Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Rišon le-Cijon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rišon le-Cijon
ראשון לציון
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Velká synagoga v Rišon le-Cijon
Rišon le-Cijon – znak
znak
Rišon le-Cijon – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice31°58′ s. š., 34°48′ v. d.
Nadmořská výška40 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktCentrální
Rišon le-Cijon
Rišon le-Cijon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha58,704 km²[1]
Počet obyvatel249 860 (2017)
Hustota zalidnění4 256,3 obyv./km²
Správa
StarostaRaz Kinstlich (רז קינסטליך)
Vznik1882
Oficiální webwww.rishonlezion.muni.il
PSČ75001–75199
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rišon le-Cijon (hebrejsky zvuk ראשון לציון, doslova První k Sijónu, v oficiálním přepisu do angličtiny Rishon LeZiyyon[2], přepisováno též Rishon LeZion nebo Rishon LeTzion, neformálně nazýván jen Rišon) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael. K roku 2013 žilo ve městě 240 700 obyvatel[3] a šlo tak o čtvrté nejlidnatější město v Izraeli.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]
Rišon le-Cijon na archivním snímku z roku 1937
Fontána a park v centru města
Zástavba v Rišon le-Cijon a památník holokaustu

Název města je odvozen z biblického verše: Já první zvěstuji Sijónu: „Hle, už tu jsou!“ a Jeruzalému dám toho, jenž nese radostnou zvěst (Iz 41,27).[4] Jméno tak odkazuje na fakt, že Rišon le-Cijon byl jedním z prvních novodobých sídel Židů ve Svaté zemi.[5]

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Rišon le-Cijon byl založen 31. července 1882[2] židovskými emigranty z Charkova (tehdy součástí Ruského impéria), jako druhá z novodobých židovských osad v dnešním Izraeli (po Petach Tikva). První osadníci měli četné potíže: půda byla písčitá, voda vzácná a oni sami neměli zkušenosti se zemědělstvím. 23. února 1883 se osadnickému předvoji podařilo narazit na vodní pramen, čímž se otevřela možnost pro intenzivní zemědělskou kolonizaci. Osada se začala rozvíjet až díky podpoře barona Edmonda Rothschilda, významným odvětvím se stalo vinařství. Roku 1886 byla otevřena první hebrejská škola, roku 1898 první hebrejská mateřská škola. V roce 1900 měla osada 526 obyvatel, o půlstoletí později v roce 1948 10 000. Od roku 1922 měla status místní rady (malého samosprávného města).[5]

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael začal prudký rozvoj města, v dnešní době slouží především jako obytná oblast pro lidi pracující v Tel Avivu. 18. srpna 1950 byl povýšen na město.[5] Jedním z tradičních odvětví místní ekonomiky je dodnes vinařství, své sídlo zde má největší izraelská vinařská společnost Carmel. Město má vlastní průmyslovou zónu, důležité jsou také finanční služby a obchod. Nachází se zde mnoho památek na první novodobé židovské osadníky: Stará studna, Velká synagoga, první hebrejská škola aj. Každoročně se zde pořádá festival vína, nachází se zde také jedno z největších kulturních center: Hejchal ha-Tarbut. Východně od města se rozkládá průmyslová zóna Crifin a Nemocnice Asaf ha-Rofe.

Geografie

[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 40 metrů v jižní části aglomerace Guš Dan, jižně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 4, dálnici číslo 20 a dálnici číslo 44. Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. K jihu z města vybíhá ještě dálnici číslo 42.

Město se počátkem 21. století dočkalo i vlakového spojení. Prochází tudy krátká železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon, na níž se nalézá železniční stanice Rišon le-Cijon ha-Rišonim. Výhledově má být protažena k západu. Od roku 2011 pak přibylo další vlakové spojení, když byla postavena železniční trať Tel Aviv – Bnej Darom sledující těleso dálnice číslo 20, na níž se nachází železniční stanice Rišon le-Cijon Moše Dajan.[6]

Demografie

[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 213 300 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 228 100 osob).[2]

Jde o obec velkoměstského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 240 700 lidí.[3] Po Jeruzalému, Tel Avivu a Haifě jde o čtvrté nejlidnatější město Izraele.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.


RokObyvatelé
194810 433
194915 000
195018 000
195120 000
195220 500
195320 500
195421 000
195521 500
195622 600
195724 100
195825 300
195926 600
RokObyvatelé
196027 300
196128 500
196230 000
196332 100
196433 900
196536 500
196638 400
196740 000
196842 000
196944 100
197046 500
197150 400
RokObyvatelé
197251 900
197358 600
197463 800
197568 300
197673 500
197779 100
197883 800
197987 800
198092 000
198195 500
1982100 500
1983102 200
RokObyvatelé
1984109 600
1985112 300
1986116 500
1987122 300
1988123 800
1989129 400
1990139 500
1991145 600
1992150 400
1993154 300
1994160 200
1995165 194
RokObyvatelé
1996169 503
1997178 125
1998188 194
1999197 700
2000202 209
2001207 873
2002211 600
2003214 600
2004217 400
2005219 500
2006222 000
2007224 300
RokObyvatelé
2008226 800
2009228 200
2010231 000
2011232 400
2012235 100
2013237 600
2014240 700
2015244 000
2016247 300
2017249 900
2018251 700
2022258 535

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Během války v Zálivu v roce 1991 navštívil Rišon le-Cijon překvapivě starosta Münsteru. Svojí nenadálou návštěvu zdůvodnil slovy, že „nemůže doma v klidu sedět, zatímco na jeho partnerské město dopadají rakety.“[8] Po dobu války pak žil v domě tehdejšího starosty Me'ira Nicana a doprovázel ho na místa zasažená iráckými Scudy.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rishon LeZion na anglické Wikipedii.

  1. ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  4. ↑ Iz 41, 27 (Kral, ČEP)
  5. ↑ a b c Rishon LeZiyyon (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ קו הרכבת תל אביב – ראשל"צ מערב [online]. Izraelské dráhy [cit. 2011-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-13. (hebrejsky) 
  7. ↑ a b Lublin's Partner and Friend Cities: Rishon LeZion [online]. The Municipality of Lublin City [cit. 2011-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  8. ↑ a b c GILAD, Moshe. Choose your family [online]. Haaretz, 2007-09-06 [cit. 2011-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Centrální distrikt Izrael
Města Centrální distrikt v rámci Izraele
Místní rady
Oblastní rady
Související
Další distrikty:
  • Haifský distrikt
  • Jeruzalémský distrikt
  • Judea a Samaří
  • Severní distrikt
  • Jižní distrikt
  • Telavivský distrikt
    • Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rišon_le-Cijon&oldid=23588905“