Jacob Bernoulli

Narodil se v Basileji v rodině belgického obchodníka Mikuláše a jeho manželky Markéty Schönauerové. Vystudoval filosofii a teologii na místní univerzitě. Studia ukončil v roce 1671 a o šest let později dosáhl licenciátu v teologii. Proti otcově vůli se zabýval především matematikou, fyzikou a astronomií. Ke studiu využíval i dobu, po kterou působil jako vychovatel v Ženevě a Paříži. Při svých cestách po dnešní Anglii, Francii nebo Německu v letech 1681 až 1682 se seznámil nejen s kartézskou matematikou, ale i s dalšími učenci – Janem Huddem, Robertem Boylem či Robertem Hookem. Od roku 1683 přednášel experimentální fyziku v Basileji a věnoval se studiu matematiky, jíž se stal roku 1687 taktéž v Basileji profesorem. Tuto pozici zastával až do své smrti. V roce 1699 se stal členem Francouzské akademie věd a o dva roky později Pruské akademie věd.

Jacob Bernoulli měl pět dcer a tři syny. Na rozdíl od dětí jeho bratrů Johanna a Nicolause se žádné z Jacobových dětí nestalo později známým matematikem či fyzikem. Zemřel 16. srpna 1705 v Basileji. Na počest Jacoba a jeho bratra Johanna byl pojmenován měsíční kráter Bernoulli.

 

 

Jacobova vědecká práce byla přínosná v mnoha oblastech. Podílel se na rozvoji teorie pravděpodobnosti a kombinatoriky, ve které se dodnes používá právě jeho a Leibnizova terminologie. Část jeho poznatků se zachovala v jeho nedokončeném díle Ars conjectandi (Umění předpokládat). Dílo bylo vydáno roku 1713 – osm let po jeho smrti. V tomto díle se již objevuje např. zákon velkých čísel, čísla později nazvána jako Bernoulliho či dokazování pomocí matematické indukce. Jacob se taktéž zabýval teorií řad, v které dosáhl některých významných výsledků. Své poznatky poté aplikoval k výpočtům délek křivek a velikostí obsahů. Taktéž se podílel na řešení fyzikálních problémů týkajících se pohybu těles v gravitačním poli pomocí tehdy velmi mladého oboru – infinitezimálního počtu, ke kterému Jacob také přispěl cennými výsledky. Na popud Leibnize publikoval v roce 1696 tzv. izoperimetrický problém. Jeho řešení poté podal Jacobův bratr Johann Bernoulli – ovšem dopustil se chyby. Jacob sám problém po namáhavém úsilí vyřešil, což vedlo k položení základů variačního počtu, který byl výrazněji rozvinut o půlstoletí později Leonhardem Eulerem. Jacob často vedl s bratrem Johannem ve vědeckých kruzích ostré odborné spory.

Nutnost matematiky k popisování přírodních jevů vyjádřil mimo jiné slovy:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob I. Bernoulli na německé Wikipedii.

• Listy: kdo? co? kdy? kde? jak? proč?. 1, Matematici. 1. vyd. Praha: Encyklopedický dům, 1997. 47 l. Encyklopedická edice. ISBN 80-86044-01-7.
• O historii mechaniky. Výňatek z přednášky z historie mechaniky pro Technickou univerzitu Liberec, přednesené Cyrilem Höschlem 23. dubna 2003 na katedře mechaniky, pružnosti a pevnosti. Zpřístupnila Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: http://www.kme.zcu.cz/byrtus/download/historie_mechaniky.pdf Archivováno 27. 8. 2016 na Wayback Machine.

• Bernoulliho rovnice
• Bernoulliovi
• Johann Bernoulli

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Bernoulli na Wikimedia Commons
• Semestrální práce o Jacobuu Bernoullim^{[nedostupný zdroj]}
• Stručně o rodině Bernoulliů Archivováno 16. 1. 2009 na Wayback Machine.
• Bernoulliho portrét od Mikuláš Bernou Mikuláše Bernoulliho Archivováno 5. 3. 2005 na Wayback Machine.
• Logaritmická spirála a její růst, zákonitosti křivek
• Tři generace matematicko-fyzikálních Bernoulliů^{[nedostupný zdroj]}