Svědecká hora

Označení svědecká hora odráží skutečnost, že právě tato osamocená hora, popřípadě skupina hor, zachycuje ve svém tělese jinde již oderodované horniny a svědčí o původní výšce povrchu. Často vznikají tak, že níže položené sedimenty jsou překryty výlevem lávy, která je odolnější vůči erozi a chrání temeno hory proti destrukci. Pokud nejsou uvažovány vertikální pohyby zemského povrchu, pak temeno svědecké hory leží ve výši původního povrchu. Pro svědecké hory jsou charakteristické výrazné melafyrové suky s bočními asymetrickými hřbety. Na příkrých okrajových svazích se nachází skalky a sutě.

Svědecké hory se vyskytují především v aridních a semiaridních oblastech. Ve světě je pravděpodobně nejproslulejší lokalitou Monument Valley na severu státu Arizona. V českých podmínkách jsou tyto kopce významné z hlediska botanického i zoologického. Jejich jižní svahy jsou porostlé stepními společenstvy bílých strání a obydleny širokou škálou druhů hmyzu.

 

• Malý Chlum (Boskovická brázda) u Obory (489 m)
• Velký Chlum (v sousedství Malého Chlumu, je však nižší) u Obory (464 m)
• Milenka u Kunštátu nedaleko obce Rudka u Kunštátu

• Skála se skalním hradem Sloupem ve stejnojmenné obci
• Stohánek v bývalém vojenském prostoru Ralsko
• Skála s pozůstatky hradu v Jestřebí

• Tátrum (264 m)
• Na pískách (292 m)
• Velká Dorota (292 m)

• Češovské valy (321 m)

• Homole (279 m)
• Kozí hůra (272 m)

• Sovice u Vetlé (278 m n. m.)

• Skytalský vrch (522 m n. m.)

• Dřínov u stejnojmenné obce (247 m n. m.)

• Břístevská hůra mezi obcemi Bříství a Starý Vestec
• vrch Chotuc u obce Křinec (255 m n. m.)
• Oškobrh (287 m n. m.)
• Přerovská hůra u Přerova nad Labem (237 m n. m.)
• Semická hůra u Semic (231 m n. m.)

• Vidoule, součást Přírodního parku Košíře-Motol (372 m n. m.)

DEMEK, Jaromír (ed.) a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987, 584 s.

• SVOBODA, Josef, a kolektiv. Encyklopedický slovník geologických věd. N–Ž. Svazek 2. Praha: Academia, 1983. 851 s. S. 542. 
• KETTNER, Radim. Všeobecná geologie. 2. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1954. 462 s. S. 161. 
• HORNÍK, Stanislav. Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s. S. 32. 

• Odlehlík
• Skalní věž

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu svědecká hora na Wikimedia Commons
• Vysvětlení pojmu na straně geology.cz