Rigidita

Rigidita (z lat. rigidus) znamená tuhost, neohebnost. Opak je flexibilita, pružnost, poddajnost.

V běžné řeči vyjadřuje rigidita přísnost, strohost v jednání, neúprosné vymáhání pravidel, případně i neschopnost přizpůsobit se změnám a jistý formalismus. Rigidní přitom nemusí znamenat stálý; naopak lidé, kteří trvají na svých rozhodnutích, i když se zřetelně neosvědčila, často tato rozhodnutí stejně libovolně mění.^[1]

Psychologové rigiditu popisují jako strach ze ztráty kontroly a sebeúcty. V Česku se to od Mnichova vžilo i jako rčení „O nás — bez nás“. Aby nemuseli znovu prožívat mučivý pocit, že nejsou pány své vlastní situace, lidé si proti frustraci a stresu z nejistoty vytvořili únikové obranné mechanismy.^[2]

V právu je rigidní předpis, který není snadné změnit, například ústava.

• Rigor (lat. ztuhlost) se užívá v lékařství, například ve spojení rigor mortis, posmrtné ztuhnutí těla.
• Rigorózní znamená přísný, neúprosný — odtud
• Rigorózní zkouška, rigorózum (examen rigorosum), ve středoevropských zemích závěrečná doktorská zkouška na univerzitě. Bývá ústní a skládá se před komisí. Název rigorózum se už dnes používá jen z tradice, zákony o něm obvykle nehovoří.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rigidität na německé Wikipedii.

• Ottův slovník naučný, heslo Rigorosum^{[nedostupný zdroj]}

• M. Bazerman (1998): Judgment in Managerial Decision Making. New York.
• Paul Nutt (2002): Why Decisions Fail. Avoiding the Blunders and Traps That Lead to Debacles. Berrett-Koehler Publishers, San Francisco;
• G. Krampen (1977): TBR-Fragebogen zur behavioralen Rigidität, Deutsche Übersetzung, Reliabilität, Validität, revidierte Versionen. Trierer Psychologische Berichte 4, Heft 9.