Bar-Ilanova univerzita

 

Základní kámen Bar-Ilanovy univerzity byl položen 3. června 1953.^[4] Je pojmenovaná po rabi Me'irovi Bar-Ilanovi, vůdci náboženského sionismu.^[5] Přestože byl sám vzdělán v ortodoxních rabínských seminářích v Berlíně, věřil v to, že je třeba instituce, která by v rámci dvojích osnov poskytovala vysokoškolská vzdělání v sekulárních akademických studiích a v náboženském studiu Tóry.

Zakladatelé univerzity doufali, že jejich absolventi budou oddáni židovské tradici, sionistické ideologii a vědě. Ještě v roce 1965 byl celý akademický sbor a většina studentů tvořena religiózními Židy. Josef Burg, jeden z předních představitelů náboženského sionistického hnutí, varoval před přijímáním příliš mnoha nereligiózních studentů, jež byl podle něj mohlo ohrozit charakter univerzity: „Pokud nalijete do lahve s vínem příliš mnoho vody, potom již nebudete mít víno.“ Dnes na univerzitě studují i sekulární a nežidovští studenti, včetně Arabů. V minulosti museli všichni muži studující na univerzitě povinně nosit kipu; dnes již toto nařízení neplatí. Pro úspěšné absolvování univerzity je, mimo jiné, vyžadováno absolvování sedmi kurzů v rámci židovských studií. Při přijímání vysokých akademických pracovníků univerzita upřednostňuje religiózní Židy, mezi akademickými pracovníky lze však nalézt i mnoho sekulárních lidí.

Univerzita provozuje kolel pro muže a midrašot pro ženy. Kolel nabízí tradiční studia ješivy s důrazem na Talmud, zatímco midraša nabízí kurzy Tóry a židovské filosofie. Tyto programy jsou přístupné všem studentům zdarma.

Na Bar-Ilanově univerzitě studoval i vrah Jicchaka Rabina – Jigal Amir, který zde studoval informatiku.^[6] Jeho studium na univerzitě vyústilo v obvinění, že se škola stala ohniskem politického extremismu. Jedním z kroků, který univerzita po atentátu podnikla bylo podnícení dialogu mezi levicově a pravicově orientovanými studenty univerzity a snaha o „smíření věřících se sekularizovanými.“^[7]

Pod vedením současného prezidenta univerzity Mošeho Kaveho prošla univerzita výraznou expanzí, včetně výstavby nových budov v severní části kampusu. Vznikly nové vědecké programy, včetně interdisciplinárního centra výzkumu mozku^[8] a centra nanotechnologií.^[9] Jednou z priorit, kterou si univerzita vytyčila je archeologický výzkum, zahrnující vykopávky v Tel es-Safi/Gatu^[10] a nedávno vytvořený společný program archeologických věd Bar-Ilanovy univerzity a Weizmannova institutu věd.^[11]

 

• Fakulta židovských studií
• Fakulta humanitních věd
• Fakulta sociálních věd
• Právnická fakulta
• Fakulta přírodních věd
• Fakulta exaktních věd

Univerzita nabízí přípravný program, který připravuje nové imigranty pro izraelské vysoké školy. Kromě toho univerzita provozuje jednoroční zámořský program s názvem Tochnit Tora Im Derech Erec, který kombinuje tradiční studium Tóry v kolelu v dopoledních hodinách zvlášť pro muže a ženy a všeobecná univerzitní studia a hodiny židovských dějin v odpoledních hodinách. Mnozí američtí studenti standardních studijních programů si zapisují hodiny židovských dějin, aby splnili požadavky na absolvované kurzy židovských studií.

Univerzitní on-line projekt responsa byl v roce 2007 oceněn Izraelskou cenou.^[12] Jiným univerzitním projektem je „projekt Bible,“ v jehož rámci je Tanach a jeho komentáře aktualizován, vysvětlován apod. Projekt však byl v důsledku škrtů v rozpočtu ohrožen a nakonec byl zachráněn díky anonymnímu dárci.^[13] V roce 2010 univerzita spustila projekt online mezinárodního vědeckého periodika s názvem International Journal of Jewish Education Research.^[14] Periodikum, která má vycházet v několika jazycích se má zaměřovat zejména na židovské vzdělávání, má být bezplatně dostupné přes internet a jako takové má být jediné svého druhu na světě.^[14]

• Ami Ajalon – bývalý ředitel Šin Bet a bývalý velitel Izraelského vojenského námořnictva
• Ejtan Ben Elijahu – generálmajor Izraelských obranných sil a bývalý velitel Izraelského vojenského letectva
• Avi Dichter – bývalý ředitel Šin Bet
• Cipi Livniová – bývalá izraelská ministryně zahraničních věcí, předsedkyně strany Kadima
• Me'ir Šítrit – bývalý izraelský ministr vnitra, financí, spravedlnosti, školství a dopravy

Podle internetových stránek univerzity patří mezi vybrané držitele čestných doktorátů z Bar-Ilanovy univerzity následující osobnosti:^[15]

• 1968 – izraelský prezident Zalman Šazar a americký židovský vůdce Max Fisher
• 1971 – izraelská ministerská předsedkyně Golda Meirová
• 1976 – izraelský prezident Efrajim Kacir, vrchní rabín Nisim a profesor Saul Lieberman
• 1977 – izraelský prezident Chajim Herzog
• 1983 – izraelský prezident Jicchak Navon
• 1993 – izraelský premiér Jicchak Rabin
• 1978 – izraelský premiér Menachem Begin
• 1992 – izraelský premiér Jicchak Šamir a izraelský prezident Ezer Weizman
• 1973 – nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel
• 1976 – britský ministerský předseda Harold Wilson
• 1985 – americký viceprezident George W. Bush
• 1986 – newyorský starosta Ed Koch
• 1992 – sovětský vůdce Michail Sergejevič Gorbačov
• 1994 – americký viceprezident Al Gore
• 1998 – soudce izraelského Nejvyššího soudu Me'ir Šamgar, zpěvačka Naomi Šemer
• 1999 – český prezident Václav Havel
• 2000 – guvernér Banky Izraele profesor Jákob Frenkel
• 2001 – izraelský generální prokurátor Eljakim Rubinstein, spisovatel A. B. Jehošua

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bar-Ilan University na anglické Wikipedii.

• Beginovo-Sadatovo centrum pro strategická studia

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Bar-Ilanova univerzita na Wikimedia Commons
• Oficiální internetové stránky (anglicky)(hebrejsky)
  • Projekt Responsa (anglicky)
• Lumírovy listy – Fotografie Bar-Ilanovy univerzity (česky)
• Aruc Ševa – Bar-Ilan University to Launch Israel's Newest Medical School (12/2009) (anglicky)
• Izraelské velvyslanectví ve Washingtonu – Bar-Ilanova univerzita (anglicky)