Kalmyčtina

Kalmyčtina (Хальмг келн)
Rozšíření	Rusko, Kyrgyzstán, Kazachstán
Počet mluvčích	499 000
Klasifikace	Altajské jazyky (sporné) Mongolské jazyky Západní mongolské jazyky; ; ;
Písmo	Cyrilice (tzv. azbuka), Todo bičig (Jasné písmo)
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Kalmycko
Kódy
ISO 639-1	-
ISO 639-2	xal (B); xal (T)
ISO 639-3	xal
Ethnologue	KGZ
Wikipedie
	xal.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kalmyčtina (Хальмг келн Chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích.

UNESCO vede kalmyčtinu na seznamu jazyků ohrožených vymizením.

Jazyk

Kalmyčtina patří k mongolské větvi altajské jazykové rodiny. Svými gramatickými funkcemi se kalmyčtina řadí k aglutinačním jazykům; používá především přípony. Vyznačuje se samohláskovou harmonií. Jejími typickými gramatickými jevy jsou:

10 pádů pro skloňování podstatných jmen
neexistence jmenného rodu
nesklonnost přídavných jmen
časování sloves podle osoby, čísla, času, způsobu, rodu a vidu.

Kalmyčtina má 18 samohlásek, které se odlišují délkou (krátké a dlouhé a, ä, e, i, o, ö, u, ü, y). Dlouhé samohlásky se zapisují zdvojením symbolu. Hláska y byla zařazena do kalmyckého fonémového systému poměrně nedávno. Samohlásky se na začátku slova vyslovují s hláskou j.

Souhlásek má kalmyčtina 27 (b, c, č, d, ď, dž, f, g, h, ch, j, k, l, ľ, m, n, ņ, p, r, s, š, šč, t, ť, v, z, ž), přičemž 3 jsou nepůvodní a používají se ve slovech přejatých z ruštiny (f, šč, ž). V některých kombinacích jsou souhlásky slabikotvorné.

Na vývoj kalmyčtiny měly určitý vliv turkické, ugrické a tunguzské jazyky. Od mongolštiny se odlišuje především:

slabými plozivními souhláskami v místě mongolských silných
zkracováním samohlásek před slabou plozivní souhláskou
změkčováním retných souhlásek samohláskami i, ö, ü

Písmo

Fragment překladu Nového zákona napsaný písmem todo bičig

První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.

V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě azbuky, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ azbuky a do současného stavu byla upravena v r. 1941.

Azbuka		Latinka		Azbuka			IPA	český přepis	Přepis BGN/PCGN
od 1941	1938-41	1931-38	1930-31	1928-30	1926-28	1924-26	IPA	český přepis	Přepis BGN/PCGN
А а		А а		А а			a	a	a
Ə ə	Ä ä	Ə ə		Я я	D d	Ä ä	ə	ä	ä
Б б		B b		Б б			p,pʲ	b	b
В в		V v		В в			w,wʲ	v	v, w
Г г		G g		Г г			ɡ,ɡʲ,ɢ	g	g
Һ һ	Гъ гъ	H һ		Г г	Һ һ	Г г	ɣ	h	gh
Д д		D d		Д д			t,tʲ	d	d
Е е		-		Е е			je	je	ye
Ё ё		-		-			jɔ	jo	yo
Ж ж		-		-	Ж ж		ʧ	ž	zh
Җ җ	Дж дж	Ƶ ƶ		Жж	Дж дж	Ӝ ӝ	dʒ	dž	dzh, j
З з		Z z		З з			ʦ	z	(d)z
И и		I i		И и			i	i	i
Й й		J j		Й й			j	j	y
К к		K k		К к			(k), (kʲ)	k	k
Л л		L l		Л л			ɮ,ɮʲ	l	l
М м		M m		М м			m,mʲ	m	m
Н н		N n		Н н			n,nʲ	n	n
Ң ң	Нъ нъ	N̡ n̡		Нг нг		Ң ң	ŋ	ng	ng
О о		О о		О о			ɔ	o	o
Ө ө	Ö ö	Ө ө		Э э	V v	Ö ö	o	ö	ö
П п		P p		П п			(pʰ), (pʰʲ)	p	p
Р р		R r		Р р			r,rʲ	r	r
С с		S s		С с			s	s	s
Т т		T t		Т т			tʰ,tʰʲ	t	t
У у		U u		У у			ʊ	u	u
Ү ү	Ӱ ӱ	Y y		Ю ю		Ӱ ӱ	u	ü	ü
Ф ф		F f		Ф ф			(f)	f	f
Х х		Х х		Х х			x,xʲ	ch	h
Ц ц		C c	Ç ç	Ц ц			ʦʰ	c	ts
Ч ч		Ç ç	C c	Ч ч			ʧʰ	č	ch
Ш ш		Ş ş		Ш ш			ʃ	š	sh
Щ щ		-		Щ щ			(sʧ)	šč	shch
Ы ы		-		Ы ы			i	y	y
Ь ь		Ь ь		Ь ь			ʲ	j, '	'
Э э		Е е		-	Э э		e	e	e
Ю ю		-		-		Ю ю	jʊ	ju	yu
Я я		-		-	Я я		ja	ja	ya

Příklady

Číslovky

Kalmycky	Česky
негн	jeden
хойр	dva
һурвн	tři
дөрвн	čtyři
тaвн	pět
зурһaн	šest
долaн	sedm
нәәмн	osm
йисн	devět
aрвн	deset

Odkazy

Literatura

БАРДАЕВ, Э. Ч. Современный калмыцкий язык. Лексикология.. Elista: [s.n.], 1985. (rusky)
БИТКЕЕВА, А. Н. Калмыцкий язык в современном мире. Moskva: [s.n.], 2006. (rusky)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Калмыцкий язык na ruské Wikipedii.

↑ Ethnologue

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kalmyčtina na Wikimedia Commons
МУНИЕВ, Б. Д. Калмыцко-русский словарь [online]. Moskva: 1977 [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-08. (rusky)
Малый русско-калмыцкий онлайн словарь [online]. 2003 [cit. 2011-01-31]. Dostupné v archivu. (rusky)

[1] Ethnologue

[1]