Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Svědecká hora (svědecký vrch, svědek, butte) je osamocená vyvýšenina, která byla vytvořena erozní činností exogenních sil – ústupem svahů tabulí a stolových hor. Je tvořena horizontálními nebo subhorizontálními vrstvami hornin.

Svědecká hora v Monument Valley, Arizona
Přerovská a Semická hůra

Označení svědecká hora odráží skutečnost, že právě tato osamocená hora, popřípadě skupina hor, zachycuje ve svém tělese jinde již oderodované horniny a svědčí o původní výšce povrchu. Často vznikají tak, že níže položené sedimenty jsou překryty výlevem lávy, která je odolnější vůči erozi a chrání temeno hory proti destrukci. Pokud nejsou uvažovány vertikální pohyby zemského povrchu, pak temeno svědecké hory leží ve výši původního povrchu. Pro svědecké hory jsou charakteristické výrazné melafyrové suky s bočními asymetrickými hřbety. Na příkrých okrajových svazích se nachází skalky a sutě.

Svědecké hory se vyskytují především v aridních a semiaridních oblastech. Ve světě je pravděpodobně nejproslulejší lokalitou Monument Valley na severu státu Arizona. V českých podmínkách jsou tyto kopce významné z hlediska botanického i zoologického. Jejich jižní svahy jsou porostlé stepními společenstvy bílých strání a obydleny širokou škálou druhů hmyzu.

 
Skála s hradem a poustevnami ve Sloupu v Čechách

Svědecké hory v Česku

editovat

Okres Blansko

editovat

Okres Česká Lípa

editovat

Okres Hradec Králové

editovat
  • Tátrum (264 m)
  • Na pískách (292 m)
  • Velká Dorota (292 m)

Okres Jičín

editovat

Okres Kolín

editovat
  • Homole (279 m)
  • Kozí hůra (272 m)

Okres Litoměřice

editovat

Okres Louny

editovat

Okres Mělník

editovat

Okres Nymburk

editovat

Literatura

editovat

DEMEK, Jaromír (ed.) a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987, 584 s.

  • SVOBODA, Josef, a kolektiv. Encyklopedický slovník geologických věd. N–Ž. Svazek 2. Praha: Academia, 1983. 851 s. S. 542. 
  • KETTNER, Radim. Všeobecná geologie. 2. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 462 s. S. 161. 
  • HORNÍK, Stanislav. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s. S. 32. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat