Sigismund von Kollonitz

Jeho Eminence Sigismund von Kollonitz
1. Arcibiskup ve Vídni
Arcibiskup hrabě Kollonitz
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	arcidiecéze vídeňská
Jmenování	1. června 1722
Předchůdce	funkce vznikla
Nástupce	Johann Joseph von Trautson
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	22. října 1699
Biskupské svěcení	14. října 1709
Osobní údaje
Země	Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum narození	30. května 1677
Místo narození	Vídeň
Datum úmrtí	12. dubna 1751
Místo úmrtí	Vídeň
Místo pohřbení	Stephansdom
Příbuzní	Ulrich Karl Kollonitz (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kardinál Johann Sigismund (Sigmund) Ernst hrabě Kollonitz von Kollegrad (česky Jan Zikmund Arnošt hrabě Kollonitz z Kollegradu)^{[pozn. 1]} (30. května 1677 Vídeň / Veľké Leváre – 12. dubna 1751, Vídeň) byl rakouský římskokatolický duchovní. Po studiích byl v roce 1699 vysvěcen na kněze, v letech 1709–1716 byl biskupem ve Vácu. Od roku 1716 byl biskupem ve Vídni, po povýšení na arcidiecézi byl prvním vídeňským knížetem-arcibiskupem (1722–1751).^[1] V roce 1727 byl jmenován kardinálem. Byl majitelem několika panství v rakouských zemích, jeho oblíbeným sídlem byly Veľké Leváre, kde nechal postavit zámek a kostel. Zemřel jako poslední potomek rodu Kollonitzů.

Pocházel ze starého chorvatského šlechtického rodu Kolonićů, který se později usadil ve Štýrsku a v Horních Uhrách a ve dvou liniích získal hraběcí titul (1628 a 1637). Narodil se jako pátý syn císařského důstojníka a uherského dvorního rady hraběte Jana Zikmunda Kollonitze (1636–1684) a jeho manželky Reginy Alžběty, rozené baronky Speidlové z Vatersdorfu. Jako nejmladší z otcova mužského potomstva byl předurčen k církevní dráze (tři jeho starší bratři padli ve válce).^[2] Vzdělání absolvoval pod dohledem svého strýce, ostřihomského arcibiskupa Leopolda Karla Kollonitze (1631–1707). Nejprve studoval na jezuitské koleji v Jindřichův Hradec, v letech 1693–1699 pobýval v Římě, kde pokračoval ve studiu na Collegium Germanicum, získal doktorát z teologie a filozofie. Na kněze byl vysvěcen v roce 1699, téhož roku sloužil svou první mši v karmelitánském kostele ve Vídni za přítomnosti císaře Leopolda I. V roce 1700 byl jmenován kanovníkem v Ostřihomi, později se stal arciděkanem v Šaštíně (1704).

V roce 1709 byl jmenován biskupem ve Vácu, kde byl postaven před náročný úkol obnovit diecézi osvobozenou teprve nedávno od turecké nadvlády. Prováděl rekatolizační politiku, podporoval školství a zakládal dobročinné ústavy. Na návrh císaře Karla VI. byl v roce 1716 jmenován biskupem ve Vídni a v roce 1719 se stal členem císařské Tajné rady. Vídeňská diecéze byla pak v roce 1722 povýšena na arcidiecézi a Kollonitz se stal prvním knížetem-arcibiskupem. Dne 26. listopadu 1727 byl jmenován kardinálem (spolu s rábským biskupem Filipem Ludvíkem ze Sinzendorfu), kardinálský klobouk převzal v augustiniánském kostele ve Vídni v dubnu 1728. Jako kardinál se zúčastnil dvou konkláve (1730 a 1740), získal také další čestné funkce, byl jmenován například generálním inkvizitorem pro Španělsko a Sicílii (1728), užíval také několik beneficií v Uhrách a rakouských zemích. Vídeňskou arcidiecézi rozšířil o osmdesát farností převzatých od pasovského biskupství a poté konal časté vizitační cesty. Po nástupu Marie Terezie podporoval její reformy, v duchovních otázkách byl ale nekompromisním zastáncem katolické církve.

Zemřel ve Vídni 12. dubna 1751 ve věku 73 let a byl pohřben v katedrále sv. Štěpána.

Byl posledním mužským potomkem rodu Kollonitzů a vlastnil rodový fideikomis se zámkem Freiberg ve Štýrsku, jeho dalším majetkem byla panství Obersiebenbrunn a Jedenspeigen v Dolním Rakousku. V Horních Uhrách vlastnil panství Veľké Leváre, kde po roce 1723 nechal postavit zámek.^[3] Ve Veľkých Levárech také inicioval a finančně podpořil výstavbu monumentálního kostela Jména Panny Marie (1729–1733), který pak osobně vysvětil.^[4] S císařským svolením adoptoval svého synovce Ladislava Zaye (1705-1780), který v roce 1728 získal hraběcí titul a přijal jméno Kollonitz.^[5][6] Tato nová rodina Kollonitzů vymřela v roce 1874 a na základě poslední vůle kardinála Sigmunda Kollonitze přešla část majetku do vlastnictví vídeňské arcidiecéze.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund z Kolonic na Wikimedia Commons
• Sigismund von Kollonitz na stránce Deutsche Biographie
• Bibliografické heslo na catholic-hierarchi.org
• Kardinál Sigmund Kollonitz na webu The Cardinals of the Holy Roman Church

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: funkce vznikla

Arcibiskup vídeňský Sigismund von Kollonitz (1722-1751)

Nástupce: Johann Joseph von Trautson (1751-1757)