Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Wikipedie

Robin Haase

nizozemský tenista

Robin Haase (* 6. dubna 1987 Haag) je nizozemský profesionální tenista. Na grandslamu prohrál finále čtyřhry Australian Open 2013 v páru s krajanem Igorem Sijslingem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a osm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]

Robin Haase
Robin Haase na US Open 2016
Robin Haase na US Open 2016
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození6. dubna 1987 (37 let)[1]
Místo narozeníHaag, Nizozemsko[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost77 kg[1]
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 287 392 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů234–273
Tituly2 ATP, 13 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (30. července 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2011)
French Open2. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2017)
Wimbledon3. kolo (2011)
US Open2. kolo (2011, 2015, 2018)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů223–239
Tituly8 ATP, 12 challengerů, 2 ITF
Nejvyšší umístění29. místo (22. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2013)
French Open3. kolo (2014, 2019, 2021)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Openčtvrtfinále (2017)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240224a24. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2012 na 33. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 29. místě. Trénuje ho Raymond Knaap.[3][1]

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2006 světovou baráží proti Česku, v níž podlehl Tomáši Berdychovi a v závěrečné dvouhře porazil Jana Hernycha. Nizozemci odešli poraženi 1:4 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti osmi mezistátním utkáním s bilancí 32–15 ve dvouhře a 10–10 ve čtyřhře.[4]

Nizozemsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v londýnském All England Clubu, kde na úvod dvouhry podlehl Francouzi Gasquetovi. Do mužské čtyřhry zasáhl s Jeanem-Julienem Rojerem. Vypadli však v prvním kole s Indy Paesem a Vardhanem.

Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, kde jej v prvním zápase singlové soutěže vyřadil Portugalec João Sousa. Opět s Rojerem zasáhli do mužského debla, v němž na úvod skončili s pozdějšími olympijskými šampiony Rafaelem Nadalem a Marcem Lópezem ze Španělska.

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Australian Open tvrdý Nizozemsko  Igor Sijsling USA  Bob Bryan
USA  Mike Bryan 		3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–3 Č)
ATP Tour 500 (1–2 Č)
ATP Tour 250 (2–3 D; 7–8 Č)

Dvouhra: 5 (2–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. srpen 2011 Kitzbühel, Rakousko antuka Španělsko  Albert Montañés 6–4, 4–6, 6–1
Vítěz 2. červenec 2012 Kitzbühel, Rakousko (2) antuka Německo  Philipp Kohlschreiber 6–7(2–7), 6–3, 6–2
Finalista 1. červenec 2013 Gstaad, Švýcarsko antuka Rusko  Michail Južnyj 3–6, 4–6
Finalista 2. říjen 2013 Vídeň, Rakousko tvrdý (h) Německo  Tommy Haas 3–6, 6–4, 4–6
Finalista 3. červenec 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka Španělsko  Feliciano López 4–6, 5–7

Čtyřhra: 23 (8–15)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2007 Amersfoort, Nizozemsko antuka Nizozemsko  Rogier Wassen Argentina  Juan Pablo Brzezicki
Argentina  Juan Pablo Guzmán 		2–6, 0–6
Finalista 2. leden 2011 Čennaí, Indie tvrdý USA  David Martin Indie  Maheš Bhúpatí
Indie  Leander Paes 		2–6, 7–6(7–3), [7–10]
Vítěz 1. únor 2011 Marseille, Francie tvrdý (h) Spojené království  Ken Skupski Francie  Julien Benneteau
Francie  Jo-Wilfried Tsonga 		6–4, 6–7(4–7), [13–11]
Finalista 3. červen 2011 Halle, Německo tráva Kanada  Milos Raonic Indie  Rohan Bopanna
Pákistán  Ajsám Kúreší 		6–7(8–10), 6–3, [9–11]
Finalista 4. leden 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý Nizozemsko  Igor Sijsling USA  Bob Bryan
USA  Mike Bryan 		3–6, 4–6
Finalista 5. květen 2014 Řím, Itálie antuka Španělsko  Feliciano López Kanada  Daniel Nestor
Srbsko  Nenad Zimonjić 		4–6, 6–7(2–7)
Vítěz 2. červenec 2014 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo  Andre Begemann Austrálie  Rameez Junaid
Slovensko  Michal Mertiňák 		6–3, 6–4
Finalista 6. srpen 2015 Kitzbühel, Rakousko antuka Finsko  Henri Kontinen Španělsko  Nicolás Almagro
Argentina  Carlos Berlocq 		7–5, 3–6, [9–11]
Finalista 7. únor 2017 Marseille, Francie tvrdý (h) Spojené království  Dominic Inglot Francie  Julien Benneteau
Francie  Nicolas Mahut 		4–6, 7–6(11–9), [5–10]
Vítěz 3. leden 2018 Puné, Indie tvrdý Nizozemsko  Matwé Middelkoop Francie  Pierre-Hugues Herbert
Francie  Gilles Simon 		7–6(7–5), 7–6(7–5)
Vítěz 4. únor 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Nizozemsko  Matwé Middelkoop Chorvatsko  Nikola Mektić
Rakousko  Alexander Peya 		5–7, 6–4, [10–4]
Vítěz 5. červenec 2018 Umag, Chorvatsko antuka Nizozemsko  Matwé Middelkoop Česko  Roman Jebavý
Česko  Jiří Veselý 		6–4, 6–4
Finalista 8. leden 2019 Dauhá, Katar tvrdý Nizozemsko  Matwé Middelkoop Belgie  David Goffin
Francie  Pierre-Hugues Herbert 		7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 9. duben 2019 Monte-Carlo, Monako antuka Nizozemsko  Wesley Koolhof Chorvatsko  Nikola Mektić
Chorvatsko  Franko Škugor 		7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11]
Vítěz 6. červenec 2019 Umag, Chorvatsko antuka Rakousko  Philipp Oswald Rakousko  Oliver Marach
Rakousko  Jürgen Melzer 		7–5, 6–7(2–7), [14–12]
Finalista 10. červenec 2019 Hamburk, Německo antuka Nizozemsko  Wesley Koolhof Rakousko  Oliver Marach
Rakousko  Jürgen Melzer 		2–6, 6–7(3–7)
Finalista 11. srpen 2019 Montréal, Kanada tvrdý Nizozemsko  Wesley Koolhof Španělsko  Marcel Granollers
Argentina  Horacio Zeballos 		5–7, 5–7
Vítěz 7. únor 2022 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Nizozemsko  Matwé Middelkoop Jižní Afrika  Lloyd Harris
Německo  Tim Pütz 		4–6, 7–6(7–5), [10–5]
Finalista 12. červenec 2022 Gstaad, Švýcarsko antuka Rakousko  Philipp Oswald Bosna a Hercegovina  Tomislav Brkić
Portugalsko  Francisco Cabral 		4–6, 4–6
Vítěz 8. únor 2023 Montpellier, Francie tvrdý (h) Nizozemsko  Matwé Middelkoop USA  Maxime Cressy
Francie  Albano Olivetti 		7–6(7–4), 4–6, [10–6]
Finalista 13. květen 2023 Řím, Itálie antuka Nizozemsko  Botic van de Zandschulp Monako  Hugo Nys
Polsko  Jan Zieliński 		5–7, 1–6
Finalista 14. červen 2023 Mallorca, Španělsko tráva Rakousko  Philipp Oswald Indie  Juki Bhambri
Jižní Afrika  Lloyd Harris 		3–6, 4–6
Finalista 15. únor 2024 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Nizozemsko  Botic van de Zandschulp Nizozemsko  Wesley Koolhof
Chorvatsko  Nikola Mektić 		3–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

editovat
Legenda
Challengery (13 D; 12 Č)
ITF (2 D; 2 Č)

Dvouhra (15 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. listopad 2005 Aškelon, Izrael tvrdý Izrael  Dekel Valtzer 6–1, 3–6, 6–2
2. březen 2006 Rock Forest, Kanada tvrdý (h) USA  Tyler Cleveland 6–4, 6–7(2–7), 6–3
3. listopad 2006 Nashville, Spojené státy tvrdý (h) Dánsko  Kristian Pless 7–6(11–9), 6–3
4. březen 2007 Wolfsburg, Německo koberec (h) Německo  Daniel Brands 6–2, 3–6, 6–1
5. březen 2008 Sunrise, Spojené státy tvrdý Francie  Sébastien Grosjean 5–7, 7–5, 6–1
6. březen 2010 Caltanissetta, Itálie antuka Itálie  Matteo Trevisan 7–5, 6–3
7. červen 2010 Fürth, Německo antuka Německo  Tobias Kamke 6–4, 6–2
8. srpen 2010 San Marino, San Marino antuka Itálie  Filippo Volandri 6–2, 7–6(10–8)
9. srpen 2010 Manerbio, Itálie antuka Itálie  Marco Crugnola 6–3, 6–2
10. září 2010 Como, Itálie antuka Česko  Ivo Minář 6–4, 6–3
11. listopad 2014 La Possession, Réunion tvrdý Francie  Florent Serra 3–6, 6–1, 7–5
12. květen 2015 Aix-en-Provence, Francie antuka Francie  Paul-Henri Mathieu 7–6(7–1), 6–2
13. září 2015 Trnava, Slovakia antuka Argentina  Horacio Zeballos 6–4, 6–1
14. červenec 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka Česko  Adam Pavlásek 6–4, 6–7(9–11), 6–2
15. září 2016 Sibiu, Rumunsko antuka Itálie  Lorenzo Giustino 7–6(7–2), 6–2

Čtyřhra (14 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. srpen 2005 L'Aquila, Itálie antuka Nizozemsko  Igor Sijsling Švýcarsko  Frédéric Nussbaum
Švýcarsko  Benjamin-David Rufer 		6–4, 7–6(10–8)
2. červenec 2006 Heerhugowaard, Nizozemsko antuka Belgie  Dominique Coene Německo  Martin Emmrich
Švýcarsko  Sven Swinnen 		2–6, 6–3, 6–3
3. listopad 2005 Louisville, Spojené státy tvrdý (h) Nizozemsko  Igor Sijsling USA  Amer Delic
USA  Robert Kendrick 		bez boje
4. srpen 2010 Cordenons, Itálie antuka Nizozemsko  Rogier Wassen USA  James Cerretani
Kanada  Adil Shamasdin 		7–6(16–14), 7–5
5. srpen 2010 Manerbio, Itálie antuka Nizozemsko  Thomas Schoorel Argentina  Diego Junqueira
Španělsko  Gabriel Trujillo Soler 		6–4, 6–4
6. listopad 2010 Réunion Island, Réunion tvrdý Chorvatsko  Mate Pavić Francie  Jonathan Eysseric
Francie  Fabrice Martin 		7–5, 4–6 [10–7]
7. květen 2015 Aix-en-Provence, Francie antuka Pákistán  Ajsám Kúreší USA  Nicholas Monroe
Nový Zéland  Artem Sitak 		6–1, 6–2
8. květen 2015 Bordeaux, Francie antuka Nizozemsko  Thiemo de Bakker Francie  Lucas Pouille
Ukrajina  Serhij Stachovskyj 		6–3, 7–5
9. září 2016 Sibiu, Rumunsko antuka Německo  Tim Pütz Francie  Jonathan Eysseric
Francie  Tristan Lamasine 		6–4, 6–2
10. duben 2019 Sophia Antipolis, Francie antuka Nizozemsko  Thiemo de Bakker Francie  Enzo Couacaud
Francie  Tristan Lamasine 		6–4, 6–4
11. červenec 2022 Lüdenscheid, Německo antuka Nizozemsko  Sem Verbeek Německo  Fabian Fallert
Německo  Hendrik Jebens 		6–2, 5–7, [10–3]
12. červenec 2022 Amersfoort, Nizozemsko antuka Nizozemsko  Sem Verbeek Kolumbie  Nicolás Barrientos
Mexiko  Miguel Ángel Reyes-Varela 		6–4, 3–6, [10–7]
13. srpen 2022 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý Rakousko  Philipp Oswald Monako  Hugo Nys
Francie  Fabien Reboul 		6–3, 6–4
14. říjen 2022 Alicante, Španělsko tvrdý Francie  Albano Olivetti Uzbekistán  Sandžar Fajzijev
Uzbekistán  Sergej Fomin 		7–6(7–5), 7–5

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robin Haase na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Robin Haase na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  2. ↑ Robin Haase na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  3. ↑ Robin Haase | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Robin Haase na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robin_Haase&oldid=23687529“