Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

About: Stefan Dušan

An Entity of Type: animal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Stefan Uroš IV Dušan (Serbian Cyrillic: Стефан Урош IV Душан, pronounced [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan]), known as Dušan the Mighty (Serbian: Душан Силни / Dušan Silni; circa 1308 – 20 December 1355), was the King of Serbia from 8 September 1331 and Tsar (or Emperor) and autocrat of the Serbs and Greeks (or Romans) from 16 April 1346 until his death in 1355. Dušan died in 1355, seen as the end of resistance against the advancing Ottoman Empire and the subsequent fall of the Eastern Orthodox Church in the region.

Property Value
dbo:abstract
  • Esteve Uroš IV Dušan, en llengua sèrbia: Стефан Урош IV Душан, en grec: Στέφανος Ντουσάν (26 de juliol de 1308 – 20 de desembre de 1355) va ser el rei de Sèrbia de 1331 a 1345 i emperador dels serbis i dels romans de 1346 a 1355, pertanyia a la dinastia dels Nemanjić i era fill del rei Stefan Uroš III Dečanski. (ca)
  • كان ستيفان دوشان، المعروف باسم دوشان العظيم (Душан Силни; تقريبًا 1308 – 20 من ديسمبر 1355م)، ملك صربيا (من 8 من سبتمبر 1331م) وإمبراطور الصرب واليونانيين (من 16 من أبريل 1346م) حتى وفاته 20 من ديسمبر 1355م. نجح دوشان في أن يغزو جزءًا كبيرًا من جنوب شرق أوروبا، وأصبح واحدًا من أقوى الملوك في وقته. حيث قام بإصدار دستور الإمبراطورية الصربية في قانون دوشان، الذي يعد واحدًا من أعظم أعمال صربيا في العصور الوسطى إن لم يكن أعظمها. وقد حول دوشان الكنيسة الصربية من مطرانية إلى بطريركية وروج لها، وأنهى بناء دير فيسوكي ديتشاني (Visoki Dečani) (معترف به من قبل اليونسكو)، وأسس دير سانت أركانجلز، من بين أعمال أخرى. ففي حكمه وصلت صربيا لقمة ازدهارها التوسعي، والاقتصادي، والسياسي، والثقافي. وتعد وفاته في عام 1355م نهاية مقاومة تقدم الإمبراطورية العثمانية، وسقوط اللاحق للكنيسة الأرثوذكسية الشرقية في المنطقة. يتم الاحتفاظ بتاجه في الوقت الحاضر في دير سيتينيي (Cetinje Monastery)، في جمهورية الجبل الأسود (Montenegro). (ar)
  • Štěpán Uroš IV. Dušan (srbsky: Стефан Урош IV Душан, Stefan Uroš IV. Dušan, Štěpán Uroš IV. Dušan, někdy pouze Štěpán Dušan či pouze Dušan, přezdívaný Silný, 1308 ?– 20. prosince 1355), syn srbského krále Štěpána (Stefana) Uroše III. a jeho první choti , byl srbský panovník vládnoucí v letech 1331 až 1355, do roku 1345 s titulem krále, od roku 1345 panoval až do svého skonu (1355) jako car. Dušan patřil mezi nejvýznamnější vládce srbského státu. Za jeho vlády Srbsko dosáhlo velkého územního, kulturního i společenského rozkvětu. Přitom způsob, jakým se dostal k moci, nebyl příliš čistý – v roce 1331 povstal proti svému otci králi Urošovi III., a sesadil ho. Po nástupu na trůn zahájil Dušan expanzi, především na území Byzance, Uher a dnešní Albánie. V době druhé občanské války ve Východořímské (byzantské) říši (1342–1354) Štěpán IV.Dušan měnil strany v konfliktu ku prospěchu své země. Po dobytí města se roku 1345 prohlásil carem a o Velikonocích roku 1346 byl ve Skopje korunován jako basileus kai autokrator Serbon kai Romaion – basileus (císař) a samovládce Srbů a Romájů (Řeků). O tři roky později (1349) byl na sněmu duchovenstva a šlechty ve Skopje schválen Zákoník cara Štěpána Dušana, významná památka slovanského středověkého zákonodárství. Roku 1354 byl Zákoník doplněn. Dušan zemřel příštího roku, 20.prosince 1355 , uprostřed příprav k boji proti Osmanům. Za vlády Dušanova syna a nástupce Štěpána Uroše V. (1355–1371) se Dušanova „veleříše“ rozpadla. (cs)
  • Stefan Uroš IV. Dušan „der Mächtige“ (serbisch: Стефан Урош IV Душан; * 1308; † 20. Dezember 1355), auch als Kaiser Dušan, Dušan der Mächtige/der Große (Dušan Silni) oder Stefan Dušan bekannt, war als serbischer König (1331–1346) und erster serbischer Kaiser (1346–1355) der mächtigste Monarch der Nemanjić-Dynastie. Unter seiner Führung gelang dem mittelalterlichen Serbien der Aufstieg zur regionalen Großmacht, sowie die Abfassung einer der ersten umfassenden Verfassungen in Südeuropa, bekannt als Dušanov zakonik. Seine Herrschaftszeit gilt heute als Goldenes Zeitalter Serbiens, auch mit Blick auf die kulturelle, wirtschaftliche und soziale Entwicklung während seiner Herrschaft. Er starb 1355 in Adrianopel, dem heutigen Edirne, während der Kampagne gegen das Byzantinische Reich und wurde im Erzengelkloster bei Prizren beigesetzt. 1927 entdeckte ein Archäologenteam in den Ruinen des Klosters eine marmorne Grablege, welche als die Dušans identifiziert wurde. Seine Gebeine wurden später in die Belgrader Markuskirche überführt. (de)
  • Ο Στέφαν Ούρος (ή Ουρέσης) Δ΄ Ντούσαν (Стефан Урош IV Душан Немањић, 1308 - 20 Δεκεμβρίου 1355), γνωστός ως Ντούσαν ο Ισχυρός (Душан Силни) και στα ελληνικά ως Στέφανος Δουσάν, ήταν βασιλιάς της Σερβίας από τις 8 Σεπτεμβρίου 1331 και Αυτοκράτορας Σέρβων, Ελλήνων, Βουλγάρων, Βλάχων και Αλβανών από τις 16 Απριλίου 1346 μέχρι τον θάνατό του. Ο Δουσάν κατέκτησε μεγάλο τμήμα της νοτιοανατολικής Ευρώπης και ήταν ένας από τους ισχυρότερους μονάρχες της εποχής του. Επί των ημερών του η Σερβία απέκτησε τη μέγιστη έκτασή της. Θέσπισε το σύνταγμα της Σερβικής Αυτοκρατορίας, γνωστό ως Κώδικας του Δουσάν, το σημαντικότερο ίσως γραπτό έργο της μεσαιωνικής Σερβίας. Ο Δουσάν αναβάθμισε τη Σερβική Εκκλησία από αρχιεπισκοπή σε Πατριαρχείο, ολοκλήρωσε την κατασκευή της Μονής Βισόκι Ντέτσανι (μνημείο της UNESCO) και ίδρυσε τη Μονή των Αγίων Αρχαγγέλων, μεταξύ άλλων. Επί της βασιλείας του η Σερβία έφτασε στην εδαφικής, πολιτική, οικονομική και πολιτιστική κορύφωσή της. Ο Δουσάν πέθανε το 1355, και η αυτοκρατορια του διεσπάσθη, ανοίγοντας το δρόμο στους Τούρκους για την κατάκτηση της Σερβίας και των υπόλοιπων Βαλκανίων. (el)
  • Stefan Duŝan, Stefano Duŝano aŭ Stefan Dušan (en serba Stefan Dušan/Стефан Душан, Stefan Uroš 4a de Serbio [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan|], komune konata kiel Stefano Dušano kaj Dušan la Povega, Dušan Silni/Душан Силни; ĉ. 1308 – 20a Decembro 1355), estia la (el 8a Septembro 1331) kaj (el 16a Aprilo 1346) ĝis sia morto en la 20a Decembro 1355. Dušan konkeris grandan parton de Sudorienta Eŭropo, iĝante unu el plej povegaj monarkoj siatempe. Li validigis la konstitucion de la kiel Duŝana Kodo, eble la plej gravaj verkoj de mezepoka Serbio. Dušan altigis la Serbian Eklezion el arkiepiskopeco al patriarkeco, finigis la konstruon de la monaĥejo Visoki Dečani (Uneska loko en Kosovo), kaj fondis la Monaĥejon de Ĉefanĝeloj, inter aliaj. Laŭ lia regado Serbio atingis teritorian, ekonomian, politikan kaj kulturan pinton. Lia morto en 1355 estis vidata kiel fino de la rezistado kontraŭ la kreskanta Otomana Imperio, kaj kiel komenco de la sekva falo de la Serbia Ortodoksa Eklezio en la regiono. Lia krono estas konservita en la , en Montenegro. (eo)
  • Eztebe Uroš IV.a Dušan (serbieraz: Стефан Урош IV Душан; c. 1308 - 1355eko abenduaren 20a) Serbiako erregea eta Serbiarren eta Greziarren Enperadorea (tsarra) izan zen. erregearen eta semea izan zen. Familiarekin Konstantinoplan erbesteratuta bizi izan zen 1320ra arte, eta han grekoa eta bizantziar kultura ikasi zituen. Bere aita borrokatu eta garaitu ondoren, 1331. urtean Serbiako errege koroatua izan zen. Europako hego-ekialdeko zati handi bat hartu zuen, eta bere garaiko erregerik boteretsuenetako bat izan zen. Erlijio kristau ortodoxoko inperio multietnikoa gobernatu zuen. Danubiotik Korintoko golkoaraino hedatzen zen, hiriburua Skopje zelarik. Konstituzioa idatzi zuen, 'Dušanen Kodea' bezala ezagutzen dena, Erdi Aroko Serbiako literatur lanik garrantzitsuena. Serbiako patriarkatua ezarri eta monasterioak sortu zituen. (eu)
  • Esteban Uroš IV Dušan​(en serbio: Stefan Uroš IV Dušan, en serbio cirílico: Стефан Урош IV Душан Силни; 26 de julio de 1308-Devoll, Albania, 20 de diciembre de 1355) fue rey de Serbia desde el 8 de septiembre de 1331 y emperador de los serbios y los griegos desde el 16 de abril de 1346 hasta su muerte el 20 de diciembre de 1355. Era hijo del rey Esteban Uroš III Dečanski de Serbia y su esposa Teodora Smilets de Bulgaria. Fue coronado «rey joven» en el momento de la coronación de su padre en enero de 1322, y se le concedió el principado de Zeta como infantado después de que su padre derrotara a su medio hermano . Dušan derrocó a su padre en Petrič el 21 de agosto de 1331, sucediéndole como Esteban Dušan de Serbia, coronado en septiembre de 1331. Hizo la paz con el zar Iván Alejandro (1332), sellado por su matrimonio con la hermana del zar. Dušan atacó la Macedonia bizantina en 1332, retomando Ohrid, Prilep y Strumica, ganancias que fueron reconocidas bajo los términos de la paz acordada en 1334. Después de la muerte del emperador Andrónico III en 1341, se benefició de la guerra civil entre Juan Cantacuceno y el partido de la emperatriz viuda Ana para hacerse con el control de las partes restantes de Macedonia, con excepción de Tesalónica, conquistando finalmente Serres el 25 de septiembre de 1345 después de un largo asedio. Sacando provecho de este nuevo poder, se declaró zar de Serbia y Grecia y fue coronado el 16 de abril de 1346 en Skopie por el recién elevado patriarca de Serbia y en presencia de representantes del monasterio del Monte Athos (de quien fue un importante mecenas). Coronó a su hijo como rey para gobernar en la antigua parte serbia de su imperio, mientras regía directamente en sus nuevas adquisiciones griegas. Conquistó Albania y Epiro, así como Tesalia, para el final de su reinado sin ser desafiado en una gran batalla. Tomó eficazmente de Bizancio la mitad de su territorio restante. Ciudadano de la República de Venecia en 1350, buscó sin éxito su ayuda marítima para realizar su objetivo final, la conquista de Constantinopla. Promulgó el , primero en una dieta imperial convocado en Skopie en mayo de 1349 y confirmado en una versión más extensa en Serres en 1354, que constituyó la base legal para el nuevo Imperio serbio. Se convirtió en el héroe de la posterior poesía épica que glorificó su vida. (es)
  • Stefan Uroš IV Dušan Nemanjić (serbe cyrillique : Стефан Урош IV Душан, en grec : Στέφανος Δουσάν, français : Étienne Douchan), né le 26 juillet 1308 et mort le 20 décembre 1355, est le roi de Serbie de 1331 à 1346 et empereur des Serbes et des Grecs de 1346 à 1355. Issu de la dynastie des Nemanjić, il est le fils du roi Stefan Uroš III Dečanski. Sous son règne, le royaume de Serbie atteint son apogée territorial. Devant la faiblesse de Byzance, il proclame l'Empire serbe le 25 décembre 1345. Pour diriger son nouvel empire, il fait rédiger le Code de Dušan, un système universel de lois. Il est aussi le seul souverain de la dynastie des Nemanjić à n'avoir pas été canonisé après sa mort. (fr)
  • Uroš IV Dušan (bahasa Serbia: Стефан Урош IV Душан, diucapkan [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan]), yang umumnya dikenal sebagai Stefan Dušan dan Dušan yang Agung (Dušan Silni/Душан Силни; 26 Juli 1308 – 20 Desember 1355), adalah (dari 8 September 1331) dan (dari 16 April 1346) sampai kematiannya pada 20 Desember 1355. Dušan menaklukan sebagian besar Eropa Tenggara, menjadikannya salah satu penguasa paling berkuasa pada zamannya. Ia memasukan konstitusi Kekaisaran Serbia di , yang merupakan di . Dušan mengubah Gereja Serbia dari keuskupan agung menjadi kepatriarkan, menyelesaikan pembuatan biara Visoki Dečani (situs UNESCO), mendirikan , dan lain-lain, dibawah kekuasaannya, Serbia berada di puncak teritorialnya, ekonominya, sosialnya, dan kebudayaannya. Kematiannya pada 1355 dipandang sebagai akhir perlawanan terhadap Kesultanan Utsmaniyah, dan kemudian kejatuhan Gereja Ortodoks Timur di wilayah tersebut. (in)
  • Stefan Uroš IV Dušan (Serbian Cyrillic: Стефан Урош IV Душан, pronounced [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan]), known as Dušan the Mighty (Serbian: Душан Силни / Dušan Silni; circa 1308 – 20 December 1355), was the King of Serbia from 8 September 1331 and Tsar (or Emperor) and autocrat of the Serbs and Greeks (or Romans) from 16 April 1346 until his death in 1355. Dušan conquered a large part of southeast Europe, becoming one of the most powerful monarchs of the era. Under Dušan's rule, Serbia was the major power in the Balkans, and an Eastern Orthodox multi-ethnic and multi-lingual empire that stretched from the Danube in the north to the Gulf of Corinth in the south, with its capital in Skopje. He enacted the constitution of the Serbian Empire, known as Dušan's Code, perhaps the most important literary work of medieval Serbia. Dušan promoted the Serbian Church from an archbishopric to a patriarchate, finished the construction of the Visoki Dečani Monastery (now a UNESCO site), and founded the monastery of the Holy Archangels, among others. Under his rule, Serbia reached its territorial, political, economic, and cultural peak. Dušan died in 1355, seen as the end of resistance against the advancing Ottoman Empire and the subsequent fall of the Eastern Orthodox Church in the region. (en)
  • 스테판 우로시 4세 두샨(세르비아어: Стефан Урош IV Душан Немањић, 1308년 ~ 1355년)은 중세 세르비아 왕국의 국왕(재위: 1331년 ~ 1346년)이자 세르비아 제국의 차르(재위: 1346년 ~ 1355년)이다. 그는 세르비아 제국의 위대한 통치자로, 이 당시 세르비아 제국은 발칸 반도 최강국이었다. (ko)
  • Stefan Uroš IV Dušan (Servisch: Стефан Урош IV Душан) (* 1308 - 20 december 1355), Silni "de Sterke", was koning van Servië van 1331 tot 1346 en tsaar van Servië en Griekenland van 1346 tot 1355. Hij was in die tijd een van de machtigste vorsten van Zuidoost-Europa; onder zijn heerschappij bereikte Servië het territoriale hoogtepunt. Dušan blonk uit als een uitstekend veldheer, heerser en wettenmaker. Hij vaardigde ook het wetboek Zakonik uit, beter bekend als Dušans Wetboek. (nl)
  • ステファン・ウロシュ4世ドゥシャン(セルビア語: Цар Стефан Душан силни, Stefan Uroš IV Dušan Silni, 1308年7月26日 - 1355年12月20日)は、セルビア王国、セルビア帝国のネマニッチ朝の君主(国王在位:1331年9月8日 - 1346年、皇帝在位:1346年 - 1355年12月5日)。ステファン・ウロシュ3世デチャンスキの子。 (ja)
  • Stefano Uroš IV Dušan Nemanjić, in serbo Стефан Урош IV Душан Немањић (26 luglio 1308 – Prizren, 20 dicembre 1355), è stato uno Zar dei Serbi. Figlio di Stefano Dečanski e di Teodora di Bulgaria, nel 1314 seguì suo padre in esilio a Costantinopoli dopo che il nonno, re Milutin lo scacciò dalla Serbia per paura che volesse compiere un colpo di Stato. Visse insieme alla sua famiglia nel monastero del Pantocrator avendo rapporti con la Corte bizantina. Rientrato in patria, nel 1321 dopo la morte di Milutin, assistette all'ascesa di suo padre al trono, alle lotte tra quest'ultimo e il fratellastro Costantino che ambiva alla corona serba, e alla guerra col cugino di Dečanski, con cui non era ancora terminato l'antico contenzioso dinastico che risaliva alla rivalità tra i due re precedenti, Milutin e Dragutin. Quando a Costantinopoli scoppiò la guerra per il trono tra l'imperatore legittimo Andronico II e suo nipote Andronico III e Dečanski decise di aiutare il primo con le sue truppe, Andronico III, che risultò vittorioso, divenne nemico giurato della Serbia. Alleandosi con la Bulgaria di Michele Asen III Šišman, il nuovo Imperatore dichiarò guerra a Dečanski nel 1330. Il Re allestì un esercito poderoso che sbaragliò il nemico, grazie anche alla maestria di una truppa scelta di cavalleria guidata proprio da Dušan. (it)
  • Stefan Uroš IV Dušan (serbski: Цар Стефан Душан Силни) (ur. ok. 1308, zm. 20 grudnia 1355) – król Serbii w okresie 8 września 1331 – 1346. Od roku 1346 był pierwszym carem Serbii. Jego panowanie było okresem apogeum potęgi średniowiecznej Serbii. Serbia za jego panowania, ze stolicą w Skopju, zyskała miano Wielkiej Serbii. W wyniku wojny z Bułgarami i Bizancjum opanował Macedonię, Albanię, Epir i Tesalię oraz utworzył odrębny patriarchat serbski. Popierał rozwój handlu oraz górnictwa. (pl)
  • Сте́фан У́рош IV Ду́шан (серб. Стефан Урош IV Душан), известен также как Душан Сильный (серб. Душан Силни) — сербский король (серб. краљ) (с 1331 года) из рода Неманичей, с 1346 года — царь сербов и греков (до смерти в 1355 году), создатель Сербского царства. В ходе ряда успешных войн под его руководством Сербское царство превратилось в самую сильную державу региона, включив в свой состав значительную часть Балканского полуострова и составив реальную конкуренцию Византийской империи. В правление царя Стефана в стране была проведена кодификация сербского права (в частности, был создан «Законник» — свод юридических норм средневековой Сербии), получила распространение византийская культура. (ru)
  • Stefan Uroš IV Dušan (serbiska Стефан Урош IV Душан) (ofta bara Stefan Dušan eller Dušan den store), född 26 juli 1308, död 20 december 1355, var kung av Serbien från 1331 till 1346 och sedan tsar av Serbien fram till sin död 1355. Under Dušans regeringstid nådde det medeltida Serbien sin territoriella höjdpunkt och var en av dåtidens starkaste militärmakter i Europa. Han skapade även "Dušans lagbalk", vilket var en gemensam lagbok, gällande över hela hans rike. Han är dock den enda härskaren av Nemanjićdynastin som inte blev helgonförklarad direkt efter sin död. Enligt källor från påvens samtida ambassadör i Serbien var Dušan väldigt reslig och nådde över 210 centimeter. Kronan som användes vid hans kröning till tsar förvaras i ett kloster i Cetinje. (sv)
  • Estêvão Úresis IV (em grego medieval: Στέφανος Οὔρεσις IV; romaniz.: Stéphanos IV Ouresis; em sérvio: Стефан Урош IV; romaniz.: Stefan Uroš IV; 26 de julho de 1308 — Devoll, 20 de dezembro de 1355), também conhecido como Ducham, o Grande ou Ducham, o Poderoso (em sérvio: Душан Силни; romaniz.: Dušan Silni), foi rei e depois imperador dos sérvios (1331–1355). Seu reinado se confunde com o breve apogeu da Sérvia na Idade Média. Sabendo se aproveitar das lutas internas do Império Bizantino e por vezes participando diretamente delas (através de alianças com as partes envolvidas), conseguiu expandir consideravelmente o reino na direção da Macedônia, Albânia, Epiro, Etólia e Tessália. Pelo seu casamento com a filha do tsar da Bulgária, praticamente reduziu este país à vassalagem. Em 1346, fez-se coroar em Escópia “imperador dos Sérvios e dos Romanos” (ou seja, dos gregos bizantinos). Desejando se apoderar de Constantinopla, tentou se aliar com os venezianos. Entretanto, em 1352, os sérvios são derrotados pelos turcos otomanos em Didimoteico. Afastando-se da Igreja de Constantinopla e aproximando-se da de Roma, Duchan foi proclamado pelo papa “capitão contra os turcos”. Faleceu misteriosamente aos 48 anos em 1355 em Devoll, provocando a decomposição política do país nas mãos de seu filho jovem e incompetente . (pt)
  • 斯特凡·烏羅什四世(塞爾維亞語:Стефан Урош IV,約1308年—1355年12月20日),塞爾維亞皇帝,1346年至1355年在位。 (zh)
  • Стефа́н У́рош IV Ду́шан Силни (?) (серб. Стефан Урош IV Душан Силни, 1308—1355) — сербський король (1331—1346 роки) з роду Неманичів, у 1346-1355 роках — «король сербів і греків». Титулував себе: імператор і автократ сербів, греків, болгар і албанців. А також великий король (серб.: Велики краљ). Внаслідок ряду успішних воєн під його проводом Сербське королівство стало найсильнішою державою регіону, включивши до свого складу значну частину Балканського півострова, і перетворилося в потужного конкурента Візантійської імперії. За правління царя Стефана у країні була проведена кодифікація права (зокрема, був створений «Законник» — звід юридичних норм середньовічної Сербії), набула поширення візантійська культура. Освіту здобув в Константинопольському університеті. (uk)
dbo:activeYearsEndYear
  • 1331-01-01 (xsd:gYear)
dbo:activeYearsStartYear
  • 1331-01-01 (xsd:gYear)
dbo:child
dbo:parent
dbo:predecessor
dbo:spouse
dbo:successor
dbo:thumbnail
dbo:title
  • Emperor of the Serbs and Greeks (en)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 236637 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 52491 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1119159549 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:after
dbp:align
  • right (en)
dbp:burialPlace
  • Monastery of the Holy Archangels; after 1927: St. Mark's Church (en)
dbp:caption
  • Detail of fresco in the Lesnovo monastery, 1350. (en)
  • Monastery of the Holy Archangels in Prizren (en)
  • Treskavec Monastery near Prilep (en)
dbp:consort
  • yes (en)
dbp:coronation
  • 0001-04-16 (xsd:gMonthDay)
dbp:deathDate
  • 1355-12-20 (xsd:date)
dbp:deathPlace
  • Serbian Empire (en)
dbp:direction
  • vertical (en)
dbp:father
dbp:footer
  • The remains of the Prizren Fortress and Višegrad in Prizren, Dušan's first capital (en)
dbp:house
dbp:houseType
  • Dynasty (en)
dbp:image
  • Erzengelkloster1.jpg (en)
  • Kalaja e qytetit ne Prizren 03.jpg (en)
  • Medieval Višegrad Fortress, Prizren, Serbia.jpg (en)
  • Treskavec Monastery.jpg (en)
dbp:issue
dbp:mother
dbp:name
  • Stefan Dušan (en)
dbp:predecessor
dbp:reign
  • 0001-04-16 (xsd:gMonthDay)
  • 0001-09-08 (xsd:gMonthDay)
  • 1346-04-16 (xsd:date)
  • 1355-12-20 (xsd:date)
dbp:reignType
  • Reign (en)
dbp:religion
dbp:rows
  • 2 (xsd:integer)
dbp:spouse
dbp:sucType
  • Successor (en)
dbp:succession
dbp:successor
dbp:title
dbp:width
  • 190 (xsd:integer)
  • 250 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:years
  • 0001-04-16 (xsd:gMonthDay)
  • 0001-09-08 (xsd:gMonthDay)
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Esteve Uroš IV Dušan, en llengua sèrbia: Стефан Урош IV Душан, en grec: Στέφανος Ντουσάν (26 de juliol de 1308 – 20 de desembre de 1355) va ser el rei de Sèrbia de 1331 a 1345 i emperador dels serbis i dels romans de 1346 a 1355, pertanyia a la dinastia dels Nemanjić i era fill del rei Stefan Uroš III Dečanski. (ca)
  • 스테판 우로시 4세 두샨(세르비아어: Стефан Урош IV Душан Немањић, 1308년 ~ 1355년)은 중세 세르비아 왕국의 국왕(재위: 1331년 ~ 1346년)이자 세르비아 제국의 차르(재위: 1346년 ~ 1355년)이다. 그는 세르비아 제국의 위대한 통치자로, 이 당시 세르비아 제국은 발칸 반도 최강국이었다. (ko)
  • Stefan Uroš IV Dušan (Servisch: Стефан Урош IV Душан) (* 1308 - 20 december 1355), Silni "de Sterke", was koning van Servië van 1331 tot 1346 en tsaar van Servië en Griekenland van 1346 tot 1355. Hij was in die tijd een van de machtigste vorsten van Zuidoost-Europa; onder zijn heerschappij bereikte Servië het territoriale hoogtepunt. Dušan blonk uit als een uitstekend veldheer, heerser en wettenmaker. Hij vaardigde ook het wetboek Zakonik uit, beter bekend als Dušans Wetboek. (nl)
  • ステファン・ウロシュ4世ドゥシャン(セルビア語: Цар Стефан Душан силни, Stefan Uroš IV Dušan Silni, 1308年7月26日 - 1355年12月20日)は、セルビア王国、セルビア帝国のネマニッチ朝の君主(国王在位:1331年9月8日 - 1346年、皇帝在位:1346年 - 1355年12月5日)。ステファン・ウロシュ3世デチャンスキの子。 (ja)
  • Stefan Uroš IV Dušan (serbski: Цар Стефан Душан Силни) (ur. ok. 1308, zm. 20 grudnia 1355) – król Serbii w okresie 8 września 1331 – 1346. Od roku 1346 był pierwszym carem Serbii. Jego panowanie było okresem apogeum potęgi średniowiecznej Serbii. Serbia za jego panowania, ze stolicą w Skopju, zyskała miano Wielkiej Serbii. W wyniku wojny z Bułgarami i Bizancjum opanował Macedonię, Albanię, Epir i Tesalię oraz utworzył odrębny patriarchat serbski. Popierał rozwój handlu oraz górnictwa. (pl)
  • 斯特凡·烏羅什四世(塞爾維亞語:Стефан Урош IV,約1308年—1355年12月20日),塞爾維亞皇帝,1346年至1355年在位。 (zh)
  • كان ستيفان دوشان، المعروف باسم دوشان العظيم (Душан Силни; تقريبًا 1308 – 20 من ديسمبر 1355م)، ملك صربيا (من 8 من سبتمبر 1331م) وإمبراطور الصرب واليونانيين (من 16 من أبريل 1346م) حتى وفاته 20 من ديسمبر 1355م. نجح دوشان في أن يغزو جزءًا كبيرًا من جنوب شرق أوروبا، وأصبح واحدًا من أقوى الملوك في وقته. حيث قام بإصدار دستور الإمبراطورية الصربية في قانون دوشان، الذي يعد واحدًا من أعظم أعمال صربيا في العصور الوسطى إن لم يكن أعظمها. وقد حول دوشان الكنيسة الصربية من مطرانية إلى بطريركية وروج لها، وأنهى بناء دير فيسوكي ديتشاني (Visoki Dečani) (معترف به من قبل اليونسكو)، وأسس دير سانت أركانجلز، من بين أعمال أخرى. ففي حكمه وصلت صربيا لقمة ازدهارها التوسعي، والاقتصادي، والسياسي، والثقافي. (ar)
  • Štěpán Uroš IV. Dušan (srbsky: Стефан Урош IV Душан, Stefan Uroš IV. Dušan, Štěpán Uroš IV. Dušan, někdy pouze Štěpán Dušan či pouze Dušan, přezdívaný Silný, 1308 ?– 20. prosince 1355), syn srbského krále Štěpána (Stefana) Uroše III. a jeho první choti , byl srbský panovník vládnoucí v letech 1331 až 1355, do roku 1345 s titulem krále, od roku 1345 panoval až do svého skonu (1355) jako car. (cs)
  • Stefan Uroš IV. Dušan „der Mächtige“ (serbisch: Стефан Урош IV Душан; * 1308; † 20. Dezember 1355), auch als Kaiser Dušan, Dušan der Mächtige/der Große (Dušan Silni) oder Stefan Dušan bekannt, war als serbischer König (1331–1346) und erster serbischer Kaiser (1346–1355) der mächtigste Monarch der Nemanjić-Dynastie. Unter seiner Führung gelang dem mittelalterlichen Serbien der Aufstieg zur regionalen Großmacht, sowie die Abfassung einer der ersten umfassenden Verfassungen in Südeuropa, bekannt als Dušanov zakonik. (de)
  • Ο Στέφαν Ούρος (ή Ουρέσης) Δ΄ Ντούσαν (Стефан Урош IV Душан Немањић, 1308 - 20 Δεκεμβρίου 1355), γνωστός ως Ντούσαν ο Ισχυρός (Душан Силни) και στα ελληνικά ως Στέφανος Δουσάν, ήταν βασιλιάς της Σερβίας από τις 8 Σεπτεμβρίου 1331 και Αυτοκράτορας Σέρβων, Ελλήνων, Βουλγάρων, Βλάχων και Αλβανών από τις 16 Απριλίου 1346 μέχρι τον θάνατό του. Ο Δουσάν κατέκτησε μεγάλο τμήμα της νοτιοανατολικής Ευρώπης και ήταν ένας από τους ισχυρότερους μονάρχες της εποχής του. Επί των ημερών του η Σερβία απέκτησε τη μέγιστη έκτασή της. Θέσπισε το σύνταγμα της Σερβικής Αυτοκρατορίας, γνωστό ως Κώδικας του Δουσάν, το σημαντικότερο ίσως γραπτό έργο της μεσαιωνικής Σερβίας. (el)
  • Stefan Duŝan, Stefano Duŝano aŭ Stefan Dušan (en serba Stefan Dušan/Стефан Душан, Stefan Uroš 4a de Serbio [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan|], komune konata kiel Stefano Dušano kaj Dušan la Povega, Dušan Silni/Душан Силни; ĉ. 1308 – 20a Decembro 1355), estia la (el 8a Septembro 1331) kaj (el 16a Aprilo 1346) ĝis sia morto en la 20a Decembro 1355. Dušan konkeris grandan parton de Sudorienta Eŭropo, iĝante unu el plej povegaj monarkoj siatempe. Li validigis la konstitucion de la kiel Duŝana Kodo, eble la plej gravaj verkoj de mezepoka Serbio. Dušan altigis la Serbian Eklezion el arkiepiskopeco al patriarkeco, finigis la konstruon de la monaĥejo Visoki Dečani (Uneska loko en Kosovo), kaj fondis la Monaĥejon de Ĉefanĝeloj, inter aliaj. Laŭ lia regado Serbio atingis teritorian, ekonomian, pol (eo)
  • Esteban Uroš IV Dušan​(en serbio: Stefan Uroš IV Dušan, en serbio cirílico: Стефан Урош IV Душан Силни; 26 de julio de 1308-Devoll, Albania, 20 de diciembre de 1355) fue rey de Serbia desde el 8 de septiembre de 1331 y emperador de los serbios y los griegos desde el 16 de abril de 1346 hasta su muerte el 20 de diciembre de 1355. Era hijo del rey Esteban Uroš III Dečanski de Serbia y su esposa Teodora Smilets de Bulgaria. Fue coronado «rey joven» en el momento de la coronación de su padre en enero de 1322, y se le concedió el principado de Zeta como infantado después de que su padre derrotara a su medio hermano . Dušan derrocó a su padre en Petrič el 21 de agosto de 1331, sucediéndole como Esteban Dušan de Serbia, coronado en septiembre de 1331. Hizo la paz con el zar Iván Alejandro (1332), (es)
  • Eztebe Uroš IV.a Dušan (serbieraz: Стефан Урош IV Душан; c. 1308 - 1355eko abenduaren 20a) Serbiako erregea eta Serbiarren eta Greziarren Enperadorea (tsarra) izan zen. erregearen eta semea izan zen. Familiarekin Konstantinoplan erbesteratuta bizi izan zen 1320ra arte, eta han grekoa eta bizantziar kultura ikasi zituen. Konstituzioa idatzi zuen, 'Dušanen Kodea' bezala ezagutzen dena, Erdi Aroko Serbiako literatur lanik garrantzitsuena. Serbiako patriarkatua ezarri eta monasterioak sortu zituen. (eu)
  • Stefan Uroš IV Dušan Nemanjić (serbe cyrillique : Стефан Урош IV Душан, en grec : Στέφανος Δουσάν, français : Étienne Douchan), né le 26 juillet 1308 et mort le 20 décembre 1355, est le roi de Serbie de 1331 à 1346 et empereur des Serbes et des Grecs de 1346 à 1355. Issu de la dynastie des Nemanjić, il est le fils du roi Stefan Uroš III Dečanski. (fr)
  • Stefan Uroš IV Dušan (Serbian Cyrillic: Стефан Урош IV Душан, pronounced [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan]), known as Dušan the Mighty (Serbian: Душан Силни / Dušan Silni; circa 1308 – 20 December 1355), was the King of Serbia from 8 September 1331 and Tsar (or Emperor) and autocrat of the Serbs and Greeks (or Romans) from 16 April 1346 until his death in 1355. Dušan died in 1355, seen as the end of resistance against the advancing Ottoman Empire and the subsequent fall of the Eastern Orthodox Church in the region. (en)
  • Uroš IV Dušan (bahasa Serbia: Стефан Урош IV Душан, diucapkan [stêfaːn ûroʃ tʃětʋr̩ːtiː dǔʃan]), yang umumnya dikenal sebagai Stefan Dušan dan Dušan yang Agung (Dušan Silni/Душан Силни; 26 Juli 1308 – 20 Desember 1355), adalah (dari 8 September 1331) dan (dari 16 April 1346) sampai kematiannya pada 20 Desember 1355. Dušan menaklukan sebagian besar Eropa Tenggara, menjadikannya salah satu penguasa paling berkuasa pada zamannya. Ia memasukan konstitusi Kekaisaran Serbia di , yang merupakan di . Dušan mengubah Gereja Serbia dari keuskupan agung menjadi kepatriarkan, menyelesaikan pembuatan biara Visoki Dečani (situs UNESCO), mendirikan , dan lain-lain, dibawah kekuasaannya, Serbia berada di puncak teritorialnya, ekonominya, sosialnya, dan kebudayaannya. (in)
  • Stefano Uroš IV Dušan Nemanjić, in serbo Стефан Урош IV Душан Немањић (26 luglio 1308 – Prizren, 20 dicembre 1355), è stato uno Zar dei Serbi. Figlio di Stefano Dečanski e di Teodora di Bulgaria, nel 1314 seguì suo padre in esilio a Costantinopoli dopo che il nonno, re Milutin lo scacciò dalla Serbia per paura che volesse compiere un colpo di Stato. Visse insieme alla sua famiglia nel monastero del Pantocrator avendo rapporti con la Corte bizantina. Rientrato in patria, nel 1321 dopo la morte di Milutin, assistette all'ascesa di suo padre al trono, alle lotte tra quest'ultimo e il fratellastro Costantino che ambiva alla corona serba, e alla guerra col cugino di Dečanski, con cui non era ancora terminato l'antico contenzioso dinastico che risaliva alla rivalità tra i due re precedenti, Mil (it)
  • Estêvão Úresis IV (em grego medieval: Στέφανος Οὔρεσις IV; romaniz.: Stéphanos IV Ouresis; em sérvio: Стефан Урош IV; romaniz.: Stefan Uroš IV; 26 de julho de 1308 — Devoll, 20 de dezembro de 1355), também conhecido como Ducham, o Grande ou Ducham, o Poderoso (em sérvio: Душан Силни; romaniz.: Dušan Silni), foi rei e depois imperador dos sérvios (1331–1355). Seu reinado se confunde com o breve apogeu da Sérvia na Idade Média. Em 1346, fez-se coroar em Escópia “imperador dos Sérvios e dos Romanos” (ou seja, dos gregos bizantinos). (pt)
  • Stefan Uroš IV Dušan (serbiska Стефан Урош IV Душан) (ofta bara Stefan Dušan eller Dušan den store), född 26 juli 1308, död 20 december 1355, var kung av Serbien från 1331 till 1346 och sedan tsar av Serbien fram till sin död 1355. (sv)
  • Стефа́н У́рош IV Ду́шан Силни (?) (серб. Стефан Урош IV Душан Силни, 1308—1355) — сербський король (1331—1346 роки) з роду Неманичів, у 1346-1355 роках — «король сербів і греків». Титулував себе: імператор і автократ сербів, греків, болгар і албанців. А також великий король (серб.: Велики краљ). Освіту здобув в Константинопольському університеті. (uk)
  • Сте́фан У́рош IV Ду́шан (серб. Стефан Урош IV Душан), известен также как Душан Сильный (серб. Душан Силни) — сербский король (серб. краљ) (с 1331 года) из рода Неманичей, с 1346 года — царь сербов и греков (до смерти в 1355 году), создатель Сербского царства. (ru)
rdfs:label
  • Stefan Dušan (en)
  • ستيفان دوشان (ar)
  • Esteve Uroš IV de Sèrbia (ca)
  • Štěpán Dušan (cs)
  • Stefan Uroš IV. Dušan (de)
  • Στέφανος Δουσάν (el)
  • Stefan Duŝan (eo)
  • Esteban Dušan (es)
  • Eztebe Uroš IV.a Dušan (eu)
  • Stefan Uroš IV Dušan (fr)
  • Stefan Uroš IV Dušan dari Serbia (in)
  • Stefano Uroš IV Dušan (it)
  • ステファン・ウロシュ4世ドゥシャン (セルビア皇帝) (ja)
  • 스테판 우로시 4세 두샨 (ko)
  • Stefan Urosz IV Duszan (pl)
  • Stefan Uroš IV Dušan (nl)
  • Estêvão Úresis IV (pt)
  • Стефан Урош IV Душан (ru)
  • Stefan Uroš IV Dušan (sv)
  • 斯特凡·烏羅什四世 (zh)
  • Стефан Душан (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Stefan Dušan (en)
is dbo:child of
is dbo:commander of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:after of
is dbp:before of
is dbp:firstMonarch of
is dbp:fundedBy of
is dbp:issue of
is dbp:leader of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License