Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

An Entity of Type: person, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (commonly translated as "unity in necessary things; freedom in doubtful things; love in all things" or more literally as "in necessary things unity; in uncertain things liberty; in all things charity") is a Latin phrase.

Property Value
dbo:abstract
  • In dubio libertas és una locució llatina que significa «en cas de dubte entre dos o més alternatives moralment equivalents tens la llibertat i pots fer el que vulguis». És parent i contrària a la locució in dubio abstine «en cas de dubte val més no fer res i abstenir-se de prendre una decisió». En dret és molt prop del principi del dret in dubio pro reo, quan no hi ha proves pertinents de la culpa, el reu per la presumpció d'innocència recobra la llibertat o absolució. Prové d'una frase que va ser atribuïda a Agustí d'Hipona: «In necessariis unitas; in dubio, libertas et semper et ubique, charitas» , traduït en català «En les coses necessàries, unitat; en el dubte, llibertat i sempre i a tot arreu, caritat.» que en realitat prové del bisbe i humanista croat Marc Antoni de Dominis (1560-1624). (ca)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, česky V nutném jednota (shoda), v nerozhodnutém svoboda (volnost), ve všem láska (dobrá vůle) je latinský citát, často připisovaný svatému Augustinovi. Pravděpodobně pochází ale až z pera německého luteránského teologa 17. století (vlastním jménem Petr Meiderlin), který píše: "Verbo dicam: Si nos servaremus in necesariis Unitatem, in non-necessariis Libertatem, in utrisque Charitatem, optimo certe loco essent res nostrae.", tedy: "Slovem (Zkrátka), dovolte mi říci: Pokud budeme zachovávat v nezbytných (esenciálních) věcech jednotu, ve zbytných (ostatních) svobodu (volnost) a v obou lásku, naše věc (záležitosti) bude jistě zařízena nejlépe. Tento citát je často citován na obranu tolerance, teologické a náboženské svobody, je zároveň heslem Jednoty bratrské, americké a , největšího mezioborového spolku akademiků v Evropě. Tento citát se nachází také v první encyklice papeže Jana XXIII. (1959) a na Evropském monumentu v bývalém vápencovém lomu nedaleko Neziderského jezera (u obce Fertőrákos) v Maďarsku, který byl vztyčen jako připomínka Panevropského pikniku (Pan-European Picknick), setkání politiků, během něhož došlo v roce 1989 k tříhodinovému otevření hranic mezi Rakouskem a Maďarskem. Památník ve tvaru ostnatého drátu je zároveň upomínkou na časy nesvobody a projevem vděčnosti za pád železné opony. Nepřekročitelná hranice, oddělující Východní a Západní blok, vedla nedaleko místa, kde dnes stojí památník. (cs)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, deutsch „Im Notwendigen herrsche Einmütigkeit, im Zweifelhaften Freiheit, in allem aber Nächstenliebe“, ist ein lateinisches Sprichwort. Die Sentenz stammt nicht, wie lange angenommen, vom Hl. Augustinus von Hippo, sondern geht, wie H. J. M. Nellen 1999 nachwies, zurück auf das Hauptwerk De Republica Ecclesiastica des Markantun de Dominis, wo sie sich 1617 wie folgt findet: “Omnesque mutuam amplecteremur unitatem in necessariis, in non necessariis libertatem, in omnibus caritatem.” „Und lasst uns alle umarmen im Notwendigen die beiderseitige Einheit, im Zweifelhaften die Freiheit, in allem die Nächstenliebe!“ – Markantun de Dominis: De Republica Ecclesiastica Friedrich Lücke hatte 1850 als älteste Quelle noch den lutherischen Theologen Rupertus Meldenius (eigentlich: Peter Meiderlin [1582–1651]) und seine Schrift Paraenesis votiva pro pace Ecclesia ad Theologos Augustanae Confessionis auctore Ruperto Meldenio Theologo von 1626 ermittelt, wo es heißt: “Verbo dicam: si nos servaremus in necessariis unitatem, in non necessariis libertatem, in utrisque caritatem, optimo certe loco essent res nostrae.” „Ohne viele Worte sage ich: Wenn wir im Notwendigen die Einheit bewahren, im nicht Notwendigen die Freiheit, in beidem die Nächstenliebe, so wird unsere Sache gewiss in bestmöglichem Zustand sein.“ – Rupertus Meldenius: Paraenesis votiva pro pace Ecclesiae Meldenius’ Schrift galt den heftigen Auseinandersetzungen um die Rechtgläubigkeit der Theologie Johann Arndts, die eine Spaltung der lutherischen Kirche befürchten ließen. Wie Markantun de Dominis unterschied auch Meldenius zwischen „necessariis“ und „non necessariis“ anstelle der später üblich gewordenen „dubiis“. Der ursprünglich rein innerkirchlich gedachte Aufruf wurde schnell aufgenommen und auch in Schriften zitiert, die das Verhältnis der verschiedenen christlichen Konfessionen behandelten. Als der Spruch im 18. Jahrhundert zum geflügelten Wort wurde, wurde schließlich die negative Formulierung „non necessariis“ durch „dubiis“ ersetzt. Durch die Loslösung von fest umrissenen theologischen Kategorien verbreitete sich der Ausspruch auch unter Angehörigen anderer Konfessionen, insbesondere unter Katholiken. Aufgrund der Bedeutung der Nächstenliebe im Werk des Augustinus von Hippo wurde die Sentenz sowohl von Katholiken als auch von Protestanten diesem zugeschrieben. Eine besondere Bedeutung erhielt die Sentenz in der katholischen Kirche Mitte des 19. Jahrhunderts in den Auseinandersetzungen um den Hermesianismus, als sie beide Seiten mit unterschiedlicher Gewichtung von „necessariis“ und „dubiis“ verwendeten. Als Wahlspruch einer katholischen Studentenverbindung ist der Spruch erstmals durch einen Eintrag des Theologiestudenten Hermann Ludger Potthoff von 1854 in das Protokollbuch der W.K.St.V. Unitas-Salia Bonn, damals ein reiner Theologenverein, nachgewiesen. Er ist heute der Wahlspruch folgender Einrichtungen: Cartellverband der katholischen deutschen Studentenverbindungen, Österreichischer Cartellverband der katholischen Studentenverbindungen, Verband der Wissenschaftlichen Katholischen Studentenvereine Unitas, Medizinische Hochschule Hannover und Gymnasium bei St. Anna (Augsburg). Die Sentenz steht außerdem als Motto über der Verfassung der Christkatholischen Kirche der Schweiz. Der Spruch ist ein Element der von Ewald Mataré gestalteten Gedenkplakette der Dankspende des deutschen Volkes. (de)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (commonly translated as "unity in necessary things; freedom in doubtful things; love in all things" or more literally as "in necessary things unity; in uncertain things liberty; in all things charity") is a Latin phrase. (en)
  • «В главном — единство, во второстепенном — свобода, во всём — любовь» (лат. In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, иначе — in necessariis unitatem, in non-necesariis libertatem, in utriusque charitatem) — популярное в христианской среде изречение, которое впервые встречается у хорватского католического богослова Марка Антония де Доминиса в 1617 году в трактате «Церковная республика». Часто ошибочно приписывается одному из двух раннехристианских святых — Августину Иппонийскому либо Викентию Лиринскому. Изречение было девизом «моравских братьев», американских пресвитериан и Союза католических немецких студенческих братств. Встречается в энциклике Иоанна XXIII «Ad Petri Cathedram» (29 июня 1959). (ru)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 239951 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 7423 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1082281980 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (commonly translated as "unity in necessary things; freedom in doubtful things; love in all things" or more literally as "in necessary things unity; in uncertain things liberty; in all things charity") is a Latin phrase. (en)
  • In dubio libertas és una locució llatina que significa «en cas de dubte entre dos o més alternatives moralment equivalents tens la llibertat i pots fer el que vulguis». És parent i contrària a la locució in dubio abstine «en cas de dubte val més no fer res i abstenir-se de prendre una decisió». En dret és molt prop del principi del dret in dubio pro reo, quan no hi ha proves pertinents de la culpa, el reu per la presumpció d'innocència recobra la llibertat o absolució. Prové d'una frase que va ser atribuïda a Agustí d'Hipona: «In necessariis unitas; in dubio, libertas et semper et ubique, charitas» , traduït en català «En les coses necessàries, unitat; en el dubte, llibertat i sempre i a tot arreu, caritat.» que en realitat prové del bisbe i humanista croat Marc Antoni de Dominis (1560-162 (ca)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, česky V nutném jednota (shoda), v nerozhodnutém svoboda (volnost), ve všem láska (dobrá vůle) je latinský citát, často připisovaný svatému Augustinovi. Pravděpodobně pochází ale až z pera německého luteránského teologa 17. století (vlastním jménem Petr Meiderlin), který píše: "Verbo dicam: Si nos servaremus in necesariis Unitatem, in non-necessariis Libertatem, in utrisque Charitatem, optimo certe loco essent res nostrae.", tedy: "Slovem (Zkrátka), dovolte mi říci: Pokud budeme zachovávat v nezbytných (esenciálních) věcech jednotu, ve zbytných (ostatních) svobodu (volnost) a v obou lásku, naše věc (záležitosti) bude jistě zařízena nejlépe. (cs)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, deutsch „Im Notwendigen herrsche Einmütigkeit, im Zweifelhaften Freiheit, in allem aber Nächstenliebe“, ist ein lateinisches Sprichwort. Die Sentenz stammt nicht, wie lange angenommen, vom Hl. Augustinus von Hippo, sondern geht, wie H. J. M. Nellen 1999 nachwies, zurück auf das Hauptwerk De Republica Ecclesiastica des Markantun de Dominis, wo sie sich 1617 wie folgt findet: “Omnesque mutuam amplecteremur unitatem in necessariis, in non necessariis libertatem, in omnibus caritatem.” – Markantun de Dominis: De Republica Ecclesiastica (de)
  • «В главном — единство, во второстепенном — свобода, во всём — любовь» (лат. In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas, иначе — in necessariis unitatem, in non-necesariis libertatem, in utriusque charitatem) — популярное в христианской среде изречение, которое впервые встречается у хорватского католического богослова Марка Антония де Доминиса в 1617 году в трактате «Церковная республика». Часто ошибочно приписывается одному из двух раннехристианских святых — Августину Иппонийскому либо Викентию Лиринскому. (ru)
rdfs:label
  • In dubio libertas (ca)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (cs)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (de)
  • In necessariis unitas, in dubiis libertas, in omnibus caritas (en)
  • В главном — единство, во второстепенном — свобода, во всём — любовь (ru)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:motto of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License