Stanislav Mach

Stanislav Mach
Základní informace
Narození	4. září 1906 Jilemnice, Čechy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. prosince 1975 (ve věku 69 let) Čáslav Československo Československo
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr a varhaník
Nástroje	housle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Mach (4. září 1906 Jilemnice^[1] – 24. prosince 1975 Čáslav) byl český hudební skladatel a pedagog.

Na housle se učil hrát v Jilemnici a později na hudební škole v Pardubicích i hru na varhany u Františka Michálka, pozdějšího pedagoga Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V harmonii a kontrapunktu byl jeho učitelem Jiljí Walter, regenschori v kostele u Pražského Jezulátka v Praze (Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského).

Založil v Jilemnici hudební školu a Cyrilskou jednotu a stal se sbormistrem pěveckého spolku Branislav. Oženil se se zpěvačkou a varhanicí Gabrielou. Spolu s manželkou pozvedli úroveň ochotnického tělesa tak, že byli schopni uvést mimo jiné i Smetanovu Českou píseň a několik oper (Smetana: Prodaná nevěsta, Vilém Blodek: V studni, Antonín Dvořák: Tvrdé palice, Karel Bendl: Starý ženich). V děkanském chrámu založil tradici koncertů chrámové hudby. Každodenní styk s chrámovým prostředím jej přivedl ke kompozici mnoha skladeb určených pro chrámové potřeby. V roce 1939 zkomponoval mši Missa in honorem Sancti Venceslai, op. 64 pro smíšený sbor, orchestr a varhany s citací svatováclavského chorálu Nedej zahynouti nám, ni budoucím, kterou reagoval na německé ohrožení.

Po obsazení pohraničí Němci odešli oba do Čáslavi, kde působil jako ředitel kůru a učitel (v roce 1946 ředitel) hudební školy. Dále se věnoval sbormistrovské a organizační činnosti. Byl sbormistrem Hlaholu a v Čáslavi zavedl pravidelné koncerty pod názvem Čáslavské hudební středy a založil i hudební festival Dusíkova Čáslav.

Sedmdesátá léta přinesla nucené omezení činnosti v oblasti chrámové hudby. V roce 1969 musel odejít z funkce ředitele hudební školy, ale dál pokračoval v organizační práci až do tragické smrti obou manželů na Štědrý den roku 1975.

Kompoziční styl skladatele vychází z hudby českých romantiků (Smetana, Dvořák, Josef Bohuslav Foerster) a nesnaží se o žádné novátorské postupy. Jeho chrámová hudba navazuje na tradici venkovských kantorů. Po stránce melodiky i pěvecké techniky bere ohled na možnosti amatérských kůrových zpěváků a hudebníků. I proto jsou jeho skladby dodnes na kůrech kostelů živé. Velký význam má jeho pedagogická literatura a to zejména instruktivní skladby pro housle a klavír, ve kterých vycházel ze Ševčíkovy houslové školy.

• Missa solemnis in D op. 23, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1931)
• Missa in E op. 29, pro smíšený sbor a varhany (1933)
• Missa brevis et facilis in B op. 35, pro smíšený sbor, varhany a orchestr (1934)
• Missa in honorem sncti Venceslai in F op. 64 pro smíšený sbor a varhany (1939)
• Missa in honoriem sncti Joannis Nepomuceni op. 88, pro mužský sbor a varhany (1943)
• Missa Adventus et Quadragesimae op. 102 (sine Gloria). Smíšený sbor a capella (1944)
• 1. vánoční mše česká na slova Dra Tomíška op. 94. pro smíšený sbor a malý orchestr
• 2. vánoční mše česká k poctě Pražského Jezulátka op. 108. pro smíšený sbor, malý orchestr a varhany
• Requiem in stylo facili pro smíšený sbor a varhany op. 111 (1946)
• Graduale a Offertorium na neděli X. po sv. Duchu op. 105, pro smíšený sbor a capella,

• Vexilla regis a Ecce quomodo moritur op. 75, pro smíšený sbor a capella
• Regina coeli laetare op. 82, pro smíšený sbor a varhany
• Šest vložek k mimoliturgickým pobožnostem op. 2.
• Jesu, dulcis memoria op. 107. Pro soprán sólo s průvodem varhan
• Ave Maria op. 24, pro alt nebo bas s průvodem violoncella a varhan
• Ave Maria op. 83, pro smíšený sbor a capella
• Svatý Václave op. 71, pro mužský sbor a capella na slova J. V. Sládka
• Zdrávas Královno op. 90a, pro soprán sólo s průvodem varhan
• Sbor pro bohoslovce op. 90b, pro mužské hlasy a capella
• Matutinum o půlnoční pro smíšený sbor a varhany, op. 93
• Dvě biblické písně pro střední hlas, op. 29.
• Čtyři smuteční sbory pro smíšený sbor a capella op. 4
• Osm smutečních sborečků op. 39. pro smíšený sbor a capella
• Usnulo srdce op. 51. Mužský sbor a capella
• Dva pohřební zpěvy op. 46, 42a.
• Modlitba za vlast op. 106c. Slova Václav Beneš Třebízský. Pro sólový hlas s průvodem varhan nebo orchestru.
• Uvítání kněze op. 9. Na slova z kancionálu Svatojanského, pro smíšený sbor, varhany a žestě
• Pastorella v Ges-dur op. 8
• Pastorella v Ges-dur op. 10
• Tři pastorelly op. 50
• Pastorella v Ges-dur op. 7
• Koleda op. 104. Směs vánočních písní pro 1—2 dětské hlasy s průvodem varhan nebo orchestru.
• Litanie Lauretánská op. 67. Český text.

• Bože, Otče, smiluj se! op. 68. Mešní lidová píseň
• Mešní píseň k sv. Petru a Pavlu,
• Rozleťte se, zpěvy, vzhůru! Mešní píseň velikonoční
• Mešní píseň k Panně Marii. (Pospěš, duše, do svatyně...)
• Mešní píseň za blaho vlasti. (Zajásej, národe, ve hlahol svatý!)
• Krásná Paní na Karmelu.
• Mešní píseň o svatém kněžství. (Pro kněžské soboty, kvatembrové dny a kněžské slavnosti.)
• Píseň k Panně Marii čáslavské.
• Píseň k Pražskému Jezulátku.
• Píseň k pobožnosti za kněze.

• Thematická praeludia pro varhany op. 6
• Fantasie na chorál svatováclavský op. 8, pro varhany
• Sto praeludií pro varhany op. 87

• Země ty česká op. 25. Mužský sbor a capella na slova J. Zeyera
• Probuzení op. 32. Kantáta k oslavě spolku — pro soprán sólo, smíšený sbor a orchestr
• Tři dětské sbory op. 36
• Tři oslavné sbory op. 43. Pro mužský sbor a capella
• Píseň sedláka — Podzimní op. 44. Mužský sbor
• Naše česká píseň op. 47. Mužský sbor
• Dvě zdravice op. 49.( I. pro mužský sbor a capella, II. pro dvouhlasý ženský sbor s průvodem klavíru.)
• Krásná země op. 52. Mužský sbor a capella.
• Nesmrtelným op. 59. (K odhalení pomníku.) Mužský sbor
• 7. březen — 14. září op. 112. Dva mužské sbory a capella

• Dvě písně pro soprán s průvodem klavíru op. 3.
• Jilemnické písničky op. 73. Cyklus deseti písní pro jeden hlas
• Památce matčině op. 77. Píseň pro baryton s průvodem klavíru.

• Pod dubem op. 15. Koncertní polka pro fagot s průvodem klavíru neb orchestru.
• Slavnostní ouvertura pro orchestr op. 31.
• Variace na píseň „Sil jsem proso“ pro fagot a orchestr op. 40
• Dva smuteční pochody op. 41, pro dechovou hudbu
• Dva pochody pro dechovou hudbu op. 50.
• Koncertní mazurka pro fagot s průvodem klavíru nebo orchestru op. 78
• Klavírní kvintet (1960)

• Šípková Růženka op. 37. Pohádková opera o 3 jednáních na slova Josefa Metelky.
• Jak Janíček hlídal růže op. 5. Melodram na slova V. Kaluse s průvodem klavíru
• Čarov­né housle (dětská opera, M. Holková, 1955, provedeno 1957),
• Stříbrná studánka (František Wenig a Josef Kožíšek, 1950).

Dále zkomponoval mnoho instruktivních skladeb pro klavír, housle a housle s doprovodem klavíru.

• Československý hudební slovník I (M–Ž), 1965, SHV, Praha
• Literární kruh 6, s. 44. (Josef Machač).
• Horské prameny (Kulturní měsíčník Krkonoš) 1, 1937, s. 12 a 36 (Josef Machač).
• Věstník pěvecký a hudební 40, 1936. s. 66.
• Cyril 71, 1946. 107 (J. Dušek, seznam skladeb).
• Cyril 72, 1947, 119.
• Hudební rozhledy 9, 1956, s. 739.
• Hudební rozhledy 1976, 117.
• Miloš Resl, Jan Luštinec: Jilemnické kořeny skladatele Stanislava Macha. In Z Českého ráje a Podkrkonoší. Vlastivědný sborník. Svazek 11. Semily : Státní okresní archiv Semily, 1998, 284 stran. ISBN 80-86254-00-3.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanislav Mach na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanislav Mach
• Stanislav Mach v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Čáslavská chrámová schola
• Životopis a úplný seznam skladeb do roku 1946
• Stanislav Mach: Concertino a moll (Youtube)
• Knihovna Jilemnice, životopis