Pamír

Pamír Помир, Памир پامیر 帕米爾高原
Qullai Ismoili Somonī
Nejvyšší bod	7 649 m n. m. (Kongur)
Délka	500 km
Šířka	400 km
Rozloha	120 000 km²
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední jednotky	Hindúkuš, Pamíro-Alaj, Ťan-šan, Kchun-lun, Karákoram
Podřazené jednotky	Západní Pamír, Východní Pamír, Váchánský Pamír, Čínský Pamír
Světadíl	Asie
Stát	Kyrgyzstán Kyrgyzstán Tádžikistán Tádžikistán Afghánistán Afghánistán Čína Čína
Povodí	Amudarja, Tarim
Souřadnice	38° s. š., 71° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pamír (tádžicky Помир, Pōmīr, kyrgyzsky Памир, Pamir, persky پامیر, Pāmīr, čínsky 帕米爾高原, pinyin Pàmǐěr gāoyuán, český přepis Pcha-mi-er kao-jüan, ujgursky پامىر ئېگىزلىكى, Pamir eghizliki) je rozsáhlý horský masív v Tádžikistánu, Afghánistánu, Číně a drobně i v Kyrgyzstánu. Leží mezi pohořími Hindúkuš, Karákoram, Kchun-lun a Ťan-šan. Celková rozloha činí asi 120 000 km², délka 500 km, šířka okolo 400 km. Je čtvrtým nejvyšším pohořím na světě. Nejvyšší horou Pamíru je Kongur (Kung-ke-er-šan) v Kašgarském hřbetu, vysoký 7 649 m. Tento hřbet se však někdy zařazuje k pohoří Kchun-lun a jako nejvyšší vrchol Pamíru se pak uvádí Štít Ismaila Samaniho (7 495 m).

Oblast Pamíru ovlivnilo již kaledonské a především hercynské vrásnění. V době alpsko-himálajského vrásnění docházelo ke zdvihům a poklesům rozlehlých oblastí a staré vrásné struktury tak byly značně zmlazeny. Staré paroviny byly zdviženy o 4 000 m, u horských okrajů až 6 000 - 8 000 m. Dodnes se zde vyskytují četná zemětřesení.

Západní Pamír má alpský charakter, leží především v Tádžikistánu, jen Zaalajský hřbet zasahuje do Kyrgyzstánu. Vrcholy jsou většinou strmé a ostré, jednotlivé masívy jsou odděleny hlubokými dolinami. Tři vrcholy přesahují nadmořskou výšku 7 000 m, řada dalších je vyšších než 6 000 m.

Ledovce pokrývají plochu asi 8 000 km². Podnebí je vlhké, v nižších polohách se vyskytuje pestrá flóra i fauna.

Nejdůležitější horské hřbety jsou zde:

• Hřbet akademie věd
• Zaalajský hřbet
• Jazgulemský hřbet
• Hřbet Petra I.
• Zulumart
• Šachdarský hřbet

Východní Pamír leží v Tádžikistánu a částečně v Čínské lidové republice. Od západního Pamíru se výrazně liší: vrcholy jsou nižší (jen málokteré přesahují 6 000 m) a zalednění je řidší. Východní Pamír je rozsáhlá nehostinná náhorní plošina; jeho podnebí je suché a chladné, vegetace i živočišstvo velmi řídké.

Nejdůležitější horské hřbety jsou:

• Sarykolský hřbet
• Muzkol
• Severoaličurský hřbet
• Jihoaličurský hřbet

Vachánský Pamír sousedí s jižní částí východního Pamíru, leží na území Afghánistánu a nachází se zde Vachánský koridor. Dále s ním sousedí pohoří Hindúkuš. Nejvyšší vrchol je Kóh-i Vachán (6 330 m).

K čínskému Pamíru patří Kašgarský hřbet. Někdy bývá nesprávně řazen k pohoří Kchun-lun. Tři vrcholy Kašgarského hřbetu přesahují 7 500 m: Kongur (Kung-ke-er-šan), vysoký 7 719 m; Kongur Tjube Tagh, vysoký 7 595 m a Muztagh-ata, vysoký 7 546 m.

Níže uvedená tabulka obsahuje nejdůležitější vrcholy Pamíru - jednak jeho nejvyšší vrcholy, a pak také nejvyšší vrcholy jednotlivých horských hřbetů. Nejde tedy jednoduše o seznam nejvyšších vrcholů, mnohé vyšší, ale méně důležité vrcholy uvedeny nejsou.

• pohoří Ťan-šan, hory Džengiš Čokusu (Pik Pobeda, 7 439 m) a Chan Tengri (6 995 m)
• pohoří Karakoram

• Galerie Pamír na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamír na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Pamír ve Wikislovníku
• Encyklopedické heslo Pamír v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích