Závěť (Villon)

Závěť
Autor	François Villon
Původní název	Le Testament
Země	Francie
Jazyk	střední francouzština
Žánr	poezie
Datum vydání	1461
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je navrženo začlenění celého obsahu článku Le Lais do tohoto článku.

Odtamtud sem pak má vést přesměrování. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Závěť (nebo též Velký testament) je název díla francouzského spisovatele Françoise Villona. Původní název básnické skladby je Le Lais.

Vyznačuje se ironickým pohledem na svět. V díle autor hodnotí a zamýšlí se nad svým pohnutým životem a své hříšné činy omlouvá chudobou a krutým osudem, vzpomíná také na své lásky. Popisuje zřícení starých jistot.

V díle se nacházejí různorodé básně:

1. vysokého stylu (nábožné písně,…)
2. nízkého stylu (pijácké motivy, obhroublé výrazy …)

Dílo by se také dalo označit jako „výsměch době, všem a všemu i jemu samému“. Obsahuje 173 osmiveršových strof vložených do šestnácti balad, dvou písní a tří rondeauxů. Dílo obsahuje mnoho provokací ale i znechucení ze světa. Čtenář se setkává s prostředím hospod i paláců, je také seznámen s pocity společenského vyvrhele.

Ve sbírce najdeme také tzv. francouzské (villonské) balady. Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve čtyřech strofách. První až třetí strofa má 7-12 veršů, obvykle poloviční počet veršů (4-6) má čtvrtá strofa, zvaná dozpěv neboli poslání. Beze změny se opakuje refrén balady jako poslední verš každé strofy.

Ach, kdybych já byl studoval
v svém mládí bláznivém, můj Bože,
a na dobré se mravy dal,
teď měl bych dům a měkké lože.
Však způsobné já dítě? Cože?
Já za školu jen chodil, běda.
To slovo bolí jak hrot nože
a skoro dál mi psát už nedá.

• Le Lais (Odkaz nebo Malý testament)
• Villonská balada
• François Villon

• Dílo Závěť (Villon) ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.