Pulsar Vela
Pulsar Vela | |
---|---|
Pulsar Vela obklopený hmotou, která je následně pulsarovým větrem vytryskávána ven. | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
Souhvězdí | Plachty |
Rektascenze | 128,836 063 542° |
Deklinace | −45,176 431 806° |
Vzdálenost | 959, + 248, -163 ly |
Zdánlivá hvězdná velikost | 23,6 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pulsar Vela (PSR J0835-4510 nebo též PSR B0833-45) je pulsar nacházející se v Souhvězdí Plachetnice (Vela Constellation) vyzařující rádiové, viditelné, rentgenové a gama záření. Pulsar Vela vznikl po výbuchu supernovy II. typu, která explodovala přibližně před 11 000 – 12 300 lety a to ve vzdálenosti 800 světelných let od Země.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]V oboru rádiových vln je Vela nejjasnějším pulsarem na obloze s frekvencí 11,195 otočení okolo své osy za vteřinu,[1] tudíž pulsar se otočí okolo své osy za 89,33 milisekund; v době svého objevu se jednalo o dosud nejkratší známou periodu rotace pulsaru. Odhaduje se, že pozůstatky po výbuchu supernovy Vela se směrem od Země pohybují rychlostí 1 200 km/s.[2] Ze všech známých pulsarů je Vela třetím nejjasnějším zdrojem záření (jeho hvězdná velikost činí 23,6 mag), který pulsuje dvakrát na jeden puls z oboru rádiových vln. Taktéž se jedná o nejjasnější objekt na obloze vysílající vysokoenergetické gama záření, který je ve své činnosti stabilní.
Skokové poruchy (glitch)
[editovat | editovat zdroj]Glitch je náhlá změna v rotaci pulsaru, jejíž výskyt nelze předpovídat. Pulsar Vela je nejlépe prozkoumaným pulsarem mající skokové poruchy pulsační periody, přičemž se u něho glitche vyskytují v průměru jednou za tři roky.
12. prosince roku 2016 byly tyto skokové poruchy zachyceny vůbec poprvé v reálném čase pomocí rádiového teleskopu Mount Pleasant Radion Observatory, který je se svými 26 metry velký natolik, aby mohl rozlišit jednotlivé pulsy. Z pozorováním vyplynulo, že první puls byl velice silný, zatímco následující předpokládaný puls vůbec nenastal a následující dva pulsy se vyznačovali nízkým stupněm lineární polarizace. Podle měření měl tento jev trvat do pěti vteřin. Podruhé byly tyto skoky naměřeny 22. července 2021 a podle získaného měření se měla perioda snížit o jednu miliontinu původní hodnoty.[3]
Výzkumy
[editovat | editovat zdroj]Potvrzení existence seskupení pulsaru Vela a pozůstatků po výbuchu supernovy bylo prvním přímým viditelným důkazem toho, že neutronové hvězdy jsou vytvářeny z výbuchů supernov. Tuto teorii potvrdil astronomický tým ze Sydneyské univerzity v roce 1968.
Výzkum vedený Kelloggem a jeho týmem mezi lety 1970 a 1971 za pomocí družice Uhuru zjistil, že Vela X a Pulsar Vela jsou dva různé vesmírné objekty, které si avšak jsou svojí pozicí velice blízké, tudíž i těžko rozlišitelné. Pojmem Vela X se nazývaly pozůstatky po supernově Vela. Weiler a Panagia roku 1980 určili, že Vela X není ve skutečnosti nic víc než pulsarový vítr v mlhovině Souhvězdí Plachet, kterou žene kupředu energie vycházející z pulsaru.
Možná záměna jména
[editovat | editovat zdroj]Pulsar Vela bývá někdy označován jako Vela X, avšak úkaz Vela X není totéž co Pulsar Vela nebo Mlhovina Vela X. Při průzkumu okolí Souhvězdí Plachet a Souhvězdí Lodní zádě za pomocí Mills Cross Telescope v oboru rádiových vln bylo zjištěno, že se zde nachází tři silné zdroje záření rádiových vln, tj. Vela X, Vela Y a Vela Z. Tyto tři zdroje jsou pro nás jako pro pozorovatele ze Země v blízkém překryvu s pozůstatky po výbuchu supernovy Lodní záď A (Puppies A), které jsou taktéž velmi silným zdrojem rádiového a rentgenového záření.[4]
Je třeba zdůraznit, že jak Pulsar Vela, tak ani mlhoviny v jeho přilehlém okolí by neměli být zaměňovány s rentgenovou dvojhvězdou Vela X-1, která sice může pozorovatele klamat tím, že při pozorování ze Země leží v blízkém okolí výše zmíněných objektů, avšak ve skutečnosti jsou tyto soustavy na sobě naprosto nezávislé.
Pulsar Vela v hudbě
[editovat | editovat zdroj]Francouzský hudební skladatel Gérard Grisey převedl záření vysílané z Pulsaru Vela a z pulsaru PSR B0329+54 do zvukové podoby a následně je použil ve své skladbě Le noir de l'étoile (1989–90).[5][6][7]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pulzační perioda v oboru gama záření (Pulsar Vela)
-
Umístění Pulsaru Vela v Mléčné dráze
-
Video tvořené osmi snímky, na kterých jsou zachyceny spršky částic vyletujících z pulsaru Vela
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vela Pulsar na anglické Wikipedii.
- ↑ PERSONALNAME=TEOH, Albert. The ATNF Pulsar Database. www.atnf.csiro.au [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
- ↑ LYNE, A. G. Pulsar astronomy. 2nd ed. vyd. Cambridge: Cambridge University Press xiii, 261 pages s. Dostupné online. ISBN 0-521-59413-8, ISBN 978-0-521-59413-4. OCLC 36767810
- ↑ ATel #14806: A new Glitch in the Vela Pulsar (PSR B0833-45/PSR J0835-4510). The Astronomer's Telegram [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
- ↑ RISHBETH, H. Radio Emission from the Vela?Puppis Region. Australian Journal of Physics. 1958, roč. 11, čís. 4, s. 550–563. Dostupné online [cit. 2022-11-10]. ISSN 1446-5582. DOI 10.1071/ph580550. (anglicky)
- ↑ DEL RE, Giuseppe. The cosmic dance : science discovers the mysterious harmony of the universe. Philadelphia: Templeton Foundation Press 1 online resource (xv, 415 pages) s. Dostupné online. ISBN 1-890151-65-3, ISBN 978-1-890151-65-2. OCLC 71755640
- ↑ LUMINET, Jean-Pierre, ... Illuminations : cosmos et esthétique. Paris: O. Jacob 1 vol. (487 p.-[16] p. de pl.) s. Dostupné online. ISBN 978-2-7381-2562-0, ISBN 2-7381-2562-X. OCLC 780211696
- ↑ Le Noir de l'Étoile, Gérard Grisey. brahms.ircam.fr [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pulsar Vela na Wikimedia Commons
- Pulsar vela v databázi SIMBAD
- Pulsar Vela v databázi NASA/IPAC Extragalactic Database