Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Esperanto

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články.--Ioannes Pragensis 20:47, 20. 12. 2007 (UTC)

od 6. prosince 2007, 13:52 UTC

1. Myslím, že článek rozhodně patří mezi nejlepší v české Wikipedii, zdá se mi již dostatečně obsáhlý i kvalitní. Červených odkazů ve článku několik je, nemyslím si však, že by to jeho hodnotu snižovalo.--PAJD 21:52, 8. 12. 2007 (UTC)
2. Myslím, že článek se hodně zlepšil. Odstranění červených odkazů považuji za třešničku na dortu, může se udělat dodatečně. --Pajast 19:33, 9. 12. 2007 (UTC)
3. Už snad překročil pomyslný práh. Ještě se na něm dá (a doufám bude) hodně pracovat, ale v našem kontextu mezi elitní články patří.--Ioannes Pragensis 16:51, 12. 12. 2007 (UTC)

• Pořád se mi nelíbí úvod (viz moje připomínky níže), navíc v článku přibylo mnoho nových červených interních odkazů, které ho hyzdí. Také jazyk by ještě potřeboval dopilovat, viz např. nadužívání uvozovek v kapitolce Kritika a obhajoba. Bude-li to opraveno, dejte mi vědět, rád hlas změním.--Ioannes Pragensis 19:18, 8. 12. 2007 (UTC) škrtám,--Ioannes Pragensis 16:51, 12. 12. 2007 (UTC)

1. Myslím, že tomu hodně chybí zdroje, je to „dlouhý jak kráva“, vyznění článku je jasně pro-esperantistické (kdyby nebylo Stalina/Hitlera/komunistů/angličtiny dávno už by esperanto bylo nejdůležitějším jazykem na světě), že je třeba ho rozvíjet atd., s tím souvisí přímo směšně krátký odstavec kritiky, kde je navíc všechno důkladně ouvozovkováno a „oúdajněováno“. Část o gramatice pořád používá nějakého podmětu „my“, ale kdo to je? A mohl bych pokračovat… Tohle není dobrý a už vůbec ne nejlepší článek. Honza Záruba 17:05, 9. 12. 2007 (UTC)

Rozbitá reference číslo 4 viz <ref name="historie"/>. Snažil jsem se najít/opravit sám, ale nenašel jsem nikde tvar bez lomítka. --Chmee2 16:54, 12. 12. 2007 (UTC)

Obsáhlý článek, kvalitně zpracovaný, přehledně členěný. V mnoha jazycích již jeho obdoby dosáhly ocenění. V české verzi je třeba ještě trochu vylepšit sloh, případně konkretizovat který odstavec čerpá z kterého zdroje.--PAJD 06:45, 31. 8. 2007 (UTC)

Mám pár drobných připomínek:

• Bylo by možné doplnit český překlad názvu Lingvo Internacia?
• Novým vídeňským hradem se asi myslí Hofburg, resp. jeho část Neue Burg.
• Je poněkud zavádějící nazývat akuzativ 4. pádem, když má esperanto pády jen 2. Číslování pádů je v každém jazyce jiné. Navrhuji tedy používat označení akuzativ s tím, že je možné připojit poznámku, že v češtině odpovídá 4. pádu.
• Dovolil jsem si doplnit odkazy v sekci Gramatická pravidla a odstranil jsem škrtání, neboť v encyklopedii se neškrtá.

Jinak se mi článek líbí, myslím, že bych mohl hlasovat pro. --Pajast 16:11, 6. 12. 2007 (UTC)

Od mé recenze 31. 8. se článek výrazně zlepšil. Ještě bych poprosil:

• Rozšířit úvod - měl by délkou korespondovat s článkem a shrnovat jeho hlavní tvrzení.
• Jazyk mi připadá místy takový rozvláčný a zastaralý: "Zamenhof ve skutečnosti nejprve uvažoval o oživení latiny, ale učiv se jí ve škole, poznal, že je příliš složitá k tomu, aby se stala běžným jazykem mezinárodní komunikace." bych psal třeba "Zamenhof nejdříve uvažoval o oživení latiny, kterou se učil ve škole, ale usoudil, že je pro mezinárodní dorozumívání příliš složitá." Také výrazy jako "podivuhodně se šířilo" jsou zde trochu moc emotivní. "mimojiné" je lépe psát jako dvě slova.
• Někde moc krátké odstavce (Rozvoj jazyka)
• "přes 5 000 lidí" - podle normy se má psát "přes 5000 lidí", mezery mezi řády jsou normálně až od čísel v řádu desetitisíců
• Kapitolu Jazyková komunita doporučuji rozpustit v předchozí části, historii, a v následující, Využití.
• Kapitola Přínosy je sporná. Jednak moc krátká, jednak popsaný experiment není úplně korektní, protože nebylo testováno, co by se stalo, kdyby se v první fázi vzala místo esperanta třeba italština. (Je možné, že zkrátka je efektivnější se učit dvě řeči než jednu.)

Hodně štěstí,--Ioannes Pragensis 12:32, 19. 11. 2007 (UTC)

Tak jsem tam přidal, kde chybí zdroj. Zvlášť tvrzení „tak je např. Java označována za ,esperanto programovacích jazyků˜‘ nebo Linux jako ,esperanto světa počítačů‘.“ mi připadá… přinejmenším zvláštní. Honza Záruba Pomozte Wikislovníku! 07:54, 31. 8. 2007 (UTC)

Chybí obrázky a odkaz na Commons --Chmee2 07:57, 31. 8. 2007 (UTC)

Doplnil jsem do článku na všechna místa chybějící zdroje a celý ho znovu přečetl a zrevidoval (překlepy, upřesnění některých vyjádření, logické nedostatky, oprava vnitřních odkazů, revize významnosti souvisejících článků a externích odkazů). Těší mne práce, kterou jste tu už udělali přede mnou, od doby, co byl článek navrhnut mezi nejlepší. Blahma 21:03, 16. 9. 2007 (UTC)

Jen jsem tím tak listoval. Esperanto nemá všechny druhy slov jako čeština? Pokud ano, je nutno doplnit. Zcela chybí oddíl syntax, jak je běžné u gramatik. Fonetiku by bylo dobré osadit nahrávkami.--Juan de Vojníkov 09:06, 30. 10. 2007 (UTC)

Můj názor je, že článek je ještě na nominaci moc slabý.

A) Zásadní problémy:

• Zásadní chyba v článku o jazyku je to, že se tam nepíše nic pořádného o jeho gramatice, fonetice atd. Není tam ani nic o vývoji esperanta, jako by všechno skončilo první Zamenhofovou učebnicí a od té doby se jazyk už neměnil.
• Sloh a vůbec čeština - místy tam jsou věty znějící velmi ošklivě ("považoval neexistenci společné jazyka" je jenom vrcholek ledovce)
• Doplnit a ošetřit chybějící reference (i externí odkazy v textu musejí být formátovány jako reference (mezi tagy ref), naznačil jsem to v úvodním odstavci; plus je dobré doplnit datum, kdy byly ty weby navštíveny, protože se časem mění) Prošel jsem reference a upravil je na současný doporučený stav, doufám, že jsem potkal všechny. --Chmee2 16:26, 1. 9. 2007 (UTC)

B) Další náměty na zlepšení:

• Delší úvodní odstavec - měl by stručně shrnovat celý článek
• Červené odkazy zejména v úvodu
• Podkapitoly jsou příliš krátké (např. Historie Esperanta v českých zemích) a - třeba jako právě tato kapitola - vypadají neúplné; člověk by chtěl vědět "jak to bylo dál"
• Strukturování článku by chtělo asi promyslet - třeba Historie Esperanta v českých zemích a Esperantské hnutí v Česku patří zjevně k sobě a měly by se sloučit
• Kapitola Ukázky slov je divná, jen výčet bez textu - asi by chtěla převést na tabulku nebo informační boxík. Také by bylo fajn ta slova přeložit do češtiny. (Mimochodem "z vícero řečí" je nevhodné, "z více řečí" nebo "z několika románských jazyků" apod. zní líp.)
• Kapitoly Kritika a obhajoba a Metaforické použití slova „Esperanto“ by chtěly pořádně prořezat a předělat.
• Grafika a vzhled, rozmístění, počet a kvalita obrázků a tabulek - tam jsou značné rezervy.

Shrnutí: Článek ještě nemá ani na to, aby se stal Dobrým článkem. Doporučuji proto stáhnout nominaci na Nejlepší článek - vyřešit hlavní problémy sub A) a dovést tak na úroveň Dobrého článku - po vyřešení zbytku (snad pomůže Projekt kvalita) znovu nominovat na Nejlepší.--Ioannes Pragensis 14:59, 31. 8. 2007 (UTC)

Jen letmý pohled: Článek je dost nevyrovnaný, obrázky že chybí samozřejmě pěkné není. Autor by měl pár týdnů zapracovat a pak nominovat. --Aktron (d|p) 15:04, 31. 8. 2007 (UTC)

Je to trochu překvapující, ale pokud vím jazyk sám se od první Zamenhofovi učebnice skutečně moc nevyvinul, pozdější změny byly minimální.

Úvodní odstavec je zcela v pořádku, červené odkazy taky; sekce esp. hnutí v Česku a Hist. esperanta v Česku bych rozšířil, ale nespojoval.

Článek ovšem vůbec nepovažuju za obsáhlý, na nejlepší heslo bych si představoval délku minimálně 2x, spíš 3x či víckrát větší, obzvlášť uvážíme-li, že velká část délky je nastavená různýma výčtama /na druhou stranu je třeba brát v úvahu rozsáhlou kategorii, některé věci stačí převzít a zestručnit z jiných hesel; nedostatek referencí je rovněž zásadní problém; esperanto je jedna z věcí, na nichž bych chtěl v budoucnu zapracovat, ale v nynějším stavu bych doporučoval z nominace vyřadit. --Nolanus ✉ C E 21:17, 4. 9. 2007 (UTC)

Souhlasím s Nolanem, Aktronem a s Ioannes Pragensis. Nyní bych doporučovala vyřadit z nominace. --KláraK 23:26, 30. 9. 2007 (UTC)

Protože se také snažím tomuto článku pomoct, rád bych vás poprosil o nějaké nové tipy k tomu, jak postupovat dál. Před 14 dny jsem článek poměrně rozsáhle na základě zde přítomných podnětů editoval, s čím už přede mnou začal i PAJD. Přesto se i dnes stále objevují souhlasy s výše vypsanými nedostatky, které jsem se právě snažil odstranit. Je tedy potřeba se na něco zaměřit ještě více? Přehlédl jsem něco? Pokud projdu výše vypsané body, tak následkem provedených editací:

• Přibyla celá kapitola o struktuře jazyka (až do té míry, že tato dnes podle mého názoru zabírá v článku až příliš mnoho místa) a soupis základních milníků v historii esperantského hnutí (nebo je vhodné rozepsat historii jazyka a hnutí na této stránce ještě podrobněji?).
• Několik osob pročetlo celý text článku a zaměřilo se na odstranění jazykových nepěkností.
• Byly doplněny tři desítky referencí na místa, které označil Chmee2, včetně referencí podporujících tvrzení, vůči kterým se negativně vymezil Honza Záruba.
• Úvodní odstavec je obsahově a rozsahově totožný s úvodním odstavcem z oceněného článku na německé Wikipedii. Pokud je nedostačující, co by do něj mělo být ještě doplněno?
• Červené odkazy z úvodu jsem se snažil odstranit, např. napsáním článků Cestování nebo Dopisování. Další lze jistě odstranit napsáním/překladem článků o jednotlivých organizacích, časopisech, osobnostech apod. esperantského hnutí, ale obávám se toho, že vůči jejich zavedení mohou být posléze vedeny útoky z důvodu nevýznamnosti pro českou Wikipedii. Jak z toho ven?
• Historie Esperanta v českých zemích byla rozšířena tak, že už teď sahá až do dnešní doby. I další podkapitoly byly rozšířeny, pospojovány a změněna jejich struktura tak, aby byla více logická. Je i přesto třeba některé (které?) kapitoly ještě dále rozšiřovat o podrobnosti přímo v tomto článku?
• Do ukázek slov byly doplněny české překlady a odstraněna formulace "z vícero řečí". Možnost nějaké vhodnější grafické úpravy ještě zůstává.
• Kapitola Metaforické použití slova „Esperanto“ je kompletně převzata jako překlad z německého článku - co je na ní konkrétně ještě nedostačujícího? Kapitola Kritika a obhajoba vznikla v specificky v českém článku, a to už dříve, takže abych nebyl obviňován ze stranění, vyčlenil jsem ji jako celek do samostatného článku a v hlavním článku nahradil odkazem a novým shrnujícím textem převzatým opět z německé Wikipedie.
• Nové obrázky taky přibyly, ale protože s grafikou toho sám moc nesvedu, tady bych prosil pomoc někoho dalšího.
• Co se týče délky článku, už teď editovací okno upozorňuje na příliš dlouhý text a článek je přibližně dvakrát tak dlouhý jako německý a téměř stejně dlouhý jako anglický (podle velikosti v kilobytech). Skutečně by bylo vhodné doplnit ho dalšími podrobnostmi tak, aby byl ještě dvakrát až třikrát delší, jak píše Nolanus?

Rád přijmu jakékoliv rady a další aktuální podněty od zkušenějších k tomu, na čem musíme ještě dále zapracovat, aby se tedy dalo uvažovat aspoň o Dobrém článku. Blahma 11:37, 1. 10. 2007 (UTC)

Pro esperanto bych velmi rád hlasoval, ale po podrobnějším projití sem dost na rozpacích; délka je slušná s ohledem na to, že existuje obsáhlá kategorie a řada vedlejších hesel, ale když sem se na to podíval podrobněji, už to tak růžové není. Délka je způsobena "nastavena" především popisem pravidel, frází etc., které by klidně mohly být o něco stručnější za předpokladu, že bude zaveden specializované heslo; naopak však došlo k zredirektování se strukturou esperanta [1], aniž je jasné, k jakým závěrům /pokud vůbec/ se dostala diskuze.

Historie, která je potenciálně nejobsažnější, mi připadá krátká - existuje sice specializované heslo dějiny esperanta, ale to je ještě kratší, existence tohot specializovaného hesla je tudíž z podstaty předčasná.

Sou tu sice nějaké specializované články z dějin, ale pro čtenáře to má smysl jen když sou ty věci aspoň zmněny v souhrnné historii a zasazeny do souvislostí.

Kritika a obhajoba esperanta se zabývá pouze kritikou / to i specializovaný článek/.

V podstatě chybí podrobnější rozbor esperantské současnosti, v sekci jazyková komunita je toho málo nebo je to porůznu v různých sekcích; jaká je situace hnutí? Např. i vzhledem k určité averzi vůči angličtině v určitých kruzích kvůli válce v Iráku? Jací slavní lidé byli přívrženci esperanta? --Nolanus ✉ C E 13:40, 6. 12. 2007 (UTC)

Děkuji za přísnosné reakce, odpovím hned alespoň na úplně poslední otázku: Seznam významných příznivců esperanta jsem zpracoval v článku Esperantista. Možná by tedy bylo dobré jej nějak očividněji propojit s článkem Esperanto, aby byl na očích. Mohl by ses o to pokusit? Klidně bych to pak ještě podle potřeby doladil. Blahma 23:33, 6. 12. 2007 (UTC)

Řekl bych, že seznam je nejlepší oddělit od hesla samého; rovněž je dobré oddělit nebo spíš vypíchnout lidi a příznivce esperanta, kteří se proslavili i nezávisle na něm a to sou právě ti, co by měli být zdůrazněni v tom článku samém, nviděl bych to na nějaké masové spojení, prostě ty jména zmínit, udělám tedy. --Nolanus ✉ C E 00:14, 7. 12. 2007 (UTC)

Zareagoval jsem na kritiku, že v článku chybí informace o esperantské současnosti - možná až trochu velikášsky, protože se mi podařilo získat souhlas od držitele práv dokumentu, který toto velmi dobře shrnuje, a dnešní den jsem prakticky strávil jejich zahrnováním do článku. Vznikla tak celá nová a obsáhla sekce "Esperantská současnost". Ještě ji budu určitě dopilovávat (někde jsou jistě ještě překlepy, vzniklo hodně červených odkazů, některé informace jsou teď možná ještě na stránce zbytečně dvakrát), ale nabízím už teď k nahlédnutí a posouzení. Případně, pokud bude někdo ochotný tyto různé drobné nedodělky pohledat a upravit sám, budu mu také velmi vděčný, protože samotného mne to už pro tento moment docela unavilo. Ale snad to článku přidalo na kvalitě. Blahma 23:59, 7. 12. 2007 (UTC)

• Prosím pěkně: článek je dlooouhý a nedobře strukturovaný. Proč ho nerozdělit na dvě části: Esperanto jako jazyk, struktura, pravidla atd. a Esperantisté, historie a současnost? Druhá část může být dále rozčleněna aby to někdo vůbec dokázal zvládnout přečíst. Není potřeba nacpat úplně všechno na jedno místo - proč se vlastně nedělá ohodnocení logicky související skupiny článků dohromady? Tím by odpadla ta věčná obava "že se na něco zapomělo nebo že jsme nedejbóže někoho přehlédli".

Menší detaily: spousta fotografiíí, mnoho z nich nepřináší nic k tématu; využívání cool jargonu "Tvůrce projektu" (fujtajbl, jaký projekt, copak tohle je meeting?); nicneříkající fráze "Jazyk brzy našel uplatnění i v rozhlasovém vysílání a později na internetu" nebo "V dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i jazykovou a kulturní rozmanitost"; nekvantifikované hurá slogany jako "Snahy o prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se setkávaly s pozitivní odezvou"; jazykové kudrlinky "Esperantisté jsou sdruženi i v rozmanitých odborných svazech" (slovo rozmanitý, jako v nějaké televizní pohádce). Odkaz na statistiku v části "Vyučování esperanta" by neměl být tak kategorický - bez znalosti kontextu a jaké korelace se na výsledcích podílejí bývají zjednodušená statistická tvrzení o příčině a následku sice snadno ale zato obvykle chybně interpretovaná. Jestli je statistika potřeba tak by to měl být link na nějakou studii, ne vlastní re-interpretace. Naopak, sociální a věková struktura esperantistů a trendy chybí ačkoliv tam tolik nehrozí mylné vyhodnocení. Pavel Vozenilek 16:25, 9. 12. 2007 (UTC)

Dovolím si zareagovat na všechny poslední komentáře na jednom místě zde:

• Velikost článku: Velké rozšíření před pár dny (zapracování textu "Ĝisdate pri Esperanto" s povolením držitele autorských práv) bylo reakcí na množící se poznámky od ostatních diskutujících o nedostatečné délce (délka je "nastavena" popisem gramatiky apod.), utnutému popisu esperantské historie, chybějící rozbor esperantské současnosti... Mrzí mne, že komentáře k nedostatečnému množství textu (po odmyslení si gramatiky, tabulek apod.) se teď zase změnily v kritiku přílišné délky. Souhlasil bych s nápadem vyčlenění dnešní sekce "Esperantská současnost" do článku Esperantská kultura - pak je ale otázka, co všechno (a kolik toho) má zůstat v tomto článku - aby zase nepadaly argumenty, že tady takové informace chybí a mají být. (Hodnocení skupiny článků skutečně vyznívá minimálně jako dobrý nápad.)
• Fotografie a obrázky: Ty jsem se snažil v poslední době doplňovat tak, aby jimi článek trochu ožil a čtenář dokázal popisované obecné skutečnosti vidět i na konkrétních případech. Pokud se vám některé jeví jako přebytečné, klidně je vymažte - rád se nechám trochu zkrotit. Případně pokud byste naopak měl nápad, co by se k ilustrování textu hodilo, dejte mi vědět, mám přístup k poměrně rozsáhlé sbírce zde pod GFDL či CC-BY-SA použitelného materiálu.
• "Tvůrce projektu": Toto spojení si dovolím hájit a domnívám se, že vyhranění se vůči němu vychází pouze z nedostatečné obecné známosti plánových jazyků a interlingvistiky jako vědy, která je zkoumá. Spojení je použitou ve variantě jazykové šablony pro plánové jazyky a převzal jsem ho z (oceněného) německého článku de:Esperanto. Vychází z označení "(jazykový) projekt", kterým se v interlingvistice označuje počáteční definování nově vznikleho plánového jazyka, tak, jak jej definoval jeho autor (v případě Esperanta to byl L. L. Zamenhof v knize "Mezinárodní jazyk"). V tomto stádiu ještě nelze mluvit o "jazyku" (protože kniha popisovala pouze základní rysy, které se teprve musely používáním ustálit a rozvinout) a ani o "tvůrci jazyka" (protože Zamenhof vytvořil navrhl pouze projekt/plán, podle kterého pak už jazyk dalším používáním dále rozvíjela komunita jeho uživatelů). Nahodile dvě ukázky použití termínu "(jazykový) projekt" (obojí v němčině, nejčastěji používaném jazyku interlingvistů): de:Plansprache ("Sprachprojekt"), Gesellschaft für Interlinguistik "aus einem Projekt eine lebende Sprache").
• Nicneříkající fráze: Určitě zde některé jsou (pozůstatek z přeci jen přirozeně trochu zaujatého zdrojového dokumentu), takže ty mohou jít pryč. Nicméně: "Jazyk brzy našel uplatnění i v rozhlasovém vysílání a později na internetu." -> informuje o využívání esperanta v moderních sdělovacích prostředcích (ale úvodní odstavec stejně ještě předělám). "V dnešním světě, který stále jasněji vnímá práva menšin i jazykovou a kulturní rozmanitost" -> možná pokus o zasazení věcí do globálního kontextu, jak tu o to byl projeven zájem (ale to by mohlo jít pryč, pokud se k té kapitole vymyslí jiný úvod). "Nekvantifikované hurá slogany jako 'Snahy o prosazení esperanta jako univerzálního jazyka se setkávaly s pozitivní odezvou'" -> Omlouvám se, ale hned za touto větou následuje dvojtečka a po ní zmínka o petici k OSN s počtem signatářů a zdrojem, což nepovažuji za "nekvantifikované".
• Propedeutický efekt esperanta: K popisovanému pokusu již byly učiněny některé výtky, ale ty byly kompenzovány doplněním komentáře o některých nejasnostech s ním spojitelných. Odkaz na externí studii vede, "vlastní reinterpretace" je nanejvýš právě ono pochybování o správnosti metodiky, které sem ale někdo vložil právě ke zmírnění onoho matoucího efektu statistik. Pokud budou ostatní souhlasit, rád tu větu odstraním, případně zobecněním. Nebo tu zmínku o pokusech radši zrušit úplně?
• Sociální a věková struktura a trendy chybí: Naopak, právě takovéto informace považuji za obtížně získatelné. Viz sekce "Uživatelé jazyka", ve které se naznačují problémy s určováním toho, kdo vůbec je "esperantista" a tedy kdo by měl být zařazen do zkoumaného souboru. Jistě mohu např. uvést počty účastníků nejvýznamnějších esperantských setkání či počet členů Světového esperantského svazu, ale to zdaleka nezahrne všechny uživatele esperanta, pouze tu nejaktivnější (či ekonomicky silnou) skupinu.

A ještě reakce na Honzu Zárubu:

• Pro-esperantistické vyznění: Tomu se zřejmě nedá úplně vyhnout, i přes všechny snahy o NPOV, když někteří z článek píšících redaktorů sami esperanto používají. Pokud naleznete něco "příliš přehnaného", klidně to opravte, případně alespoň konkrétně upozorněte a i třeba já sám se to pokusím zmírnit. Naopak k sekci kritiky a obhajoby tu dříve padla poznámka, že v ní je jen kritika a žádná obhajoba (takže tu jako pro-esperantskou vůbec nevidím), a ještě dříve padl požadavek na zkrácení této sekce (což jsem realizoval vyčleněním původních výtek do samostatného (odkazovaného) článku a nahrazením překladu příslušné sekce z článku německého). V celé sekci jsem nalezl 1x "prý" a 1x "údajně", které bych se kvůli NPOV bál odstranit - protože o tak komplexních a abstraktních tématech jako je "(ne)otřesitelnost dominance angličtiny" či "hypotetické celosvětové 'zavedení' esperanta" si netroufnu tvrdit nic jistého a to zřejmě ani nikdo jiný z vás a ani autoři citovatelné literatury. Vše se může pohybovat pouze na úrovni domněnek a dohadů, takže lze pouze sesbírat různé názory, které se objevují.
• Plurál skromnosti (učitelský plurál) z popisu gramatiky jsem odstranil - děkuji za upozornění.

Zahrnutí textu zdroje do článku: Co bez pochyby ještě snese další upravování je právě ten text "Ĝisdate pri Esperanto", ze kterého jsem vytvořil sekci "Esperantská současnost". Mj. si nejsem jistý, jak je to v takovémto případě s citováním a udáváním zdrojů: Já jsem uváděné informace sám nesbíral, ty jsem převzal z použitého dokumentu, vydaného nezávisle na Wikipedii třetí stranou (Světový esperantský svaz), citovaného mezi zdroji. Přesto tak v článku vzniklo hodně tvrzení, kterým teď jakoby chybí zdroj. Mám to snad vyřešit citováním na příslušné řádky onoho původního dokumentu? Nebo musím od jeho autorů zjišťovat, odkud oni sami dotyčné informace čerpali? Či snad začít sám hledat další zdroje pro doložení uvedených tvrzení, i když už vlastně jeden zdroj mám? Protože to už mi přijde, že bych vlastně hledal "zdroje zdrojů". Poradíte někdo, jak se k tomu postavit?

Blahma 21:22, 11. 12. 2007 (UTC)

Úvodní odstavec: Udělal jsem nástřel nového úvodního odstavce. Zatím je bokem, než bude dostatečně kvalitní, aby nahradil ten stávající. Vítám všechny, kdo by měli zájem na jeho tvorbě spolupracovat. Blahma 22:03, 11. 12. 2007 (UTC)

Zestručnil jsem ho a strčil do článku. Je už lepší než ten předchozí, takže může dozrát přímo na místě.--Ioannes Pragensis 22:39, 11. 12. 2007 (UTC)

• Poznamky k poznamkam: na velikost clanku nebude shoda nikdy ale ctenar, podle mne, ocekava spis strucny prehled. Zneuzivani slova "projekt" pro vsechno mozne je modernismus - proc nepouzit proste "tvurce" (ktere nema vyznam "jediny a finalni")? Nerikajicimi frazemi myslim souslovi jako "brzy nasel uplatneni" a "v dnesnim svete ktery stale jasneji vnima" - me takovehle veci nakrknou protoze pripominaji propagandu pred 1989. Proc tam neni "v ten a ten rok bylo zahajeno rozhlasove vysilani ..., pocet stanic v roce X dosahl Y atd"? O propedeutickem efektu maji na en: celou stranku ktera ma odkazy dale - to mi pripada korektnejsi nez zkratka. Pavel Vozenilek 17:10, 12. 12. 2007 (UTC)