Sd.Kfz. 7
(přesměrováno z SdKfz 7)
| Sd.Kfz. 7 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | Polopás |
| Země původu |  Německo |
| Historie | |
| Výrobce | Krauss-Maffei, Borgward, Österreichische Saurer-Werke AG, Breda (Breda 61) |
| Návrh | 1934 |
| Období výroby | 1938 - 1944 |
| Vyrobeno kusů | 12 187 |
| Ve službě | 1938 - 1945 (Třetí říše) |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 12 |
| Délka | 6,85 m |
| Šířka | 2,35 m |
| Výška | 2,62 m |
| Hmotnost | 11,53 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 8 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | Maybach HL 62 benzínový 6válec |
| Výkon | 140 hp |
| Odpružení | Torzní tyče |
| Max. rychlost | 50 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 12,1 k/tunu |
| Dojezd | 250 km na silnici, 150 km v terénu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SdKfz 7 (Sonderkraftfahrzeug 7) bylo kolopásové vojenské vozidlo používané německým Wehrmachtem a Waffen SS během druhé světové války.
Počátky vozidla SdKfz 7 lze vysledovat k roku 1934, kdy vznikl požadavek na osmitunové kolopásové vozidlo. To se poprvé objevilo v roce 1938 a bylo určeno, že bude používáno zejména jako dělostřelecký tahač pro 88mm kanón Flak a 150 mm houfnice. Vozidlo bylo určeno pro přepravu 12 osob na sedačkách. V zadní části byl uzavřený prostor pro skladování munice. Tahač mohl táhnout návěs až 8000 kg těžký, byl vybaven i navijákem.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- SdKfz 7 – základní nepancéřovaný typ používaný jako tahač
- SdKfz 7 / 1 – typ vyzbrojený 2cm protiletadlovým kanónem, do konce 1944 vyrobeno 750–800 kusů
- SdKfz 7 / 2 – typ vyzbrojený 3,7cm Flakem, do konce ledna 1945 vyrobeno přibližně 1000 kusů
- Breda 61 – licenčně vyráběná italská kopie, vyráběno v 1942–1944 250 kusů
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Sonderkraftfahrzeug 7 na Wikimedia Commons
