Medvěd jeskynní

Medvěd jeskynní Stratigrafický výskyt: Střední až pozdní Pleistocén
Hmotová rekonstrukce medvěda jeskynního
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	medvědovití (Ursidae)
Rod	Ursus
Binomické jméno
Ursus spelaeus (Rosenmüller, 1794)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) byl druh medvěda, jenž žil v Evropě v období pleistocénu a vymřel před koncem poslední doby ledové.

Český název „medvěd jeskynní“, je stejně jako vědecký název Ursus spelaeus odvozen z faktu, že se pozůstatky po těchto zvířatech našly převážně v jeskyních. Proto se předpokládá, že zvíře strávilo o mnoho více času v jeskyních, než jeho dnešní žijící příbuzný medvěd hnědý, který tato místa vyhledává pouze pro svůj zimní spánek. Kosti medvěda jeskynního byly odkryty v mnoha jeskyních v celé Evropě.

Medvěd jeskynní se podobal medvědu hnědému. Nejlépe pozorovatelný rozdíl mezi oběma druhy je stavba lebky: Medvědi jeskynní měli vysoké, strmé čelo, namísto toho medvěd hnědý má nízké a ploché čelo. Samci dosahovali hmotnosti 400 až 500 kg, samice 225 až 250 kg.^[1]

Medvědi jeskynní byli všežravci, nicméně hlavní složku stravy tvořily rostliny: živili se bylinami, trávami, bobulemi, ale také příležitostně malými zvířaty.

Hlavními predátory jeskynních medvědů byli lvi jeskynní, kteří napadali především mladé hibernující jedince.^[2]

V září roku 2020 byl oznámen objev skvěle dochovaného dosud plně nedospělého odrostlého jedince v sibiřském permafrostu.^[3]

O způsobu vyhynutí medvědů jeskynních se vedou stále diskuse. Podle některých vědců medvědi vymřeli asi před 27 800 lety, což bylo období významného ochlazení zvaného poslední glaciální maximum. A právě ztráta vegetace v důsledku ochlazení mohla způsobit vymizení jeskynních medvědů.^[4] První přímo datovaný nález fosilních pozůstatků medvěda jeskynního z italských Alp má stáří 29 130 let.^[5] Jiná teorie založená na genetické analýze z roku 2019 ovšem tvrdí, že ke značnému úbytku populace medvěda přispěl i příchod moderního člověka. Tato studie uvádí, že Neandrtálci, kteří v té době žili na společném území s medvědy po tisíce let, je nelovili. Teprve Homo sapiens je patrně začal lovit ve velkém a tím přispěl k vymření populace medvědů už tak zdecimované po prudkém ochlazení klimatu.^[6]

• jeskyně Sloupsko-šošůvské
• jeskyně Pod hradem
• jeskyně Výpustek
• jeskyně Medvědí na Stránské skále

• 
  Lebka medvěda jeskynního
• 
  Nákres konfliktní situace mezi medvědem jeskynním a lvem jeskynním
• 
  Kostra jeskynního medvěda
• 
  Mládě jeskynního medvěda
• 
  Medvěd jeskynní na poštovní známce Rumunska

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niedźwiedź jaskiniowy na polské Wikipedii.

• Anneke H. van Heteren, Mikel Arlegi, Elena Santos, Juan-Luis Arsuaga, Asier Gómez-Olivencia (2018). Cranial and mandibular morphology of Middle Pleistocene cave bears (Ursus deningeri): implications for diet and evolution. Historical Biology, 1. doi: 10.1080/08912963.2018.1487965

• Obrázky, zvuky či videa k tématu medvěd jeskynní na Wikimedia Commons
• Medvěd jeskynní na webu Biolib.cz (česky)
• Článek "Osud jeskynního medvěda" (česky)
• Článek o jeskynním medvědovi a současném medvědovi hnědém na webu National Geographic (anglicky)
• Článek o medvědu jeskynním (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.