Salar de Uyuni
| Salar de Uyuni | |
|---|---|
 Pohled z Isla del Pescado | |
| Poloha | |
| Světadíl | Jižní Amerika |
| Stát |  Bolívie |
| Departement | Potosí, Oruro |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 20°20′0″ j. š., 67°42′ z. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 10 582 km² |
| Délka | 140 km |
| Šířka | 110 km |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 3650 m n. m. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salar de Uyuni nebo také Salar de Tunupa je největší solná pláň na světě, jež byla dříve dnem jezera. Má rozlohu 10 582 km²[1] (přibližně jako rozloha Libanonu, resp. 25× větší než solná pláň Bonneville Salt Flats v Utahu v USA). Nachází se v departementech Potosí a Oruro na jihu Bolívie v blízkosti hřebenu And v nadmořské výšce 3650 m. Je pozůstatkem pleistocénního jezera Ballivián.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Každý rok v listopadu zde přebývají tři druhy jihoamerických plameňáků (chilský, Jamesův, andský).
Využití
[editovat | editovat zdroj]
Těžba
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní zastoupené minerály jsou halit a sádrovec. Pláň obsahuje 10 miliard tun soli, z čehož je 25 tisíc tun ročně těženo společností Colchani. Těžaři pracují od rána do večera bez odpočinku za pomoci žvýkání koky. Solná krusta, jež pokrývá pláň a slouží jako zdroj soli, kryje též slané jezero nesmírně bohaté na lithium. Obsahuje asi 50 až 70 % světové zásoby lithia,[2] které se zde také těží.
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Solná pláň se také stala turistickou atrakcí, jež zahrnuje hotel postavený ze soli (který však byl z důvodu výrazně negativního působení na okolní životní prostředí uzavřen a nyní slouží již jen jako muzeum) a několik tzv. ostrovů, např. Isla del Pescado (Rybářský ostrov).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Před 40 tisíci lety byl prostor solné pláně součástí obrovského prehistorického jezera Minchin. Když toto jezero vyschlo, zůstala po něm dvě jezera – Poopó a Uru Uru a dvě solné pláně – Salar de Coipasa a Salar de Uyuni.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]
- Jednou ročně dochází na Salaru de Uyuni k záplavám[3] a tato solná pláň tak zvýší svoji odrazivost – stane se tak největším přirozeným zrcadlem na světě.
- Salar de Uyuni posloužilo agentuře NASA při kalibraci jejich družicového měření tloušťky ledovce na severním pólu (programu Ice Cloud Land Elevation Satellite) jako příklad rozsáhlé oblasti s konstantní nadmořskou výškou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salar de Uyuni na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Britannica, poslední přístup 21. března 2007.
- ↑ KEATING, Joshua. Bolivia's Lithium-Powered Future: What the global battery boom means for the future of South America's poorest country. [online]. Foreign Policy, 2009-10-21. Dostupné online.
- ↑ GOOD magazine: Salar De Uyuni, časový kód 00:34
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Salar de Uyuni na Wikimedia Commons
- (anglicky) Salar de Uyuni na mapě Google s označenými přírodními atrakcemi
- (anglicky) Těžba soli na Salar de Uyuni – fotografie
- (anglicky) Cyklistika na Salar de Uyuni
- (anglicky) Salar de Uyuni, Bolívie, NASA pozorování Země 28. 7. 2007 Archivováno 22. 9. 2008 na Wayback Machine.
Audiovizuální dokumenty
[editovat | editovat zdroj]- Salar de Uyuni na YouTube, vlog-příspěvek časopisu GOOD magazine
