Si-ťiang
| Si-ťiang | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 2130 km |
| Plocha povodí | 437 000 km² |
| Průměrný průtok | 7 410 m³/s |
| Světadíl | Asie |
| Zdrojnice | |
| Jou-ťiang, Cuo-ťiang | |
| Ústí | |
| Ču-ťiang 22°3′36,67″ s. š., 113°28′44,96″ v. d. | |
| Protéká | |
 Čína (Kuang-si, Kuang-tung) | |
| Úmoří, povodí | |
| Tichý oceán, Jihočínské moře, Perlová řeka, Povodí Si-ťiang (Čína 97,63%, Vietnam 2,35%) [1] | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Si-ťiang (čínsky pchin-jinem Xi Jiang, znaky 西江) je řeka na jihu Číny (Kuang-si, Kuang-tung). Je 2130 km dlouhá. Povodí má rozlohu přibližně 437 000 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]| Systém zdrojnic | ||||
|---|---|---|---|---|
| Che (贺江) | Si (西江) | |||
| Li (漓江) | Kuej (桂江) | |||
| Pej-pchan (北盘江) | Chung-šuej (红水河) | Čchien (黔江) | Sün (浔江) | |
| Nan-pchan (南盘江) | ||||
| Žung (融江) | Liou (柳江) | |||
| Lung (龙江) | ||||
| Jou (右江) | Jung (邕江) | Jü (郁江) | ||
| Cuo (左江) | ||||
Vzniká u města Nan-ning soutokem zdrojnic stékajících z Jünnanské planiny. Pramenným tokem je severní zdrojnice Jou-ťiang (Si-jang-ťiang). Horní tok jižní zdrojnice Cuo-ťiang se nachází ve Vietnamu. Na horním toku teče v dlouhém úseku v úzké a hluboké dolině mezi prudkými břehy. Protéká krasovými oblastmi a překonává peřeje, které ztěžují vodní dopravu. Šířka koryta na středním toku činí v nejužším místě, soutěsce Lung-tang-sia, 340 m, zatímco v nejširších místech dosahuje až 2660 m. Řeka spolu s řekami Pej-ťiang a Tung-ťiang vytváří rozsáhlou deltu Ču ťiang (Perlové řeky), která má rozlohu 16 900 km² a ústí do Jihočínského moře u města Macao.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok vody u města Wu-čou činí 8000 m³/s a maximální v období monzunových dešťů až 58 000 m³/s. Průměrný roční celkový odtok z povodí činí 363 km³. Kolísání úrovně hladiny v průběhu roku dosahuje 15 až 20 m. Často dochází k velkým povodním, kterých bylo od začátku 17. století více než 100, a jsou obzvlášť nebezpečné v kombinaci s mořskými přílivy. Na ochranu polí a obydlených míst před nimi byly podél řeky a jejich přítoků postaveny ochranné hráze o celkové délce přibližně 2000 km.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se na zavlažování. Na dolním toku je rozvinut sběr lastur obsahujících perly. Vodní doprava je možná od města Wu-čou, V deltě se nachází námořní přístav Kanton.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сицзян“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Si-ťiang na Wikimedia Commons
