omezit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From o- +‎ mez +‎ -it.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈomɛzɪt]
  • Audio:(file)

Verb

[edit]

omezit pf (imperfective omezovat)

  1. (transitive) to restrict, to limit
  2. (reflexive with se) to be confined, to be restricted, to be limited [with na (+ accusative) ‘to’]
    Svědkyně se omezí na odpovězení těchto otázek.The witness will limit herself to answering the questions.

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • omeziti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • omeziti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • omezit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)