Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Pulsar Vela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pulsar Vela
Pulsar Vela obklopený hmotou, která je následně pulsarovým větrem vytryskávána ven.
Pulsar Vela obklopený hmotou, která je následně pulsarovým větrem vytryskávána ven.
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000,0)
SouhvězdíPlachty
Rektascenze128,836 063 542°
Deklinace−45,176 431 806°
Vzdálenost959, + 248, -163 ly
Zdánlivá hvězdná velikost23,6
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pulsar Vela (PSR J0835-4510 nebo též PSR B0833-45) je pulsar nacházející se v Souhvězdí Plachetnice (Vela Constellation) vyzařující rádiové, viditelné, rentgenové a gama záření. Pulsar Vela vznikl po výbuchu supernovy II. typu, která explodovala přibližně před 11 000 – 12 300 lety a to ve vzdálenosti 800 světelných let od Země.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

V oboru rádiových vln je Vela nejjasnějším pulsarem na obloze s frekvencí 11,195 otočení okolo své osy za vteřinu,[1] tudíž pulsar se otočí okolo své osy za 89,33 milisekund; v době svého objevu se jednalo o dosud nejkratší známou periodu rotace pulsaru. Odhaduje se, že pozůstatky po výbuchu supernovy Vela se směrem od Země pohybují rychlostí 1 200 km/s.[2] Ze všech známých pulsarů je Vela třetím nejjasnějším zdrojem záření (jeho hvězdná velikost činí 23,6 mag), který pulsuje dvakrát na jeden puls z oboru rádiových vln. Taktéž se jedná o nejjasnější objekt na obloze vysílající vysokoenergetické gama záření, který je ve své činnosti stabilní.

Skokové poruchy (glitch)

[editovat | editovat zdroj]

Glitch je náhlá změna v rotaci pulsaru, jejíž výskyt nelze předpovídat. Pulsar Vela je nejlépe prozkoumaným pulsarem mající skokové poruchy pulsační periody, přičemž se u něho glitche vyskytují v průměru jednou za tři roky.

12. prosince roku 2016 byly tyto skokové poruchy zachyceny vůbec poprvé v reálném čase pomocí rádiového teleskopu Mount Pleasant Radion Observatory, který je se svými 26 metry velký natolik, aby mohl rozlišit jednotlivé pulsy. Z pozorováním vyplynulo, že první puls byl velice silný, zatímco následující předpokládaný puls vůbec nenastal a následující dva pulsy se vyznačovali nízkým stupněm lineární polarizace. Podle měření měl tento jev trvat do pěti vteřin. Podruhé byly tyto skoky naměřeny 22. července 2021 a podle získaného měření se měla perioda snížit o jednu miliontinu původní hodnoty.[3]

Potvrzení existence seskupení pulsaru Vela a pozůstatků po výbuchu supernovy bylo prvním přímým viditelným důkazem toho, že neutronové hvězdy jsou vytvářeny z výbuchů supernov. Tuto teorii potvrdil astronomický tým ze Sydneyské univerzity v roce 1968.

Výzkum vedený Kelloggem a jeho týmem mezi lety 1970 a 1971 za pomocí družice Uhuru zjistil, že Vela X a Pulsar Vela jsou dva různé vesmírné objekty, které si avšak jsou svojí pozicí velice blízké, tudíž i těžko rozlišitelné. Pojmem Vela X se nazývaly pozůstatky po supernově Vela. Weiler a Panagia roku 1980 určili, že Vela X není ve skutečnosti nic víc než pulsarový vítr v mlhovině Souhvězdí Plachet, kterou žene kupředu energie vycházející z pulsaru.

Možná záměna jména

[editovat | editovat zdroj]

Pulsar Vela bývá někdy označován jako Vela X, avšak úkaz Vela X není totéž co Pulsar Vela nebo Mlhovina Vela X. Při průzkumu okolí Souhvězdí Plachet a Souhvězdí Lodní zádě za pomocí Mills Cross Telescope v oboru rádiových vln bylo zjištěno, že se zde nachází tři silné zdroje záření rádiových vln, tj. Vela X, Vela Y a Vela Z. Tyto tři zdroje jsou pro nás jako pro pozorovatele ze Země v blízkém překryvu s pozůstatky po výbuchu supernovy Lodní záď A (Puppies A), které jsou taktéž velmi silným zdrojem rádiového a rentgenového záření.[4]

Je třeba zdůraznit, že jak Pulsar Vela, tak ani mlhoviny v jeho přilehlém okolí by neměli být zaměňovány s rentgenovou dvojhvězdou Vela X-1, která sice může pozorovatele klamat tím, že při pozorování ze Země leží v blízkém okolí výše zmíněných objektů, avšak ve skutečnosti jsou tyto soustavy na sobě naprosto nezávislé.

Pulsar Vela v hudbě

[editovat | editovat zdroj]

Francouzský hudební skladatel Gérard Grisey převedl záření vysílané z Pulsaru Vela a z pulsaru PSR B0329+54 do zvukové podoby a následně je použil ve své skladbě Le noir de l'étoile (1989–90).[5][6][7]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vela Pulsar na anglické Wikipedii.

  1. PERSONALNAME=TEOH, Albert. The ATNF Pulsar Database. www.atnf.csiro.au [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  2. LYNE, A. G. Pulsar astronomy. 2nd ed. vyd. Cambridge: Cambridge University Press xiii, 261 pages s. Dostupné online. ISBN 0-521-59413-8, ISBN 978-0-521-59413-4. OCLC 36767810 
  3. ATel #14806: A new Glitch in the Vela Pulsar (PSR B0833-45/PSR J0835-4510). The Astronomer's Telegram [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 
  4. RISHBETH, H. Radio Emission from the Vela?Puppis Region. Australian Journal of Physics. 1958, roč. 11, čís. 4, s. 550–563. Dostupné online [cit. 2022-11-10]. ISSN 1446-5582. DOI 10.1071/ph580550. (anglicky) 
  5. DEL RE, Giuseppe. The cosmic dance : science discovers the mysterious harmony of the universe. Philadelphia: Templeton Foundation Press 1 online resource (xv, 415 pages) s. Dostupné online. ISBN 1-890151-65-3, ISBN 978-1-890151-65-2. OCLC 71755640 
  6. LUMINET, Jean-Pierre, ... Illuminations : cosmos et esthétique. Paris: O. Jacob 1 vol. (487 p.-[16] p. de pl.) s. Dostupné online. ISBN 978-2-7381-2562-0, ISBN 2-7381-2562-X. OCLC 780211696 
  7. Le Noir de l'Étoile, Gérard Grisey. brahms.ircam.fr [online]. [cit. 2022-11-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]