Vacov

Vacov
Kostel sv. Mikuláše
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vimperk
Obec s rozšířenou působností	Vimperk (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′13″ s. š., 13°43′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 459 (2024)[1]
Rozloha	35,20 km²[2]
Nadmořská výška	732 m n. m.
PSČ	384 73, 384 86
Počet domů	777 (2021)[3]
Počet částí obce	14
Počet k. ú.	12
Počet ZSJ	18
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vacov 35 384 86 Vacov starosta@vacov.cz
Starosta	František Čtvrtník, DiS.
Oficiální web: www.vacov.cz
Vacov
Další údaje
Kód obce	550621
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vacov se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 1 500^[1] obyvatel. V letním období je Vacov vyhledávaný chataři, tehdy se počet obyvatel až zněkolikanásobuje. Obec Vacov se skládá ze 14 místních částí, z nichž postupem času stavebně splynuly Vacov a Vlkonice. Celkově má obec rozlohu 35,21 km², toto území je protkáno 40 km silnic. Obec je vítězem soutěže Vesnice roku 2024.^[4]

• Vacov
• Benešova Hora, 756 m n. m., památná lípa
• Čábuze, 670 m n. m., rekreační zařízení (s osadou Čábuzské Chalupy)
• Javorník, 960 m n. m. (s osadou Tejmlov)
• Lhota nad Rohanovem, 814 m n. m. (s osadou Bošice)
• Milíkov, 750 m n. m., dva stálí obyvatelé
• Miřetice, 724 m n. m.
• Mladíkov, 721 m n. m.
• Nespice, 685 m n. m. (s osadou Vítovce – Podvítovčí)
• Přečín, 660 m n. m. (s osadou Přečínské Chalupy)
• Ptákova Lhota, 805 m n. m., není trvale obydlena, památný javor klen
• Rohanov, 734 m n. m.
• Vlkonice, 726 m n. m. (s osadou Peckov)
• Žár, 650 m n. m. (s osadou Mlýny)

Obec vznikla v období kolonizace Strakonicka. Nejstarší písemná zmínka uvádí, že roku 1193 byl na místě poustevnické kaple postaven kostel na vrchu Vacově. Roku 1252 je zde uváděna existence malé zemanské tvrze. V roce 1307 byl do vacovského kostela za faráře dosazen Jindřich z Ohrazenic a je uváděna první zmínka o donátorech zdejšího kostela, kdy jsou jmenováni Předota z Radkovic, Lev z Bukovníka, Mikuláš z Miřetic, Pelhřim z Mladíkova, Zdata z Hory a Beneš z Klenovic. Roku 1357 je zmiňován farář Franclín z Horažďovic, 1362 Úbislav Kadovský, 1375 Heřman a 1394 Jakub ze Staré Boleslavi. Roku 1396 je uváděn jako jeden z patronů vacovského kostela Zdata z Hory. Roku 1406 obdarovali vacovský kostel Petr Štítkovec ze Štítkova sídlem z Čábuz a příslušníci čestického rodu reprezentovaní rytířem Rynátem, plebánem Janem a Přechem z Čestic. Roku 1411 je jako sponzor kostela uváděn Tvrdek z Přečína. V souvislosti s jeho darem kostelu je uváděn Matěj Čavda z Vacova. Roku 1421 za husitských válek byl kostel vypálen a pobořen. V roce 1513 uvádí se jako vlastník Vacova Vilém Přech pán na Česticích, Vacově, Radešově, Dřešíně, Hošticích a Chlumě, v jehož majetku byly dvě usedlosti poblíž kostela později zvané Martínkův grunt. V roce 1588 za patrona Václava Koce z Dobrše byl kostel přestavěn a nákladem osadníků byly pořízeny zvony od zvonaře Brikcího z Týnberku. Ve starém kostele se nacházely hrobky rytířů z Vrbice, Hrušovských z Hrušova a Chřepických z Modlíškovic. Roku 1700 koupili obec Schwarzenbergové. V roce 1757 kostel vyhořel a byl obnoven až v roce 1784. V roce 1885 byl zbořen a v letech 1889–1890 byl postaven nový jednolodní pseudogotický kostel, zasvěcený sv. Mikuláši. Tehdy, roku 1888, měla vacovská farnost 4216 obyvatel

Vacov byl jednou z obcí šumavského Podlesí.

Od roku 1880 je v obci poštovní úřad, elektrifikace proběhla v roce 1927. V místní části Přečín žil v letech 1836–1847 český loutkař Matěj Kopecký.

Od 11. května 2001 obec užívá znak a vlajku.^[5] Vlajka i znak odkazují symbolikou (zlatá jablka a biskupská berla) na patrona kostela – sv. Mikuláše.

• Kostel svatého Mikuláše – vystavěn v letech 1888–1890 podle projektu Jana Sedláčka na místě původního kostela.^[6] Na věži jsou historické zvony z 16. století. Tradiční poutě jsou Vavřinecká v srpnu a Mikulášská v prosinci. Je farním kostelem farnosti Vacov.
• Kaplička svatého Jana Nepomuckého u kostela z 18. století.
• Pod kostelem se nachází původně řemeslnická ulice Starka.
• Nad místní částí Javorník stojí Klostermannova rozhledna.

Na území obce se nachází evropsky významná lokalita Čábuze (kód CZ0313096), jejíž částí je přírodní památka Podhájí.^[7]

Hlavním zaměstnavatelem je Pekárna Vacov. V oblasti se nachází též tradiční výroba dřevěných hraček. V obci je ordinace praktického lékaře a lékárna.

Ve středu obce se kříží silnice II/170 (Němětice–Zdíkovec) a II/171 (Čkyně–Sušice). Ve Vacově se nachází autobusové nádraží, kde kromě regionálních linek do Čestic, Stachů, Zdíkova, Vimperka, Čkyně a Strakonic zastavují o víkendu i dálkové linky do Prahy.

• František Blahovec (1864–1942), katolický kněz, regionální aktivista a politik
• Bohumil Peleška (1924–1998), kardiolog a chirurg
• Vojtěch Žíla (1942–2022), botanik, astronom a pedagog

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vacov na Wikimedia Commons
• Vacov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Informace o obci na Portálu veřejné správy
• Městská a obecní statistika z roku 2003 na webu ČSÚ
• Vybrané statistické údaje za obec na webu ČSÚ
• Územně identifikační registr ČR Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Katastrální mapa Vacova na webu ČÚZK
• Římskokatolické matriky Vacova ve Státním oblastním archivu v Třeboni

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.