Tygr kaspický
 Tygr kaspický | |
|---|---|
 Tygr kaspický v Berlínské zoo roku 1899 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Rod | Panthera |
| Druh | tygr (Panthera tigris) |
| Trinomické jméno | |
| Panthera tigris virgata Illiger, 1815 | |
 Areál rozšíření kaspického tygra (černě) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tygr kaspický (též tygr turanský nebo tygr perský; trinomickým jménem Panthera tigris virgata) je vyhynulý poddruh tygra. Jednalo se o třetí největší poddruh této kočkovité šelmy. Žil v oblasti mezi Černým mořem a západní Čínou. Byl tak intenzivně loven lidmi, že nejpozději v 70. letech 20. století došlo k jeho vyhubení. Tygr kaspický již nežije ani v zajetí.[2] V současnosti se uvažuje o jeho znovuvyšlechtění na základě DNA tygra ussurijského, který je jeho nejbližší příbuzný. Někteří vědci jsou dokonce toho názoru, že tygr kaspický a ussurijský jsou tentýž poddruh tygra.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Tygr kaspický byl třetím největším poddruhem tygra.[3] Byl poněkud menší než tygr ussurijský a indický. Samci dosahovali délky 270–295 cm, samice obvykle mezi 240–260 cm. Hmotnost se pohybovala u samců v rozmezí 170–240 kg, u samic 85–135 kg. Délka lebky se u samců pohybovala okolo 31–37 cm, u samic obvykle 26–30 cm.[4]
Srst kaspického tygra měla jasnější barvu než u ostatních poddruhů. Pruhy byly užší. Zimní srst byla podstatně delší než letní (podobně jako u ussurijského tygra), na břiše a spodní části krku mohla vytvářet až jakousi hřívu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Tygr kaspický žil ve střední a středozápadní Asii v pásu od východního pobřeží Černého moře po čínskou Tarimskou pánev. Byl rozšířen především v údolích řek, např. Atrek, Sumbar, Amudarja a Syrdarja, při jižním pobřeží Kaspického moře (proto "tygr kaspický"), v Malém Kavkazu, při pobřeží Aralského a Balchašského jezera a na jihozápadním okraji Altaje.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Tygr kaspický byl rozsáhle migrujícím lovcem. Jeho hlavní kořistí byla především divoká prasata a různé druhy jelenů. Příležitostně se dokázal zmocnit i mnoha jiných druhů kořisti, počínaje šakaly, přes divoké koně a sajgy a konče divokými druhy koz. Především v zimě tygři napadali i psy a jiná domácí zvířata.
Vyhubení
[editovat | editovat zdroj]Tygra kaspického začalo ubývat od druhé poloviny 19. století v souvislosti s ruskou kolonizací středoasijské oblasti. Šlo o poměrně rychlý proces. Tygři byli nemilosrdně loveni "sportovními" a vojenskými skupinami střelců. Ruská armáda byla rozsáhle využívána k likvidaci predátorů. Až do 1. světové války bylo zabíjeno okolo 100 tygrů ročně. Navíc došlo k značnému úbytku jeho přirozeného prostředí, jehož větší část byla využita na zakládání bavlníkových plantáží. Zároveň tygrům rychle ubyla i jejich nejoblíbenější kořist - divoká prasata a jeleni (lov, nemoci, ničení prostředí atd.).
Výsledkem kombinace těchto faktorů bylo, že nejpozději začátkem 70. let 20. století byl poddruh oficiálně vyhuben, s tím že poslední kusy mohly na odlehlých místech přežívat až do 80. let. V jednotlivých zemích mizel postupně. V Iráku ho lidé vyhladili již v roce 1887, v oblasti Kavkazu v roce 1922, rovněž ve 20. letech 20. století je vyhuben v Tarimské pánvi. V Kazachstánu jsou poslední zprávy o divoce žijících zvířatech z roku 1948, v Turkmenistánu byl poslední tygr uloven roku 1954, v Íránu spatřili posledního jedince v roce 1958. V oblasti pohoří Ťan-šan mizejí poslední kusy v 60. letech 20. století. V údolí řeky Amudarji, poblíže Aralského jezera, existují poslední nepotvrzená pozorování z roku 1968. V údolí Pyzandh na pomezí Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu poslední jedinci přežívali zřejmě až do začátku 70. let. Poslední volně žijící kusy zřejmě zastřelili Turci v 70. nebo dokonce v 80. letech 20. století.
Snaha o záchranu a možnosti reintrodukce
[editovat | editovat zdroj]V roce 1938 byla v Tádžikistánu utvořena přírodní rezervace Tigrovaja Balka. Nacházela se na dolním toku řeky Vachš u hranic s Afghánistánem. Poslední tygři byli v této rezervaci spatřeni v roce 1958. Od roku 1947 byl tygr chráněn zákonem na území celého SSSR. V Íránu byli tygři chráněni od roku 1957, za zastřelení hrozila značná pokuta. Žádné z těchto opatření ale tuto šelmu nezachránilo.
Poté, co nejnovější výzkumy zjistily, že tygr ussurijský je velmi blízce spřízněn s tygrem kaspickým, začaly diskuze o možnosti jejich návratu. Předpokládá se, že tygr kaspický byl dokonce jen regionální formou tygra ussurijského, k oddělení jejich populace došlo teprve před asi 100 lety.[5] Plánuje se vysadit populaci zhruba 100 kusů tygra ussurijského v deltě Amudarji na území o velikosti asi 5000 km². Problémem je, že takovéto území dosud není k dispozici a navíc není k dispozici ani takový počet zvířat na vysazení.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23].
- ↑ IUCN: Caspian tiger Panthera tigris virgata. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-06.
- ↑ Časopis Příroda 12/2012 (s.83) a internetová stránka The Extinction Website: Panthera tigris virgata Archivováno 12. 4. 2016 na Wayback Machine. uvádějí, že se jedná o druhý největší poddruh, ale nedokládají to žádnými údaji a zdroji. Podle MAZÁK. Panthera tigris. Archivováno 9. 3. 2012 na Wayback Machine., s. 3 jde o třetí největší poddruh.
- ↑ MAZÁK. Panthera tigris. Archivováno 9. 3. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Český rozhlas, Příroda: Kaspický tygr pořád existuje (2009)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DYBAS, Cheryl Lyn. The Once and Future Tiger. BioScience 60 (11) (2010): 872–877. (anglicky)
- GEPTNER, V.G., SLUDSKIJ, A. A. (1972). Mlekopitaiuščie Sovetskogo Soiuza. Vysšaia Škola, Moskva. (In Russian; English translation: Heptner, V.G., Sludskii, A.A., Bannikov, A.G. (1992). Mammals of the Soviet Union. Volume II, Part 2: Carnivora (Hyaenas and Cats). Smithsonian Institute and the National Science Foundation, Washington DC). str. 95–202.
- TELIČKOVÁ, Zuzana. Druhý největší tygr (rubrika "Tvorové (ne)dávné minulosti"). Příroda 12/2012, s. 83.
- MAZÁK, Vratislav. Panthera tigris. Mammalian Species 152 (1981): 1–8. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu tygr kaspický na Wikimedia Commons
Taxon Panthera tigris virgata ve Wikidruzích
- Tygr kaspický na stránkách IUCN (anglicky)
- The Extinction Website: Panthera tigris virgata (anglicky)
- Český rozhlas, Příroda: Kaspický tygr pořád existuje (2009)
- JUNGIUS, H., CHIKIN, Y., TSARUK, O., PERELADOVA, O. Pre-Feasibility Study on the Possible Restoration of the Caspian Tiger in the Amu Darya Delta. WWF Russia (2009). (anglicky)
