Ferrara

 

 

 

Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)^[2] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 1308–1317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.

V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.

Rod Este

• 1196 – 1212 Azzo I., jako markýz z Este Azzo VI.
• 1212 – 1215 Aldobrandino I.
• 1215 – 1264 Azzo II. (VII.)
• 1264 – 1293 Obizzo I., od 1289 pán Modeny
• 1293 – 1308 Azzo III.
• 1308 Fresco
• 1308 – 1317 nadvláda Benátek
• 1317 – 1335 Rinaldino
• 1317 – 1344 Niccolò I.
• 1317 – 1352 Obizzo II.
• 1352 – 1361 Aldobrandino II.
• 1361 – 1388 Niccolò II. d'Este
• 1388 – 1393 Albert d'Este
• 1393 – 1441 Niccolò III. d'Este
• 1441 – 1450 Leonello d'Este

Vévodové

• 1450 – 1471 Borso d'Este, od 1452 vévoda modenský, od 1471 ferrarský.
• 1471 – 1505 Herkules I.
• 1505 – 1534 Alfons I. (2. manželka Lucrezia Borgia)
• 1534 – 1559 Herkules II.
• 1559 – 1597 Alfons II.

Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.

Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci.

• Městské hradby z 15.–16. století zachované téměř v úplné délce 9 km
• Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451–1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712;
• Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice
• Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží
• Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) – renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců
• Palác rodiny Schifanoia(Palazzo Schifanoia) – renesanční „volnočasový“ palác rodiny d'Este
• Bývalý klášterní kostel San Romano – nyní Dómské muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento
• další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj.
• Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) – na jihu města, nyní Archeologické muzeum.^[3], zlatnická sbírka
• Lapidarium (Museo lapidario) – sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických

•  
  Katedrála
•  
  Hrad rodiny d‘Este
•  
  Erbovní sál hradu
•  
  Radnice
•  
  Palazzo dei Diamanti
•  
  San Romano (Dómské muzeum), křížová chodba
•  
  Renesanční cihlové hradby

•  
  Katedrální muzeum, Hlava P. Marie. Mozaika, kolem 1150
•  
  Katedrální muzeum, tapiserie
•  
  Kazatelna, 8. stol
•  
  Portrét kardinála Bessariona (konec 15. stol.)

Počet obyvatel

• Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř
• Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel
• Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř
• Isabella d'Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
• Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
• Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
• Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista
• Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista

•   Highland Park, USA
•   Kaufbeuren, Německo
•   Koper, Slovinsko
•   Krasnodar, Rusko
•   Lérida, Španělsko
•   Saint-Étienne, Francie
•   Sarajevo, Bosna a Hercegovina
•   Swansea, Velká Británie
•   Szombathely, Maďarsko
•   Tartu, Estonsko
•   Žilina, Slovensko

• Pečenka, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferrara na Wikimedia Commons
•   Galerie Ferrara na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky