Pierre Gustave Toutant-Beauregard
Pierre Gustave Toutant-Beauregard | |
---|---|
Rodné jméno | Pierre Gustave Toutant de Beauregard |
Narození | 28. května 1818 St. Bernard Parish |
Úmrtí | 20. února 1893 (ve věku 74 let) New Orleans |
Místo pohřbení | Metairie Cemetery |
Příbuzní | Gilbert de Beauregard Robinson (prasynovec)[1] |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | generálmajor, brigadier general a generál |
Složka | Armáda Konfederovaných států amerických Armáda Spojených států amerických |
Bitvy | mexicko-americká válka americká občanská válka bitva o Fort Sumter První bitva u Bull Runu bitva u Shilohu Second Battle of Fort Wagner Second Battle of Petersburg bitva u Bentonvillu |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons |
Pierre Gustave Toutant-Beauregard (28. května 1818, St. Bernard Parish – 20. února 1893, New Orleans) byl konfederační generál, který zahájil americkou občanskou válku útokem na Fort Sumter. Dnes se obvykle zkracuje P. G. T. Beauregard, jako dospělý však jen zřídka používal své první křestní jméno a korespondenci podepisoval G. T. Beauregard.
Beauregard vystudoval ženijní a stavební techniku na americké vojenské akademii ve West Pointu. Úspěšně pak sloužil jako ženijní důstojník v mexicko-americké válce. Krátce byl v roce 1861 superintendantem Americké vojenské akademie ve West Pointu a poté, co Louisiana vystoupila z federace, vystoupil z Armády Spojených států a stal se prvním brigádním generálem armády Konfederace. Na začátku občanské války velel obraně Charlestonu v Jižní Karolíně a v této funkci napadl 12. dubna 1861 Fort Sumter. O tři měsíce později vyhrál první bitvu u Bull Run poblíž Manassasu ve Virginii.
Beauregard velel armádám na západním bojišti, mimo jiné v bitvě u Shiloh v Tennessee a během obležení Korintu na severu státu Mississippi. Vrátil se do Charlestonu a v roce 1863 jej bránil před opakovanými námořními a pozemními útoky sil Unie. Proslavil se jako obránce průmyslového města Petersburg ve Virginii před jednotkami Unie v červnu 1864, což ulehčilo obranu konfederačního hlavního města Richmond, jež padlo až v dubnu 1865.
Beauregardův vliv na strategii Konfederace mohl být větší, nebýt jeho špatných profesionálních vztahů s prezidentem Jeffersonem Davisem a dalšími vlivnými generály a úředníky. V dubnu 1865 Beauregard a jeho velitel, generál Joseph E. Johnston, přesvědčili Davise a zbývající členy kabinetu, že válka musí skončit. Johnston se pak vzdal s většinou zbývajících armád Konfederace, včetně Beauregarda a jeho jednotek, generálmajorovi Williamovi Tecumsehovi Shermanovi. .
Po ukončení vojenské kariéry se Beauregard vrátil do Louisiany, kde prosazoval občanská a volební práva a černochů, sloužil jako ředitel železniční společnosti a zbohatl jako prodejce Louisianské loterie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku P. G. T. Beauregard na anglické Wikipedii.
- ↑ MacTutor History of Mathematics archive. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Gustave Toutant-Beauregard na Wikimedia Commons
- Generálové Konfederovaných států amerických
- Američtí vynálezci
- Američtí generálové
- Američtí spisovatelé 19. století
- Spisovatelé píšící anglicky
- Američtí válečníci
- Američtí úředníci
- Americká občanská válka
- Americké vojenské osobnosti mexicko-americké války
- Absolventi Vojenské akademie USA
- Američtí římští katolíci
- Narození v roce 1818
- Narození 28. května
- Narození v Louisianě
- Američané velšského původu
- Američané italského původu
- Američané francouzského původu
- Lidé z Louisiany
- Úmrtí v roce 1893
- Úmrtí 20. února
- Úmrtí v New Orleansu