Mirotice (Bochov)
| Mirotice | |
|---|---|
 Dům v obci | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bochov |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′39″ s. š., 13°0′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 21 (2021)[1] |
| Katastrální území | Mirotice u Kozlova (6,86 km²) |
| PSČ | 364 71 |
| Počet domů | 11 (2021)[2] |
  Mirotice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 71633 |
| Kód k. ú. | 671631 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirotice (německy Miroditz) jsou malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi 5,5 kilometru jihozápadně od Bochova. Mirotice leží v katastrálním území Mirotice u Kozlova o rozloze 6,86 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Až do sedmnáctého století se vesnice jmenovala Miřetice. V písemných pramenech se název vesnice objevuje ve tvarech de Mirzieticz (1394), de Mirzeticz (1398), de Myrzyetycz (1399), de Mierzieticz (1400), von Mereticz (1442), z Mierzeticz (1495), Meretitz (1536), Miereticze (1581), na Merediczych (1600), na Miřeticích (1603), na Měroticích (1615), Meroditz (1785) a Miroditz nebo Miretitz (1847).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394, kdy zde zemřel zeman Pešek z Miřetic, který byl leníkem pánů z Rýzmburka na bochovském hradě.[5] V letech 1442–1456 je uváděn Broum, předek vladyckého rodu Broumů z Miřetic. Mikuláš Broum byl v roce 1495 služebníkem Plavenských z Plavna. Teprve roku 1567 Jindřich starší Plavenský zrušil manské povinnosti mirotického panství, které v té době patřilo Hanušovi z Utenhofu.[6] Roku 1567 vesnici získal Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu, jehož potomci ji v roce 1624 prodali Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který ji připojil ke svému ostrovskému panství.[7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Oblast je intenzivně využívána k hospodaření jak v lesích tak na polích. Jih zaujímají pole a sever hospodářské lesy.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 175 obyvatel (z toho 86 mužů). Všichni byli německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 194 obyvatel: tři Čechoslováky a 191 Němců. I tentokrát se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 258 | 246 | 233 | 194 | 177 | 175 | 194 | 53 | 33 | 23 | 29 | 20 | 31 | 30 | 21 |
| Domy | 42 | 42 | 42 | 41 | 39 | 38 | 40 | 36 | — | 5 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Kozlov. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Mirotice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim. V letech 1961–1974 byly častí obce Kozlov v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 jsou částí města Bochov v okrese Karlovy Vary.[12]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Mirotická tvrz stávala na jižní straně poplužního dvora. Pod ní bývala kaple svatého Floriána z první poloviny devatenáctého století. Měla obdélný půdorys a trojboce uzavřený presbytář. Vstupní průčelí zdůrazňoval trojúhelníkový štít a interiér osvětlovala dvě půlkruhová okna v bočních stěnách. Ze střechy vybíhala zvonička s cibulovou střechou. Zbořena byla spolu s tvrzí po roce 1968.[13]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům (2020)
-
Křížek (2020)
-
Křížek (2020)
-
Silnice (2020)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mirotice, s. 93.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirotice – tvrz, s. 212–213.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Toužimě, s. 221.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – mladší tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 337. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – kaple sv. Floriána [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirotice na Wikimedia Commons
- Mirotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
