Slum

Velké množství slumů je v Africe. Mezi největší a nejznámější patří slum Kibera, který se nachází asi 6 km od centra keňského hlavního města Nairobi. Odhady počtu obyvatel se různí, udává se od 500 000, ale i několikanásobně víc.^[2] Některé slumy, ve kterých žijí lidé na člunech, vznikly na řekách (např. Makoko, Lagos).^[3]

V Asii jsou v řadě zemí (Indonésie, Filipíny, Indie a jiné) časté i slumy podél řek, které jsou proslulé znečištěním.^[4]

Kolonie chatrčí jsou v brazilských městech známé pod pojmem favellas (počeštěné favely), v Santiagu de Chile callampas, v Limě barriadas či pueblos jóvenes, v Caracasu ranchos.

Ve francouzštině se slum nazývá bidonville (tj. město z plechovek). Menší slumy (stovky obyvatel) existují i na území Francie.^[5]

 

Počty obyvatel slumů jsou pouze odhadovány a výsledky se různí. Podle údajů nevládní organizace Habitat for Humanity žije ve slumech nejméně 900 miliónů lidí. Největší světové slumy jsou:^[6]

• Khayelitsha (Kapské Město, Jihoafrická republika, 400 000 obyvatel)
• Kibera (Nairobi, Kenya), 700 000 obyvatel)
• Dharavi (Mumbai, Indie, 1 000 000 obyvatel)
• Neza (Mexico, 1 200 000 obyvatel)
• Orangi Town (Karáčí, Pákistán, 2 400 000 obyvatel)

V roce 2005 odhadovala OSN, že do roku 2050 naroste počet obyvatel ve slumech z 1,6 miliardy na 3 miliardy.^[5]

Životní podmínky ve slumech mají tyto obecné charakteristiky:^[7]

• Nebezpečné a/nebo nezdravé domovy (např. domy bez oken, nečisté podlahy, chatrné stěny a střechy)
• Přeplněné domy
• Omezený nebo žádný přístup k základním službám, jako je voda, toalety, elektřina a doprava
• Nestabilní domy (chatrné domy jsou často ničeny bouřemi a zemětřeseními)
• Domy jsou postaveny na pozemcích, které jejich uživatelé nevlastní a mohou tedy být kdykoliv likvidovány

Nedostatek vody a hygienických zařízení umožňuje rychlé šíření nemocí. Nedostatek pozemních komunikací znemožňuje příjezd záchranným a policejním vozidlům, s tím souvisí i nedostatečná ochrana obyvatel před kriminalitou. Vysoká nemocnost snižuje produktivitu obyvatel a zabraňuje dětem v pravidelné školní docházce. Obyvatelé slumů jsou pro neznámou trvalou adresu vyřazováni z legální pracovní činnosti a práce na černém trhu zhoršuje jejich pracovní podmínky. Problémem slumů jsou kriminalita a drogy. Např. ve slumu Kibera je 50% dívek a žen ve věku 16–25 let těhotných a nezaměstnanost místních obyvatel činí 50%.^[2]

• V roce 2013 ukázal průzkum, že 41% domácností v indických slumech musí žít z příjmu 5 000 až 10 000 RS (indických rupií) měsíčně a 25,6% domácností má příjem méně, než 5 000 RS/měsíc.^[8] (V roce 2019 odpovídala 1 Kč zhruba 3 RS.)
• Studie z roku 2016 konstatovala, že ve slumu Kalyanpur v Dhace (Bangladéš) se měsíční příjem domácnosti pohyboval mezi 6 000–10 000 BDT. Více než 60% příjmu věnovaly domácnosti na potraviny.^[9] (V roce 2019 činila hodnota jedné Kč zhruba 4 BDK; příjmy domácností slumu se tedy v přepočtu pohybovaly mezi 1 500–2 500 Kč.)

Umění se slumy inspiruje, někdy ve zromantizované podobě.

• Kibera, příběh slumu (Vote for Kibera) – 2018, dokumentární film^[10]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• Slum – 2013, indický film

• Ghetto
• Romská osada
• Holobyt
• Squatting
• Periferie (geografie)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu slum na Wikimedia Commons
•   Galerie slum na Wikimedia Commons
• Fakta a informace o slumu Kibera (anglicky)
• Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR