Vnitřní pas

Vnitřní nebo vnitrostátní pas je doklad totožnosti. Použití vnitřních pasů zahrnovalo omezování občanů rozděleného státu na zaměstnání v jejich vlastní oblasti (zabránění jejich migraci do bohatších měst nebo regionů), jasné zaznamenávání etnické příslušnosti občanů k vynucení segregace nebo zabránění průchodu a kontrolu přístupu na citlivá místa nebo uzavřená města.

Když se poprvé objevily pasy, neexistoval žádný jasný rozdíl mezi vnitrostátními a mezinárodními. Později některé země vyvinuly sofistikované systémy pasů pro různé účely a různé skupiny obyvatelstva.

Ne všechny země vlastní vnitřní pasy.

• Čína Čína (Chu-kchou)
• Severní Korea Severní Korea (Hoju)
• Rusko Rusko (Ruský vnitřní pas)
• Turkmenistán Turkmenistán (Turkmenský vnitřní pas, „raýatlyk pasporty“)

• Ruské impérium Ruské impérium
• Francie Francie (do roku 1862)
• Sovětský svaz Sovětský svaz (Vnitřní pas Sovětského svazu)
• Osmanská říše Osmanská říše
• Italské království Italské království
• Litva Litva (1919-1940)
• Irák Irák (do roku 2016, nahrazen kartou)
• Německá říše Německá říše (1938–1943)
• Švédsko Švédsko (do roku 1860)
• Ukrajina Ukrajina (do roku 2020, nahrazen kartou)

• 
  Vnitřní pas SSSR
• 
  Ukrajinský vnitřní pas (1993-2015)
• 
  Ruský vnitřní pas

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Internal passport na anglické Wikipedii.