Jednotlivec
Ve výrocích
[editovat]- Málokdy jsem respektovala zvyky, mravy, zákony a náboženství společnosti, často jsem ignorovala i city jednotlivců, kteří mi stáli v cestě za novým cílem a novým dobrodružstvím.[1]
— Adina Mandlová - Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec.[2]
— Miroslav Dolejší - Totožnost zájmu je nejjistější pouto mezi státy nebo jednotlivci.[3]
— Thúkýdidés - Život jednotlivce je z celkového pohledu vždy tragédií, ale v podrobnostech je to komedie.[4]
— Arthur Schopenhauer
Neozdrojované
[editovat]- Mě nezajímá dav. Kdybych viděla davy ubožáků, nikdy bych nemohla svoji práci začít. Zajímá mě jen můj bližní, jednotlivec, tomu mohu pomoci, a tak pomáhám.
— Matka Tereza
V dílech
[editovat]- Nikdo to neví lépe než politikové. Kdyže nablízku fotografický aparát, hned utíkají k nejbližšímu dítěti, aby je zvedali do výše a líbali je na tvář. Kýč je estetickým ideálem všech politiků, všech politických stran a hnutí. Ve společnosti, kde existují vedle sebe různé politické směry a jejich vliv se tudíž vzájemně ruší či omezuje, můžeme ještě jakž takž uniknout inkvizici kýče; jednotlivec si může uchovat svou osobitost a umělec vytvořit neočekávaná díla. Tam však, kde jedno jediné politické hnutí má všechnu moc, octneme se rázem v říši totalitního kýče.[5]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí - Rozdíl mezi totalitním zřízením a demokracií způsobuje nesmrtelnost. Trvá-li život člověka pouhých sedmdesát let, pak je stát nebo národ důležitější než jednotlivec. Pokud má však křesťanství pravdu, je jedinec důležitější, neboť je věčný.[6]
— Clive Staples Lewis, K jádru křesťanství
Reference
[editovat]- ↑ –tya–. "Andílek" Mandlová: tatínek v ní viděl něco výjimečného. tyden.cz [online]. 2020-01-28 [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Týdeník Politika, 1991.
- ↑ BURCHILL, S. (2005): The National Interest in International Relations Theory, New York: Palgrave Macmillan, s. 15.
- ↑ KOTRMANOVÁ, Milada (ed.). Perly ducha. Ostrava: Knižní expres, 1996, s. 142. ISBN 80-902272-1-X.
- ↑ KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. 2. vyd. Brno : Atlantis, 2006. 344 s. ISBN 80-7108-281-3.
- ↑ LEWIS, Clive Staples. K jádru křesťanství. Překlad Šárka Grauová. první. vyd. Praha : Návrat, 1993. 155 s. ISBN 80-85495-19-8.
Související
[editovat]Externí odkazy
[editovat]Slovníkové heslo jednotlivec ve Wikislovníku
