Většina jistě zachytila, že háčkování a ruční práce vůbec se opět vrací do módy. Babičky některých z nás se ještě dnes pyšní háčkovanými dečkami v „parádním pokoji“

Stáří háčkování nelze přesně určit. Technika přečkala několik století a v Čechách je známá už od středověku. 

K ocenění půvabu došlo v plné míře až v 19. století. Kolem r. 1850 se běžně háčkovaly krajky, lemy a také celé oděvy. Množily se dekorativní předměty v bytě. Především ozdobné pokrývky a polštáře. Pro ukládání drobných předmětů v šatníku se háčkovala pouzdra na rukavice, kapesníky, šle... obaly na kávové i čajové konvice.

Ve 20. století byly oblíbené kabelky. 

V 70. letech bylo velmi módní nosit háčkované kusy oděvu - hnutí Hippies.

Tyto záclonky jsou pro mou věrnou zákazničku a slámové ozdoby zavěsím na Vánoce do oken. Jen je pak  dozdobím jmelím a možná i stuhou.

Ahoj moje milé,

při sběru pšenice na podzimní vazbu do ošatky mě napadlo, že bych si mohla vyzkoušet pletení ze slámy a tak vznikly srdíčka.
♥♥♥

Na prvním obrázku je zápich. V jednom stéblu je zasunutá  špejle, kterou lze kdykoliv vysunout a srdíčko pověsit za již připravené poutko z lýka.

Druhé slaměné srdíčko je větší. Tam už jsem musela stébla napojovat... stejně jako se napojují papírové ruličky. Mezi pletenou bužírkou ze stébel je drátek, aby srdíčko drželo tvar.

Právě jsem se zmínila o bužírce. Někteří si pamatují z dětství, jak se pletla bužírka z barevných drátků. My jsme drátkové bužírky používali jako přívěsek na klíče.

Stejným stylem se plete i ze slámy, která je zbavená listů.

POSTUP:

Svážeme nití šest stébel pod klasy obilí. 

Stébla vyhneme směrem ven, vytvoříme hvězdici a jedno stéblo ohneme přes dvě následující stébla.

Následně ohýbáme vždy až to druhé ze stébel, přes něž jsme přeložili to předchozí. Postup opakujeme (přehýbáme vždy přes dvě následující stébla).

Upleteme asi 3 řady a pak jsem do středu výpletu zasunula přelomenou špejli. Pro lepší manipulaci stačí cca 10 cm špejle, kterou si dle potřeby vysouváme a oplétáme.

Po upletení dostatečné délky se stébla pevně zajistí nití.

Stejným způsobem se udělá i druhá část na srdíčko.

Poté se obě bužírky svážou v místě pod klasem a také se svážou oba dopletené konce slaměné bužírky.

Vytvarujeme srdíčko a dozdobíme.

Modrá látka mi maličko připomíná modrotisk. Nerada bych se dotkla tradičního modrotisku, ten má přeci jenom jiný původ.

Na této bavlněné látce, strojově vyráběné, mě zaujaly drobné kytičky a háčkovaným vzorem jsem se snažila kytičkám přiblížit.

Prostírku najdete v mém krámku zde.

Dodatečně děkuji za předešlé komentáře. Mám z nich VÉÉÉLKOU radost.

Pa pááá 

♥♥♥

Srdečně vás  zdravím, 

momentálně jsem tak trochu jako chvátající brouk Kvapník.

Postupně plním předvánoční zakázky.

 Děkuji za ta všechna krásná slova uznání, komentáře, maily a za trpělivost .

... moc si toho vážím a jsem šťastná, když jste holky spokojené. Když vám mohu udělat aspoň maličkou radost.

 Kolíčkovník a polštářky byly na přání a brzy půjdou do světa.

Srdíčko a stolní sada běhounků jsou také pro jednu vracející se zákazničku.

ZVONEČKY jsou vděčná dekorace nejenom na Vánoce. Mě zdobí věneček celý rok. Opět jich mám pár v krámku na Fleru. 

Doma mám plnou bedýnku nových klubíček příze, 

nové formy na perníčky,

nové látky,

v hlavě nové nápady...

..... ALE POMÓÓÓC, NESTÍHÁÁÁÁÁÁÁÁÁM  :-D

U nás začíná sychravé počasí a má vytoužená šálka čeká na zhotovení. Už se těším. 

Nevím jak vy, ale mě když to chytne, háčkuji klidně do ranních hodin.  :-D

Jestli se povede, pošlu návod.

Dělala jsem domácí úžasná povidla a kečup. 

Brzy vložím receptíky.

Od srdíčka děkuji Věrušce za ocenění. Moc mě potěšilo. 

Ahoj,

místo prázdninového odpočinku dodělávám postupně restíky. Můj kostlivec ve skříni, ale musí ještě počkat. Přednostně dělám do kamenných obchůdků, které se postupně ozývají, že jim dochází zboží. Dnes dorazily nezbytně nutné látky a příští týden udělám zase pár naslibovaného pro vás.

Jinak co je u nás nového ? Dělala jsem meruňkovou marmošku, která voní jemně mátou. Příště vám jí ukážu. 

O víkendu se konají v Třeboni historické slavnosti Jakuba Krčína. Mimo jiných akcí bude i farmářský trh pod korunami stoletých dubů na hrázi rybníka Svět. Ryby, čerstvé pekařské, uzenářské a rybí výrobky, zelenina, ovoce, bylinky, ovocné šťávy, víno a včelí med. Mňam, to je něco pro mě. 

Příští týden je u nás Michal N. z Kouzelné školky a Selské slavnosti v Holašovicích.  Ty mám moc ráda.

K létu patří grilovačky. Samozřejmě taky grilujeme a klábosíme s kamarády o bytí a žití :-D

Ale dnes žádná grilovačka. Dnes se u nás vařila modelína. 

Na cca 230g modelíny potřebujeme:

  150 ml vody
  75 g hladké mouky
  36 g soli
  1 lžíce octa
1/2 lžíce oleje
aroma
potravinářské barvivo

Do vody přidáme olej a ocet, potravinářské barvivo. 

 Do teflonové pánve ( v obyč. hrnci se hmota připaluje ) dáme mouku, sůl a nalijeme obarvenou vodu. Přidáme 3 kapky aromaolejíčku, který maličko překryje ocet. 

Vaříme na mírném ohni a stále mícháme. I když se hmota spojí, stále ještě pár minut na pánvi mícháme. Hmota už téměř nejde zpracovávat a vznikne velká koule, kterou se snažíme stále otáčet v pánvi a prohřívat.

Vaření trvá cca 5 minut. Když modelínu sundáme z vařiče moc brzy, mouka se nepropaří a modelína bude lepit.

Na omak příjemná a vláčná hmota, podobná kupované v kelímcích.

Díky soli maličko vysušuje ručky. 

Na vzduchu osychá.

Použila jsem aromaoleje Salus a prášková potravin. barviva ( zelené je smíchané se žlutým, aby nebyla barva hmoty tak tmavá ).


Každá koulička má cca 230g. Bílou uděláte bez použití barviva. Smícháním již hotových hmot uděláte i jiné barvy. Např. hnědou, fialovou, růžovou. Já dělala jenom tyto základní barvy a o další míchaniny se postarají děti během modelování. Tuším, že po pár dnech vznikne jedna velká hnědavá koule.:-D

Slaměný věneček je polepený větvičkami ze svídy obecné. Inspiraci jsem našla u Marionnetky na blogu.

Věneček jsem doplnila háčkovanou mašlí. Návod na krajku najdete u Evičky.

Oběma šikulkám děkuji.

Větvičky jsou nastříhané z obou stran ve stejném směru a na slaměný korpus nalepené tavnou pistolí.

... už se nemůžu dočkat jara. V hlavě se mi honí kdejaká jarní dekorace a tak jsem zatím ušila dečku v jemných pastelových tónech.

Koupila jsem si i další látku, která má lněný efekt s drobnými růžičkami. U té ještě přemýšlím co z ní ušít a možná jí dám do předsíně. 

Chtěla bych obměnit dosavadní textilní doplňky, aby hned při příchodu do domu na mě dýchla jarní nálada.

Na netu jsem našla obrázek, který si vytisknu a zarámuji. Obrázek bude hezky ladit k růžičkám na lněném podkladě . Podobně jsem si dělala obrázky do naší ložnice zde.

Sušené kytí v předsíni mám už z loňska. 

Přeji hezké dny.

Vaše Lenka

Tradiční VIZOVICKÉ PEČIVO a PANENKY ZE ŠUPOLÍ spadají do tradičních rukodělných výrobků.

Vyrábím je nejenom, protože se mi líbí, ale hlavním cílem je udržení a rozšíření našich tradic.

VIZOVICKÉ PEČIVO navázalo na dávnou českou tradici vánočního dekorativního pečiva. .

Pokud máte chuť, můžete pečivo vyzkoušet. Naštěstí ADVENTNÍ doba není pouze časem horečnaté paniky, ale má především svůj duchovní obsah.

Něco málo z mé vizovické VÁNOČNÍ KOLEKCE OZDOB. 

A tady je mnou vyzkoušený recept:

500 g hladké mouky

200 ml vody
2 lžíce octa

Vše smícháme dohromady a hodinu hněteme těsto. Není-li těsto dobře zpracované, špatně se tvaruje a po upečení praská.
Postupně tvarujeme figurky a pomocí vody přilepujeme další prvky. Dozdobíme pomocí nůžek a nožíků. Chceme-li zdobit semínkem, zatlačíme ho vlhkou rukou trošku hlouběji do těsta (po upečení semínko vystoupí).
Hotové výrobky skládáme na suchý plech a necháme odpočinout 2 hod. Před pečením potřeme vajíčkem. Pečeme 1 hod. v mírně vyhřáté troubě na 50 st. a poté postupně teplotu zvyšujeme až na 150 st., aby se tvary důkladně propekly.

K panenkám při motání získám zvláštní vztah. Nevím čím to je a u jiných výrobků toto pouto nepociťuji. Vždy před odchodem panenky do jiného domova jí pošeptám tajemství.

Tyto panenky ještě čekají na nový domov, tak pokud se vám líbí, napište si o ně.

...a nezapomeňte, že dnes jsou Lucky.  Den jako dělaný pro vánoční úklid.

Svátek patří především ženám a dívkám. Nesmějí v tento den příst ani drát. Lucie byla také symbolem čistoty. 

 O svátku svaté Lucie se traduje, že "Lucie noci upije a dne nepřidá". Původně, podle juliánského kalendáře to byla pravda, protože tento den nastával zimní slunovrat - noc se začala krátit a den prodlužovat. Jenže přijetím kalendáře gregoriánského se vše posunulo o 8-10 dnů a tudíž není vlastně již toto pořekadlo pravdivé, neboť svatá Lucie se neslaví 21. prosince, jak by to v přepočtu vycházelo, ale ve starém datu 13. prosince, tedy o 8 dní dříve. Proto je i v lidových zvycích trochu chyba. Především ve zvyku obchůzek Lucek na kontrolu, mají-li hospodyně již uklizeno na svátky.

 Takže mám na předvánoční úklid ještě čas. Jééé, to je fanj. Chichííí :-D

Ahoj holky,

především bych chtěla poděkovat za komentáře, které mi zde zanecháváte. Mám z nich velkou radost, ale nyní mám hektické předvánoční období a nestíhám odepisovat. 

Nedávno jsem si objednala v kamenném obchodě židle od výrobce UNIS - N stylový nábytek. Preferuji české výrobky a jejich nábytek se mi líbí. 

UNIS-N vyrábí stylový dřevěný nábytek z masivu, který přinese do domova vůni dřeva a vdechne mu neopakovatelné kouzlo přírody. 

 Židle mi dodali na mé přání bez povrchové úpravy a já si je upravila dle svého. 

Nejprve jsem židle namořila odstínem kaštan a balakrylem namalovala ornament.

... a tady jsou už ve finální úpravě po napatinování antik pastou. Ornament získal "zašlou barvu" a ladí k naší kuchyňské lince.

Sedáky jsou ze stejné látky jako jsou závěsy. 

Jsou záměrně ušité v jednoduchém stylu, aby spíš vynikla dřevěná židle. Žádné volánky, vázací mašličky atd. Jenom jsem je obháčkovala.

Mám ráda, když věci mají své místo a proto jsem ušila sáček Retttigová. Dodá  kuchyni šmrnc a hodí se na uložení formiček, křížal, ořechů, bylinek...

Kdo by neznal Magdalenu Dobromilu Rettigovou.  Matku jedenácti dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen tři. Svědomitou manželku. Spisovatelku. Učitelku ručních prací. Iniciátorku společenského a kulturního života. Výbornou hospodyňku a autorku kuchařských knih.

 Venku je krásné babí léto, ale trh na Fleru mě donutil udělat pár vánočních ozdůbek. 

 Zkusila jsem zatím upéct tradiční perníky, které se tlačí do dřevěných forem. Čerstvé perníky mám v ošatce na kachlových kamnech a krásně provoní obývák.

Kdepak, Vánoce ještě nechci. Zítra jdu na šípky a udělám si šípková srdíčka do okna.

Stylové vánoční ozdoby, které navodí tu správnou sváteční atmosféru. A nejen vánoční. Určitě se hodí třeba do celoročního věnečku. Hrubou lněnou látku jsem zjemnila háčkovanou hvězdičkou.

Girlanda by mohla zdobit třeba trám, okno či zeď.

Další košík do domu. 

Tentokrát ho mám na kuchyňské lince. Košík jsem pletla podle oválného kyblíku od barev. Proto je prostorný a mám v něm uložené formičky na cukroví.

Mám ráda změny a tak jsem ušila nový závěs se záclonkou do kuchyně. Záclonka je ze starého damaškového ubrusu.

Přeji hezký podvečer,

musím se vám pochlubit, že dnes k nám tiše vklouzla podzimní nálada. Chtěla jsem ještě vyfotit slunečnice na zahradě, ale celý den je pršavo. Tak alespoň posílám fota ze slunečného podzimu, tykvičky a šišky.

Dýně jsem ušila z látky hrubé struktury. Nejsou to jen tak obyčejné dýničky. Jsou začarované a voňavé. 

Voní hřejivou a nasládlou vůní hřebíčku. Hřebíček je u stopky a pár kapek hřebíčkového aromaoleje je také uvnitř. Některé jsou v obchůdku na Fleru a ty své mám zatím v kuchyni. Ještě k nim natrhám slunečnice do vázy.

Při podzimní procházce lesem jsem si domů donesla borovicové šišky. Uháčkovala na ně sukýnky a pověsila na větvičky z hlohu. V zimě je využiju na vánoční dekoraci.

podzimní zahrada