsah paměti ROM ZX Spectra a ZX Spectra+

Počítače ZX Spectrum a ZX Spectrum+ obsahují 16 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 (šestnáctkově 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru Z80.

Obsah paměti ROM se skládá ze tří částí: vstupně/výstupní rutiny, interpet Sinclair BASICu a vyhodnocování výrazů. Tyto části lze dále rozdělit na:

  • blok rozeskoků a tabulek,
  • rutina pro obsluhu klávesnice,
  • rutiny pro obsluhu reproduktoru,
  • rutiny pro obsluhu magnetofonu,
  • rutiny pro obsluhu obrazovky a tiskárny,
  • rutina pro vyhodnocení správnosti syntaxe příkazu,
  • vlastní interpret příkazů Sinclair BASICU,
  • vyhodnocování výrazů,
  • matematické rutiny,
  • kalkulátor pro výpočty v plovoucí řádové čárce.[1]

Na konci paměti ROM se nachází definice jednotlivých znaků znakové sady ZX Spectra.

Blok rozeskoků a tabulek

Na začátku paměti ROM se nachází blok rozeskoků, které je tak možné snadno vyvolat pomocí instrukcí rst procesoru Z80:

  • 0 - studený start systému počítače,
  • 8 - zobrazení chybových hlášení,
  • 16 (šestnáctkově 10) - rutina pro tisk znaku skrz aktuálně otevřenou linku,[2]
  • 24 (šestnáctkově 18) - rutina pro získání znaku z linky,
  • 32 (šestnáctkově 20) - rutina pro získání dalšího znaku z linky,
  • 40 (šestnáctkově 28) - spuštění kalkulátoru,
  • 48 (šestnáctkově 30) - rutina pro vytvoření volného místa v pracovním prostoru,
  • 56 (šestnáctkově 38) - rutina pro obsluhu přerušení.

Od adresy 149 se nachází blok tabulek:

  • 149 - tabulka klíčových slov Basicu,
  • 517 - tabulky kódů kláves.

Rutiny pro obsluhu magnetofonu

Rutiny pro obsluhu magnetofonu zajišťují zajišťují ukládání dat na magnetogonvou kazetu a jejich opětné nahrání z magnetofonové kazety do počítače. Nezajišťují ale vlastní ovládání magnetofonu. Hlavní rutiny jsou:

  • 04C2 (šestnáctkově) - SA-BYTES - rutina pro uložení bloku dat na magnetofonovou kazetu,
  • 053F (šestnáctkově) - SA/LD-RET - nastavení původní barvy okraje a otestování stisku klávesy BREAK po ukončení magnetofonových operací,
  • 0556 (šestnáctkově) - LD-BYTES - nahrávací rutina pro načtení bloku z magnetofonové kazety,
  • 05E3 (šestnáctkově) - LD-EDGE-2 - zajišťuje, aby byla rutina LD-EDGE-1 spuštěna dvakrát,
  • 05E7 (šestnáctkově) - LD-EDGE-1 - provádí vlastní hledání hran a měření délky impulsů mezi dvěma hranami v signálu z magnetofonové kazety (na začátku tato rutina čeká 358 strojových cyklů procesoru)[3],
  • 0605 (šestnáctkově) - SAVE-ETC - hlavní vstupní bod pro všechny čtyři příkazy pro operace s magnetofonem,
  • 07CB (šestnáctkově) - VR-CONTRL
  • 0802 (šestnáctkově) - LD-BLOCK
  • 08B6 (šestnáctkově) - ME-CONTRL
  • 092C (šestnáctkově) - ME-ENTER - vytvoření nové řádky a nové proměnné při příkazu MERGE,
  • 0970 (šestnáctkově) - SA-CONTRL - uložení dvou datových bloků, hlavičky a vlastních dat, na magnefonovou kazetu (dvakrát spouští SA-BYTES),
  • 09A1 (šestnáctkově) - tabulka textů, které se objevují při operacích s magnetofonem.

Další rutiny

Na adrese 6510 (desítkově) se nachází rutina, jejímž úkolem je najít, na které adrese paměti se nachází řádek Basicového programu s konkrétním číslem, na adrese 6629 (desítkově) se nachází rutina, která z programu v Basicu odebere blok několika řádků od zadané adresy po zadané číslo řádku.[4] Na adrese 8933 (šestnáctkově 22E5) se nachází rutina zajišťující vykreslení jednoho bodu na obrazovku (obsluha příkazu PLOT).[2]

Kalkulátor pro výpočty v plovoucí řádové čárce

Kalkulátor pro výpočty v plovou řádové čárce obsahuje podprogramy pro všechny matematické funkce. Goniometrické funkce, exponenciální funkce, logaritmus jsou počítány jako aproximace pomocí Čebyševových polynomů.[5]

Obsah paměti ROM ZX Spectra 128K+ a ZX Spectra +2

Počítače ZX Spectrum 128K+ a ZX Spectrum +2 obsahují 32 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 (šestnáctkově 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru Z80. Celá paměť ROM je rozdělená na dvě stránky označované jako ROM 0 a ROM 1, z nichž pouze jedna může být připojena do adresního prostoru procesoru. K přepínání stránek paměti ROM slouží bit č. 4 portu 32765.[6]

Obsah jednotlivých stránek ROM je:

  • ROM 0 - celoobrazovkový editor, systém nabídek[p 1], výkonné rutiny přidaných příkazů 128 BASICu, kalkulátor, Tape Tester a Tape Loader,[8]
  • ROM 1 - ROM ZX Spectra 48K s drobnými úpravami.

Obsah paměti ROM ZX Spectra +2A a ZX Spectra +3

Počítače ZX Spectrum +2A a ZX Spectrum +3 obsahují 64 KiB paměti ROM. Paměť ROM se nachází mezi adresami 0 a 16383 (šestnáctkově 0 a 3FFF) adresního prostoru procesoru Z80. Celá paměť ROM je rozdělená na čtyři stránky označované jako ROM 0, ROM 1, ROM 2 a ROM 3, z nichž pouze jedna může být připojena do adresního prostoru procesoru. K přepínání stránek paměti ROM slouží bit č. 4 portu 32765 a bit č. 2 portu 8189.[6]

Obsah jednotlivých stránek ROM je:

  • ROM 0 - editor programu,
  • ROM 1 - vyhodnocování syntaxe a interpret,
  • ROM 2 - +3 DOS,
  • ROM 3 - ROM ZX Spectra 48K.

Poznámky

  1. První verze počítačů ZX Spectrum 128K+ systém nabídek neměla, místo něho ceoobrazovkový editor obsahoval přidané příkazy zpřístupňující funkce pozdějšího systému nabídek.[7]

Reference

  1. a b LOGAN, Ian; FRANK, O'Hara. The Complete Spectrum ROM Disassembly. [s.l.]: Melbourne House ISBN 0-86161-116-0. ((anglicky)) 
  2. a b ROM routines (anglicky) na timexsinclair.org
  3. PHILLIPS, John. ... did you get that fab loader on Exolon?. Sinclair User. March 1988, čís. 72, s. 70 - 71. Dostupné online. ((anglicky)) 
  4. Use Your ROM. ZX Computing. June/July 1985, s. 20-21. Dostupné online. ((anglicky)) 
  5. JENNE, Daniel, a kol. ZX ROM Výpis. Praha: Vydavatelství Naše vojsko/Zenitcentrum, 1989. ((česky)) 
  6. a b Stránkování pro Spectrum 128/+2/+2A/+3. FIFO. Január 1993, roč. 3, čís. 20, s. 9 - 10. ((česky)) 
  7. Sinclair BASIC History (anglicky) na scratchpad.wikia.com
  8. Spectrum 128 ROM Disassembly (anglicky) na fruitcake.plus.com

Externí odkazy


Port 254

Port 254, při použití šestnáctkové soustavy port FE, je port procesoru Z80 používaný v počítačích Sinclair ZX80, Sinclair ZX81 a Sinclair ZX Spectrum a kompatibilních počítačích. Je použit pro čtení stavu klávesnice, přístup k magnetofonu, a u ZX Spectra také k ovládání reproduktoru a nastavování barvy okraje obrazu. Při šestnáctibitovém adresování portu vyšší byte adresy portu má vliv pouze na to, stav ktreré části klávesnice je čten.[1] Z tohoto důvodu se pod označením port 254/port FE obvykle neuvažuje pouze tento jediný port, ale všechny porty B*256+254, kde B je od 0 do 255 (šestnáctkově xxFE, kde xx je od 00 do FF).[2]

V počítačích ZX80, ZX81 a ZX Spectrum je port 254 vybrán kdykoliv, kdy je nejnižší bit adresy (A0) nastaven na nulu, u počítačů Timex Sinclair 2068 a jeho nástupců je port 254 vybrán pouze pokud je nižší byte celé šestnáctibitové adresy nastaven na hodnotu 254.[2][3][4]

Stav klávesnice je možné u počítačů ZX Spectrum číst pouze pokud je některý z bitů vyššího bytu adresy nastaven na nulu, u počítače SAM Coupé, pokud jsou všechny bity vyššího bajtu adresy nastavené na jedničku, je možné číst stav některých kláves, které má navíc proti ZX Spectru.[5]

Využití jednotlivých bitů portu

počítač význam
  7 6 5 4 3 2 1 0
ZX80, ZX81 čtení magnetofon obrazová frekvence
(0..60 Hz, 1..50 Hz)
  klávesnice
Sinclair ZX Spectrum čtení   magnetofon   klávesnice
zápis       reproduktor magnetofon barva borderu
SAM Coupé čtení detekce připojení
externí RAM
magnetofon světelné pero/sériový vstup klávesnice
zápis zákaz zobrazování
(pouze v grafických módech 3 a 4)
zapnutí MIDI through nejvyšší bit
barvy borderu
reproduktor magnetofon nižší tři bity barvy borderu
Orel BK-08,
Elwro 800 Junior
čtení klávesnice magnetofon klávesnice
zápis       reproduktor magnetofon barva borderu

Reference

  1. VILÍM, Tomáš. Assembler a ZX Spectrum, 1. díl. Ústí nad Labem: Proxima - Software, 1992. 
  2. a b Hardware Ports - comp.sys.sinclair FAQ na World of Spectrum
  3. ZX80/ZX81 I/O Ports na emubase.de
  4. Spectrum Keyboard Buffer. Your Spectrum. January 1984, čís. 1, s. 58, 60, 63. Dostupné online. Dostupné také na: [6]. 
  5. Lee. SAM Coupé a ... klávesnice. ZX Magazín. 1992, čís. 6/92, s. 34-37. 

{{Sinclair ZX Spectrum}} [[Kategorie:Sinclair ZX81]] [[Kategorie:Sinclair ZX Spectrum]]


Rozšířená syntaxe Sinclair Basicu (Logitek Disc Interface)

Pro připojení disketové jednotky Commodore 1541. Číslování připojených disketových jednotek odpovídá číslování Commdore, kde je první disketové disketové mechanice přírazeno číslo 8. Při odkazování pomocí M a samostatných čísel je číslo jednotky menší než osm zvýšeno o sedm, "M1" odpovídá "M8", "M2" odpovídá "M9". Samostané "M" a "M0" odpovídají "M8". Pokud je třeba se odkázat na zařízení s číslem menším než 8, je nutné použít konstrukci *"In".

  • CAT
  • CAT #n
  • CAT 2
  • CAT *"I9"
  • CAT "B*"
  • -CMD
  • COPY [< n1, n2, n3, n4 >][* horizontalni_zvetseni,vertikalni_zvetseni][#n] - tisk kopie obrazovky na tiskárně, n určuje způsob tisku,
  • COPY "soubor=soubor1,soubor2,...,souborn" - zkopírování a spojení souborů soubor1 - souborn do souboru soubor,
  • -CREATE (f$,velikost_zaznamu[,pocet_zaznamu]) - vytvoření souboru s definovaným počtem záznamů,
  • +DEV
  • -DEV
  • -DREAD < n, p$, len > - načtení len bytů z linky n do proměnné p$,
  • -DWRITE < n, p$, len > - zapsání len bytů z proměnné p$ na linku n,
  • ERASE [jednotka,] soubor [, soubor2[, soubor3, ...]]
  • -FLERR [jednotka,] < e$ > - uložení chybového hlášení do proměnné e$,
  • FORMAT [jednotka,] "Jmenodiskety [ID_diskety]"
  • -INIT [jednotka] - inicializace jednotky,
  • LOAD - nahrání posledního nahrávaného souboru,
  • LOAD f$ - nahrání souboru z mechaniky 8,
  • LOAD *"M",f$ - nahrání souboru z mechaniky 8,
  • LOAD 9,f$ - nahrání souboru z mechaniky 9,
  • LOAD f$ ? - nahrání souboru, typ souboru je určen automaticky
  • -LSEEK(n,cislo_zaznamu,pozice_v_zaznamu) - nastavení ukazatele v souboru s definovaným počtem záznamů připojeným na linku n na konkrétní pozici ve vybraném záznamu,
  • MERGE 2,a$ - přihrání programu k aktuálnímu programu z mechaniky 2
  • MOVE source to destiantion [BUF velikost_bufferu]
    • MOVE #n1 TO #n2,
    • MOVE #n1 TO 8,1,b$
    • MOVE m1,a$ TO m2,1,b$
    • MOVE a$ TO "name,S,W"
  • NEW n1,n2
  • NEW *
  • -ONERR n - n určuje číslo řádku, na který se má skočit při chybě,
  • OPEN #n,[jednotka,] "name,S,mode" - připojení sekvenčního souboru na linku n (význam mode:
    • W - soubor otevřen pro čtení,
    • R - soubor otevřen pro zápis,
    • A - soubor otevřen pro připojení nových dat na konec souboru,
    • M - špatně zavřený sekvenční soubor otevřen pro čtení),
    • OPEN #n,8,2,"name,S,R" - připojení sekvenčního souboru v mechanice 8 na linku n,
    • OPEN #n, "M",4,"soubor" - připojí soubor v mechanice 8 na linku n,
    • OPEN #n, *"I8",3,"soubor" - připojí soubor v mechanice 8 na linku n,
    • OPEN #n, *"I4",4 - připojí tiskárnu Commodore na linku n,
  • -RENAME [jednotka,] "nove_jmeno_souboru=stare_jmeno_souboru"
  • SAVE [jednotka,] f$ [typ]
    • SAVE f$ - .BAS
    • SAVE f$ DATA d() - .DAT
    • SAVE f$ CODE adr,len - .COD
    • SAVE f$ SCREEN$ - .SCR
    • SAVE f$ USR adr,start,len - .EXE
    • SAVE n,f$
    • SAVE *"Mn",f$
    • SAVE *"I8",f$ - uložení souboru na mechaniku 8,
  • -STDIO d$,adr - nastavení defaultního zařízení pro operace se soubory
    • -STDIO = "C" - jako defaultní zařízení je nastaven magnetofon,
    • -STDIO = "M",9 - jeko defaultní zařízeníá je nastavena disketová mechanika 9,
    • -STDIO = "M",8
  • -STTY param1 param2 - nastavení parametrů interface,
    • -STTY P E - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Epson, Shinwa, Star
    • -STTY P I - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Itoh
    • -STTY P X - nastavení ovladače tikárny na tiskárnu Shinwa CP80X
    • -STTY P S - nastavení ovladače tikárny na tiskárny Seikosha
    • -STTY FS +E
    • -STTY FS -E
    • -STTY FS +N
    • -STTY FS -N
  • - VALID [jednotka]
  • VERIFY [jednotka,] f$ [typ]
    • VERIFY - ověří poslední ukládaný soubor,
  • [: příkazy :] - příkazy v hranatých závorkách se vykonají bez zásahu rozšířeného interpretu interface Logitek Disc Interface
  • CLOSE #n - standardní syntaxe Sinclair BASICu,
  • INKEY$#n
  • INPUT #n,p$
  • LLIST
  • LPRINT
  • PRINT


Šablona: Písmena latinky

Česká abeceda Aa Bb Cc Čč Dd Ďď Ee Ff Gg Hh CHch Ii Jj Kk Ll Mm Nn Ňň Oo Pp Qq Rr Řř Ss Šš Tt Ťť Uu Vv Ww Xx YY Zz Žž
Písmena s diakritikou Áá Éé Ěě Íí Óó Úú Ůů Ýý
Slovenská písmena Ää Ľľ Ĺĺ Ŕŕ Ôô
Polská písmena Ąą Ćć Ęę Łł Ńń Óó Śś Żż Źź
Německá písmena Ää Öö Üü ß
Španělská písmena Ññ
Portugalská písmena Áá Â Ã À Çç É Ê Í Ó Ô Õ Ú Ü

Návrhy úprav šablony Latinka